Raně barokní zámek Troja pochází ze 17. století. Italským slohem se nechal inspirovat Václav Vojtěch hrabě ze Šternberka, když se rozhodl přenést kousek Říma do rodné země. Centrem je velký sál s dechberoucí výškou. Budete obdivovat malby vlámských autorů. Upoutají vás věžovité belvedery i sochařská výzdoba schodiště vedoucího ze sálu do zahrady.
Zámek se jmenuje podle antické výzdoby, obsahující výjevy z trojské války. Monumenty symbolizují boj Titánů s antickými bohy. Spatříte alegorie světadílů i ročních a denních dob.
Historie a architektura: původ a kompozice zámku Troja
Troja zámek má své kořeny v raně barokním období; Stavba raně barokního zámku Troja byla zahájena v roce 1679. Autorem projektu zámku byl architekt francouzského původu Jean Baptiste Mathey. V návrhu zúročil zkušenosti ze svého pobytu v Itálii a inspiroval se typem římské příměstské vily. Středem a dominantou celé hmoty stavby je velký sál, z něhož se do obou stran rozbíhá chodba s enfiládou přilehlých salónů. Po stranách stavbu vertikálně i horizontálně ukončují dvoupatrové věžovité belvedery.
Sochařská výzdoba dvouramenného schodiště vedoucího do zahrady byla svěřena drážďanským umělcům Georgovi a Paulu Hermannovým. Monumentální plastiky, zdobící schodiště, symbolizují boj Titánů s antickými bohy. Jednotlivé plastiky po obvodu schodiště představují antické bohy, alegorie denních i ročních období a světadílů. Malířské práce v přízemí zámku převážně uskutečnil Carpoforo Tencalla, v prvním patře zámku působili Francesco Marchetti a jeho syn Giovanni Francesco. Pro iluzívní výzdobu velkého hlavního sálu povolal stavebník vlámské malíře Abrahama a Izáka Godynovy.
Stavba a zahrady Troja tak tvoří komplex, který spojuje umění sochařské, malířské a zahradní architektury s ikonografií antické tematiky. Virtuální prohlídka Velkého sálu a zahrad Trojského zámku vás provede tímto prostorovým rozložením.
Zahrada Troja: okouzlující barokní plán a jeho prvky
Zahrada Troja je bohatá a promyšlená; Zámek Troja je často spojován s italským vzorem a šternberskou osmiší hvězdou. Zahrada je geometricky řešená a původně byla rozvržena symetricky na obě dvě strany. V současnosti však leží v části bývalé zámecké zahrady pražská zoologická zahrada. „Tam stálo dřív exteriérové divadlo, takový malý amfiteátr. Panstvo do něj chodilo dlouhou chodbou přímo ze zámku.“
V zahradě zámku je možné si prohlédnout takzvanou štěpnici, proplést se bludištěm nebo si na jedné z mnoha laviček odpočinout či se začíst do knihy. Každoročně se v Trojském zámku konají nové výstavy, které jsou přizpůsobeny zámeckým interiérům. Letos jste zváni k prohlídce výstavy Václav Cigler: Tady a teď. Druhá výstava nese název Z nouze ctnost i móda - umělecká litina ze sbírek Muzea hlavního města Prahy. Představuje litinové předměty, které spojily „svůj život“ s hlavním městem, ale pocházejí z různých českých sléváren.
Štourkrátká popisová část shrnuje, že Zámek Troja se nachází v hlavním městě Praze, v městské části Troja, na pravém břehu Vltavy, v blízkosti Pražské zoologické zahrady. K zámku přiléhají vinice svaté Kláry, je obklopen zámeckým parkem s úžasnými výhledy na Pražský hrad, Petřín, Vltavu a další pražské dominanty. Zámek spravuje Galerie hlavního města Prahy a je veřejnosti přístupný.
Hlavní části zahrady: fontány, terakotové vázy a studánky
Ohradní zeď kolem zahrady dodnes zdobí soubor terakotových váz, na atikách oranžérie a domku zahradníka jsou bysty antických imperátorů. Čtveřice alegorií ročních období byla původně rozmístěna na terasové zdi nad sklepením zámku. Vázy jsou zdobeny girlandami, maskarony, atributy erbů majitelů zámku, figurálními a zoomorfními prvky. Tak početný soubor terakotových váz a figurálních bust je v Evropě ojedinělý. Bohužel dnes je již většina váz z pálené hlíny nahrazena replikami a originální části jsou mnohokráte restaurovány a doplňovány.
Schodiště Dvouramenné schodiště přivádělo vznešené návštěníky přijíždějící z Prahy skrze loveckou oboru dnešní Stromovky do zámeckých zahrad a z nich přímo do slavnostního sálu v prvním patře, kde se hostům otevřel pohled na monumentální malířskou výzdobu s námětem oslavy habsburského rodu. Schodiště bylo zároveň samostatně konstruováno jako barokní divadlo, jeviště pro scénu pádu Gigantů do Tartaru. Architektura schodiště skrývala důmyslný vodní systém, který na poražené Giganty spouštěl vodopád, jímž se dramaticky prohluboval celý výjev. Podle dochovaného popisu voda tryskala nejen z úst obou Gigantů na dně Tartaru, ale také ze soch olympských bohů a z dalších částí architektury schodiště. Dolní část Tartaru fungovala jako kašna, kde se stékající voda sbírala a odtékala do zahradních fontán, nacházejících se ve spodní části terasovitě uspořádané zahrady. Přestože se vodní systém už od konce 18. století nepoužíval, technické prvky systému přivádějícího vodu jsou stále zachovány.
Paridův soud Sousoší s názvem Paridův soud přímo pro trojskou zahradu vytvořil sochař Stanislav Hanzík ve spolupráci s architektem Otomarem Kučou v roce 1989. Mladík, který dosud nepoznal ženu, měl rozhodnout spor o krásu mezi bohyněmi Athénou, Hérou a Afrodíté. Tradiční karavan - Tomáš Džadoň Tajemná maringotka uprostřed jablečného sadu je umělecké dílo výtvarníka Tomáše Džadoně z roku 2006. Během pobytu ve Finsku navrhl umělec realizaci karavanu, který pojmenoval Tradiční karavan a spojil v něm původní formy života bydlení s těmi současnými.
Významné prvky a keřové a stromové skladby
Stromové partie zahrady zahrnují Lídu a další stromy, které jsou uvedeny v podrobném popisu druhů, včetně Lípa srdčité, Lípa evropská, Lípa řapíkatá, Lípa velkolistá, Lípa stříbřitá a Douglaska tisolistá. Popisy jednotlivých druhů zahrnují jejich charakteristiky: výšku, listy, květy a rozšíření. Dřeviny tvoří součást klasicistně-barokní kompozice zahrady a jejího okolí.
Mezi dalšími prvky zahrady jsou Ve středu parku Neptunova fontána, kruhové labyrinty z habru a terasové průhledy na vinice svaté Kláry. Park u Trojského zámku je veřejně přístupný v návštěvní hodiny a nabízí překrásný pohled nejen na zámek, ale také na okolní vinici s kapličkou sv. Kláry. Uprostřed parku stojí Neptunova fontána (kašna s vodotryskem) a na okraji se skrývá zahradní bludiště.
Praktické informace a návštěva
Do zahrady se vstupuje z areálu Trojského zámku, který spravuje Galerie hl. m. Prahy. Cestujte pohodlně vlakem kamkoliv a kdykoliv. Zámek Troja je veřejnosti otevřen od dubna do října každý den kromě pondělí a v pátek jenom odpoledne. Základní plné vstupné činí 120 Kč. Svatební obřady se konají v Císařském sálu, Čínském salónku, zámecké kapli nebo ve francouzské zahradě. V zámecké restauraci rádi připraví také svatební hostinu. Dokonce je možné pronajmout celý zámek.
Celé místo je zasazeno do rámce velkolepě komponované barokní zahrady. Její koncept vychází z italských vzorů. V kompozici lze vysledovat i Šternberskou osmicípou hvězdu. Kruhový labyrint je vymodelovaný ze stříhaného habru. Labyrint je součástí štěpnice, tedy užitkové části zámeckého areálu, a v jeho středu stojí solitérní líska turecká. Navštivte zahradní bludiště Troja v Praze s krásnou barokní zahradou, fontánami a unikátním labyrintem ze stříhaného habru. Návštěvníci zde objeví četné fontány, terakotové vázy, busty, Neptunovu fontánu, sousoší Paridův soud a okolní vinici s kapličkou sv. Kláry.
Meta popis a klíčová slova
Meta description a keywords budou uvedeny na konci článku.