Na stav hospodářství měla vliv válka s Jugoslávií, 30 % hospodářského potenciálu bylo zničeno, 590 měst a vesnic bylo poškozeno nebo zničeno, téměř půl milionu lidí uprchlo. Cestovní ruch se však rychle obnovil na úroveň před válkou a v současné době patří Chorvatsko opět k destinacím s vysokou turistickou návštěvností. V roce 2004 se cestovní ruch na celkovém HDP podílel 18,72 %. Platební bilance cestovního ruchu v roce 200224 vykázala přebytek 3,1 mld. €, když příjmy dosáhly hodnoty 3,93 mld. € a výdaje pouze 821 mil. €.
Hospodářský význam cestovního ruchu
Ekonomický pohled na cestovní ruch ukazuje, že tento sektor se v různých zemích chová jako významná složka HDP a zaměstnanosti. Cestovní ruch je na národní i regionální úrovni významnou hospodářskou činností. Po období pandemie koronaviru, kdy patřil mezi nejvíce zasažené sektory, se postupně zotavuje. Vypovídají o tom hodnoty makroekonomických ukazatelů. Hrubá přidaná hodnota cestovního ruchu dosáhla v roce 2023 úrovně 161,0 mld. Kč, a meziročně nominálně vzrostla o 18,7 %. Jedná se o nejvyšší hodnotu indikátoru v časové řadě od začátku sledování v roce 2003.
Oproti poslednímu předcovidovému roku 2019 byla v cestovním ruchu hrubá přidaná hodnota v roce 2023 vyšší o 11,2 %. Relativní podíl cestovního ruchu na tvorbě HPH a HDP Česka se meziročně zvýšil z 2,11 % na 2,30 %, resp. z 2,15 % na 2,36 %. V porovnání s obdobím před pandemií se ale stále jedná o nižší podíly. Tyto klíčové ukazatele pozice cestovního ruchu v ekonomice v roce 2019 tvořily 2,76 % z HPH a 2,87 % z HDP. Cestovní ruch tedy doháněl vývoj celé ekonomiky prozatím pomalejším tempem.
Celkové výdaje a zahraniční návštěvníci
Celkový objem výdajů za cestovní ruch v roce 2023 dosáhl 328,9 miliardy Kč. Jedná se o souhrnný ukazatel poptávky všech návštěvníků, jejichž útraty za cestování skončily v Česku, tedy klienty ze zahraničí i domácí hosty. V roce 2023 byl v meziročním srovnání o 15,1 % vyšší a zároveň dosáhl nejvyšší hodnoty od roku 2003. Příjezdový cestovní ruch reprezentovaný zahraničními návštěvníky činil v roce 2023 více než 56 %, tj. 185,8 miliardy Kč.
Zbývajících 44 % finančních prostředků (143,1 miliardy Kč) generovali tuzemští návštěvníci prostřednictvím domácího cestovního ruchu. V roce 2023 navštívilo Českou republiku 33,9 milionu zahraničních návštěvníků (meziročně o 27,6 % více). Nejvíce turistů k nám přijelo z Německa, Slovenska, Polska, Spojených států amerických a Spojeného království. Naopak čeští občané uskutečnili přes 75 milionů cest v tuzemsku a 13,4 milionu cest do zahraničí.
Mezi nejnavštěvovanější destinace českými občany patřily Slovensko, Chorvatsko, Rakousko, Itálie a Řecko. Nejdelší průměrná délka pobytu (7,1 dne) byla zaznamenána v případě výjezdového cestovního ruchu. V tuzemsku Češi strávili 4,7 dne a zahraniční návštěvníci přijeli do Česka v průměru na 4,2 dne. Naši turisté tedy vyjížděli do zahraničí průměrně na delší dobu než cizinci k nám.
Struktura a dopady zaměstnanosti
V roce 2023 byla zaměstnanost v cestovním ruchu 224,3 tisíce osob, což bylo meziročně o 2,2 % více. Zaměstnanci tvořili 83 % a sebezaměstnané osoby podnikající v oblasti turismu 17 %. Celkový dopad pandemie byl v případě zaměstnanosti mírnější i díky podpůrným programům na udržení pracovních míst. Podíl cestovního ruchu na celkové zaměstnanosti v národním hospodářství v roce 2023 dosáhl 4,16 %, zatímco v roce 2019 to bylo 4,41 %.
Cestovní ruch dle OECD v posledních letech potvrdil svou roli hnací síly hospodářského růstu. Počet mezinárodních turistů mířících do zemí OECD se dle studie této mezivládní organizace v roce 2024 zvýšil o 8,1 procenta, díky čemuž se tento sektor přímo podílel na čtyřech procentech HDP. Růst navíc pokračoval i loni. Přesto se cestovní ruch potýká s řadou výzev. Zmínit lze třeba fakt, že na některých místech je cestovatelů až příliš. S řízením turistických toků může dle studie pomoci mimo jiné i umělá inteligence (AI).
Geopolitika, klima a udržitelnost
Vliv geopolitické situace: Jak již bylo zmíněno, cestovní ruch je oblastí, která je velmi náchylná k narušením. Výraznou komplikací pro turismus se ukázal být konflikt na Blízkém východě, který zahájily útoky Spojených států a Izraele na Írán na konci letošního února. Odvetné údery Teheránu cílící mimo jiné do oblastí, kde se nacházejí klíčové letecké uzly v oblasti Perského zálivu, vedly v těchto místech k prudkému poklesu příjezdů mezinárodních návštěvníků.
Studie v této souvislosti zmiňuje i vliv plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu, která utlumila důvěru mezinárodních cestovatelů k některým částem Evropy nacházejícím se v blízkosti válčících států. Konkrétně jde třeba o Pobaltí. Estonsko oproti roku 2019 navštívilo dle odhadu OECD vloni o šestnáct procent mezinárodních turistů méně.
Podobně klima: Turistickou činnost narušují povětrnostní podmínky, na které má podstatný vliv změna klimatu. Nejnebezpečnější jevy jako vlny veder, rozsáhlé požáry, záplavy či bouře mají zásadní důsledky pro cestovatele i pro samotné destinace. OECD upozorňuje na nutnost proaktivních politik a investic pro dlouhodobou odolnost cestovního ruchu.
Řízení turistických toků a regulace
OECD zdůrazňuje, že pro řešení problémů spojených s nevyváženým rozvojem cestovního ruchu je nutná koordinace na všech úrovních. Plány krizového řízení musí přesahovat okamžitou evakuaci a zaměřovat se na kontinuitu podnikání, pomáhat provozovatelům cestovního ruchu s rychlým opětovným otevřením po katastrofách a podporovat místní ekonomiky, které jsou silně závislé na výdajích návštěvníků.
Vedle toho se diskutují i regulační kroky proti overturismu a gentrifikaci. Například Prahy 1 a její návrhy na regulaci krátkodobého ubytování odpovídají trendům, kdy města hledají nástroje k eliminaci negativních dopadů na bydlení a sociální struktury obyvatel.
Využití dat a AI pro řízení turismu
Planování turistického ruchu je čím dál tím více založeno na datech. Czech Tourism a Prague City Tourism využívají data od Mastercard Europe SA pro lepší služby, regulaci návštěvnosti a rozvoj regionů. Důležitá role AI se očekává v prediktivní analýze toků návštěvníků a personalizovaných doporučeních, která mohou pomoci snížit přeplněnost a podpořit méně navštěvované destinace.
Evropská integrace a budoucí výhled
Hospodářský přínos cestovního ruchu v EU: WTTC uvádí, že cestovní ruch přispěje do HDP EU částkou kolem 1,9 bilionu eur, což je zhruba 10,5 procenta unijní ekonomiky. V roce 2024 to bylo 1,8 bilionu eur. Evropská komise uvádí, že cestovní ruch tvoří 5,1 procenta z celkové HPH, a EU se v roce 2023 zotavuje z pandemie.
Národní a regionální strategie se soustředí na udržitelnost, digitalizaci a odolnost. Erasmus+, EFRR, ESF+ a další nástroje financují infrastrukturu, vzdělávání a rozvoj venkova. Schengenská dohoda a změny ve vízovém režimu usnadňují cestování napříč regiony a posilují mobilitu obyvatel EU.
Závěr
V souhrnu lze říci, že cestovní ruch představuje klíčový pilíř ekonomiky mnoha zemí EU a dalších regionů. Jeho dopady na HDP, zaměstnanost a platební bilanci jsou významné, avšak zároveň vyžaduje aktivní řízení rizik, udržitelný rozvoj a koordinaci na mezinárodní i místní úrovni.