Je román pro ženy nelichotivou škatulkou? A zaslouží si ji Zámek u řeky? Venku prší a kapky deště bubnují na parapet. Gabrielo, říkávala jí často, knihy jsou nevyčerpatelným zdrojem bohatství. Každá kniha je jako otevřené dveře do nového světa, do světa, kde je vše možné, kde každý může bez omezení snít, být svobodný, úplně svobodný.
Nenechte se příliš mýlit zařazením této knihy mezi takzvané romány pro ženy. Ano, ženy si jej pravděpodobně užijí více, ale pánové, také si jí přečtěte! Autorka vám hodně nadržuje! A i když se Zámek u řeky jako „červená knihovna“ tváří, není to tak docela pravda. Dozvíte se leccos o knihách, umění a především francouzské historii, která je oproti té americké tolik jiná… A budete-li chtít, najdete zde i mnoho zajímavých myšlenek.
Historie, umění a skrytá ilustrace naříznuté ořízky
Říká se tomu skrytá ilustrace či malba na ořízce, vysvětlila mu mladá žena. V anglosaských zemích je to poměrně běžná technika, ale ještě nikdy jsem neměla příležitost ji obdivovat.
Příběh se odehrává v údolí řeky Loiry, v místě plném vinic, zvaném Chandeniers. Jedná se vlastně o dva příběhy. Jeden je zasazen na přelom 19. a 20. století, přičemž autorka zvolila lehce archaický styl, resp. jazyk té doby. Neopominula přitom opatrný humor a přesto, možná i díky tomu, vyjadřování hrdinů nepůsobí ani trochu směšně.
Hlavní postavy a jejich světy
Hlavní postavou je zde mladá dívka Gabriela. Francouzka, která po smrti své matky žije s otcem v městečku Angers, kde spolu vedou knihkupectví. Jako odborníci na knihy, jsou pozváni na zámek Chandeniers, aby zde jeho majiteli panu D´Arcymu pomohli uspořádat knihovnu. Druhý příběh je ze současnosti. Tam už se budete cítit jako ryba ve vodě. Do Chandeniers také přicestuje mladá dívka. Alexandra má před svatbou. Tak trochu potřebuje najít sama sebe, ale přijede sem z Ameriky hlavně proto, aby pátrala po svých kořenech. A i ona se na zámku, který je už téměř rozvalinou, setká s jeho majitelem, potomkem pana D´Arcyho.
To by byly však moc krátké příběhy. Kniha má téměř pět set stran a vy prožijete velké dobrodružství obou dívek, každé v jiném světě a v jiné době, přesto si tak podobné. Nebojte se, nepůjde jen o lásku. Nudit se nezačnete, a kdyby náhodou přece, vždy se odehraje něco, co vás zaujme a připoutá zpět.
Styl, překlad a hodnocení vyprávění
Popravdě, ani jsem nečekala, že Chloé Duval píše tak poutavě. Její způsob je velice zajímavý. Děj, odehrávající se v minulosti, vypráví er-formou, a to, jak jsem již zmínila, přizpůsobenou době. Budete se zájmem naslouchat tomu, co se už stalo. Tyto kapitoly se střídají se současností, která je psána ich-formou. Vypráví jej sama moderní Alexandra a vy tak znáte i její myšlenky. Nedivte se, když vám občas naženou ruměnec do tváří.
Ptáte-li se, zda jsem našla nějaké ponaučení, tak ano. Tedy spíše pravdu, kterou už znám a byla mi pouze připomenuta. Každý vztah, ať už milostný, či jakýkoliv jiný, se musí pěstovat. Jako květina, kterou máte rádi a nechcete, aby vám zahynula. Zalévat ji a živit a neodlučovat se od ní na příliš dlouho.
Do Chandeniers a záhada francouzských kořenů
Dynamickou mladou podnikatelku Alexandru odjakživa fascinovala Francie. Když narazí na fotografii své předchůdkyně Gabrielly D’Arcy, pózující před sídlem Ferté-Chandeniers, zjistí, že sama má francouzské kořeny. Alex se vydá do francouzské vesnice Chandeniers, kde pozná Erica, nového majitele kdysi impozantního sídla, zruinovaného požárem na počátku dvacátého století. Eric se však obrátí proti této Američance, která se sama pozvala na usedlost, na níž jeho otci tak záleželo, a kterou musí usilovně bránit před potenciálními kupujícími, jimž na zachování jejího odkazu pramálo záleží.

Celý popis ke knize nabízí dynamiku dvou časových rovin a jejich propojení do jedné vyprávěcí linie. Hodně oddechové a hodně předvídatelné čtení. A odkdy obsluhuje v domě guvernantka? V překladu se zřejmě mělo jednat o hospodyni... Od Chloé Duval mi padla do oka v knihkupectví knížka Zámek u řeky. Knížku jsem si koupila a jedním dechem ji přečetla. S prolínáním současnosti s minulostí jsem neměla problém. Když Alex objeví fotku své příbuzné Gabrielly, zjistí, že má francouzské kořeny a vydá se po nich pátrat. Nádherné příběhy!!!
Několikrát se mi stalo, že jsem zalapala po dechu jakým směrem se příběh vydal či jak mě nějaká situace překvapila vystřídala ukapnutá slzička... . Musím říct, že to se mi tak často nestává... Za mě opravdu velmi příjemné prolínání současnosti s historií a velmi krásně napsaná kniha.. Moc mi sedla. Oddechová romantika ve které se prolínají dva příběhy. Jeden je ze současnosti a druhý z minulosti. Zajímavě a střidavě vyprávěno po kapitolách. Vždy kapitola skončila záhadně a zvědavost poháněla číst dál.
Pokud po této knize saháte z toho důvodu, že se v ní prolínají dvě časové roviny a jedna v roce 1900, tak budete zklamáni, poněvadž jste čekali víc. Co mi taky hodně vadilo, byla celková jazyková korektura knihy - ve druhé části pojednávající o Gabrielle se totiž na každé stránce minimálně třikrát ne-li víckrát opakuje spojení "mladá žena".
Dočteno dnes v noci v nemocnici při čekání až dokapou infúze s léky. Taková pěkná oddechovka četla se pěkně. Donesla ji má sestra abych se zabavila a nemyslela při náročném léčení co mne ještě nepříjemného čeká. Jeden z takových těch lepších romantických příběhů. Uf, tak jsem ji nakonec dala. Zpočátku jsem se nedokázala na tento žánr naladit, snad vzhledem k předchozím knihám s vážnějšími tématy. Pohodová a chová romantika.
Je to čistá romantika. Příběh samotný byl fajn, ale uvozovky u přímé řeči by neškodily a slovo vykřikl/a po přímé řeči bylo tolikrát!!! Dočteno dnes v noci v nemocnici. Přeslazená limonáda oblečená do rádoby historických kulis a prostředí rozbořeného zámku na francouzském venkově. Tato kniha se nejvíce podobá románům Rosamunde Pilcher, které z oblibou dávají na všech možných televizních kanálech. Je to tak přeslazené, že tomu prostě neuvěříte, je to tak naivní, že máte chuť jít si hodit s prominutím mašli a místy máte pocit jako by jste zbaštili pytlík marshmallows a udělalo se vám z toho špatně. Postavy mi lezly už v první čtvrtině silně na nervy, všechno se drželo podle šablon z řady patetických romantických knih.
Ve dvou časových rovinách máme dvě mladé ženy - Alex a Gabrielle, které se sobě vlastně podobají jako vejce vejci, byť ta druhá z nich je rozhodně sympatičtější a k nim máme takřka totožné dva mužské hlavní protagonisty - Thomas a Érica. Pokud po této knize saháte z toho důvodu, že se v ní prolínají dvě časové roviny a jedna v roce 1900, tak budete zklamáni, poněvadž jste čekali víc. Co mi taky hodně vadilo, byla celková jazyková korektura knihy - ve druhé části pojednávající o Gabrielle se totiž na každé stránce minimálně třikrát ne-li víckrát opakuje spojení "mladá žena".
Citace o přístupu k hodnocení a doporučení
To je tedy jedna z knih, která rozdělí čtenáře: někomu přijde jako lehká oddechovka, jiného zklame z hlediska překladů a dvojího vyprávění. Někteří čtenáři ji vyzdvihují jako krásné prolínání současnosti s historií, jiní ji kritizují za překlep či za scénář, který působí až příliš předvídatelně a šablonovitě. Krásné, pohodové, nenáročné čtení. Skvělé na odreagování se od starostí nebo po nějakém náročnějším čtení.