Zatímco začátkem roku se zabýváme novými sazbami či legislativními změnami, v tomto článku vám odpovíme na časté otázky, které dostáváme v souvislosti s pracovními cestami a cestovními příkazy. Dozvíte se, zda je cestovní příkaz povinný nebo jak místo výkonu práce ovlivňuje nárok na stravné během pracovních cest.
Co je cestovní příkaz a proč je důležitý
Cestovní příkaz se vyplňuje, když zaměstnavatel vyšle svého zaměstnance na pracovní cestu. Přijde vhod například při posouzení, zda je úraz zaměstnance pracovním úrazem. Pokud dojde ke zranění na služební cestě schválené zaměstnavatelem na základě cestovního příkazu, je automaticky považováno za pracovní.
Žádný zákon nestanovuje povinnost používat formulář „Cestovní příkaz“. Od roku 2012 se však zaměstnanec nemůže dobrovolně vzdát zákonného stravného. To znamená, že když ho zaměstnavatel vyšle na krátkou pracovní cestu např. na území Prahy, je povinen mu proplatit stravné v případě, že má zaměstnanec ve smlouvě jako místo výkonu práce uvedenou přesnou adresou v Praze (tzn. Už jsme zmínili, že pracovní cestou se dle zákona myslí vyslání zaměstnance mimo místo výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě.
Stanovení místa výkonu práce a nároky na cestovné
Ve smlouvě je přesná adresa místa výkonu práce: za pracovní cestu se považuje vyslání zaměstnance kamkoli včetně území stejné obce (např. Podle smlouvy je místem výkonu práce celá obec: v tomto případě není cesta na území obce považována za služební a nebude tedy náležet stravné). Ve smlouvě je místo výkonu práce určeno šířeji (kraj, celá ČR…): pak se z hlediska cestovních náhrad za místo výkonu práce považuje obec, kde pracovník nejčastěji začíná své pracovní cesty. Jestliže z povahy práce vyplývá časté cestování, může se pro účely cestovních náhrad za místo výkonu práce považovat bydliště pracovníka.
Stejné podmínky platí i pro zahraniční pracovní cestu. Ta začíná překročením hranic ČR (v případě letecké dopravy odletem letadla).
Konkrétní situace z praxe a jejich dopady na cestovní příkaz
Pan Novák pracuje ve společnosti jako obchodní zástupce. V pracovní smlouvě má sjednané místo výkonu práce na adrese, kde se nachází kanceláře firmy (např. Smetanova 3, Praha). Společnost se nyní pokouší uzavřít smlouvu s novým odběratelem, který sídlí v Kolíně. Pan Novák tak bude pracovat v Kolíně, tedy mimo sjednané místo výkonu. Znamená to, že bude vyslán na služební cestu a měl by vyplnit cestovní příkaz. Pokud by pan Novák neměl v pracovní smlouvě konkrétní adresu, ale např. Vezmeme si obdobnou situaci z příkladu 1, ale tentokrát je dle smlouvy místem výkonu práce pana Nováka celý Středočeský kraj. I v tomto případě se bude jednat o pracovní cestu.
Pan Dvořák také pracuje jako obchodní zástupce, ale v pracovní smlouvě má jako místo výkonu práce uvedeno město Praha. V tomto případě se nejedná o pracovní cestu a pan Dvořák nebude vyplňovat ani cestovní příkaz. V této situaci nemá nárok na vyplacení stravného.
Kdy náleží stravné a jak se počítá
Pan Novotný je také obchodní zástupce a jeho místem výkonu práce dle pracovní smlouvy je přesná adresa kanceláří jeho zaměstnavatele (např. Dvořákova 4, Praha). Jelikož má pan Novotný přesně dané místo výkonu práce, je toto školení pro něj pracovní cestou a měl by vyplnit cestovní příkaz. Pan Kohout byl vyslán na jednání do Bratislavy. Pan Kohout by měl vyplnit cestovní příkaz, protože se jedná o pracovní cestu mimo sjednané místo pracovního výkonu. Do doby, než překročí hranice, má nárok na tuzemské (české) stravné.
Další možnosti stanovení místa výkonu a jejich dopady
Pan Kačer pracuje jako servisní technik. V pracovní smlouvě má jako místo výkonu práce sjednaný celý Středočeský kraj a Prahu. Pro účely stanovení cestovních náhrad můžeme místo výkonu práce pana Kačera stanovit podle místa trvalé provozovny zaměstnavatele. Další možností je stanovení místa výkonu práce dle bydliště pana Kačera, pokud se tato obec neshoduje s tou, kde má zaměstnavatel provozovnu. Tento postup lze použít za předpokladu, že pan Kačer na pracovní cesty vyjíždí rovnou z domu a nemusí se tzv.
Proces vyúčtování a samotný cestovní příkaz v praxi
Cestovní příkaz neboli cesťák vyplňujete se zaměstnancem ve chvíli, kdy ho vyšlete na služební cestu. Na základě tohoto dokumentu má zaměstnanec nárok na stravné a další cestovní náhrady a slouží také jako doklad o tom, kde se zaměstnanec v pracovní době nacházel, například kvůli řešení pracovních úrazů.
Žádný zákon zaměstnavatelům nenařizuje, aby cestovní příkazy používali. Pokud na něm zaměstnanec ani zaměstnavatel netrvají, vyplňovat ho nemusí. Zaměstnavatel má ale povinnost vyplatit zaměstnancům za služební cesty stravné a cestovní náhrady a cestovní příkaz to usnadňuje.
Technický průběh vyplňování a nástroje
Cestovní příkaz se vyplňuje vždy, když pošlete zaměstnance na pracovní cestu - tedy ještě před jejím uskutečněním. Pokud používáte účetní program či program na zpracování mezd, cestovní příkazy jsou v něm pravděpodobně obsaženy. Zaměstnanec v programu vyplní, kdy a kam se chystá a nadřízený mu cestu schválí. Například v programu Money S3 vidíte často vystavované příkazy a jednoduše z nich vytvoříte nový. Případně si přetáhnete cestu z Knihy jízd a program z ní příkaz vygeneruje. Další variantou je vyplnit papírový cestovní příkaz. Pokud pro něj nemáte formulář, doporučujeme stáhnout šablonu z internetu, případně koupit již vytištěné šablony.
Elektronické vs. papírové verze a moderní nástroje
Online nebo elektronický cesťák: Lze je snadno vyplnit a v některých případech i spravovat prostřednictvím účetních programů nebo interních systémů, což přináší i automatické vyplňování některých polí a snadné sdílení mezi zaměstnanci a schvalovateli. V případě, že je zaměstnanec vyslán na pracovní cestu, je povinen vyplnit a nechat schválit cestovní příkaz, a to před datem zahájení cesty. Cestovní příkaz se schvaluje elektronicky v aplikaci VERSO. Po návratu z pracovní cesty je zaměstnanec povinen pracovní cestu vyúčtovat, veškeré přílohy cestovního příkazu (účtenky, faktury, jízdenky) budou předávány pouze elektronicky přes HR portál (zam.vse.cz). Originály účtenek ponechte na pracovišti po dobu 36 měsíců pro případnou interní nebo externí kontrolu.
Tabulka: základní pojmy a jejich dopady
| Pojem | Co znamená | Kdo rozhoduje |
|---|---|---|
| Cestovní příkaz | Dokument pro zaznamenání cesty a souvisejících nákladů | Zaměstnavatel/účetní |
| Stravné | Denní náhrada za stravu během pracovní cesty | Vyhlášky MPSV; zaměstnavatel |
| Místo výkonu práce | Adresa nebo obec určující nároky na náhrady | Pracovní smlouva; zákon |
Právní rámec a povinnosti zaměstnavatele
Pokud zákon nestanoví povinnost mít cestovní příkaz, může zaměstnavatel vyplatit cestovní náhrady i bez něj. Zaměstnavatel však musí nahradit cestovné a případné další náhrady a cestovní příkaz tento proces usnadňuje. Pro výpočet cestovních náhrad v roce 2026 platí vyhláška č. 573/2025 Sb. a pro zahraniční cesty vyhláška č. 489/2025 Sb. Liší se zejména zahraniční stravné a některé dodatky, které lze sjednat interními předpisy či kolektivní smlouvou.
Praktické tipy pro správu cest v organizaci
Není třeba se stresovat tím, jestli správně používáte schválené formuláře nebo vyplácíte aktuální výši stravného. Zákony a další předpisy sledujeme za Vás! Zaměstnavatel může zaměstnanci nahradit i jiné výdaje, ale v takovém případě už se nejedná o cestovní náhrady ve smyslu zákoníku práce.