Manželé Královi jsou „cestovatelsky nevyvážený pár“. On má za sebou dvě cesty stopem kolem světa a navštívil všechny kontinenty. Pro ni byla společná svatební cesta první výlet mimo Evropu. Slávek a Nikola Královi na svatební cestě po japonském Šikoku|foto:„Jezdili jsme stopem, kempovali a nachodili jsme přes 500 kilometrů,“ říká Slávek Král o pěti týdnech, které strávili v Japonsku, převážně na trase poutnického Šikoku Trailu. Ten spojuje buddhistických 88 chrámů na titulním ostrově, ze kterých pár viděl zhruba polovinu. „Chtěli jsme, aby náš svatební výlet vedle do zelené a bezpečné země někde daleko, aby tam byla úplně jiná kultura,“ popisuje pár, proč si na svatební cestu vybrali právě Japonsko.
Šikoku trail: samotná pouť a její kouzlo
Šikoku trail, Henro Michi nebo The 88 Temples. To jsou názvy posvátné buddhistické cesty v Japonsku, na ostrově Šikoku. 1200 km posvátná poutní cesta po 88 buddhistických chrámech. Cesta nemá žádná pravidla, můžeš začít v jakémkoliv chrámu, který si vybereš, a můžeš si zvolit způsob cestování: pěšky, na kole, na motorce, autem nebo kombinací. V každém chrámu sbíráš razítka, která jsou spíše takové malé kresby (kaligrafie) od mnicha a slouží jako vzpomínka pro poutníka.
V srpnu dusno, vedro, vzdušná vlhkost a všudypřítomné mouchy a komáři nám tento výšlap hodně znepříjemnili. Niki už byla na pokraji sil, a v tom jsme u dvanáctého chrámu objevili „tsuyado“ odpočinkový baráček pro poutníky vybudovaný dobrovolníky. Nádherný malý čistý baráček v japonském stylu, šoupací dveře i okna a na zemi ratan. Dokonalé místo na spaní po extrémně náročném dni. Ze srandy říkám, „tady už chybí jen elektřina.“ „Myslíš tuhle?“ Niki jen ukázala na zásuvku v rohu.
Pro naši pouť jsme tedy vybrali části co nejvíce v přírodě, a největší odměnu jsme dostali za chrámem Unpenji číslo 66. Ráno, když jsme vyrazili na cestu, si Niki všimla nějakého zvířete a začala ho sledovat, hned vykřikla „to je opice!“. Přijeli jsme hodně za přírodou, a tohle pro nás byl opravdu silný zážitek. Tím pro nás celá pouť z Unpenji nekončila. Tento chrám je totiž 927 metrů nad mořem a přes dva chrámy jsme se dostali až k chrámu který je u moře. Tam jsme přespali u pláže, vykoupali se v teplém moři a až na to spaní ve stanu to mělo poprvé malinký náznak svatební cesty.
Další kroky a pohostinnost na cestě
Pohostinnost: Čím dál jsme byli na trailu, tím byli lidé pohostinnější. Ke konci trailu jsme čekali v parku a měli v plánu stavět stan. Postarší pár, který venčil svého typického shiba inu pejska, se zastavil nám vysvětlit, že park se záhy zavírá. Když jsme jim ukázali, že chceme stavět stan, paní hned špatnou angličtinou vyhrkla: „Tak pojďte spát k nám.“ Manžel kýval, pak mu to přeložila, už nekýval, a tvářil se dost překvapně. Za pár minut jsme už nasedali k nim do auta a jeli do krásného bytečku, kde k pejskovi měli i kočku. Dostali jsme svůj pokoj a večeři. Skutečnost, že mají doma hosty, neřekli své dceři, která dorazila ze školy. Otec od rodiny ji jel vyzvednout a po cestě nakoupil pivo Asahi. Nic jí neřekl, a holčina se zasekla ve dveřích a nevěděla, co se děje. To viděla jen mě. Chvíli nato vyšla Niki z koupelny a holčina byla překvapená podruhé. „Víc nás tu už není,“ ubezpečil jsem ji. Manželka spustila: „Proč si koupil pivo? Ty víš, že pijou pivo?“ Odpověď byla: „Jsou to Češi, musí pít pivo!“ Manželka přiběhla. „Pijete pivo?“ Oba jsme přitakali, a vše už bylo naprosto dokonalé.
Zrození cesty a duchovní význam
Zrod cesty: Šikoku trail byl založen v 9. století japonským mnichem Kukai, který je také známý pod jménem Kobo Daishi. Kukai byl zakladatelem školy Shingon buddhismu v Japonsku a zasvětil se studiu a šíření buddhismu. Cestu vytvořil jako poutní trasu pro věřící, kteří mohou navštívit 88 buddhistických chrámů na ostrově Šikoku.
Symbolika 88 chrámů: Počet 88 chrámů není náhodný. V buddhismu je číslo 88 považováno za posvátné a symbolizuje cestu k osvobození od utrpení. Každý chrám má svou vlastní duchovní symboliku a význam. Poutníci a pohostinnost: Poutníci na Šikoku jsou známi jako „henro“ a jsou často vítáni místními obyvateli s tradicí osettai, což je tradice nabízení podpory a darů poutníkům během jejich cesty. Poutníci nosí speciální bílé oblečení a typický bambusový klobouk. Duchovní význam: Šikoku trail není pouze fyzickou cestou, ale má také hluboký duchovní význam. Poutníci putují po cestě s cílem nalézt duchovní osvícení a poznání. Každý chrám na trase má své modlitební rituály a duchovní praktiky.
Kdy vyrazit a co dalšího navštívit
Kdy vyrazit: Podzim jedině podzim, nejkrásnější čas v Japonsku a to hlavně proto, že lesy hrají všemi barvami a teplota je ideální na delší přesuny. Další možné termíny jsou na jaře v období kdy kvetou sakury (duben), ale to je období jen jednoho maximálně dvou týdnů. Jednou ze speciálních události na cestě je Jarní equinokciální týden (春分の週, Shunbun no Shū). Během Jarního equinokciálního týdne, který obvykle připadá kolem jarní rovnodennosti koncem března, je pro Japonsce tradiční čas pro poutní aktivity, včetně Šikoku pouti. Mnoho poutníků si vybere tento čas pro zahájení pouti kvůli mírnějšímu počasí a významu rovnodennosti v buddhistické kultuře. Je to významný čas pro ty, kteří hledají hlubší spojení se svou duchovní praxí a kulturním dědictvím Šikoku pouti. Během tohoto týdne můžete očekávat více poutníků na stezce, stejně jako speciální obřady a události v některých chrámech.
Niki byla poprvé mimo Evropu. Volba extrémně bezpečné země s velmi odlišnou kulturou a tolika přátelskými lidmi byla skvělá. Fakt, že jsme většinu cesty trávili v přírodě, střídali jsme pláže s přechody pohoří a navštěvovali buddhistické chrámy, se moc povedlo. Díky autostopu a Couchsurfingu jsme zažili Japonsko z jiného úhlu a pro Niki to byla jedinečná zkušenost, jako nikdy předtím. To považuji za největší přínos. Nevýhodou bylo již zmíněné počasí. Období tajfunů a nesnesitelných veder v srpnu bylo až příliš. Vám bych doporučil podzim nebo Jarní equinokciální týden (春分の週, Shunbun no Shū). Bohužel pro nás to nebylo možné, museli jsme se řídit přidělenou dovolenou.
Chcete se dozvědět víc? Doražte na Slávkovu přednášku “Šikoku svatební trail”. Budete si moct vyzkoušet oblečení poutníka, bambusový klobouk a nakouknout do knihy s razítky. Potkáme se tam!
Kyoto: Ledovou krásou a tradicí zahlcené město
Kyoto je jedním z nejdůležitějších cílů každého turisty v Japonsku. Je zde 17 svatyní a chrámů, které jsou zařazeny na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Všechny je možné navštívit, pokud máte dost času. My jsme si na Kyoto vyhradili celkem 3 dny. Do Kyota to máme od ubytování pouhou čtvrthodinu vlakem, a hned poté, co vystoupíme z vlaku, si fotíme moderní nádražní halu, postavenou v roce 1997 dle návrhu slavného japonského architekta Hiroshi Harai. Moc se nám tu líbí, ale musíme vyrazit dál. Cestou k chrámům míjíme lákavé obchůdky s typicky japonským zbožím. Přicházíme k nejnavštěvovanějšímu chrámu Kyota - Kiyomizu-dera. V chrámu je vždy potřeba nasát trochu štěstí přinášeného kouřem. Určitě se vyplatí ochutnat svatou léčivou vodu přímo z pramene. Takto vypadá hlavní budova chrámu, z jeho masivní dřevěné terasy je krásný výhled na celé město. Pokud se vám podaří dojít se zavřenýma očima 18 metrů od jednoho kamene k druhému, čeká vás štěstí v lásce. Pokud ale kámen na druhé straně minete, můžete na lásku zapomenout. Máme možnost sledovat tři pokusy o splnění tohoto úkolu, ale bohužel pouze jeden je úspěšný…
Na Kyotu dále narazíme na gejši a procházíme kolem chrámů. Pro turisty je to tak jako tak pěkná atrakce. Náš dnešní den v Kyotu se protáhl a tak naše dopředu zajištěné místenky na shinkanzen zpět do Osaky budou k ničemu. Náš druhý den v Kyotu věnujeme nejprve prohlídce hradu, naneštěstí jen zvenčí, protože dnes je hrad zavřený. Poté se přesouváme vlakem k prohlídce zen-budhistického chrámu Tenryu-ji a krásné zahrady, která ho obklopuje. Chrám je ze 14. století a už osmkrát vyhořel, takže současná podoba je až z 19. století. Nicméně stávající podoba zahrady odpovídá původnímu návrhu ze 14. století. Za zahradou je netradiční bambusový háj, kde je minimálně o 2 stupně chladněji, než jinde. Chrámů je zde spousta, proto si fotíme i další, u kterých ani nevíme, jak se jmenují…
Náše putování končí dnem, kdy navštívíme chrám Ryoanji se zenbudhistickou zahradou, která je specifická tím, že je vytvořena ve stylu suché krajiny, je celá z bílého písku a 15 velkých kamenů, které jsou speciálně rozmístěny tak, aby ze žádného místa v zahradě a kolem ní nebylo možné vidět všechny kameny najednou. Všechny kameny najednou můžete vidět jen své klidné mysli…
Meta poznámky k cestě
Návrat na nádraží a závěr dne je doplněn o poznámky k zpožděním a vyhlídkám na další cestovatelské zážitky. Kyoto a jeho chrámová síť ukazují, že Japonsko nabízí kombinaci moderního světa a hluboké tradice, která se dá vnímat i při běžných každodenních činnostech cestovatele.
