Tradice koupání na Ukrajině a související vánoční a zimní zvyky

Svátek Ivana Kupala je jedním z nejtajemnějších a nejkouzelnějších svátků, které nám předali naši předkové. Koupání, skákání přes ohniště, věštění budoucnosti a hledání rozkvetlé kapradiny jsou hlavními atributy Ivana Kupaly. Dívky přes den pletly věnce a večer je spouštěly do vody a přitom snily o svatbě se svým milovaným. V této době se děje spousta zajímavých věcí. Většina křesťanů chodí do kostela na noční bohoslužbu. Některé evropské národy však mají zvyk: lidé zapalují velké ohně, které symbolizují Kristovo vítězství nad temnotou pohanských časů. Takřka všechny národy mají tradici malování kraslic. Vejce vždy symbolizovalo nový život. Ale nevyhnutelně se stává, že staré musí ustoupit novému.

Naši předkové tu noc rozdělali oheň u kostela a starali se o to, aby celou noc nevyhasl. Všichni ostatní, i když zůstali doma, se také snažili zůstat vzhůru. Na Ukrajině se Vánoce začínají slavit na Štědrý den 6. ledna spolu s objevením se první hvězdy na obloze. Ujistěte se, že se postíte, před Vánoci se nesmí pít celý den. Slavnostní jídlo se skládá z 12 postních jídel. Kutya (pšeničná nebo rýžová kaše s medem, mákem a rozinkami) a uzvar (kompot ze sušeného ovoce) se musí udělat, navíc můžete udělat: libový boršč, knedlíky se zelím, zelí s rýží, houby, palačinky, koláče, rybí pokrmy.

ukrajinské vánoce a zvyky mapa

Podle tradice nechává svatý Mikuláš této noci dárky pod polštáři zdvořilých dětí. Zdvořilé děti najdou dárek pod polštářem a nezbedné děti najdou větvičku. Žádné pandemie ani špatné počasí nezruší Vánoce. Je to zvláštní období, plné potěšení, laskavosti a duchovního růstu. Češi už se připravují na tento svátek. V obchodech můžeme nakoupit různé vánoční dobroty a dekorace, obdivujeme výzdobu ulic a náměstí. Každá země má své vánoční zvyky a tradice. Je zajímavé, že tyto tradice jsou velice různé a v některých případech se někomu mohou zdát i trochu divné.

Co vlastně víte o slavení tohoto svátku na Ukrajině? Víte třeba, že my slavíme Vánoce dvakrát? Nebo že musíme mít na stole dvanáct bezmasých jídel? Nebo snad, že jedna z ukrajinských koled je známá po celém světě? Pro jistotu vám o tom všem a ještě o mnohém dalším něco povím. Začnu tím, že Ukrajina je velký stát a každý region má různé obřady. Pro příklad lze uvést Rachivský okres, největší na Zakarpatsku. Huculové jsou východoslovanské etnikum obývající svahy Karpat v sousedství východní Haliče a na rumunsko-ukrajinském pomezí, zejména oblast Čornohory. Mají vlastní zvyky, kulturu i kroje a mluví zajímavým nářečím. Zvláštností této oblasti Ukrajiny je, že její obyvatelé stále zachovávají a dodržují staré huculské tradice včetně Vánoc. Tyto tradice často kombinují křesťanskou víru i zbytky pohanských zvyklostí.

Také zde, jako jinde na Ukrajině, Vánoce slaví se dvakrát - 25. prosince podle gregoriánského kalendáře a 7. Stejně jako dnes se Huculové chystali i v dávných dobách na Vánoce předem. Hostitelka několik dní připravovala jídlo, čistila a zdobila svůj domov a hostitel staral se o dobytek. Dne 6. ledna, o tradičním Svatém večeru, se podle huculské víry duše živých a mrtvých shromažďují u stolu. Proto často dáváme na stůl nebo na parapet jídlo a pití také pro ty, kteří už nejsou mezi námi. K večeři na stůl pod ubrusem dávali došek a do rohů česnek na ochranu před zlými silami.

huculove tradice vanoce ukrajina

Pokud jde o sváteční jídla, na prvním místě je kuťa - vařená pšenice s medem, mákem a ořechy. Toto jídlo je nejen snadné na přípravu, ale také velmi zdravé. Nejprve jíme tedy kuťu a zdravíme se navzájem. Existuje také rituál házení kuti ke stropu. První tři lžíce hostitel hází pod strop, a pokud se kuťa přichytí ke stropu, může se čekat úrodný rok. Na stole musí být celkem dvanáct bezmasých jídel, která symbolizují počet apoštolů. Jsou to ryby, varenyky, plněná kapusta, brambory s olejem a drceným česnekem, kompot, hrášek nebo fazole s olejem, koláče s mákem a další. Večeřet začínáme, když na nebi vychází první hvězda, která oznamuje narození Ježíše Krista. Obyvatelé okresu tyto tradice striktně dodržují dodnes. Večeři začínáme i končíme modlitbou.

Kdysi dávno se Huculové modlili a prosili Boha za duše neznámých, kteří se utopili, byli zabiti či popraveni, jsou v pekle nebo si na ně nikdo nepamatuje. Jde o to, aby je Bůh nechal odejít na svatou večeři k lidem. V modlitbě věřící také žádají Boha, aby dobytek byl co nejvíc v pořádku. Vždyť Huculové žili se svými zvířaty, poctivě se o ně starali a považovali je za součást rodiny. V modlitbě je také děkováno za to, že jsme se v klidu a v dobrém stavu dočkali svátků a je vyslovována prosba, abychom se dožili těch dalších. Neméně důležitým rituálem, který dodnes provádíme, je rozsvícení svíčky u stolu, které je považováno za symbol života. Ani po večeři se svíčka nesmí zhasnout. Často se umisťuje do bochníku nebo do sklenice s obilím.

kovany didukh tradice ukrajina

Další den, 7. ledna, začíná oslava Vánoc podle starého stylu. V tento den, stejně jako za dávných dob, navštěvují Ukrajinci své příbuzné a přátele, chodí s betlémy a zpívají vánoční koledy. Ukrajinská koleda „Ščedryk“ («Щедрик»), kterou napsal Mykola Leontovyč, je známá po celém světě a dočkala se i anglické verze pod názvem „Carol of Bells“.

Cyklus vánočních a novoročních svátků tím samozřejmě nekončí. Sedm dní po Vánocích, 14. ledna, se slaví Starý Nový rok, 18. ledna se lidé celý den postí a 19. ledna se oslavy končí slavností Zjevení Páně. Datem odpovídá svátku Tří králů. Také každý z těchto pozdních svátků je spojen s množstvím tradic a obřadů, kterými se stále řídíme. Zachování tradic dělá svátky nejen opravdu zvláštními a kouzelnými, ale je také jedním z projevů pokračování existence ukrajinského národa.

Je to právě den svatého Mikuláše, který v Česku i na Ukrajině zahajuje sezónu zimních svátků. Svatý Mikuláš se narodil ve městě Patara na poloostrově Lykia, tedy na území dnešního Turecka. Byl jediným synem bohatých a hluboce věřících rodičů, kteří však zemřeli dříve, než chlapec dosáhl osmnácti let. Poté, co Mikuláš zdědil jejich jmění, obcházel po nocích chudé domácnosti a nosil jim jídlo, teplé oblečení i hračky.

ukrajina mikuláš tradiční obraz

Jak slaví Mikuláše Ukrajinci? Na Ukrajině tento svátek milují především děti. Na ty totiž ráno 19. prosince čeká pod polštářem dárek! Na západní Ukrajině se však tradice mohou trochu lišit. Dárky tam děti často nacházejí v botách, které rodiče předchozí večer umístili na parapet. V České republice se Mikuláš slaví 5. prosince. Pokud se toho dne vydáte na večerní procházku, pravděpodobně narazíte na tři postavy v kostýmech: Mikuláše (který celou skupinu řídí), Anděla (který představuje dobro) a čerta (ten zase představuje zlo). Každá postava hraje během této interakce jinou roli. Mikuláš děti nabádá k poslušnosti, čert může zlobivým dětem vyhrožovat, že je unese do pekla, a anděl je zase uklidňuje a brání před čertem. Pokud děti zazpívají písničku nebo zarecitují krátkou básničku, mohou za svůj výkon dostat malou odměnu - třeba sladkosti nebo ovoce. Děti také dostávají drobné dárky a sladkosti od svých rodičů. Většinou je najdou na okně, nebo schované někde v domě.

Kdy slaví Ukrajinci Vánoce? Záleží na jejich náboženském vyznání. Zatímco ortodoxní křesťané slaví 7. ledna, dle starého juliánského kalendáře, katolíci slaví Vánoce podle gregoriánského kalendáře, tedy 25. prosince. Vánoční období začíná 40denním půstem Narození Páně, který má očistit tělo i duši. Během této doby Ukrajinci nejedí například maso, vejce nebo mléčné výrobky. Ryby jsou ale většinou povoleny.

ukrajinske vanoce tradice tabulka

Vánoční svátky končí až 19 ledna svátkem svatého Jana Křtitele (Ivana Chrestyteľa). V kostelech anebo na březích řek se světí voda, věřící Ukrajinci si ji odnášejí domů. Posvěcená voda má člověka chránit před různými nemocemi, proto se celý rok pečlivě uchovává a používá se jen v těch nejnutnějších případech. Svěcení vody je také opravdovým svátkem všech otužilců: stovky odvážlivců se koupou v ledové vodě, dokonce i prezident Juščenko a další vládní představitelé plavou v řece Dněpr u Kyjeva. V nastávajícím krátkém období mezi svátkem svatého Jana Křtitele a začátkem velikonočního půstu se mohou konat zásnuby a svatby.

Pohanské pověry v křesťanském rámci tradičně propojují vánoční zvyky s křesťanskými hodnotami. 6. ledna, v den Svaté večeře, by se podle zvyklostí měl držet půst. Věřící vstávají brzy ráno - to aby během roku nikdy nezaspali. Umývají se vodou, do které hodili stříbrnou minci. Věří, že hádky, trestání dětí a půjčování peněz během tohoto dne přinese stejné problémy po celý rok. Celý den má být zasvěcen pouze přípravě na Svatou Večeři. Na vánočním stromečku by neměla chybět jablka a ořechy, které přinášejí zdraví, krásu, rodinné štěstí a nové potomky. Pověšené prádlo prý může způsobit, že dnešní problémy zůstanou i v budoucnu. V kuchyni se nejdříve připravuje ryba. Rybí šupina pověšená v červeném pytlíku nad dveřmi přináší pak po celý rok lásku. Sláma pod bílým ubrusem na stole zase bohatství - mladé dívky z ní hádají svůj osud.

Pokud si vytáhnou dlouhé a zelené stéblo, brzy se vdají. Vždy se počítá s osamělým poutníkem, pro kterého se připraví jeden talíř navíc. Po večeři jdou děti, převážně chlapci, koledovat. Jako první navštěvují svého kmotra a kmotru. Vánoce za sovětské éry Ukrajina - nejsou zkomercionalizované jako některé západní země; nepřipomínají tradiční dárky pod stromečkem. Dříve byl 31. prosinec dnem úklidu a novoroční zvyky se odvíjely od starších tradic, které se postupně proměnily.

ukrajinske zvyky vanoce pohanske povery

Ukrajinská Svatá večeře se musí skládat z dvanácti postních jídel. Hlavní a první je kuťa. Je to sladká varianta českého kuby, připravuje se z pšenice nebo krupek, rýže, máku, medu, ořechů, rozinek apod. Nemůže chybět neslazený odvar ze sušeného ovoce uzvar, boršč (z červené řepy a bez masa), malé žemle - pampušky - zelňačka, hrách, ryba studená i smažená, a holubce, zelné závitky plněné rýží. Podávají se také lívance, salát, pirožky a houby. Každý by měl ochutnat všech dvanáct jídel a na talíři by nemělo nic zůstat, aby se všichni ve zdraví dočkali dalšího Svatého večera. Večeře trvá dlouho, i několik hodin.

Vertep je lidové divadlo předvádějící nejprve příběh Ježíškova narození, ale i veselé příběhy ze života a různé legrácky. Vertep je ukrajinský název jesliček, které jsou také hlavním symbolem i rekvizitou těchto představení. Mládež se převléká za Pastýře, Tři krále, Anděly, Krále Heroda (Iroda), Čerty, Smrtku, mezi komickými figurami může být Cikán, Ľach (polský pán), Moskaľ (ruský voják), Žid, Sedlák, Dědek, Baba, Pan otec, nejlegračnější je tradičně záporožský Kozák.

vertep ukrajina divadlo tradice

Podobně jako v Česku, počet osob u stolu by měl být sudý. Po večeři se kuťa a některá další jídla nechávají na stole pro Duchy Předků, kteří usednou k večeři jako druzí. Připraví se jim také čistá voda a čistý ručník. Hospodyně po večeři sebere lžíce, sváže je a nechá přes noc neumyté - aby rodina zůstala pohromadě. Po večeři jdou děti, převážně chlapci, koledovat. Jako první navštěvují svého kmotra a kmotru.

rodinne setkani ukrajina tradice stul

V České republice Silvestr značí konec zimních radovánek, mnoho rodin si ale nechává vánoční stromeček až do svátku Tří králů. V minulosti byl 31. prosinec dnem úklidu, protože Češi chtěli začít nový rok s čistým štítem. V dnešní době je Silvestr obvykle dnem velkých oslav. Lidé se setkávají s přáteli, pořádají párty, pozorují (nebo odpalují) ohňostroje a popíjejí. Nejznámější pořekadlo praví: „Jak na nový rok, tak po celý rok!“ Češi by se proto 1. ledna měli vyhýbat hádkám, nosit v peněžence spoustu peněz a celý novoroční den co nejlépe využít. Dle tradic by se ale na 1. ledna nemělo uklízet, věšet prádlo ani zametat, abychom si z domu nevymetli štěstí. Novoroční oběd se většinou skládá z čočky, která symbolizuje peníze, smaženého vajíčka, které je znamením nového života, a vepřového masa, protože prase symbolizuje štěstí.

Ukrajinské Vánoce - Rizdvo - jsou Ukrajinci, kteří obecně stále silně prožívají jejich křesťanský rozměr, považovány za méně významný náboženský a rodinný svátek než Velikonoce. Mají však mnohem větší kouzlo než Velikonoce. Vánoce skoro celý leden. Převážná většina ukrajinských věřících používá starý, takzvaný juliánský církevní kalendář, takže vánoční svátky neslaví 24.-25. prosince, ale až po příchodu nového roku, 6. a 7. ledna. Novoročně-vánoční čas na Ukrajině trvá prvnch dvacet dní až do svátku svatého Jana Křtitele. 6. ledna je den Svaté večeře, český ekvivalent Štědrého dne. Štědrým se ale na Ukrajině nazývá až 13. leden.

vanocni tradice ukrajina kalendar

Chcete zažít ukrajinské oslavy Malanky? Navštivte západní Ukrajinu. V České republice Silvestr a vánoční období se prolínají s místními zvyky a tradičními akcemi; ukrajinské oslavy Malanky a další tradice však ukazují bohatost a rozdílnost zimních slavností v různých regionech.

tags: #tradice #koupani #ukrajina