Na úvod je třeba připomenout, že textový materiál se zabývá badatelsky pojatou hodinou o zámořských objevech a jejich důsledcích. Cílem hodiny je, aby žáci byli schopni porovnat alespoň jeden pozitivní a jeden negativní důsledek zámořských plaveb a následně v textu zdůvodnit. Rozvíjí tak kritické i analytické myšlení a své vyjadřovací a argumentační schopnosti, prostě značka ideál.
Co znamenají zámořské plavby pro svět a pro školní výuku
Objevné plavby - Tento termín odkazuje na fascinující éru lidské historie, kdy se odvážní mořeplavci vydávali na daleké cesty, aby prozkoumali neznámé země a oceány. Knihy v této kategorii často patří mezi nejčtenější díla historické literatury a nabízejí pohled na odvahu a vynalézavost průkopníků.
Role jednotlivých postav a průkopnické kapitoly
Postava Fernaa de Magalhaes zůstává stále hádankou. Patří k největším objevitelům všech dob a v mořeplavbě způsobil doslova revoluci. O jeho životě toho však moc nevíme. Evropa se v době objevných cest potýkala s různými motivacemi - hledání nových obchodních cest, získání koření a zlata, a také s touhou po know-how, mapách a vědeckém poznání.
Objevení Nového Světa: Pravdivý Příběh Kolumbovy Plavby!
Historický kontext: co vedlo k objevům a jaké byly hlavní kroky
Objevné plavby do neznámých dálek samozřejmě nepodnikali jen Španělé a Portugalci. Angličané, Nizozemci a další národy se zapojili do snah o průjezdy a objevování; jedním z hlavních cílů těchto anglických výprav na severozápad bylo hledání tzv. průjezdu, tedy zkratky z Atlantského do Indického oceánu. Důležitou roli hrálo v tomto období také Nizozemsko.
Klíčové okamžiky a mílení body
Doplul tak k pobřeží amerického kontinentu a 12. října 1492 přistál na Bahamských ostrovech. Španělé a Portugalci se rozhodli rozdělit si svět na dvě sféry vlivu, v roce 1494 podepsali smlouvu v Tordesillas, která potvrzovala rozdělení území na dvě poloviny. Důkaz, že je Země kulatá, přinesla výprava Fernao de Magalhaes, který plul pod španělskou vlajkou, mezi lety 1519 až 1522.
Vliv na domorodé společnosti a jejich osudy
Rozšíření tureckého území s sebou přineslo také rozšíření vlivu islámu, čili snahu o šíření křesťanství je možné vnímat jako cestu proti islámu. Dalším předpokladem pro uskutečnění zámořských objevných plaveb byl pokrok ve vědě a technice. Objevovaly se první teorie o tom, že Země má tvar koule, že to není žádná plochá deska. V loděnicích byly vyráběny nové typy lodí, které se mohly plavit i několik měsíců (tzv. karavely a karaku).
Domorodé společnosti před kontaktu a jejich rozmanitost
Inkové v Jižní Americe vytvořili největší stát v regionu, Aztékové žili ve střední Americe s městem Tenochtitlán a velkou mocí v oblasti středozemí jezera Texcoco. Mayové byli vyspělý národ, který vyřešil složitý rituální kalendář a astronomii, zatímco Evropané často kladli důraz na nové způsoby získávání bohatství a šíření víry. Vzájemné obohacení kontinentů se projevovalo i v zemědělských produktech, zboží a technologiích.
Objevné plavby vedly k mnoha totálním změnám - od rozšíření obchodních cest a zlepšení navigace až po následky na populace domorodých obyvatel, včetně konfliktů a náboženské konfrontace. Konfrontace často vyústila do významných politických a sociálních změn v regionech, které se staly součástí koloniálních říší.
Materiál a didaktické přístupy
Následuje práce s textem o tom, jak Evropané vnímali domorodé obyvatele: „...že dokonalým právem Španělé vládnou těmto barbarům Nového světa a přilehlých ostrovů, kteří jsou v moudrosti, rozumu, mravech a lidství méněcennější než Španělé, stejně tak jako děti jsou méněcennější než dospělí, ženy podřadnější než muži. Liší se, jako se lidé divocí a krutí liší od lidí laskavých, jako velmi nestřídmi od těch zdrženlivých, a říkám, jako se liší opice od lidí.“
Žáci pracují s textem a odpovídají na otázky týkající se různých důsledků zámořských výprav: rozdělení světa, vznik koloniálních říší, vztahy mezi Evropou a domorodými společnostmi a další. Aktivita dále zahrnuje odhad konkrétních důsledků a doplnění věty: „Tato mapa Ameriky ukazuje, že zámořské objevy vedly k…………..“
Závěrečná reflexe a shrnutí
Na závěr žáci shrnou v tabulce pozitivní a negativní důsledky (musí doplnit alespoň 3 celkem) a zkusí napsat závěrečný text, v němž odpoví na otázku z počátku hodiny, tedy: Měli by Američané slavit Kolumbův den? Kritéria textu: musí obsahovat minimálně 3 důsledky zámořských výprav, 1 pozitivní a 1 negativní důsledek; text je souvislý, není v odrážkách a odpovídá na otázku. Materiál nabízí širokou škálu zdrojů a pohledů, které učitel může v hodinách rovněž doplnit o vlastní poznámky a diskusi.
