zpevňení: 20. Přístup: výhradně pěšky - např. Smrkem (cca 7 km s převýšením 660m), zelené a později modré TZT od chaty Smědava (necelých 7km s převýšením 300m) nebo červené TZT z Lázní Libverda (téměř 9 km s převýšením 720m). Z polské strany od městečka Swieradowa Zdroje vede směrem ke Smrku lanovka, která končí pod vrcholem Stog Izerski.
Historie a vznik vyhlídkové věže na Smrku
hnutí v Čechách. A tak v období nadšeného budování rozhleden na konci 19. občané rozhodli, že i Smrk získá svou vyhlídkovou věž. čtyřpatrové dřevěné věže vysoké 20 metrů. tesaře Franze Fritsche. Rozhledna byla za účasti více než tisícovky lidí otevřena 21. srpna 1892. Rozhledna se těšila velkému zájmu návštěvníků (téměř 20 tis. turistickou chatu nabízející občerstvení a nocleh.
Průběh existence a údržba
rozšiřoval. A pečlivě udržoval i rozhlednu. impregnačním nátěrem, vyměňoval shnilé trámy a nainstaloval hromosvod. let minulého století zřítila. Věhlas této rozhledny se podařilo oživit v letech 2009 až 2018, kdy její replika stála v areálu pražské ZOO. Turistická chata na Smrku měla kratšího trvání. chátrat a přitahovat vandaly a zloděje. který zde byl krátce po válce v pronájmu. od původní rozhledny. počátkem 90. let 20. Společnost pro obnovu rozhledny na Smrku (v roce 2008 transformována na Občanské sdružení pro obnovu a rozvoj Nového Města pod Smrkem a okolí).
Současná podoba a technické provedení
architekta Jana Dudy ze studia ARTIKL. Následně bylo zahájeno uzemní řízení. té doby probíhala jednání s dotčenými státními organizacemi. smrků. zahraničních. rozhledny ze Společnosti na město Nové Město pod Smrkem. ho k projektu ke stavebnímu povolení. podílela Společnost a město. přiznané částky 400 tis. částky ze strany Nového Města pod Smrkem. rekonstruovány některé přístupové cesty. Adapto Hejnice a TISS Frýdlant zhotovena část konstrukce. Zemní práce se podařilo zahájit ve druhé etapě projektu v květnu 2003. Zároveň byla ve stejném roce přiznána z programu Sapard dotace ve výši 500 tis. Kč a od KÚ v Liberci dotace 100 tis. Město investovalo dalších 2,2 mil. Kč.
Postavení a otevření nové kovové věže
Zbudování rozhledny nebyl nikterak jednoduché. týden trvalo, než byla konstrukce dopravna na vrchol hory. několik dní stavbu přerušil. jediného měsíce a dne 20. slavnostně otevřena. před nepřízní počasí. Rozhledna Smrk se řadí do rodiny novodobých rozhleden. Zpřístupněna byla v roce 2003. V Jizerských horách se vydejte na nenáročnou ferratu Kočičí kameny. V Jizerských horách nedaleko Hejnic si můžete udělat výlet na skalní vyhlídku Frýdlantské cimbuří. Nad městem Hejnice ve Smědavské pahorkatině v Jizerských horách objevíte působivou skalní vyhlídku.
Věž a panorama z vrcholu
Ve východní části Jizerských hor láká k návštěvě čedičový vrch Bukovec, který se vypíná do výšky 1005 m n. m. Královka je nejznámější rozhledna Jizerských hor. Kovová rozhledna Slovanka stojí nedaleko Hrabětic v Jizerských horách. Na strmých svazích údolí Černé Nisy v Liberci Kateřinkách se tyčí Skalní vyhlídka Martinská stěna. Nad obcí Albrechtice v Jizerských horách se vypíná Rozhledna Světlý vrch v nadmořské výšce 729,5 metru. Nad obcí Albrechtice v Jizerských horách najdete nevšední rozhlednu - Vyhlídku na vodojemu. Nad Libercem v oblasti Českolipska a Jizerských hor můžete zažít příjemné chvíle na Liberecké výšině. Někomu připomíná obrácený bob, jinému třeba obrácenou lžíci nebo Ufo. Na rozhraní Krkonoš a Jizerských hor nad obcí Příchovice se nachází kopec Hvězda, na kterém stojí ve výšce 958 m n. m. Rozhledna Nisanka se vypíná v nadmořské výšce 676 m. V Tanvaldu, na okraji malebných Jizerských hor, se vysoko nad údolím řeky Kamenice vypíná skalní vyhlídka Šulíkova skála. Rozhledna Černá Studnice se právem řadí mezi kamennými rozhlednami k těm nejhezčím. Od roku 2003 stojí kousek od vrcholu Smrku (1124 m. n. m.) 20 m vysoká kovová rozhledna. Je vybudována na místě, kde původně stála více jak 50 let dřevěná věž z roku 1892. Z rozhledny se návštěvníkovi otevírá neobvyklý kruhový výhled na Krkonoše, Jizerské hory, Lužické hory a daleko do Saska a Polska. V případě nepohody poskytne turistům úkryt útulna, vybavená stoly a lavicemi. Rozhledna i útulna je po celý rok volně přístupná. Vnitřek útulny je vybaven informačními panely o historii staré rozhledny a výstavby té nové. Stavba je ocelová a tvoří ji dva lomené sloupy ve tvaru číslice 7. Mezi nimi jsou uloženy konstrukce dvou vyhlídkových plošin a spirálové schodiště opláštěné kovovou sítí. V zimě je rozhledna často obalena silnými vrstvami námraz a sněhu.
Okolí, rekreace a související zajímavosti
Singltrek pod Smrkem je první síť singltrekových stezek v Čechách, navržená pro maximální prožitek z jízdy na horském kole a s respektem k přírodě. Singltrek, jak je tento typ přírodních rekreačních stezek v šíři jediného jezdce nazýván, vede svahy v mírných sklonech a vlní se mezi stromy. Nikdy nevede dlouho rovně, příliš z kopce ani do kopce. Zpřístupňuje horskou cyklistiku pro cyklisty na každém stupni jejich výkonnosti. Zároveň je úzká jako řidítka, ale velmi plynulá. Pouze schopnosti a sebevědomí rozhodují o rychlosti, s jakou ubývají další zatáčky.
Prameny a geologie v okolí
O pramenech minerálních vod na Novoměstsku se ví už dlouho. Nacházejí se na levém břehu Ztraceného potoka v údolí mezi Měděncem a Sviňským vrchem. Vypráví se, že k objevu zdejší hydrogenuhličitanové kyselky došlo náhodou v roce 1780. O tom, že novoměstská kyselka mohla být známá již mnohem dříve, svědčí několik pověstí. Jedna z nich vypráví, že zázračná voda z místních lesů ochránila obyvatelstvo nedávno vzniklého městečka před těžkou morovou epidemií v roce 1598. Není však jen jeden pramen kyselky. Jsou známy ještě další dva prameny. Druhý se nachází na soutoku Ztraceného potoka s pravostranným přítokem cca 1 km jižněji od prvního. Tyto dva prameny jsou uměle podchyceny. Všechny tyto prameny jsou podobně jako prameny v Lázních Libverda a v Polsku (Czerniawa Zdrój a Swierwdóv Zdrój) vázány na hluboké zlomy JZ - SV směru. Povrchová (srážková) voda se nejdříve dostává různě hluboko do jednotlivých zlomů, kde se obvykle nasytí kysličníkem uhličitým (CO2). Při výstupu na zemských povrch pak ještě přijímá z okolních hornin další minerální látky. Tímto způsobem se voda obohacuje o kationty a anionty a proto je tak chutná. Novoměstská kyselka je bohatá zejména na vápník, hořčík a železo (Fe2+). Přístup k pramenům byl v roce 1903 zakázán, avšak po protestu Novoměstských byl jeden pramen zpřístupněn. V posledních letech jsou na hraničním území České republiky a Polska hledány prameny radioaktivních vod, které by mohly být využity k léčebným účelům. V roce 2010 se začalo s hledáním pramenů v okolí Lázní Libverda, Hejnic a Raspenavy (např. na Chlumu). Po ukončení prací se terénní skupiny přesunuly do okolí Nového Města pod Smrkem, přímo na jihozápadní svah Andělského vrchu (572 m n. m.). Již 12. června 2010 bylo objeveno prameniště silně radioaktivních vod na okraji lesa nedaleko Oslího buku. Nejvydatnější pramen byl podchycen a upraven a nazván jménem Rafael. Pramen má aktivitu 3000 Bq/l (becquerelů na litr, tj. V roce 2011 průzkumné práce pokračovaly a bylo objeveno dalších 10 různě vydatných pramenů. Jeden z nich, který má nejvyšší aktivitu až 5500 Bq/l, byl rovněž upraven a pojmenován Michael. Tento pramen je pravděpodobně v současnosti nejaktivnější veřejně přístupný zdroj radioaktivní minerální vody na území ČR. Pojmenovány byly ještě sirovodíkový vývěr Uriel a menší rašelinné jezírko Samuel. Všechny objevené prameny jsou srovnatelné s radioaktivními prameny v Jáchymově. Lze je využít pro léčebné účely, zvláště pro kloubní a revmatická onemocnění. Musíme však upozornit, že se jedná o радиоaktivní vody.
Současné možnosti pro návštěvníky
Nové Město pod Smrkem leží v severovýchodní části Frýdlantského výběžku mezi Jindřichovickým hřebenem a horou Smrk. K pozoruhodným stavbám města patří kostel sv. Kateřiny, evangelický kostel, Klingerova Vila s lesoparkem a mauzoleum Klingerů, které nechali postavit potomci zakladatele textilního podniku. Mauzoleum stojí na místním hřbitově. Jedná se významný monument, který tvoří jedno nadzemní a jedno podzemní podlaží ve kterém jsou uloženy ostatky Klingerovy rodiny. Cenné je zejména původní pískovcové obložení a vnější kamenická výzdoba budovy. Stavba je kulturní památkou. Pozoruhodností okolí Nového Města je volný vývěr několika minerálních pramenů. Pramen Novoměstská kyselka (hydrogenuhličitanová voda) se nachází se na levém břehu Ztraceného potoka v údolí mezi Měděncem a Sviňským vrchem. Další najdete na soutoku Ztraceného potoka s pravostranným přítokem cca 1 km jižněji od prvního. Tyto dva prameny jsou uměle podchyceny. Původní vypráví se, že k objevu zdejší hydrogenuhličitanové kyselky došlo náhodou v roce 1780.