Letistní plocha Šumava a okolí se stala svědkem dramatické události z minulosti, která dodnes vyvolává diskuze a vzpomínky místních obyvatel. V roce 1937 došlo k letecké nehodě nad Huťskou horou, která zanechala tragický obraz a množství otázek ohledně spojitostí a okolností tehdejšího letu. Tato událost se stala podrobnějším námětem výzkumu, který shrnuje nejdůležitější momenty a jejich dopady na region.
Historie a vyšetřování nehody
„Letecká nehoda v r. Je to už nějaký čas , kdy se na mne obrátili ,,kluci z osady - Černý havran - Protivín" s otázkou, kde v roce 1937 na Zhůří došlo k letecké nehodě.“
Sám jsem v té chvíli nevěděl ,a tak začal pátrat po příběhu této tragické události. V té chvíli jsem netušíl , jak málo místních o tom bude alespoň něco vědět. Dobrým vodítkem byl jednak článek ve starých novinách a hlavně materiály od naší kronikářky p.Vávrové. Ani to však nakonec nepomohlo a první pokus o nalezení tohoto místa skončil nezdarem. Záchranou se nám stal řezbář p.Tittl z Horské Kvildy , který nejenom znal místo , ale nakonec přišel i s myšlenkou umístit na osudné místo dřevěný kříž. Nakonec se k nám přidali skoro dvě desítky lidí a tak jsme mohli vykročit za poznáním dávných časů. Čas ,, památky zesnulých " , byl dobým důvodem k určení datumu kdy se na ta místa vypravit.
„Členy naší výpravy byli , jak ty uplně nejmenší , tak i ty dříve narození , ale všichni bez větších problémů dorazili na vytčené místo.“
Podrobnosti místa a samotná havárie
„Pod vrcholem Huťské hory ve výšce 1185 m.n.m. ..........psal se rok 1937 - 14.32 hod.-na plochu vídeňského letiště pod zamračenou oblohou Štědrého dne přistálo šestnáctimístné dopravní letadlo F-AMYD typu Wibault společnosti Air France, které zajišťovalo pravidelný provoz na lince Bukurešť-Vídeň-Praha-Paříž.“
„Po přistání museli letištní mechanici odstranit defekt podvozku a tak stroj , řízený šéfpilotem Čsl. Na palubě letounu je pouze jediný cestující .“
„Státní návladní JUDr. Karel Flanderka se vrací z obchodního jednání v Bukurešti do Prahy.“
„Spojení s vídeňskou radiovou stanicí udržuje francouský telegrafista Pierre Austruce do 16.10 hod., který dostává varování před blížící se sněhovou bouří, od 16.20 hod. je ve spojení s gonií v Českých Budějovicích , Brně a Mariánských Lázních.“
„Svůj kurs - 326 - udává později i ruzyňská věž. A tak vede posádka letadlo bezpečně ku Praze ve výšce 1900 metrů , rychlostí 250 km. v hodině.“
„Počasí se ale začíná horšit , mlha houstne a sněží. Letoun se nachází už u Říčan , když posádka žádá Ruzyni o zaměření polohy . Navigátor potvrzuje dosavadní kurs a připravuje sestup na 700 metrů .“
„Pro další zhoršení povětrnostních podnínek žádá Austruce těsně před Prahou o potvrzení kurzu. Dostává nečekaný příkaz změnit směr letu o 180 stupňů do kursu 215. To v dané chvíli znamená návrat do jížních Čech.“
„Letová odchylka činí téměř 120 kilometrů a letadlo se ocitá až nad Sušicí a Kašperskými Horami . Zvuk exploze havarovaného letadla určitě vyrušil a vyděsil mnoho lidí v přilehlém kraji u štědrovečerní večeře .“
„Bylo 17 hodin a 39 minut 24. prosince 1937 , když letoun narazil poblíž Podlesí v místě zvaném Knappenberg ve výšce 1080 metrů do severovýchodního svahu Huťské hory .“
„Teprve druhý den v poledne objevil syn hajného z Bílého potoka místo katastrofy.“
„Pohled , který se mu nasytl , musel mrazit až do morku kosti . Dokonalý obraz zkázy. Letoun si nárazem do stromů urazil křídla a jeho trup , po dopadu letící setrvačností ještě přes třicet metrů , byl rozmetán až sto metrů po okolí.“
„Mezi troskami zdemolovaného letadla ležely i tři potlučené mrtvoly . Těla mrtvých byla převezena do Prahy , k vyšetření případu byla ustanovena zvláštní komise.“
„Úředník obsluhy letištních přístrojů před komisí hájil změnu kurzu tvrzením , že letoun Prahu již přelétl a nacházel se severně od Prahy nad Mělníkem .“
„Bylo na něj podáno trestní oznámení , před soud však nikdy postaven nebyl .“
„Za války pravděpodobně kolaboroval s Němci a po roce 1945 uprchl do ciziny .“
„Tehdejší noviny se událostí živě zabývaly a celá záležitost hrozila přerůst v aféru.“
„Událost se naší zemí přehnala jako temná a mrazivá předzvěst zla , které dolehlo na republiku o necelý rok a půl později.“
Vliv na rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji
2. 12. Dvouletý projekt Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji, určený pro žáky základních a středních škol, spojuje několik aktivit - kromě účasti žáků základní školy na praktických hodinách středoškoláků se zaměřuje na seznámení s odbornou činností specializovaných pracovníků, podporuje materiálně technické potřeby aktivit projektu a exkurze do výrobních zařízení.
Cílem projektu je systematická investiční a metodická podpora při zajišťování vzdělávání v technických oborech. Základní škola Smetanova ve Vimperku se do projektu zapojila - jak jinak, než aktivně. Společně s koordinátorem projektu - Střední školou Vimperk - podporuje vztah žáků k technicky zaměřeným činnostem. Právě exkurze byla cílem nejnovější části projektu.
A ne jen tak ledajaká exkurze - rovnou do Prahy, na Letiště Václava Havla. Postupně se ve dvou skupinách (chlapci × děvčata) autobusem vypravili na obhlídku letištnÍ plochy, sledovali odbavení letadel před startem i po přistání, pozorovali provoz na startovací dráze a prozkoumávali technické zázemí letiště (včetně služeb pro cestující).
Současné využití letistních ploch a budoucnost
Nejvíce je zaujala návštěva hangáru společnosti ČSA, kde mohli přihlížet práci na kompletní revizi letadla. „Odpoledne jsme pak strávili na výstavě Terakotová armáda a první čínský císař, kde žáci získali mnoho zajímavých informací o čínské památce, zapsané na seznamu UNESCO,“ doplnila k výletu Mgr. Sunday 23. 8. 2026, 23:0613°CToday20°CMonday24°CTuesday21°CWednesday27°CThursday21h13°C2m/sno precipitation0h11°C1m/s3h9°C0m/s6h12°C1m/s9h16°C2m/s12h19°C2m/s15h20°C3m/s18h16°C4m/s21h14°C4m/sno precipitation0h12°C4m/s3h11°C4m/s6h13°C3m/s9h18°C4m/s12h22°C3m/s15h24°C3m/s18h20°C3m/s21h17°C2m/sno precipitation0h15°C3m/s3h14°C2m/s6h15°C2m/s9h20°C1m/s12h19°C0m/s1,9 mm15h21°C1m/s0,7 mm18h18°C1m/s1,7 mm21h16°C1m/s0,2 mm0h16°C2m/s3h15°C2m/s6h15°C2m/s9h19°C2m/s12h25°C2m/s15h27°C3m/s18h23°C2m/s21h20°C3m/sno precipitation06:0820:06source: Počasí.cz
Jedná se o bývalé vojenské letiště Blatná-Tchořovice, které sloužilo do roku 1992. The overall rating is based on several factors, e.g. Od loňského července je státní podnik LOM PRAHA provozovatelem letiště Plzeň-Líně, které v současné době využívá letecká záchranná služba provozovaná Armádou České republiky.
Letiště Plzeň-Líně má 400 hektarů, založeno v roce 1952 jako vojenské letiště. Fungující síť vojenských a záložních vojenských letišť je důležitá pro případné přesuny stíhacích či transportních vojenských letounů. Důležitost zachování funkční sítě letišť v České republice potvrdil bývalý velitel Vzdušných sil AČR a nynější poradce ředitele LOM PRAHA brig gen. v. v. Jan Vachek. „Letiště jsou v podstatě státní strategická infrastruktura, stejně jako například nemocnice, zásoby paliva či dálnice. Letiště se budují dlouhodobě a samozřejmě se také dlouhodobě užívají,“ uvedl Vachek a upozornil na nákladnost údržby letišť.
Letiště sehrálo důležitou roli například při povodních. „Nesloužila pouze pro vojenské účely, ale přepravovaly se tam potraviny, hygienické prostředky, dezinfekce do studní a tak dále. Letiště také občas posloužila jako nouzové ubytování.“
„Na letišti se můžete postarat o velký počet lidí,“ vzpomíná generál Vachek. „Není to jenom o letištích, ale je to i o vzdušném prostoru, o jeho vytížení.“
Podle Jiřího Protivy, ředitele LOM PRAHA, se Letiště Plzeň-Líně nyní využívá pro civilní provoz a pro potřeby letecké záchranné služby Kryštof 07, provozované Armádou České republiky. Budoucnost letiště je spojena s modernizací a posílením infrastruktury, včetně nového mobilního heliportu a aktualizací technických a bezpečnostních standardů.
Klíčové myšlenky pro region a infrastrukturu
Letiště Plzeň-Líně je provozováno celoročně a má za sebou rozsáhlé pohyby letu - 18 300 za minulý rok, což ukazuje na významné využití pro civilní i vojenské potřeby. Zachování dráhy a její nosnost se sleduje v kontextu bezpečnosti a připravenosti na případné mimořádné situace. Rozvoj technického vzdělávání v regionu se propojuje s praktickými exkurzemi do letištních prostor a ukazuje propojení vzdělávání s reálnou infrastrukturou.