Ahoj Travel Bible =)Nejdriv bych vam chtela podekovat, moc se mi libi, co delate a jste mi velkou inspiraci.V srpnu vyrazime s pritelem na cestu, ktera nema jasny datum navratu a mate v tom trochu prsty. Chci vám jen popsat, jak mi Travel Bible pomohla a tím také poděkovat za vaši práci. Tištěnou verzi jsem si pořídil minulý rok a od té doby jsem byl po různých částech Evropy a přítelkyně se konečně nebojí se mnou jet ???? Ne, že bych otočil svůj život, ale vaše rady a entuziasmus mi pomohl si více zorganizovat práci a rozjet život po škole. Hodně mě to nakoplo a váš podcast považuji za to jedno z nejlepších, co mi zvedne náladu každé pondělí cestou vlakem. Zdravím!
Chtěla jsem vám moc poděkovat za napsání tak super knížky jako je Travel Bible. Bylo tam spousta užitečných tipů, triků a informací o kterých jsem neměla vůbec tušení (Ale to byl asi záměr, že? :D). Byly tam odpovědi na otázky, které jsem ani nestihla položit. Všechno dokonalé!
Ahoj Matouši a Petře,dovolte mi úvodem Vám poděkovat za napsání Travel Bible. Před nedávnem jsme si jeden výtisk koupili a během chvíle ho všichni členové našeho týmu zhltli. Spousta užitečných tipů na jednom místě a navíc přehledně uspořádaných. Vaše kniha nám dala ještě něco jiného. Zaprvé jsme zjistili, že nejsme sami, jestli mi rozumíte a zadruhé se ukázalo, že uvažujeme “správným” směrem.
Ahoj, zrovna čtu vaší knížku a je fantastická. Dokonce tak moc, že jsme si právě koupili letenky na island. Svěží pohled na cestování ve 21. století. Mně blízká filozofie, proložená praktickými tipy, které jsem už nyní od kluků okoukal a začal sám používat. Jsem fascinován kvalitou a kvantitou obsahu, která se v cestovatelské bibli nachází. Z nezkušeného cestovatele dělá Travel Bible zkušeného, a ze zkušeného dela super-zkušeného. Travel Bible je jako náš zcestovalý kamarád, kterého jsme všichni chtěli vždycky mít, abychom se ho mohli ptát na triky, rady a vychytávky. Povinná četba pro každého, kdo se chce vydat dál než na týden do Chorvatska s cestovkou. Kniha je nabitá informacemi. Kluci vás s lehkostí a humorem zahrnou užitečnými, z vlastní praxe prověřenými informacemi a cestovatelskými vychytávkami. Záběr knihy je téměř vyčerpávající, na své si přijdou jak úplní začátečníci, tak i léty ošlehaní cestovatelé.
Knihu jsem slupl jako malinu a při tom stihl posbírat nejednu lahůdku v podobě rad na cestování. „V Travel Bibli jsou odpovědi na všechny důležité otázky týkající se cestování. Proč cestovat? Kam? Za kolik? Kde se ubytuji? Kde najím? Nestačí? Během četby jsem měl neodolatelný pocit, že bych se měl sebrat a někam vyrazit, což samozřejmě udělám. A díky Travel Bible možná i levněji než obvykle. Považuji se za zkušenějšího až zkušeného cestovatele a nečekal jsem, že mě Travel Bible osloví tolika prakticky využitelnými novinkami. Kniha o cestování, kterou napsali Matouš Vinš a Petr Novák. Ultimátní příručka jak cestovat levně po světě, která logicky navazuje na kurzy Travelhacking: Jak na nízkonákladové cestování kolem světa a Dobrodruhem na plný úvazek. Kniha, kterou by měli zařadit do povinné literatury už dětem na prvním stupni.
Tak na co čekáš? Za dovolenou se svými nejbližšími letos Češi utratí v průměru 20 tisíc korun, dvě třetiny z nich si ji užijí v tuzemsku. Jejich plány a zvyky zmapovala Česká spořitelna. Porovnala je s tím, kam Češi jezdili nejčastěji před rokem 1989, jak se tam dopravovali, kde spali, jedli a jak dlouho se rekreovali. Před rokem 1989 trávili Češi dovolenou častěji v tuzemsku. Když už vyrazili za hranice, měli na výběr několik málo zemí, kam se mohli podívat. Před deseti lety už Češi daleko více cestovali po Evropě, nejčastěji mířili do Chorvatska. Dnes už takovou touhu cestovat do ciziny nemají, ale přesto vyrážejí za hranice rádi. Chorvatsko je sice stále nejoblíbenějším cílem, ale jeho atraktivita slábne.
Andrew Tipp je spisovatel, který pracuje v oblasti digitálního publikování. Více než rok strávil na cestách a dobrovolnickou činností po celém světě. Když je vám 22 let, máte tak trochu pocit, že budete mladí navždy… aha… ŠPATNĚ. Pozor, spoiler: člověk opravdu stárne. Ale (ano, ALE) stárnutí nemusí nutně znamenat konec vašich teploušských prázdnin. V poledne můžeš stále bydlet v pěkných mládežnických ubytovnách, jezdit stylovými místními autobusy, jíst divné, originální pouliční jídlo a žít baťůžkářský životní styl naplno. 1. Odteď platí, že cestování = krátký pobyt. Když je vám dvacet, daří se vám vtěsnat práci mezi období dovolených. Od třiceti let se situace trochu mění. V tomto věku totiž často máte kariéru a závazky. You know, all those annoying things you used to say „naaaaan but I don’t give a shit about work and when I’m older I swear I’ll always live like I do now“ ahahahahah. Jo. Takže, každopádně. No, ve skutečnosti je cestování jen pár týdnů v roce. Ale na tom přece nezáleží, ne?
2. Po desátém vyděšení na letišti a potížích se zavíráním zavazadla si uvědomíte, že takhle to dál nejde. 3. Párty ubytovny jsou fakt super, když je vám dvacet, protože spánek je pro nuly, ne? No, když je vám třicet, no, spánek je víc než cool. 3. Směnné kurzy mohou být skutečným požehnáním, zejména když jedete do některých zemí, kde je alkohol opravdu levný. Je důležité si uvědomit, že to, že půllitr stojí méně než 3 eura, neznamená, že musíte vypít celý bar. 5. A galerie. A katedrály. Vlastně každé místo, kde se dají najít staré a zajímavé věci (jako vy, hahaha). 6. 7. Když jste mladší, jste vůči ostatním cestovatelům otevřenější. Bavíte se s každým bez výjimky a je snadné navázat přátelství. No a když jste o něco starší, okamžitě si všimnete těch, se kterými to nebude fungovat. 8. V mládí se většina cestovatelů k smrti bojí představy, že by cestovali sami. 9. Nic se nevyrovná pocitu, když poprvé vidíte něco úplně šíleného. Ale když jste na svém druhém divu světa, na svém3. safari, na svém 4. kontinentu, na svém5. Takže víte co? Snažte se to nedělat a zachovejte si svěžest objevu. A především. ZEJMÉNA. 10. Většina lidí, kteří začínají cestovat, má seznam věcí, které rozhodně chtějí vidět. Buď proto, že máme rádi seznamy, nebo proto, že chceme stihnout opravdu všechno. Abych byl upřímný, taky jsem to dělal. Ale jak stárnete, uvědomíte si, že nemůžete vidět všechno, že nemůžete jít všude. 11. To je pravda. Jste manželé. Ještě něco, co byste chtěla dodat?
Proměny pražského železničního uzlu ve 20. a 21. Historie pražského železničního uzlu v jedinečném zpracování bestsellerového autora Petra Lapáčka. Jak se z nesourodé sítě tratí a nádraží zrodil dnešní pražský železniční uzel? Petr Lapáček mapuje jeho proměny od počátku 20. století až po současné modernizace. Přibližuje přestavby hlavního, smíchovského či Masarykova nádraží, výstavbu mostů, tunelů a spojovacích tratí, elektrizaci, Holešovickou přeložku i Nové spojení. Technicky přesný a poutavý výklad doplňují jedinečné archivní i současné fotografie, mapy, plány a schémata. Kniha potěší všechny fanoušky železniční techniky a dopravy. Pražský železniční uzel je složitý organismus, který se více než sto let proměňuje spolu s hlavním městem. Petr Lapáček sleduje jeho vývoj od zestátnění rozhodujících drah na sklonku Rakouska-Uherska až po současné modernizační stavby. Podrobně představuje vznik a přestavby nádraží, mostů, tunelů i spojovacích tratí, elektrizaci pražských spojek, budování nákladního zázemí, Holešovickou přeložku, Nové spojení i nejnovější projekty v Bubnech, na Smíchově či Masarykově nádraží. Nezůstává přitom u stručné chronologie: vysvětluje důvody jednotlivých zásahů, technická řešení, nerealizované záměry i jejich dopad na provoz a podobu Prahy. Výklad doprovázejí dobové i současné fotografie, mapy, schémata a projektová dokumentace. Petr Lapáček (*1951) si železnici zamiloval od dětství. K této lásce ho přivedlo železniční modelářství. Po vystudování dopravní průmyslovky a Vysoké školy dopravní v Žilině pracoval jako projektant zabezpečovacího zařízení. Zájem o historii železnice ho přivedl k první nesmělé publikační činnosti, nejdříve v časopise Železničář a později v podnikových časopisech SUDOP Revue, Reportér AŽD a Magazín ČD. V roce 2016 vydal svoji první knihu Vojenské a válečné vlaky. Zanedlouho poté začal připravovat publikaci Zmizelé koleje, zmizelá nádraží. Záběr byl opravdu široký, a tak na knize autorsky spolupracoval s Josefem Bosáčkem a Petrem Ovsenákem. datum: 18. 7. 2023 0:05 autor: Markéta Vavřinová
Ačkoli máme často pocit, že lidé cestují jen posledních několik desetiletí, pravda je taková, že lidé cestují po staletí. Většinou se nám při pomyšlení na cestování v historii vybaví lidé jako Marco Polo nebo Kryštof Kolumbus. Ti však ve skutečnosti nebyli cestovateli v moderním slova smyslu. Byli to objevitelé a badatelé. Staří Římané pro potěšení, ve středověku to byly poutě. Prvními lidmi, kteří začali cestovat pouze pro potěšení, byli staří Římané. Bohatí Římané často jezdili do svých letních vil. A to čistě pro zábavu. Mohli to samozřejmě začít dělat, protože položili základy důležité infrastruktury - vybudovali silnice silnice. Dobře rozvinutá síť silnic byla důvodem, proč mohli cestovat bezpečně a rychle. Existuje však ještě jeden důvod, který lidi v antice motivoval k cestování. Byla to touha po poznání. Věřili, že cestování je vynikající způsob, jak se dozvědět něco o jiných kulturách, a to studiem jejich umění, architektury a poslechem jejich jazyků. Lidé začali více cestovat ve středověku. A většina těchto cest byly poutě. Tehdy bylo středobodem života náboženství. A jediné, co spojovalo tento svět se svatými, které lidé uctívali, byly relikvie svatých. Poutníci často cestovali do jiné části země nebo dokonce do ciziny, aby navštívili některé z posvátných míst.
5 slavných mořeplavců, jejichž objevy změnily svět Zásadní zlom: Železnice a první cestovka Na počátku 17. století se cestování mezi mladými aristokraty stalo poměrně módní. V rámci vzdělání navštěvovali známá evropská města a zajímali se o jejich umění, historii a architektuře. Lidé cestovali většinou pěšky nebo po vodě. Když se však ve 40. letech 19. století vybudovala rozsáhlá síť železnic, lidé začali cestovat za zábavou. Polovina 19. století rozhodně znamená skutečný začátek moderního cestovního ruchu. Je to doba, kdy začala růst střední třída. A našli způsob, jak snadno cestovat po Evropě. Není divu, že v té době vznikla i první cestovní kancelář založená Thomasem Cookem v Anglii v roce 1845. K organizování svých prvních skupinových výletů používal vlaky a hotely. Amelia Eahart (†40): První žena, která přeletěla Atlantský oceán Nástup masové turistiky a Češi S rozvojem dopravy se cestování stalo mnohem dostupnější. Rozmach letectví spustil v 60. letech minulého století masovou turistiku. K vášnivým cestovatelům patří také Češi. Po dlouhých čtyřiceti letech, kdy relativně bez problémů bylo možné jet pouze k východoněmeckému Baltu, si za poslední tři desítky let zvykli objevovat svět. Po covidovém období jsou letos zahraniční dovolené na vzestupu a mimo ČR vyjede 65 % lidí. Oproti minulým letům ale změnilo dovolenkové plány 67 % lidí. Počítají s tím, že na dovolené budou více šetřit, zůstanou v Česku, nebo i s tím, že si ji zkrátí nebo využijí jen prodloužené víkendy. Na druhou stranu vzhledem ke zvyšujícím se cenám šestina ví, že letošní dovolená bude dražší, než byli dosud zvyklí. „Podle mého názoru lidé zjistili, že díky tuzemské inflaci nemusí být pobyt v cizině zase o tolik dražší v porovnání s tím u nás. Navíc je stále populárnější využívat na nákup dovolené v zahraničí benefity pro volný čas, a díky tomu ulevit rodinnému rozpočtu. V dnešní době je lze využít nejen na nákup zájezdu, ale také letenek nebo ubytování kdekoli na světě například přes Booking.com,“ vysvětluje Tereza Knířová ze společnosti Sodexo Benefity, která si u agentury Ipsos letos na jaře objednala výzkum cestovatelských preferencí.
7 důvodů, proč vyrazit na dovolenou s obytňákem Střední generace zůstává doma V Česku republice nejčastěji zůstávají lidé ve věkové kategorii 36-44 let (43,3 %). Jde zřejmě hlavně o rodiny s dětmi předškolního nebo mladšího školního věku, které nechtějí nikam daleko cestovat a podnikají spíše jednodenní výlety. Mladší i starší ročníky pak častěji míří do zahraničí (32,8 % v kategorii 18-26 let a 32,5 % v kategorii 45-53 let). Ti nejmladší ve věku 18 až 26 let navíc zpravidla volí kombinaci tuzemského a zahraničního pobytu (46,6 %). Zhruba třetina lidí využije letos služeb cestovních kanceláří a jen málo z nich plánuje počkat na last minute. Většina ale preferuje cestování po vlastní ose. I ta ale zařizuje své cesty s předstihem a více než pětina dokonce s několikaměsíčním. Hlavním důvodem je to, že lidé jsou zvyklí plánovat a chtějí mít co největší výběr a možnosti.
6 tipů na letní dovolenou v Turecku Češi nejčastěji jezdí na týden do hotelu Jak zjistila agentura Invia, nejčastěji si Češi dopřávají několik týdenních pobytů během roku (54,9 %). Dva a více týdnů volna najednou si letos vezme jen 27 %, což je méně než v loňském roce. Na dlouhou dovolenou vyrážejí nejvíce lidé mezi 45 a 53 lety. Dokonalý hotel má 5 kvězdiček, nechybí v něm wellnes a je v Turecku! V celkovém hodnocení jasně vede Turecko a Řecko. Na první a druhé příčce se umístily resorty Regnum Carya Golf & Spa Resort v Beleku a Paloma Finesse v Side, městech na jihu Turecka od sebe vzdálených jen asi 40 kilometrů. Bronzovou a bramborovou medaili si odnáší dva resorty na Rhodu, Mayia Exclusive Resort & SPA a Lindos Blu. Na pátém místě se umístil typický alpský hotel Bambi am Park v Jižním Tyrolsku. A kde se nejlépe vaří? Například v obou zmíněných tureckých hotelích, které vedou celkové hodnocení. Ale také například v hotelu Bahia Principe Luxury Bouganville na jihovýchodě Dominikánské republiky, a samozřejmě v Itálii. Jak ovšem napovídá jeho název, na rozdíl od drtivé většiny resortů ve všech žebříčcích je to z Alpotel Dolomiten na pláž poměrně daleko, skoro 200 kilometrů. Zdroje informací: culturetourist.com, cestovní agentura Invia a komunikační agentura Seteva.
Zaujal vás tento článek? Můžete neomezeně číst Lidovky.cz, iDNES.cz, Expres.cz a Antiyoutuber.cz. K tomu dostanete také noviny a časopisy v elektronické podobě. Zachováme vám vše tak, jak jste zvyklí a reklamu přizpůsobíme vašim zájmům. Pokud využijete místo platby udělení souhlasu s reklamou (tj. budou Vám zobrazovány v rámci našich webů Lidovky.cz, iDNES.cz, Expres.cz a Antiyoutuber.cz2 reklamy a to cílené i necílené. aby Vám byly zobrazovány reklamy, které Vás budou zajímat. Váš souhlas s cílením reklamy můžete kdykoliv odvolat, pokud jej však odvoláte, budete vyzváni k přechodu na iDNES Premium bez reklam. Souhlas pro jiné účely, než je cílení reklamy (např. Některé údaje (nikoliv však pro cílení reklamy) zpracováváme na základě tzv. oprávněného zájmu. Podrobné nastavení. pro tento účel jako celkem. jakou jsou např. tzv. komerční sdělení či selfpromo naší společnosti a jejích dceřiných společností. 2 Pro ostatní webové stránky naší společnosti si můžete zvolit nastavení zvlášť. Klikněte na ikonu AdBlock, kterou najdete obvykle v pravém horním rohu prohlížeče. Využijte služby iDNES Premium bez reklam a můžete neomezeně číst Lidovky.cz, iDNES.cz, Expres.cz a Antiyoutuber.cz. K tomu dostanete také noviny a časopisy v elektronické podobě.
Proč je sólo cestování trend. Sólo cestování už dávno není výstřelek pár dobrodruhů. V posledních letech se stalo jedním z nejvýraznějších trendů mezi mladými lidmi - a nejvíce právě mezi generací Z. Mladí lidé nechtějí čekat, až se někdo přidá. Podle Solo Travel Report 2024 od Hostelworld vzrostly sólo rezervace mezi lety 2015-2023 o 42 %. Odborník na generaci Z Karel Červený to vystihuje přesně: „Generace Z chce svobodu, flexibilitu a možnost rozhodovat se sama. Cestování už není luxus. OECD uvádí, že ubytování v rámci sdílené ekonomiky je v průměru o 20-30 % levnější než tradiční hotely.
Našli jste nějakou chybu? Cestování na dlouhé vzdálenosti, dokonce za účelem turistiky, se praktikovalo už před 5 000 lety. První cestovatelé na dlouhé vzdálenosti byli lidé ve starém Egyptě a Mezopotámii (dnešní Irák). Přepravu osob a zboží na nejdelší vzdálenosti zajišťovala nejpohodlněji lodní doprava. V Egyptě k tomu sloužil Nil a v Mezopotámii Eufrat a Tigris. Po souši přepravovaly náklad vozy tažené voly. Královské rodiny později používaly dvoukolové vozy tažené koňmi, tzv. Příčinou vybudování první infrastruktury v Egyptě a na Blízkém východě byla potřeba přesunu velkých armád a propojení říše s nově dobytými územími. Stejný trend pokračoval v Řecku a Římě. Egyptské písemné prameny uvádějí ojedinělé případy cestování za účelem prohlédnout si pyramidy, chrámy a svatyně. Hlavními důvody pro cestování bylo kromě válčení také diplomacie, budování státu a obchodu. Antický „turistický ruch“ nebyl příliš častý, protože si jej nemohl dovolit každý a týkal se pouze majetnějších občanů. Zahrnoval návštěvu náboženských míst a obřadů, festivalů (např. olympijské hry) a zdravotní důvody (např. Cestování ve starověku nebylo vůbec jednoduché. Kvůli nebezpečí na cestách bylo nutné si zajistit ochranu, což bylo finančně velmi náročné. Nebo alespoň bylo nutností cestovat ozbrojený. Rizikovým oblastem s občanskými nepokoji nebo lupiči se bylo nutné vyhnout. Jen málokteré cesty byly dobře udržované a celoročně sjízdné. Stejně tak cestování po řekách bylo závislé na sezónní splavnosti a mořská doprava na přílivu a odlivu a povětrnostních podmínkách. Hostince existovaly jen podél frekventovaných tras. Denně mohl zdatný chodec ujít okolo 22-25 km. Bez pohodlných turistických bot, v prachu a blátě šlapal den co den okolo 6-8 hodin. Kdo si mohl dovolit koně, cestoval výrazně rychleji. Kůň denně ujel 30-65 km v závislosti na zdatnosti koně, jezdce a také zátěži. Říční obchodní a přepravní loď plula na dlouhou vzdálenost průměrnou rychlostí 4-5 uzlů (7-9 km/h), za velmi příznivých podmínek až 10-15 uzlů (19-28 km/h). Na Blízkém východě vznikaly jako první velké systémy silnic, které později zdokonalili Peršané. V Řecku byly kvůli hornatému terénu dobře udržované silnice většinou jen mezi velkými městy. Nejsofistikovanější systém silnic, o celkové délce 400 000 km, propojoval celé Římské impérium. Na mnohých trasách měli Římané každých 20 km zájezdní hostinec (což byla obvyklá překonaná vzdálenost za jeden den).
Nechte se na svých cestách inspirovat cestami velkých cestovatelů a objevitelů. Víte kdo poprvé spatřil Machu Picchu, a kdo podnikl první průzkumné cesty do Himálaje? Cestovatelé 21. Cestovatelé od antiky po 20. Církví byl poslán do Indie a poté na misi do Etiopie. Cestovatelé od antiky po 20. stoletíDmitrij Leontěvič Ovcyn - člen 2. Účastnil se ruské výpravy na Sibiř a Kamčatku. Cestovatelé od antiky po 20. Cestovatelé od antiky po 20. První překonal Amazonku od horního toku až k ústí. Byl hnán touhou po objevení zlata a dalšího bohatství. Cestovatelé od antiky po 20. Cestovatelé od antiky po 20. Odorico podnikl několik výprav. Jako jeden z prvních Evropanů se dostal na jižní polokouli. Jeho nejdelší cesta trvala patnáct let. Cestovatelé od antiky po 20. Cestovatelé od antiky po 20. Podnikl několik geologických expedic po Střední Asii, dále se zabýval výzkumem věčně zamrlých ploch a nerostných ložisek na Sibiři. Cestovatelé od antiky po 20. Výpravami na Dálný Východ následoval Vasco da Gamu. Cestovatelé od antiky po 20. Po vzoru strýce se stal badatelem a polárníkem. Procestoval Aljašku nebo Antarktidu. Cestovatelé od antiky po 20. Významný mořeplavec a badatel, zajímal se o severní oblasti. Otevřel námořní cestu podél východního pobřeží Evropy a na severu Asie, pomohl vylepšit mapu Špicberků. Po svých úspěšných expedicích vydal rozsáhlé vědecké dílo s poznatky geologickýmy a geografickými poznatky. Cestovatelé od antiky po 20. Po ztroskotání v Kaspickém moři se ocitl bez prostředků, a tak půl roku putoval napříč persií a sháněl prostředky na cestu domů. Cestovatelé od antiky po 20.