Hartvíková turistická trasa v Polánce: běžkařský ráj u Hartvíkova na Polánce

Podle mne je to docela paradox. Když já začínal v devadesátých letech minulého století s běžkováním, bylo v zimě všude tolik sněhu, že jsme na něj chvílemi až nadávali. Když jsme se chtěli proběhnout na lyžích, nebyl problém tak učinit kousek za Prahou, jen bylo většinou nutné si prošlápnout stopu, protože její strojové úpravy byly málokde. Tuto báječnost měla jen horská střediska. Dnes je to naopak. Techniku má mnoho i velmi malých a od hor na hony vzdálených spolků, jenže nedostatkovým zbožím se stal sníh. Extrémní případ nastal v zimě 2019/2020, kdy bylo sněhu tak málo, že velkou část zimy nebyla možná strojová úprava stop ani na některých horách, například Krušných. O to hůře bylo v podhůří. Tento miniseriál vám má ukázat, jak se daří spolkům úprava stop v „nehorských“ oblastech v letech hubených (reprezentovaných loňskou sezónou 2019/2020) a naopak letech tučných (reprezentovaných sezónou letošní) a jaké tam panují podmínky pro běžkování obecně.

Snažil jsem se napříč Českem kontaktovat několik spolků, které pravděpodobně nejsou známé celostátně, ale ve svém okolí ano, protože se srdnatě snaží vytvořit všem zájemcům co nejlepší lyžařské podmínky. Přestože na to většinou nemají ani příznivou nadmořskou výšku a leckdy tudíž ani sníh (technický sníh má z účastníků ankety pouze jediný spolek).

Polánka a Hartvíkov: srdce Polánky pro běžkaře

PolánkaPolánka je přírodní park o rozloze 15,6 km čtverečných, který byste mohli pro velké zjednodušení zaměřit v trojúhelníku mezi jihočeskými Táborem a Mladou Vožicí a vysočinským Pacovem. K Vysočině se Polánka sice velmi těsně ale jen přimyká (u obce Vodice), je ryze jihočeským územím v okrese Tábor. Jde o vrchovinu, kterou při pohledu z podobně vysoké Vysočiny zřejmě vůbec nerozeznáte, ale trknout by vás mělo to, že z Pacova, který sám o sobě je dost vysoko (615 m n.m.) jedete na Polánku do kopce. Velmi dobře rozeznatelná je Polánka od Chýnova a při pohledu třeba z Jistebnicka vám může přijít až impozantní. Možná málokdo by čekal kousek na severovýchod od Tábora vrchy s nadmořskou výškou přes 700 m, nejvyšší vrch Batkovy je 724 m.n.m.

Jasným centrem oblasti je Hartvíkov. Je to jednak jediná obec ležící v přírodním parku Polánka, druhak velice logické východiště cest, neboť Hartvíkov nabízí velice příznivé sněhové podmínky (leží v nadmořský výšce 650 m n.m.), velice profesionální úpravu stop, obří parkoviště (které je zdarma) a krásné pohledy, protože Hartvíkov je prostě vizuálně krásnou obcí.

Hartvíkov - Mekka lyžování na Polánce

Polánka má velice promyšlený koncept tras. Má jeden 22 km dlouhý lauf - páteřní červenou trasu vedoucí ze severu ze Smilových hor (u Ml. Vožice) přes Hartvíkov na jih do Chýnova (u Tábora). Tuto páteř na dvou místech protíná větší z okruhů, 15 km dlouhý modrý, vedoucí z Hartvíkova přes západně umístěnou Poláneckou myslivnu zpět do Hartvíkova. Potom oblast nabízí zelenou trasu z Polánecké myslivny na Smilovy hory a několik žlutých „propojek“. Zmíněné tři trasy (červená, modrá, zelená) vedou z velké části přes vlastní přírodní park, tedy přes les, což může být i výhoda, ale aktuálně není, protože kvůli kůrovcové kalamitě lesáci těží dřevo ve velkém a tudíž lesní cesty prohrnují. O.s. s tím dokáže pracovat, zajedno o tom informuje na webu, zadruhé má v rukávu připraveny dva skvosty: Hartvíkovský a Jarní okruh, které jsou oba mimo les. Ten Hartvíkovský je nepřehlédnutelný, je to širokánská, 4 km dlouhá pista s dvěma klasickými stopami a velmi komfortním pruhem na bruslení mezi nimi. Jarní okruh je naopak upraven jen na klasiku, začíná na rozcestí Rybník Louky (1 km od Hartvíkova) a pokračuje na Vodici - Bydlín - Nad Domamyšlí - Rybník Louky. Měří 10 km a skýtá hezké výhledy jak na vlastní Polánku, tak na blízkou Vysočinu, konkrétně nevyšší horu pacovské části Vysočiny, impozantní Stražiště (744 m n. m.).

Já jsem zásadní kus Jarního okruhu využil pro cestu z Hartvíkova do Františkova, abych vyzkoušel i alespoň kousek zelené trasy, konkrétně úsek Bydlín - Pojbuky. Tento úsek je velice zábavný, začíná docela technickým sjezdíkem a následuje brodění potoka, protože nový mostek zatím není postaven.

Polánka je významné rozvodí, pramení zde (Vlašimská) Blanice a Trnava (Trnávka). Obě povodí jsou v krásné krajině Podblanicka, resp. v pacovské části Vysočiny a obě jsou inspirací pro krásné výlety. Zpět na Polánku. Všechny trasy kromě Hartvíkovského okruhu (který nelze nenajít) jsou značeny dle standardu KČT jako zimní lyžařská cesta, na rozcestích jsou zcela luxusní mapky, na těch větších pak i kompletní mapy celé oblasti.

Aktuální sněhové podmínky a provoz

Sněhové podmínkyAnketní otázky mi po minulé sezóně zodpověděla telefonicky ing. Ludmila Dvořáková, předsedkyně o.s., v tomto smyslu: V sezóně 2019/2020 upravovat nevyjeli, protože nešlo lyžovat. Závody tím pádem nepořádali, ale pravidelně pořádají Polánka Cup. Délka stop během standardní zimy je zhruba 80 km. Upravují od roku 2009 a horší zima prý překvapivě byla, sezóna 2015/2016 byla asi ještě horší. Náklady jsou 30 000 - 60 000 Kč za benzín a odměny skútrařovi; skútr je totiž hlavní stroj, rolbu nemají. Hlavní změnou byla změna webu, o nikom zvlášť známým, kdo by se proháněl jejich stopami, neví.

Letos je naštěstí situace se sněhem zásadně lepší. Podle webu polánečtí upravují už od 6.1.2021. Rozhodně před návštěvou Polánky doporučuji návštěvu jejího vymakaného webu kvůli aktuálním informacím o stavu stop a sněhu (jsou opravdu velmi aktuální!), zde popsaný stav dávno platit nemusí, ale snaží se alespoň o popsání rozdílu mezi trasami, když v Hartvíkově bylo cca 15 cm sněhu. U Hartvíkovského a Jarního okruhu se v případě těchto sněhových podmínek o lyže nebojte. U tras vedoucích přes les nezapomeňte, že zde vládne příroda, takže i zvířata, po ní myslivci a lesníci (první část zvířat chrání a druzí následky řádění jiné - kůrovce - mohutně odstraňují), takže my jsme tu logicky až čtvrtí v pořadí.

Praktické tipy pro plánování výletu

Co by za tak krásný rozcestník ve standardu KČT jinde dali. Tady naopak před něj dali dřevo… Ale chápu, kůrovec je opravdu surovec. Takže přes les to jednoznačně chce (alespoň letos) béčkové lyže a na mnou projetý úsek Bydlín - Dolní Světlá - Přední Martínek - Olšiny - Františkov za uvedených podmínek určitě béčkové až céčkové - jsou místa, kde je sice stopa po louce, ale nemálo míst je přes různé mezičky nebo ne úplně dokonalé průseky. Ale myslím, že ta trocha kličkování a případného přenášení za průzkum tras mimo okruhy stojí za to, protože tato trasa je opravdu pestrá a krajina nádherná.

Polánka (a jistebnické Čertovo břemeno) pro místní znamenají volbu číslo jedna, protože do nejbližších hor (na Šumavu) je to např. z Tábora okolo 120 km. Mně osobně na Polánce navíc odnepaměti okouzlovala ta poetická jména obcí: Blanička, Bradáčov, Hartvíkov, Rodná, Bouřilka, Vodice, což také nemají všude. Tak přijďte pobejt!

Historie a atraktivity okolí

Hrad Zvíkov a výhledy z něj tvoří hlavní atrakci výletů po Otavě a Vltavě. Tato vyhlídka se nachází jen kousek od jejich soutoku. Hrad byl vybudován nad soutokem řek Otavy a Vltavy v první polovině 13. století za vlády Přemyslovců. Král Václav I. měl tento hrad v oblibě a ten mu zůstal věrný jako jeden z mála během jeho sporu se synem Přemyslem Otakarem. Po vymření Přemyslovců hrad získali Rožmberkové. Největší slávy zažil za Karla IV, kdy zde byly dočasně uložen i korunovační klenoty. Za husitských válek byl hrad obléhán, avšak dobyt nebyl. Hrad dlouho odolával i švédskému vojsku, ale v roce 1622 byl obsazen a vypleněn. Hrad získal rod Schwarzenberků a v 19. století začala jeho sanace. V roce 1948 byl hrad komunisty zabaven a získal jej Československý stát.

Mapa tras a vyhlídek v Polánce

tags: #hartvikov #turisticka #trasa