16. 7. Válečná loď HMS Ocean, kterou Britové použili při vojenské akci v Libyi, v pátek vplula do centra Londýna. Nezvyklý pohled se v pátek naskytl obyvatelům Londýna, kteří mohli na Temži sledovat největší britskou válečnou loď Ocean. Manévry potrvají do 10. května a prověřují bezpečnostní operace na zemi, vodě i ve vzduchu před hrami, které budou pro Británii nejrozsáhlejší bezpečnostní akci v době míru.
Ocean, která loni operovala u libyjských břehů, bude základnou pro osm vrtulníků Lynx a může pojmout až 1100 vojáků.
O společnosti, která chrání Londýn během olympijských her
Křižník britského válečného námořnictva HMS Belfast trvale kotví v centru Londýna a slouží jako muzeum II. Cena, za kterou válečné muzeum v roce 1971 loď Belfast zakoupilo, byla symbolická 1 libra?Křižník HMS Belfast býval svého času nejtěžším lehkým bitevním křižníkem v Británii, který bojoval v bitvách 2. světové války.
V roce 1939 vstoupil HMS Belfast do bojů 2. světové války, ale zanedlouho byl poničen minou a znovu uveden do provozu až po třech letech oprav. Mezi nejzásadnější akce křižníku patřila dělostřelecká podpora vylodění spojeneckých vojsk v Normandii. Bitevní křižník plnil svou funkci až do roku 1963, kdy byl vyřazen z provozu a o pár let později koupen zástupci Imperial War Museum. Toto válečné muzeum nechalo loď zakotvit na řece Temži a zpřístupnilo ji veřejnosti.
Loď v dobách své největší slávy mohla dosáhnout rychlosti až 32 lodních uzlů. Výzbroj křižníku tvořilo 12 hlavních děl, 12 děl menší ráže, 16 automatických kanónů a dva torpédomety. Křižník je pro veřejnost otevřen denně, mimo období Vánoc, a to od 10:00 dopoledne do 18:00 v letní sezóně a do 17:00 v sezóně zimní. Vstupné pro dospělou osobu činí 15,5 liber, přičemž studenti a senioři mají zvýhodněné vstupné.
Historie Belfastu: od Harland & Wolff až do imperiálního muzea
Lehký křižník Belfast byl zkompletován v loděnicích Harland & Wolff v Belfastu. Jeho výroba byla zahájena v prosinci 1936. Spuštění na vodu proběhlo v březnu 1938 a do služeb britského námořnictva vstoupil v létě 1939. Vzápětí byl na začátku 2. světové války nasazen do námořní blokády Německa v Severním moři. Základnu měl ve Scapa Flow na severu Skotska. Námořní taktika Británie byla tedy podobná jako během 1. světové války, úplná blokáda Německa v Severním moři (viz historie křižníku Caroline).
Křižník v moři vyhledával německé lodě. Například 9. října 1939 zastavil německý parník Cap Norte, který plul z Brazílie do Německa. Parník se snažil prokličkovat britskou blokádou v přestrojení za švédskou loď SS Ancona. Na palubě byli mezi cestujícími také německé záložní jednotky. Za každou odchycenou německou loď dostávaly britské posádky finanční odměnu.
V noci ze 13. na 14. 21. listopadu 1939 byl Belfast silně poškozen výbuchem německé magnetické miny ve střední části trupu. Vnější poškození bylo minimální, tlaková vlna výbuchu ale prohnula lodní kýl o 8 cm. Hrozilo sešrotování, namísto toho byl ale tři roky v opravě. Do služby se vrátil v listopadu 1942. Po návratu do služby chránil atlantské obchodní konvoje na severní trase do Sovětského svazu. 26. prosince 1943 sehrál důležitou roli v bitvě u norského Severního mysu, při níž se podílel na potopení německého křižníku Scharnhorst. Belfast sledoval Scharnhorst z povzdálí radarem a předával britské flotile údaje o jeho poloze.
Scharnhorst byl zasažen ze vzdálenosti 12 km. Jedna střela zničila jeho radar. Němci pak stříleli za použití dalekohledu jako za 1. světové války. Loď ale byla rychlá a britské flotile unikala. Belfast zůstal jako jediný na její stopě. Díky tomu byl britský křižník Duke of York schopný si na Scharnhorst počkat na jeho únikové trase. Německý křižník byl jako poraněná štvaná zvěř. Belfast a další lodě na něj vystřelily torpéda. Z německé posádky o síle 1968 mužů jich bylo zachráněno pouze 36.
V červnu 1944 Belfast podporoval vylodění v Normandii. Svými děly útočil na německá postavení ve Ver-sur-Mer. Winston Churchill chtěl osobně vidět celou akci z paluby Belfastu. Generálové ale protestovali s ohledem na jeho bezpečí. Nakonec dostal zákaz přímo od krále. Belfast strávil u pobřeží Normandie pět týdnů. Po skončení 2. světové války v Evropě byl v červnu 1945 poslán do Tichého oceánu. Do Sydney dorazil těsně před skončením války. Do Anglie se vrátil v létě 1947. Po opravách se v roce 1948 vrátil do Tichého oceánu. V letech 1950-1952 se zúčastnil Korejské války. Ke konci padesátých let byl modernizován. V roce 1963 byl ale přeřazen do rezervního arzenálu. Od roku 1967 byla vedena kampaň za jeho záchranu. To se nakonec podařilo a v roce 1971 byl převeden do majetku soukromého sdružení HMS Belfast. Od října 1971 je v Londýně otevřen veřejnosti jako válečné muzeum. Od roku 1978 patří Imperiálnímu válečnému muzeu (Imperial War Museum).
