Literární výchova je jednou ze složek českého jazyka. V Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání je toto téma zpracováno ve vzdělávacím oboru Český jazyk a literatura, který se dále člení na Komunikační a slohovou výchovu, Jazykovou výchovu a Literární výchovu. Obor Český jazyk a literatura má ale komplexní charakter, jednotlivé složky spolu souvisejí a ve výuce se jejich vzdělávací obsah prolíná.
Co je cílem literární výchovy a jaké jsou výstupy pro 1. stupeň
Cíle literární výchovy jsou v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání definovány takto: V literární výchově žáci poznávají prostřednictvím četby základní literární druhy, učí se vnímat jejich specifické znaky, postihovat umělecké záměry autora a formulovat vlastní názory o přečteném díle. Učí se také rozlišovat literární fikci od skutečnosti. Postupně získávají a rozvíjejí základní čtenářské návyky i schopnosti tvořivé recepce, interpretace a produkce literárního textu. Jednotlivé výstupy složky literární výchovy jsou pro 1. stupeň ZŠ v RVP definovány podle období, kdy první období zahrnuje 1.-3. ročník a druhé období 4. a 5. U očekávané výstupy na konci 1. období a 2. období se zaměřujeme na rozvoj čtenářských dovedností, porozumění textu a schopnost reflexe.
Praktické postupy a techniky ve vyučování
V hodinách čtení a literární výchovy se žáci seznamují s různými literárními texty v knihách i časopisech, a to pomocí poslechu, naslouchání a vlastního čtení. Poslech je využíván zejména v předčtenářském období v prvním ročníku, kdy žáci nejsou schopni samotného čtení. Poslouchají předčítání učitele, audio či videoukázky. To je postupně doplňováno systematickým čtenářským výcvikem, při němž využíváme nejprve čtení hlasité společné či sborové a postupně přidáváme také čtení tiché. V rámci výuky se nekončí jen u technické stránky čtení, ale věnujeme se také práci s textem uměleckým a odborným, u nichž reflektujeme porozumění textu.
Tyto dovednosti na sebe nejsou vázány, proto s ověřováním pochopení můžeme začít ještě v předčtenářském období, respektive v tomto období budeme navazovat na práci s textem, která započala již v mateřské škole. K lepšímu vnímání a porozumění textu se snažíme žáky vést pomocí čtenářských strategií. V mateřské škole jsou využívány zejména strategie sledování porozumění, hledání souvislostí, vytváření představ, usuzování a předvídání, případně také určování nejdůležitějších myšlenek a témat textu. Na prvním stupni k nim přidáváme také kladení otázek k textu, syntézu a hodnocení.
Soubor dovedností souvisejících s prací s informacemi je nezbytnou součástí vzdělávání. V rámci systematické školní přípravy se práci s informacemi kromě českého jazyka věnujeme také ve všech dalších vzdělávacích oblastech. V literární výchově se kromě toho zaměřujeme také na tvořivé činnosti s literárním textem, jako je jejich přednes, volná reprodukce přečteného nebo slyšeného textu, dramatizace či vlastní výtvarný doprovod. Postupně žáky seznamujeme také se základními literárními pojmy, díky čemuž získávají vhled do literární teorie. Tyto pojmy bezprostředně souvisí s literárními ukázkami, se kterými jsou žáci konfrontování. Seznamování s teorií probíhá postupně, kontinuálně a funkčně. Žáci si přirozeně sami všímají např. formálních rozdílů ve zpracování různých textů, je tedy logické a přirozené vysvětlit jim, proč k těmto rozdílům dochází (próza × poezie, báseň). Uvědomují si také zvláštnosti výstavby textu (verš, rým).
Role učitele a pedagogická příprava
Předpokladem pro úspěšnou realizaci literární výchovy je kvalitně připravený pedagog. Literární příprava učitele spočívá v analýze a interpretaci literárního textu a seznámení se se základními informacemi o autorovi textu i ilustrátorovi. Učitel by měl zmapovat podstatné myšlenkové a umělecké hodnoty textu (charakteristika postav, děj, prostředí, kompoziční výstavba, jazykové prostředky, hlavní myšlenky). Čítanková četba představuje výběr kvalitních literárních textů, které by žáky měly motivovat ke čtení knih, z nichž jsou vybrány, učitel by tedy měl být s těmito knihami také seznámen, aby je dokázal žákům doporučit. Pedagogicko-didaktická příprava představuje seznámení se s normativními dokumenty a nastavenými požadavky, cíli a výstupy vzdělávání. V přípravné fázi dochází k motivaci a prvnímu seznámení žáků s textem. Na ni pak navazuje fáze interpretační, která směřuje k proniknutí do tematické, kompoziční a jazykové struktury textu, k pochopení hlavní myšlenky a aktuálního smyslu. V následující realizační fázi žáci uplatňují literárně-estetické činnosti (předčítání, přednes, reprodukci, dramatizaci, samotnou tvorbu apod.), díky nimž umocňují a prohlubují svůj zážitek z textu.
Seznámení s literární teorií a praktické ukázky
Zdroje a doporučené materiály pro 1. stupeň zahrnují orientační odkazy na didaktiku čtení a primární literární výchovy, literatura pro čtení a výuku a také praktické učebnice či metodické příručky. Žáci si postupně osvojují základní literární pojmy a rozvíjejí vhled do literární teorie prostřednictvím ukázek a konfrontace s různými texty (próza vs. poezie, verš vs. rým). Důraz je kladen na adaptaci materiálů pro žáky s různými potřebami a jazykovými zkušenostmi, aby motivace ke čtení byla rovněž součástí inkluzivní výuky.
