A také stále aktivní motocyklový jezdec, který má za sebou několik dálkových expedic. Motor-Jikov n.p. Ne vždy musela mít houkačka (střídavý bzučák) chromovanou mřížku. Občas továrna montovala i provedení s mřížkou lakovanou ve světle šedé barvě...
Historie a význam Stadionu v československém kontextu
Moped Stadion byl český typ mopedu, který v někdejším Československu vyráběl podnik Motor České Budějovice ve svém pobočném závodě Stadion Rakovník. Výroba mopedu byla zahájena v roce 1957 a byl to první moped vyráběný v Československu. První prototypy Stadionu však vznikaly již v roce 1956. Ve větším měřítku se výroba rozběhla až v roce 1958. První typ série nesl typové označení S1, jéhož výroba trvala krátce a byl nahrazen zdokonaleným Stadionem S11.
Hnědo-bílý exemplář mopedu Stadion S 11 upoutá mezi ostatními stroji stejné rakovnické značky z kolekce českobudějovického sběratele Petra Hošťálka na první pohled. Na nádrži jsou totiž vyjmenována města, jimiž stroj i jeho jezdec projížděl na sklonku léta roku 1958. Tato skutečnost odráží nejen technické možnosti, ale i propagaci nového dopravního prostředku z Československa.
Modely Stadionu a klíčové změny
Tehdy se totiž uskutečnila dálková jízda na Balkán, jejímž účelem bylo propagování nového dopravního prostředku z Československa. Na to, jak původní Stadion účastnící se této jízdy, i následné modely vypadaly, se můžete podívat do fotogalerie.
„Začalo to tím, že se v roce 1957, tedy v době zahájení produkce tohoto mopedu v Rakovníku, dělal průzkum s cílem zjistit případná vhodná zahraniční odbytiště,“ vzpomínal v pořadu České televize Zašlapané projekty tehdejší pracovník českobudějovického národního podniku Motor Zdeněk Knot. Továrna Stadion tehdy byla součástí tohoto podniku.
To průzkumu vyplynulo, že zájem by mohl být v balkánských zemích. S nápadem uskutečnit dálkovou propagační jízdu pak přišli motorističtí novináři, mezi nimi i Milan Jozíf, který pak byl dlouhá léta členem poroty volící evropské auto roku v anketě Car of the Year. Bylo to skutečně náročné, protože cesta vedle z drtivé většiny jen po rozbitých nezpevněných cestách a navíc na stroji, který neměl odpružení.“
Namáhané pryžové boky u přední vidlice vedly k častým problémům a nehodám, což donutilo konstruktéry přijít s novým řešením. Následně už měly Stadiony na vidlici vahadla odpružené tlačnými pružinami. Vlastníci strojů s původním řešením si mohli vidlici nechat bezplatně vyměnit.
Provoz a export: výbava, úpravy a regulace
V uškrcené podobě byl moped výkonově omezen na 0,8 koně, jehož maximální rychlost nesměla převýšit 30 km/hod. V uškrcené podobě byl moped legislativou pokládán za jízdní kolo, takže nepodléhal registraci, nemusela se z něj platit daň ani pojistka a k jeho řízení se nevyžadoval řidičský průkaz. Aby bylo už zdálky zřejmé, že se jedná o takto „uškrcené“ provedení, měl prodejce povinnost montovat na přední blatník žlutou tabulku z plastické hmoty, kvůli které měly exportní Stadiony na hřbetu blatníku již připravené dva otvory. Uškrcené mopedy ani nemusely mít houkačku, takže některé exempláře měly montované pouze zaslepovací plechové víčko na tři šroubky, buď v tmavočervené, nebo šedobéžové barvě blatníků.
Stadion (moped) - Wikipedie. Stadion byl český typ mopedu, který v Československu vyráběl Motor České Budějovice ve svém závodě Stadion Rakovník. Výroba mopedu byla zahájena v roce 1957. První sériové typy byly vybaveny jednoduchou přední vidlicí s rameny odpruženými zkrutnými pryžovými bloky. Sériově byl opatřen motorem Jawa 552 odvozeným od motoru Jawa 551. V průběhu výroby došlo k několika změnám: opravy vidlice, úpravy rámu, karburátory a výfuky, a také k přesunu některých částí pro unifikaci s Jaweta.
Výroba, ceny a mezinárodní dopad
Stadiony byly ve své době nejlacinějšími motorovými dopravními prostředky v Československu. V roce 1957 stál moped typ S11 1900 Kčs a v roce 1963 byla jeho cena stanovena na 1500 Kčs. Cena mopedu typ S22 činila v roce 1963 2100 Kčs. Pro porovnání, cena mopedů Jawetta 551 byla v tomtéž roce 2200 Kčs pro typ Standard a 2330 Kčs pro typ Sport. Mopedy byly k dostání v tehdy monopolní síti prodejen Mototechna. Vývoz a prodej v zahraničí zajišťoval Motokov. K provozu stačilo mít zaplacené pojistné za povinné pojištění zákonné odpovědnosti za škody způsobené provozem vozidel.
S11, S22, S23 prošly v průběhu výroby řadou změn: elektrické zapojení, svítilny, a dílenské výbavy. Moped byl koncipován tak, aby umožňoval zásadní unifikaci dílů s Jawou Jawetta; to byla jedna z vůdčích linií jeho vývoje. Mopedy Stadion byly často upravovány amatéry pro závodní účely, zejména zvýšením výkonu motoru, což zahrnovalo úpravu kanálů válce a zvyšování kompresního poměru u motorů Jawa 552, a dále úpravy karburátoru a výfuků.
Současné dědictví a muzeální expozice
V současnosti se exponáty Stadion objevují v muzeích a sbírkách jako svědectví technického pokroku a masové produkce mopedů v socialistickém Československu. Například výstavní kus s označením S22 a s barevnými obtisky na nádrži bývá ve sbírkách mopedů prezentován jako ukázka vývoje ve snaze o větší jízdní komfort a unifikaci s Jawou Jawetta.
Zajímavosti a technické detaily z praxe
Motor byl vybaven novým polospádovým karburátorem Jikov 2912 PS na místo typu 2912M (M znamená monoblok) a tlumičem sání. Labutí písní značky Stadion byl typ S 23, který byl představen v roce 1962. Tento sportovní moped designově navazoval na typ S 22. Motor JAWA 552 byl vybaven polospádovým karburátorem Jikov 2914 PS se zvětšeným průměrem difuzéru z 12 mm na 14 mm, čímž bylo dosaženo zvýšení jeho výkonu. Takto mohl moped dosáhnout maximální rychlosti až 60 km/h. Zesílení rámu, velikost brzd, a panel řídítek se vztahují k výkonnějšímu standardu.
