Přesný počet lidí s českým nebo slovenským původem žijících v zahraničí nelze spočítat. Suverénně nejvíce lidí s českými a slovenskými kořeny žije ve Spojených státech - odhadem 1,7 milionu Čechů a 750 000 Slováků. Celkové počty zahrnují jak osoby narozené v ČR a SR, tak osoby, jejichž předkové žijí v Americe po několik generací.
Ačkoli se většina těchto lidí hlásí ke svým předkům a tradicím, češtinu a slovenštinu většinou již neovládají. Z dalších zemí amerického kontinentu žijí významné skupiny krajanů v Kanadě a Argentině. Z evropských zemí žije nejvíce krajanů ve Velké Británii, Irsku, Německu, Rakousku, Francii, Itálii, Chorvatsku, Ukrajině a Rumunsku.
Historie a první vlny imigrace - ústřední roli New Yorku
Největší část české a slovenské diaspory (více než 1 milión) žila před I. světovou válkou ve Spojených státech amerických. Koncentrovali se na několika místech. Řemeslníci a dělníci přicházeli především do států Illinois, Ohio, New York, New Jersey, Pensylvánie, zemědělci pak do států Nebraska, Texas, Iowa, Minnesota, Wisconsin, Jižní Dakota. Velká část vystěhovalců do Ameriky byla motivována hledáním svobody a lepších životních podmínek.
V New Yorku vznikaly české čtvrti a spolky byly soustředěny kolem kulturních a vzdělávacích aktivit. Počátky české přítomnosti v New Yorku sahají do 19. století, kdy se české a moravské spolky zakládaly i v tomto městě. Národní budova na východní 73. ulici a další centra se stala symbolem české komunity v městské části, která spolu s kulturním životem pomáhala udržovat češtinu a českou kulturu živou.
První významné instituce a klíčové osoby
V New Yorku vznikaly spolky a deníky, které sloužily jako spojovací tělísko mezi krajanům a zemí původu. Tehdejší představitelé aktivně podporovali osvobozovací snahy a rozvoj exilových akcí Tomáše G. Masaryka. V 19. století sem proudem přicházeli nejen Češi, ale i Slováci, kteří zde budovali vlastní organizace a kulturní život. Angažovanost krajanů v New Yorku byla významná nejen po stránce spolkové činnosti, ale i v oblasti literatury, tisku a kultury.
Když se podíváme na konkrétní postavy, mezi významné krajanské osobnosti patřili lidé jako Jan Hird Pokorný (architekt), Dvořákova setkání a vlivné představitele spolkového života. Česká komunita zde hrála roli nejen v kulturním a společenském životě, ale i v politickém a hospodářském vývoji. New York se tak stal místem, kde se česká a slovenská diaspora neustále formovala a vyvíjela.
Aktivity a struktura české a slovenské komunity v New Yorku
České čtvrti už nejsou, ale východní část Manhattanu a Astorie zůstávají historickými centry. V roce 1897 byla nákladem českých spolků postavena Národní budova, která se stala významnou ikonou české kultury. Počátkem 20. století české spolkové a kulturní aktivity pokračovaly, a to i díky existenci řady škol, knihoven a tiskových institucí. Národní budova byla důležitým místem pro společenské akce a pro sdílení historických a kulturních poznatků.
V 20. století New York hostil významné postavy z českého a slovenského světa, které zde působili a tvořili kulturní kontury komunity. Zdejší krajané organizovali řadu spolkových a kulturních aktivit, a to včetně tiskových a publicistických projektů. New York tak zůstal důležitým bodem na mapě české a slovenské diaspora, i když se hlavní sí Kitty přesouvala do dalších částí země.
Organizace a spolkový život
Statistiky ukazují, že počet českých a slovenských organizací v USA byl v průběhu času různý a jejich vliv se měnil. V New Yorku byla tradičně silná role sokolských a dalších spolkových struktur, které podporovaly nejen kulturní, ale i společenské a vzdělávací aktivity. Krajanské spolky často spolupracovaly s dalšími organizacemi po celých Spojených státech a zajišťovaly tak kontinuitu českého a slovenského života v diasporě.
Vzdělávání hrálo významnou roli: školy, knihovny a tiskové orgány sloužily k udržení mateřského jazyka a kultury. Často vznikaly zřizovány soukromé školy a spolky usilovaly o veřejné uznání školství. Většina činností byla organizována na lokální úrovni, ale existovaly i snahy o vytvoření celoamerické střechové organizace, která by sdružovala lokální spolky.
Současné aspekty a kulturní dědictví
New York zůstává historickým bodem, kde se česká a slovenská komunita odráží ve veřejném a kulturním životě, ačkoli centralizace a migrace vedla k rozptýlení krajanů po celé zemi. Významné instituce a muzea, jako Národní české a slovenské muzeum a knihovna (NCSML) v Cedar Rapids, ukazují kontinuitu a šíří povědomí o české a slovenské historii i v zahraničí. V New Yorku zůstává otisk historických tradic, který připomíná důležitost krajanského života pro spojení české a slovenské komunity s domovinou.
Proč Češi a Slováci opustili Rakousko-Uhersko společně? (Krátký animovaný dokument)
Meta
Tagy pro meta description a meta keywords níže doplňuje část textu, která shrnuje klíčové body článku a pomáhá vyhledávání.