Článek spojuje ambiciózní londýnský projekt London Colosseum s debatou o rekonstrukcích a ochraně poválečné architektury v Praze. Obě panevřezy ukazují, jak architektura formuje městský život, veřejný prostor a vnímání minulosti v současnosti.
London Colosseum: multifunkční aréna pro velké akce ve Stratu
České architektonické studio CHYBIK + KRISTOF navrhlo novou multifunkční arénu ve východním Londýně. Projekt London Colosseum, za kterým stojí developerská společnost Jericho Estates, počítá s kapacitou až 25 tisíc diváků. Pokud by byl záměr realizován v navržené podobě, šlo by o největší sportovní halu ve Velké Británii.
Aréna má vyrásť v Stratfordu a zaměřit se především na velké sportovní a kulturní akce. Podle autorů projektu by mohla hostit zápasy připravované soutěže NBA Europe, světové boxerské duely nebo velké e-sportové turnaje. Londýn podle studia dlouhodobě postrádá moderní halu s kapacitou přes dvacet tisíc diváků, která by byla schopna pořádat akce tohoto typu.
„Jde o záměr mezinárodního významu, který potvrzuje trvající důvěru v Londýn jako globální destinaci pro špičkové sportovní a kulturní akce,“ říká Stuart Blower z londýnské pobočky studia CHYBIK + KRISTOF. Podle něj má být důležitý také dopad projektu na okolní čtvrť a jeho sociální i environmentální hodnota. Návrh počítá s variabilním uspořádáním hlediště. Kapacita se má podle typu akce měnit zhruba od osmnácti do pětadvaceti tisíc diváků.
Provozovatel by tak mohl arénu přizpůsobit jak velkým sportovním utkáním, tak menším akcím, včetně e-sportu. Studio projekt označuje za jeden z nejambicióznějších plánů sportovní infrastruktury v Londýně od olympijských her v roce 2012. Součástí návrhu není pouze samotná hala. Projekt počítá také s multifunkční věží, v níž mají vzniknout konferenční prostory, kanceláře, hotel i byty. Podle architektů má aréna fungovat jako součást města, nikoli jako izolovaný objekt využívaný jen během velkých akcí.
Historické srovnání: londýnská a evropská nádraží jako svědci měnícího se prostoru
Stavby nádraží v Londýně a dalších evropských městech odrážejí stoletou snahu o integraci moderní infrastruktury s historickým dědictvím. 19. století přineslo výstavbu významných budov, které dodnes slouží přepravě turistům i místním obyvatelům. Přehled bývalých hlavních nádraží v Londýně připomíná, že se v průběhu let musely přizpůsobovat nové technologie i rostoucí poptávce.
London Cross se vyznačuje mimo jiné moderním proskleným prostorem, který propojuje starší část s novými nástupišti a nabízí cestujícím komfort a kvalitní prostory pro odpočinek a trávení času před odjezdem.
Praha: odbavovací hala z 70. let a debata o budoucnosti
Ve společnosti rezonuje téma rekonstrukce hlavního nádraží v Praze. Debatují odborníci i veřejnost o tom, zda má být odbavovací hala ze sedmdesátých let zachována a citlivě doplněna, či zda je nutné ji radikálně změnit. Jedna z klíčových otázek směřuje k propojování historické Fantovy budovy s novou halou a k tomu, jak zachovat atmosféru a vizuální kontinuitu celé realizace.
Podle části architektů a památkářů by bylo vhodnější řešení, které by respektovalo původní hodnoty a zároveň umožnilo moderní využití prostoru. Kritici upozorňují na nutnost zapojení dědiců autorských práv a na to, že vyhodnocení soutěžního dialogu by mělo být transparentní a citlivé k historickému kontextu. Záměr z roku 2006, kdy se volný prostor haly zčásti uzavřel prodejní plochou, byl hodnocen jako problematický z hlediska zachování energetiky a volnosti prostoru.
Role Národního památkového ústavu a veřejná ochrana kulturního dědictví
Národní památkový ústav se vyjadřuje k zápisům do seznamu kulturních památek a hájí, že navržené objekty mají parametry pro ochranu. V některých případech byl projekt Nové odbavovací haly zasazen do širšího balíku památkově hodnotných objektů, který zahrnuje i další budovy z 60.-80. let. diskuse se točí kolem toho, zda má být particularita a charakter dané stavby zachován, a jaký je význam těchto děl pro českou poválečnou architekturu. Změny v roce 2017 ukazují, že údržba a citlivost k detailům hrají klíčovou roli při dlouhodobém zachování kvality architektury.
Dialog a spolupráce: historické a současné architektonické tradice
V rámci diskusí o rekonstrukci odbavovací haly pražského hlavního nádraží byla zdůrazněna potřeba respektovat historické dědictví. Někdo navrhuje spolupráci re:architektů se Studiem baukuh a YellowOffice, kteří by novou vrstvu navazovali na starou architekturu, namísto jejího přečíslení a potlačení. Podobný koncept byl již implementován v projektu Nové odbavovací haly v 70. letech, kde spolupráce zahrnovala architekty jako Josef Danda, Jan Bočan, Alena Šrámková, Jan Šrámek a Zdeněk Rothbauer s Fantovou budovou. Vznikla tendence zachovat secesní i brutalistní prvky a zajistit vizuální propojení.
Diskuse o tom, zda má být poválečná architektura chráněna, či zda ji lze rozšířit a inovovat, probíhá i v mezinárodním kontextu. Česká poválečná architektura má díky intervencím Národního památkového ústavu a odborníků z FA ČVUT šanci na zachování hodnotných děl, která odrážejí dobu svého vzniku a současně poskytují inspiraci pro současné projekty.
tags: #odbavovaci #hala #londyn