Hraběnka Thamara Kinsky opět otevře 25. - 26. května od 10 do 18 hodin své soukromé zahrady široké veřejnosti. Připraven je bohatý doprovodný program pro celou rodinu s tématem Hvězda. Návštěvníci zámku ve Žďáru nad Sázavou si budou moci prohlédnout zahrady, které běžně nejsou veřejnosti přístupné, a to 25. 6. a 26. 5. 2019. Dny otevřených zahrad veřejnosti dovolí nahlédnout do privátních zahrad gruzínské princezny a hraběnky Thamar Kinsky, která je otevírá jen jednou ročně. K dispozici budou komentované prohlídky zahrad s odborníkem.
Co všechno nabídnou zahrady a jejich doprovodný program
Připraven bude pestrý program plný hudby, dobrého jídla a krásných zahrad. Představí se také tradiční místní pěvecké a hudební soubory. V programu je dále pozorování Zelené hory dalekohledy z prostoru pod zámečkem na břehu rybníku Konvent, výstava „Sloh se nepíše, na sloh se kouká“ zapůjčená od organizace České dědictví UNESCO nebo fotokoutek se Zelenou horou. Návštěvníci se mohou těšit na projížďky na lodičkách s výhledem na Zelenou horu, k vyzkoušení bude lákat stezka bosých nohou, relaxační masáže nebo jóga pro každého a nebude chybět ani řada workshopů, díky kterým si vyrobíte například sluneční hodiny, vlastní parfém či si vyzkoušíte, jaké je to moderovat a vést rozhovor v rádiu.
Zámek Žďár nad Sázavou je historicky propojen s komplexem konventních a hospodářských budov cisterciáckého kláštera, a dnes slouží spojení historie se současným uměním. Víkend otevřených zahrad, který se zrodil v Anglii, se koná v Evropě vždy během druhého červnového víkendu. Zájemce zavádí na jinak nepřístupná místa, v Česku byl poprvé v roce 2010. Na Vysočině se od 9. do 11. června zapojí 18 přírodních zahrad.
Zahrady obvykle nejsou veřejnosti přístupné. O tomto víkendu sem mohou návštěvníci chodit od 10:00 do 18:00. „Jde o tradici. V sobotu byl pro návštěvníky zámku připravený kulturní program. „Farmářské trhy a hudební koncerty doplnily tvůrčí dílny a přednášky, zaměřené na péči o rostliny, vazbu a design. Na své si přišli i milovníci architektury a historie - čtyřikrát se mohli zúčastnit prohlídkové trasy Po stopách Santiniho,“ uvedl Deutsch. Podle Deustche jsou Dny otevřených zahrad součástí letošního konceptu Čtvero ročních období. Představuje čtyři klíčové události na zámku v letošním roce. Některé z nich mají dlouholetou tradici, jako součást celoročního konceptu by se však měly dále rozvíjet a obohacovat. Koncem října je na programu Den dýní, při němž děti i dospělí mohou vyřezat dýně, které osvítí zámecký areál. Vánoční trhy budou v zámeckém areálu o adventních víkendech. Novinkou letošní sezóny je barokní pás, který majitelům umožní neomezený celoroční vstup do několika míst na zámku. Jeho majitelé mohou opakovaně bez dalších poplatků navštívit Muzeum nové generace, výstavu Umění baroka ze sbírek Národní galerie a prohlídkovou trasu Po stopách Santiniho. Pas umožní také slevu na vstup do poutního kostela sv. Anglické a francouzské zahrady naaranžované ve starých kufrech, poklidná zahrada Thamar Kinsky, komentované procházky s botaničkou, veterán nebo ochutnávka whisky nabídne letošní ročník Dnů otevřených zahrad na zámku ve Žďáru nad Sázavou v sobotu 26. a v neděli 27. „O letošním ročníku se bude cestovat. Návštěvníci se projedou na netradičních kolech, svezou se na koních i v povozu a prohlédnou si vrtulník, který přistane před naší kavárnou v sobotu dopoledne. K cestování patří fotografie, a proto se zájemci naučí fotit nádherné fotky mobilním telefonem. Lektorem bude David Macháček z České televize. Můj rok. K cestování patří i různé kultury, zvyky, sporty… „Lidé si budou moci vyzkoušet golf, který pochází ze Skotska. K tomu patří i skotská whisky. Thamar, Marie a Constantin Kinští tráví na žďárském zámku mnoho času a ani letos nesmí na Dnech otevřených zahrad chybět.
V prostoru zámecké terasy je pro vás připraven farmářský trh s regionálními výrobky, klobouky nebo květinami. Z živých květů si zde můžete vyrobit čelenky, náramky nebo vypichované dekorace, a to v rámci dvoudenních Floristických workshopů. Nebude chybět ani akce Otoč kytku, během které můžete v průběhu celého víkendu měnit vlastní přebytky, výpěstky i sazeničky za rostlinné poklady od jiných pěstitelů. Novinkou je možnost objednání piknikového koše, díky kterému si v dekorovaných piknik-zónách vychutnáte zahrady doslova všemi smysly. Na Pivovarském nádvoří zakoupíte originální oblečení, módní doplňky, šperky nebo delikatesy během oblíbeného MINT marketu. Celý program potom vyvrcholí v neděli v 16.00 koncertem Janáčkova kvarteta v prostoru IV.
Slavné barokní koncerty
Tisíce lidí zamířily na zámek Kinských ve Žďáru nad Sázavou, který pořádá Dny otevřených zahrad. Akce kromě prohlídek nabízí i barokní hudbu či tanec. Své soukromé zahrady pro veřejnost odemkla hraběnka Thamar Kinsky. ČTK to řekla marketingová ředitelka zámku Lucie Herberová. Zámecká zahrada ve Žďáru se otevírá jednou ročně. Lidé jezdí na loďkách po rybníku, prochází zahradu s botanikem, ochutnávají jídla z květů a rostlin, učí se vázat květiny nebo relaxují u rybníka s výhledem na památku UNESCO - Zelenou horu.
Když se podíváme na historii a význam zahrad rodiny Kinských
Kdy: 2. 10. 2023 9:00 - 29. 10. Až do konce sezony nyní máte možnost v zámecké kuželně navštívit výstavu Zahrady a zahradníci rodu Harrachů, kterou v rámci Roku Harrachů připravil NPÚ, a na které se podílel rovněž zámek v Kuníně. Víte, že: Harrachové patřili mezi milovníky a zakladatele zahrad. Proslavená byla barokní zahrada u jejich paláce na předměstí Vídeňi i krajinářský park a proslulé skleníky s exotickými rostlinami u dolnorakouského zámku Prugg. Na našem území Harrachové sídlili nejprve v klimaticky méně příznivé oblasti Krkonoš (Horní Branná, Jilemnice), ale brzy přišli také na Moravu (Janovice, Náměšť na Hané, Kunín), kde již byly pro budování zahrad příznivější podmínky. Vysoké kvality dosáhly zahradní úpravy nového rodového sídla v Hrádku u Nechanic vybudovaného dle anglických vzorů. Harrachovští zahradníci patřili na špičku svého oboru. Jejich výpěstky slavily úspěchy na mnoha výstavách a o jimi vyšlechtěných nových odrůdách informoval dobový tisk. Získat odborné vzdělání v harrachovských zahradách bylo prestižní záležitostí. Zámecký park v Kuníně, Kunín č. p. 2. 10. 2. 10. Zahrada o výměře 22 hektarů leží na jižním a jihovýchodním svahu Petřína, od ostatních petřínských zahrad je oddělena Hladovou zdí, vybudovanou za Karla IV. Zprvu zde byly lesy, ve středověku pak vinice. Ve 30. letech 19. století byla zahrada upravena v anglickém stylu. V zahradě se nachází mj. Letohrádek Kinských s národopisnou expozicí Národního muzea. Zahrada v posledních letech prošla rekonstrukcí - došlo k výstavbě nových cest ve stopě původních, historicky daných tras, včetně odvodnění, nového osvětlení a nového mobiliáře parku, dětského hřiště nad jezírkem s vodopádem, které je doplněno o nové herní prvky, nového oplocení aj. Další dětské hřiště v dolní části zahrady u náměstí Kinských je vybaveno klouzačkami, prolézačkami, herními konstrukcemi i dřevěným domečkem. Dřevěný řecko-katolický kostelík sv. Cesty mají žulovou dlažbu, která umožňuje částečný vsak a regulovanější odtok dešťových vod a lépe vystihuje historický ráz této zahrady. Všechny vstupy do Zahrady jsou bezbariérové a v místech, kde jsou schody, je vždy možnost odbočit na cestu, která formou rampy schodiště obchází. Zahrada o výměře téměř 22 ha leží na jižním a jihovýchodním svahu vrchu Petřína, od ostatních petřínských zahrad je oddělena Hladovou zdí. Zprvu zde byly lesy, ve středověku pak vinice, většinou klášterní. Známé je jméno vinice Ráj nebo V kartouzích (podle kláštera kartuziánů). Později byly zakládány usedlosti a dvory. Po třicetileté válce místo zpustlo. V r. 1828 koupila pozemky Růžena Kinská a její syn Rudolf Kinský zde založil zahradu v anglickém stylu podle návrhu svého hospodářského ředitele Františka Höhnla. Byla rozšířena a upravena v r. 1848 a znovu 1860-61 architektem Bedřichem Wünscherem, který byl ve službách Kinských 62 let. V r. 1831 byla dokončena výstavba klasicistního letohrádku vídeňským architektem Jindřichem Kochem, provedeny modelace terénu, výsadby a vyražena 380 m dlouhá štola k napájení dvou nově založených rybníků s vodopádem mezi nimi. Byla postavena kočárovna zvaná Švýcárna a deset skleníků pro tropické a subtropické rostliny. Budování zahrady dokončila manželka Rudolfa Kinského Vilemína po jeho smrti následkem pádu s koně. Zahrada byla tehdy dvakrát týdně přístupná na vstupenky, které se prodávaly v paláci Kinských. Potomek zakladatelů chtěl zahradu rozparcelovat a prodat ji na stavbu činžovních domů, čemuž zabránila pražská obec tím, že roku 1901 zahradu koupila, zpřístupnila veřejnosti a v r. 1908 znovu kultivovala. Pražská obec zapůjčila letohrádek Kinských Národopisné společnosti českoslovanské pro exoponáty z velké Národopisné výstavy konané v Praze r. 1895, a tak vzniklo Národopisné muzeum, otevřené veřejnosti r. 1903. Zahrada se měla stál velkolepými „národopisnými sady“, ale pak došlo jen k umístění některých exponátů. Jedním z nich je např. dřevěná zvonice z Dolních Bojanovic u Hodonína a barokní památka z 18. st. - boží muka s hranolovými slunečními hodinami a výtvarnou výzdobou ve formě morového sloupu. K vržení stínů na číselnici hodin sloužila kopí v boku Krista a šíp v těle sv. Šebestiána. Sloup původně stával na paměť morové epidemie na Žižkově údajně v místě, kde je dnes kostel sv. V dolní části zahrady býval výstavní pavilon SVÚ Mánes, později zbouraný, v němž se r. 1902 konala slavná výstava děl francouzského sochaře Augusta Rodina a několik dalších. Stála zde také socha Čtrnáctiletá od Karla Dvořáka z r.1926. Dnes je v depozitáři Muzea hl. m Prahy. V blízkosti letohrádku byl u příležitosti sedmého výročí úmrtí herečky Hany Kvapilové umístěn její pomník od Jana Štursy z r. 1913, pod nímž je urna s jejím popelem. K 10. výročí připojení Podkarpatské Rusi k Československu byl sem v r. 1929 přemístěn dřevěný řecko-katolický kostelík sv. Michala z r. 1750 z Medvedovců u Mukačeva. V r. 1939 byla do dolního jezírka nad letohrádkem přemístěna z Kampy barokní socha Herkula z konce 17. st., do horního jezírka byla umístěna plastika lachtana od sochaře Jana Laudy z r.