Z obce Třebsín jsem vyrazil po zelené turistické značce. Ta lehce stoupá a nakonec mne vyvedla ven z obce do lesa. I v lese cesta lehce stoupá až k sedlu Medník. Od tohoto sedla naopak začíná sešup k řece, která začíná mezi stromy vykukovat. Zde jsem se napojil na Posázavskou stezku, která částečně kopíruje naučnou stezku Medník. Posázavksá stezka je značená červenou barvou. Vede kolem řeky v hlubokém kaňonu, který je často lemován strmými skalami. Ani ty ovšem nezabránily nadšencům ve stavbě chatek a rekreačních domků, mnohdy v těžko dostupných místech.
Nebyl to jenom samotný výlet, ale i prostředek poznání, jak se krajina Posázaví proměňovala vlivem rekreace. Nejdříve mi přišlo líto, že zde lidé krajinu takto obsadili. Brzy jsem si však již užíval pohledy na bizardní stavby. Po více jak dvou kilometrech stezka opouští břeh řeky a po schodech vystoupá výše nad hladinu. Po chvíli se také otevřely pohledy na řeku z vyhlídek nad řekou. Jednoduchý výlet vedený z velké části v krásném údolí řeky Sázavy v pohoří Středočeské pahorkatiny. Převýšení je malé, trošku prudší je sestup k řece mezi chatkami. Naopak stoupání zpět do vesnice je velmi pozvolné. Jde se celou dobu po značených stezkách, které vedou po lesních cestách. Trasa je vhodná pro psy i pro děti.
Na začátku trasy (nebo na konci) je hospoda U Zvoničky v obci Třebsín. Na další hospodu jsem nenarazil. Hlavní část trasy vede v hlubokém údolí řeky Sázava. Vyhlídky jsou v druhé části trasy - Klimentova vyhlídka a Raisova vyhlídka. Trasa je naprosto bezpečná. Žádný nepříjemný úsek zde není. Jen se trošku prudšeji klesá k řece, ale žádné drama. Stezka kolem řeky je vlastně krásně upravený chodník. Občerstvení nabízí Restaurace Zvonička na návsi v obci Třebsín. Posázavská stezka vede v nej atraktivnější části toku řeky Sázava mezi Pikovicemi a Kamenným přívozem. Stezku navrhl pracovník klubu českých turistů Josef Kliment. Po něm je také pojmenována jedna z vyhlídek nad řekou.
Představí se zde i historie: První úsek stezky byl otevřen v roce 1920. Lokalitu proslavily i rekreační chaty, které jsou po obou březích řeky stavěny mnohdy na neuvěřitelně strmých skalách. První chaty zde byly již za první republiky. Kam za dobrodružstvím? Do údolí Sázavy. Posázavská stezka nabízí kamenná schodiště, vyhlídky na řeku, vzácné kandíky i monumentální viadukt. Jedno z nejkrásnějších míst českého trempingu čeká i na vaše objevení. Posázavská stezka mezi Pikovicemi a Kamenným Přívozem patří k nejatraktivnějším úsekům pro pěší turistiku v okolí Prahy.
Přibližně deset kilometrů dlouhá trasa prochází lesnatým a hlubokým údolím Sázavy, kde pěšina občas vystoupá na vyhlídku, odkud se otevírají pohledy na řeku a střechy trampských srubů i víkendových chat. Do ráje vodáků a trempů: Celý výlet vede po červené značené Posázavské stezce, která byla kompletně zpřístupněna roku 1924, a je tak jednou z nejstarších značených tras u nás. Její nejatraktivnější část mezi Pikovicemi a Žampachem nabízí jedinečný průchod lesnatým údolím Sázavy, kde si komplikovaný terén mimo jiné vyžádal vybudování dvou kamenných schodišť.
Stezka začíná v Pikovicích, které dobře znají vodáci jako místo, kde většina z nich končí splouvání vodácky vděčného úseku Sázavy. Řeka svou dlouhou pouť z Českomoravské vrchoviny končí nedaleko odtud v Davli a jako by tu před splynutím s Vltavou chtěla na poslední chvíli ukázat to nejlepší, co v ní je. Pikovice jsou ale také místem trempů, o čemž svědčí četné osady v okolí a také každoroční setkávání během hudebního festivalu.
Lesní pěšina vede obvykle po úbočí, občas vystoupá na některou z vyhlídek, odkud se otevírají pohledy na řeku a okolní trampské osady. Za Pikovicemi se cesta zanoří do lesů a proti proudu Sázavy zamíří ke kamennému Přívozu. Na protějším břehu řeky je dobře vidět Pikovická jehla s dřevěným křížem na vrcholu. Stezka střídavě stoupá a klesá, místy je vytesaná ve skále, vzdaluje a přibližuje se toku řeky a nabízí také několik pěkných vyhlídek. K nejznámějším patří Klimentova vyhlídka, ze které se odkrývají nádherné výhledy na řeku. Pod Raisovou vyhlídkou určitě v létě uvidíte vodáky, snažící se zdolat zdejší peřeje. Stezka je vedena převážně po lesních cestách, šotolině a po kamenných stupních. Rozhodně ji proto nedoporučujeme cyklistům, kteří by zde museli kolo mnohokrát přenášet.
U Třebsína stezka mizí do lesa, ze kterého se vynoří až u Žampachu. Cestou objevíte Třebsínský vodopád, za řekou je dobře vidět železniční viadukt Žampach, vedoucí nad roklí zvanou Kocour. V letní sezóně zde funguje přívoz (na druhé straně řeky se nachází nádraží), jindy je třeba dojít až do Kamenného Přívozu, kde lze zhruba desetikilometrové putování ukončit. Zdejší zajímavostí je vorařský úvazový kámen, připomínající tradice vorařského řemesla. Kámen sice pochází z nedaleké Davle, ovšem i na novém místě občas poslouží svému původnímu účelu.
Trasu Posázavské stezky vybudoval Klub českých turistů a měla být otevřena už v roce 1914, ale její vznik i otevření posunula první světová válka. Kompletně byla zpřístupněna roku 1924, a patří tak k nejstarším značeným trasám u nás. Navrhl ji pražský učitel Josef Kliment, po kterém je pojmenována jedna z vyhlídek na trase. Cestujte pohodlně vlakem kamkoliv a kdykoliv. Více než 100 let existuje fenomén českého trampingu, jehož počátky bývají kladeny do doby kolem roku 1918.
Popis: Tento pěší výlet vede romantickou krajinou Posázaví, takzvanou Posázavskou stezkou. Trasa výletu prochází chatovou oblastí po levém břehu řeky Sázavy s pěknými vyhlídkami. Autem se dopravíme do Petrova u Prahy. Na západním konci ulice Na Hřebenech se nalézá parkoviště (na přiložené mapě cílový bod trasy). Sestoupáme prudký kopec po zelené turistické značce na vlakové nádraží. Zastávku tu má takzvaný „Posázavský pacifik“, který vyjíždí z pražského Braníka, takže Pražané se mohou na výlet vydat rovnou z hlavního města. Během jízdy vlakem z Petrova se nám otevírají krásné pohledy do údolí řeky Sázavy sevřeného z obou stran skalnatými útesy. Nevšedním zážitkem je přejezd po 48 metrů vysokém železničním viaduktu z roku 1901 - „Žampašském mostě“. Nejprve klesneme k Sázavě, přejdeme most na druhý břeh řeky a začneme stoupat, zpočátku po silnici, po chvíli zabočíme vlevo do chatové oblasti a vzdálíme se od řeky. Kráčíme po úbočí, odkud se nabízejí pěkné pohledy z vyhlídek. „Žampašská vyhlídka“ poskytuje podívanou na železniční viadukt, po němž jsme jeli vlakem. „Raisova vyhlídka“, pojmenovaná po známém českém spisovateli, který ji rád navštěvoval, otevírá unikátní pohled do údolí řeky Sázavy. Rozhled z dalšího vyhlídkového místa je z velké části omezen vzrostlými stromy. Z nejznámější „Klimentovy vyhlídky“ je vidět zákruta řeky, na níž můžeme sledovat plující vodáky. Sejdeme do údolí a pokračujeme stále po červené nádhernou přírodou podél řeky směrem do Pikovic. Projdeme pod vrcholem Medník, kde na jaře roste vzácná rostlina kandík psí zub. Cestou nás jistě uchvátí mohutná skaliska, na kterých se vyjímají trampské chaty a chatky, z nichž byla řada pojmenována. Zanedlouho dorazíme k pamětní desce Posázavské stezky, chvilku tu můžeme posedět na skalnatém výběžku v řece. Na protějším břehu řeky se vypíná skalní útvar Pikovická jehla s dřevěným křížem na vrcholku. Po zhruba kilometru dorazíme do vesnice Pikovice. V blízkosti mostu přes řeku, v místech, kde se vyloďují vodáci, je možné výlet příjemně zakončit v místní cukrárně (vlevo od mostu asi 100 metrů). Po doplněné energii nás již čeká krátké stoupání po zelené na vlakové nádraží v Petrově. Díky nádherné krajině s nezapomenutelnými vyhlídkami na říční meandry si Dolní Posázaví právem získalo srdce mnoha výletníků, vodáků i chatařů. Je tady spousta příhodných míst k focení a někdy se tu člověk cítí jako uprostřed divoké kanadské přírody. Milovníci nostalgie začínají svoji cestu lokálkou z pražského Bráníka do Kamenného Přívozu. Chat a chalup, kam se jezdí rekreovat hlavně obyvatelé Prahy, je v této obci skoro stejně jako místních obyvatel - více než 1100. Tady začíná asi sedmikilometrová Posázavská stezka vedoucí kolem kopce Medník až do Pikovic. Takřka povinnou zastávkou je malebná vesnice Třebsín a místní rodinná restaurace na návsi u kapličky. Kromě dobrého piva tu nabízejí pokrmy české kuchyně. Navíc se zde velmi často muzicíruje - zní tu kytary, klávesy i saxofon! Za teplého počasí je otevřena venkovní předzahrádka umístěná jen pár metrů od třebsínské kapličky. Tato dominanta návsi z druhé poloviny 18. století s typickou šindelovou střechou dala také název místnímu hudebnímu festivalu. Příznivci countryové a folkové hudby se na něj mohou těšit každé léto. Letos vypukne 13. července ve 14. hodin. Třebsín má ale ještě jednu znamenitost - u cesty tu potkáte vodníka Třebsínka a jeho hrnečky. Podle legendy jde o syna starého vodníka Třebse. U místních byla tato dvojice natolik oblíbená, že po nich pojmenovali vesnici Třebsyn - pro lepší výslovnost Třebsín. Další úsek cesty je ve znamení zmiňovaných vyhlídek na plynoucí řeku Sázavu. Nejhezčí pohled nabízí Raisova vyhlídka. Další v pořadí - Klimentova - pak nese jméno učitele a vášnivého turisty Josefa Klimenta (1858 - 1938), který Posázavskou stezku navrhoval. Dále projdete po úbočí kopce Medník (416 m) a těsně před Pikovicemi uvidíte ve skále vytesanou pamětní desku k vybudování stezky. Dovíte se mimo jiné, že náklad se vyšplhal na 230 tisíc Kč. Zpátky do Prahy se lze dostat pohodlně vlakem z Pikovic. Jízdní řády není třeba dopředu studovat. Prozkoumejte krásy Dolního Posázaví s romantickými výhledy.
tags: #posazavska #stezka #vyhlidky