Brijuni souostroví se skládá ze dvou větších a dvanácti malých ostrůvků nedaleko jihozápadního pobřeží Istrijského poloostrova. Plocha ostrovů o rozloze 7 km² a okolní moře tvoří území Národního parku Brijuni (celkem 34 km²). Přístupné pro turisty jsou pouze dva největší ostrovy - Velký a Malý Brijun. Na jejich území je možné se za 20 minut doplavit lodí z istrijského přístavu Fažana. Během letní sezóny vyplouvají lodě až 12× za den. Na ostrově Veliki Brijun se nachází safari park a několik hotelů. Můžete si zde dokonce i zahrát golf na nejstarším golfovém hřišti v Chorvatsku.
Historie a formování krajiny Brijun
Zajímavým a málo známým faktem je, že ostrovy byly ve druhé polovině 20. století sídlem jugoslávského diktátora Tita. Právě Titovi je zde tak věnováno několik expozic. Odvajanjem od nekadašnjeg istarskog kopna, nastali su Brijunski otoci. Brijuni su prekrasna slika prirode koju je kultivirao čovjek za svoj najugodniji boravak u raskoši zelenila, krajoliku uređenom do krajnje pitomosti te mirisa i blizine mora. Člověk je oblikovao prirodu prema svojim potrebama a stvorio neuobičajen krajolik na Jadranu.
Počátky turistické infrastruktury sahají do období, kdy Brijuni sloužily jako místo pro odpočinek vládních a významných osobností. Nedlouho po válce Brijuni postes become rezidencí tehdejšího prezidenta Josipa Broze Tita. Hoteli jsou obnoveni, parky rozšířeny a byly postaveny vily na západní pobřeží Velého Brijuna.
Přírodní bohatství Brijun
Grajina Flora na Brijuních má mediteránní charakter. Velké sutravnjačke a parkové plochy. Na Brijunima je utvrđeno gotovo šestotinjak autohtonih i osamdesetak alohtonih vrsta. Fauna je ozdobou brijunského zelenila. Jeleni lopatari a aksisi, mufloni, pauni i zečevi volně se procházejí po parku a tvoří součást jeho charakteristické identity. Na Velikém Brijunu safari park, založený v roce 1987, umožňuje pozorovat zebry, sloníka Lanka, indické doberman a další.
Počasí, moře a podnebí umožnily rozvinout unikátní botanickou mozaiku. Olive tree 1600 years old a nejstarší holmolist a další cenné stromy dodávají krajině výjimečný ráz. Makčiová krajina a holm oak s bay laurel dominují v částech ostrovů. Kromě toho se v parku nachází i pozoruhodná zahrada Brijuni Mediterranean Garden o rozloze 17 000 m² s pestrou řadou autochthonních i exotických druhů rostlin.
Životní prostředí pod hladinou a na souši
Podmořský svět Brijun je bohatý na živočichy a rostliny. Mezi významné endemity patří mořský ježek, Pinna nobilis a Lithophaga lithophaga. Djavlé druhy mořských hub a korály tvoří rozmanité komunitní stereotypy. Zajímavé jsou i mezinárodní druhy jako Posidonia oceanica, známá jako mořská tráva, a mechy a lamprety. V suché zóně se na souši objevují jelena mufloni, daňci, bažanti a další druhy, které tvoří významnou součást brijunské identity.
Safari Park na Velkém Brijunu a Ethno Park s domácími zvířaty představují propojení přírody s kulturními tradicemi. Vznik mořských i pozemních biotopů byl ovlivněn historickými událostmi, včetně zásahů lidí, kteří ostrovy kultivovali a rozvíjeli pro rekreaci i vědecké účely.
Kultura, archeologie a paleontologie na Brijuních
Archeologické nálezy a kulturně-historické památky jsou na Brijuních bohaté. Areály obsahují pozůstatky Římanů, cenné fresky, glagolská písma a další artefakty. Na ostrově Veliki Brijun byla v minulosti vybudována řada vil a reprezentativních residenčních objektů pro významné osobnosti světa. Dinosaurské stopy a paleontologické nálezy dodávají místu jedinečný vědecký význam. Zbytky římských vil a staveb ukazují proměny kraje skrze epochy a vlivy různých národností a kulturních skupin.
Současnost a ochrana
Dnes Brijuni tvoří Národní park s roční návštěvností kolem 150 000 návštěvníků. Ochrana přírody, kulturního a geologicko-paleontologického dědictví je hlavní úlohou veřejné instituce NP Brijuni, která každodenně pracuje na zachování a rozvoji ostrovů. Záleží na kontinuitě úsilí, aby si mladší generace mohly užívat krás Brijunů a zároveň byla zachována jejich jedinečnost a autenticita.
