Napadlo Vás už někdy, proč létají divoké husy v hejnu ve tvaru písmene V? Jakmile totiž jedna husa zamává křídly, vytvoří zvedací proud vzduchu pro husu, která letí za ní. Když se husa v čele hejna unaví, zařadí se na konec, aby si mohla odpočinout a na její místo se posune jiná. Divoké husy takto létají z místa na místo.
Stejně jako husy divoké i my létáme z místa na místo a každých 14 dní podporujeme s Vaší pomocí malé konkrétní projekty po celé České republice. Stačí zaslat SMS ve tvaru DMS HUSY na číslo 87777. Cena jedné DMS je 30,- Kč. Příspěvky můžete také posílat na číslo účtu veřejné sbírky 27000000/2700, variabilní symbol vždy dle aktuální sbírky.
Historie a motivace: proč vznikl projekt a co sleduje
Devětapadesátiletý Francouz Christian Moullec je vzděláním meteorolog. Jeho láska k ptákům je však natolik velká, že si přál létat s nimi v oblacích. Trápilo ho, že někteří stěhovaví ptáci nemohli kvůli změnám životního prostředí přelétat, a tak se rozhodl získat jejich důvěru a na cestě je doprovodit. Teď s sebou bere na fascinující cestu i turisty.
„Když létám s ptáky, je to jako bych zažil pár minut věčnosti. Tyto chvíle prožívám naprosto vědomě a s plností, která prostupuje mou maličkostí,“ popisuje Moullec svou vášeň. Prvotním cílem a impulsem byl návrat husy běločelé do divoké laponské krajiny. Měl se stát vedoucím ptákem, jakousi „husí matkou“, která ostatním ukazuje cestu. Svůj experiment odstartoval už v roce 1995, když si všiml, že husy mají problém s přesunem mezi Německem a Švédskem. Začal létat ultralehkým letadlem, z nějž jsou ptáci takřka na dosah ruky.
Imprinting a důvěra ptáků
„Nejprve mě nechtěli následovat,“ vypráví milovník ptáků. Mladé osiřelé husy si získával metodou imprintingu (vštěpování). Imprinting označuje ranou fázi života zvířete, kdy získává poznatky a návyky, které se již nedají změnit. V případě osiřelých hus to byl fakt, že Moullec je jejich otec, kterého mohou při migraci následovat.
„Po třech letech jsem byl připraven na první stěhování s třiatřiceti mladými husami,“ říká Francouz. Od roku 2008 s sebou na let bere i turisty. Jeho hlavním cílem je prý upozornit na pokles ptačí populace v Evropě kvůli tomu, že přicházejí o své přirozené prostředí. „Za posledních 30 let zmizela z Evropy třetina divokých ptáků. Je to katastrofa. Nádherné snímky, které mám z letů, by mohly pomoci odvyprávět tento příběh,“ sdílí letec své přání.
Ekonomika a zážitky z létání
15 hodin cesty pro 35 minut věčnosti: Pětatřicet minut dlouhý let v čele ptačího hejna vyjde zhruba na 16 tisíc korun. „Zájemci jsou z celého světa. Někteří letí i 15 hodin, aby pak strávili 35 minut s ptáky. Pasažéři si odnášejí velmi silné zážitky,“ popisuje Moullec nevšední zkušenost.
Etická a bezpečnostní poznámky
„Občas pobízím pasažéry, aby se ptáků dotkli, když cítím, že jim to nebude vadit. Ale hladit si anděly nebes je jako okusit ovoce poznání - velice nebezpečné,“ varuje „ptačí otec“, jak ho nazvali Číňané, když po dvou měsících se svým hejnem doletěl právě do jejich vlasti. Jako jeden z nejsilnějších zážitků Moullec popisuje let s kompletně ochrnutou ženou.
Husy jsou nad Moravou v pohybu a v těchto dnech je možné pozorovat i jejich reakce na změnu počasí, kdy změní směr letu a vracejí se. „Husy netáhnou hned přímo do hnízdišť, ale jsou tady v pohybu, toulají se. Může je zastavit nepřízeň počasí, ochlazení, kdy změní směr a začnou se vracet,“ vysvětloval místopředseda Moravského ornitologického spolku Jiří Šafránek.
Aerodynamika nebo psychika?
Divoké husy jsou na obloze čitelné i pro jejich uskupení ve tvaru písmene V. Je to kvůli aerodynamice, nebo mají pro uspořádání ve vzduchu i jiné důvody? Podle Šafránka husy zvýhodňují let mladší, méně statnějším jedincům.„Z pozorování vyplývá, že v přední části letí nejzkušenější a nejsilnější husy a mláďata jsou uprostřed, v bočních řadách,“ uvedl ornitolog.
Kritici aerodynamického výkladu ovšem tvrdí, že mechanismus platí pouze u letadel s pevnými křídly, nikoliv u ptáků, kteří křídly mávají. Popisují, že víry v tomto případě fungují velmi složitě, a aby z nich měl pták v závěsu nějakou výhodu, musel by mávat křídly ve fázi. To však údajně nebylo pozorováno, každý pták mává křídly svým vlastním tempem.
Podle zastánců této teorie uskupení do písmene V souvisí spíše s psychikou hus, které při letu potřebují sledovat ptáka před sebou. Kdyby letěly za sebou, musely by naklánět hlavu. Aerodynamické teorie však podepírají výsledky zkoumání ptáků, jejich pulzu při letu, pomocí zařízení, kterým byli vybaveni. Ty dokazovaly, že ptáci v hejnu spotřebují méně energie.
Mapa zimovišť a migrační cesty
Husy hnízdící v Česku táhnou dvěma cestami. Západoevropská cesta vede z Česka do Německa a Francie. Středoevropská populace letí z jižní Moravy přes Maďarsko do Itálie, kde zimuje. Znamená to, že husy urazí s přestávkami zhruba tisíc kilometrů. Dříve létaly i na sever Afriky do Tunisu či Alžírska, na přelomu tisíciletí tam ale létat přestaly. „Nemají tam dostatek potravy a víc na jih létět nemohou, protože nepřeletí Saharu. V posledních letech husy velké běžně zimují zejména v Itálii. Vzhledem k tomu, že tam tento druh nepatří mezi lovné, začal počet hus rychle narůstat. Husy ale přečkávají zimu i v Rakousku, Maďarsku nebo na jižní Moravě.“
„Husy velké a polní zimují v různých regionech a někdy se vracejí do českých lokalit, kdy jsou pozorovány i nad vodními nádržemi jako Nové Mlýny na jižní Moravě,“ dodává autor projektu a ornitologové sledují migraci i pomocí vysílaček, které poskytují několik záznamů za den.
