Kamenné město na Zanzibaru: Stone Town jako srdce kultury a historie ostrova Unguja

Město Zanzibar (nazývané někdy Zanzibar Town, Zanzibar City) je hlavním městem ostrova Unguja, který je největší v souostroví Zanzibar. Má více než 200 tisíc obyvatel a jeho historické jádro známé jako Stone Town (Kamenné město) bylo v roce 2000 zapsáno na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Vedle krásných písčitých pláží je staré město Zanzibaru největším lákadlem ostrova Unguja.

Stone Town: historie, architektura a kulturní mix

Jedinečné je především spojením několika kultur, protože zde v minulosti žili a do určité míry stále žijí vedle černých Afričanů i Arabové, Indové a Evropané. Také architektura a kuchyně odráží vliv někdejší vlády ománských sultánů i Britů. Problémem architektury Zanzibaru je naléhavá potřeba rekonstrukce mnoha staveb, která je o to naléhavější kvůli použitému stavebnímu materiálu, drolivému korálovému kameni.

Protože společnost na Zanzibaru je především muslimská, tedy konzervativní, měli byste při návštěvě respektovat místní zvyky a oblékat se tak, abyste měli zakrytá kolena a ramena. Nepříjemnou stránkou návštěvy města mohou být nejrůznější naháněči, kteří se vám snaží nabízet ubytování i výlety s místními CK, od nichž mají provize, nebo se vám nabízí jako průvodci. Setkáte se s nimi např. hned v přístavu po připlutí trajektem. Říká se jim tu papasi (klíštěta).

Velká část budov v zanzibarském starém městě je sice stará maximálně 150 let, ale historie města je přece jen starší. Ve středověku začali na ostrov Unguja přicházet obchodníci z Persie, jejichž kultura získala název Shirazi podle města Shiraz v Persii (Íránu). Od 12. do 15. století už ostrov udržoval obchodní styky s Arábií a Persií. V roce 1698 byli Portugalci vyhnáni ománským sultánem a tehdy zde poprvé vzniklo město. Aby se ubránili odvetě ze strany Portugalců, postavili záhy (1701) arabští vládci pevnost, která stojí ve městě Zanzibar dodnes.

Zlaté časy za vlády sultánů z Ománu přišly v 19. století, kdy došlo k nebývalému rozkvětu obchodu. Bohužel hlavními obchodními artikly, které přinášely obrovské zisky, byla slonovina a především otroci z kontinentální černé Afriky. V roce 1840 dokonce ománský sultán přenesl svoje sídlo z Maskatu na Arabském poloostrově do Zanzibaru. Ve městě se soustředilo ročně až 60 tisíc otroků, kteří byli prodáváni do Arábie, Indie či francouzských kolonií v Indickém oceánu. Daně z každého prodaného otroka umožnily bouřlivý stavební rozvoj, který vyvrcholil za vlády sultána Barghaše (1870-88).

To už byl Zanzibar samostatným státem, k odluce od Ománu došlo v roce 1861. Velká Británie, nejmocnější koloniální říše té doby, nakonec získala pod svoji kontrolu i Zanzibar, který se v roce 1890 stal britským protektorátem. U moci zůstal formálně stále sultán. Bouřlivý rozvoj se prakticky zastavil. V roce 1896 vzplanul spor o nástupnictví na trůn mezi kandidátem podporovaným Brity a jeho protivníkem. Britové prosadili svou s pomocí bombardování města z moře. Nezávislost získal Zanzibar v prosinci 1963 a v lednu 1964 následovala krvavá revoluce, během níž byl svržen sultán a byly povražděny tisíce Indů a Arabů, takže další tisíce jich potom z ostrova utekly.

K moci se dostala socialistická strana Afro-Shirazi. V dubnu 1964 bylo schváleno sjednocení Zanzibaru s Tanganikou a vznikla Tanzanie. Zanzibarské staré město je natolik spletitou sítí uliček, že je snadné se v něm ztratit. Není to ale nic nepříjemného, protože jeho atmosféra je neopakovatelná. Většina uliček je příliš úzkých pro auta, takže je město přeplněné koly a motorkami. Název je odvozen od všudypřítomného stavebního materiálu, korálového kamene (nejedná se o korály z moře, ale o kámen těžený ve vnitrozemí ostrova).

Zdejší architektura mísí africké, arabské, perské, indické a evropské vlivy. Nejvýraznějšími architektonickými prvky jsou ale dřevěné zanzibarské dveře, lépe řečeno bohatě zdobené vyřezávané vstupy do domů, kterých je tu na 500. Dveře jsou často starší než domy, do nichž tvoří vstup, byly totiž vybudovány z kvalitního dřeva odolného proti termitům, vodě a jinému poškození.

V Kamenném městě najdete dva typy dveří - starší arabské (ománské) obdélníkového tvaru a novější indické s kulatou horní částí a bohatými květinovými motivy. Vyřezávané motivy na dveřích jsou často islámské, jde např. o citáty z Koránu. Mezi symboly se ale objevují také ryby (symbol plodnosti), řetězy či lana (bezpečí a ochrana proti zlu), kouř kadidla (symbol modliteb), lotosový květ (v Indii symbol životní síly, věčnosti a čistoty), květinové motivy (božská přítomnost), datlová palma (symbolizuje prosperitu).

Dům zázraků (Beit-al-Ajaib) - je pravděpodobně největší dominantou starého města. Palác stojí na nábřeží od roku 1883, kdy jej nechal postavit sultán Barghaš. Jeho jméno nebylo v místních poměrech nikterak nadsazené, protože Dům zázraků byl tehdy nejvyšší budovou východní Afriky a také první budovou na Zanzibaru, která byla vybavena elektrickým proudem, výtahem a tekoucí vodou. Dnes je uvnitř Domu zázraků Národní muzeum historie a kultury, které má docela zajímavou expozici s popisky i v angličtině a které stojí za návštěvu. V atriu narazíte na tradiční zanzibarskou plachetnici („mtepe“) z 30. let 20. století. Expozice mapují např. stavbu lodí, mořeplavbu a námořní obchod, tradiční léčitelství, svahilskou hudbu, výrobu potištěných bavlněných šátků kanga atd.

Stone Town architektura a dřevěné dveře (kamenné město)

Ománská pevnost (Ngome Kongwe) - je tvořená masivními zdmi z korálového kamene. Malé nádvoří uvnitř slouží k pořádání koncertů a představení, je tu také restaurace. Pevnost byla postavena ihned poté, co Ománci vyhnali ze Zanzibaru Portugalce (1698), dokončena byla už v roce 1701.

Forodhani Gardens - malý park rozkládající se naproti pevnosti podél moře. Název „forodhani“ znamená překladiště, což odkazuje na obchod s otroky, kteří tu byli drženi, než pokračovali na místo určení. Večer (po setmění) ožívá park místními trhy, které nabízejí tolik dobrot, až z toho oči přecházejí. V dalších stáncích můžete koupit tzv. „Zanzibar pizza“, jejímž základem je čapátí a vejce, náplň si můžete vybrat z několika slaných i sladkých variant. Neméně dobrá je původem indická samosa, kořeněná brambora, falafel, maniok s chilli, chlebovník a různé druhy ovoce.

Palácové muzeum (Beit el-Sahel) - je umístěno v někdejší rezidenci zanzibarských sultánů (sídlili tu v letech 1911-64) a věnuje se historii i každodennímu životu vládců souostroví. Velký strom - obrovský banyán, který je populárním místem setkávání. Zasadil ho v roce 1911 sám sultán. Stará výdejna léků - jedna z nejkrásnějších budov ve městě nádherně zrestaurovaná v 90. letech. Nechal ji postavit bohatý obchodník za pomoci řemeslníků z Indie z korálového kamene a z vápence. Stavební materiál je tedy tradiční zanzibarský, ale vyřezávané balkony a barevné sklo prozrazují vliv Indie, štuková výzdoba zase Evropy.

Kamenné město - palácové muzeum a staré architektury

Anglikánská katedrála - stojí na místě někdejšího trhu s otroky (byl sem přesunut z náměstí Kelele). Její základní kámen byl položen v roce 1873, tedy ve stejném roce, kdy byl zakázán obchod s otroky. Oltář stojí symbolicky přesně na místě, kde byl strom, k němuž byli otroci připoutáni a kde byli bičováni. Otroctví připomínají nedaleké malé cely, které jsou „vybaveny“ jen malým otvorem. V každé z nich muselo vydržet najednou až 75 otroků, takže nemohli ani vzpřímeně stát. Cely jsou dnes součástí St. Monica´s Guest House.

Catelicá katedrála sv. Josefa - byla postavena koncem 19. století francouzskými misionáři. Perské lázně Hamamni - první veřejné lázně na Zanzibaru postavené sultánem Barghašem v 70. letech 19. století. Dovnitř se dostanete, pokud seženete správce v protějším domě. Mešity - jsou velmi nenápadné a pro nemuslimy obvykle nepřístupné. Creek Road - ulice, která odděluje Stone Town od chudé, lidnaté a turisty opomíjené části města zvané Ng´ambo („na druhé straně“).

Nezávislost, další dějinné vrstvy a současnost

Nejzápadnější výběžek města se podstatně liší od křivolakých nepřehledných uliček Kamenného města. Je to čtvrť, kterou sultán vyhradil pro stavbu velvyslanectví a konzulátů západních zemí, za vlády Britů se stala administrativním centrem a také rezidenční oblastí Evropanů. Livingstone House - dvoupatrový dům postavený v roce 1860 sloužil jako místo pobytu mnoha misionářů a cestovatelů. V letech 1865-66 tu trávil čas i slavný David Livingstone.

Stone Town, rodiště Freddieho Mercuryho, je také muzeum domu, kde se o něm dozvíte více. Freddie Mercury Museum nabízí expozice o dětství Farrokha Bulsara a o jeho životě, a protože Mercury vyrůstal v domě v Kamenném městě, návštěvníci mohou slyšet i hudbu kapely Queen. Dům divů (Beit al-Ajaib) nabízí expozice a historii svahilské a zanzibarské kultury, zatímco Forodhani Gardens láká na noční trhy a místní speciality.

Freddie Mercury Museum a historie Stone Town

Další tipy pro návštěvu Stone Town

Prohlídky s odborným průvodcem odhalují tajemství fascinujícího města. Kamenné město nabízí jedinečnou směs architektury a vůní koření, a právě tato kombinace ho činí výjimečným cílem na Zanzibaru. Příchozí mohou prozkoumat trhy Darajani, Starý trh s otroky a navštívit památky jako Stará pevnost, Dům zázraků a palácové muzeum. Zázemí pro návštěvníky tvoří i promenáda u moře a historické bazény, kolem kterých se vine bohatá historie a kultura.

Darajani Market a historické uličky Stone Town

Meta informace

tags: #kamenne #mesto #na #zanzibaru