Známý most Ponte 25 de Abril se dá považovat za symbol Lisabonu. Spojuje města Lisabon a Almadu. Se svou délkou dva kilometry je nejdelším visutým mostem v Evropě. Byl otevřen roku 1966 jako první most v Lisabonu. V té době se však jmenoval podle portugalského diktátora Salazara a přejmenován byl po jeho svržení, a to během dubnové revoluce roku 1974.
Most má dvě úrovně, vyšší pro auta, nižší pro vlaky. Určitě si všimnete až nápadné podobnosti se známým mostem v San Franciscu. Toužíte-li po pěkné fotce mostu a zároveň se však kvůli tomu nechcete přemisťovat na druhou stranu řeky, můžete si udělat procházku do čtvrti Belém. Nedaleko se nachází malý kostelíček Santo Amaro Chapel s krásnou vyhlídkou.
Technické a historické souvislosti mostu
Most Ponte 25 de Abril je mistrovským dílem inženýrství. Jeho konstrukce byla inspirována mostem Golden Gate, ale má několik jedinečných charakteristik. Hlavní rozpětí mostu měří 1 013 metrů, což z něj v době výstavby činilo nejdelší visutý most v Evropě. Most hraje klíčovou roli v dopravní infrastruktuře Lisabonu. Denně přes něj projede více než 150 000 vozidel a tisíce cestujících ve vlacích. Most spojuje severní a jižní břeh řeky Tejo, což umožňuje snadné spojení mezi Lisabonem a předměstími na jihu.
Jedinečnou možností, jak most prozkoumat zblízka, je návštěva interaktivního centra Experiência Pilar 7. Vstupné pro dospělé činí 5,50 EUR, pro děti od 6 do 15 let 3,70 EUR. Pro ještě lepší ceny navštivte stránku GetYourGuide. Návštěvníci často vyzdvihují impozantní vzhled mostu a jeho podobnost s Golden Gate Bridge. Chválí především úchvatné výhledy na most z různých vyhlídkových bodů ve městě. Experiência Pilar 7 je hodnocena jako zajímavá atrakce s dobrým poměrem cena/výkon.
Co vidět kolem mostu a jak si užít výhledy
Most je součástí dálnice A2. Ze severu přijedete po IC17 nebo A36, z jihu po A2. Most Ponte 25 de Abril se nachází v portugalském hlavním městě Lisabonu a spojuje severní břeh řeky Tejo (Tagus) s jižním břehem v oblasti Almada. Most byl slavnostně otevřen 6. srpna 1966, původně pod názvem Ponte Salazar podle tehdejšího portugalského diktátora. Po Karafiátové revoluci v roce 1974, která ukončila diktaturu v Portugalsku, byl most přejmenován na Ponte 25 de Abril (Most 25. dubna) na počest data, kdy revoluce začala.
Most 25. dubna patří mezi největší visutá přemostění v Evropě. Jeho celková délka činí 2277 metrů, přičemž hlavní visuté rozpětí měří 1013 metrů. Výška pylonů dosahuje 190 metrů nad hladinou řeky. Nejlepší vyhlídky na most najdeme z několika míst. Jedním z nejpopulárnějších je vyhlídka Miradouro do Cristo Rei na jižním břehu řeky, kde se nachází také známá socha Krista Krále. Další skvělé výhledy nabízí Miradouro de Almada v oblasti Almada. V Lisabonu samotném doporučujeme navštívit Miradouro de Santa Catarina nebo se vydat na vyhlídkovou plavbu po řece Tejo, během které můžete most obdivovat z vodní hladiny.
Historie, architektura a srovnání s Golden Gate
Most je známý svým charakteristickým zvukem, který vydává při přejezdu vozidel po jeho ocelové konstrukci. Tento zvuk se stal nedílnou součástí atmosféry Lisabonu. Zajímavostí je také fakt, že most se může vlivem větru a teploty roztáhnout až o 2 metry. Konstrukce je navržena tak, aby odolala silným větrům a případnému zemětřesení. Nejlepší světelné podmínky pro fotografování mostu jsou během zlaté hodinky, tedy krátce po východu nebo před západem slunce. Zvláště působivé jsou záběry během západu slunce z vyhlídky Cristo Rei, kdy most vytváří siluetu proti oranžovému nebi. Pro noční fotografii doporučujeme večerní hodiny, kdy je most krásně nasvícený a jeho osvětlení se odráží na hladině řeky Tejo.
Další tipy k plánování návštěvy: k mostu se lze snadno dostat několika způsoby. Z centra Lisabonu můžete využít autobus nebo tramvaj, které zastavují v blízkosti mostu na zastávce Alcântara-Mar. Pokud chcete navštívit vyhlídku Cristo Rei na jižní straně, můžete využít vlak z nádraží Cais do Sodré do stanice Pragal a poté pokračovat pěšky nebo autobusem. V docházkové vzdálenosti od mostu najdete také LX Factory - kreativní čtvrť plnou kaváren, restaurací a obchodů umístěných v bývalé průmyslové zóně. Ano, díky centru Experiência Pilar 7 je možné nahlédnout do útrob mostu. Toto moderní interpretační centrum nabízí interaktivní expozici o historii a konstrukci mostu, včetně virtuální reality. Vrcholem návštěvy je výtah, který vás vyveze na vyhlídkovou plošinu ve výšce 80 metrů, odkud máte jedinečný výhled na most i město.
Most 25. dubna („Ponte 25 de Abril“) je jedním ze symbolů Lisabonu. Z mnoha kopců portugalského hlavního města lze obdivovat tento most, který je šestým nejdelším visutým mostem v Evropě. Myšlenka vybudovat most spojující Lisabon s městem Amadora na protějším břehu řeky Tejo vznikla již v roce 1876. Kvůli vypuknutí druhé světové války však byl projekt pozastaven až do roku 1958, kdy portugalská vláda schválila stavební plán. Most 25. dubna byl otevřen až v roce 1966. Jeho původní název byl „Most Salazara“ („Ponte Salazar“) - na počest portugalského premiéra a diktátora.
Okolí a další zajímavosti Lisabonu
Za řekou Tejo a červeným mostem Ponte 25 de Abril se na okraji portugalské metropole tyčí monumentální socha Krista zvaná Cristo Rei. Zajímavých památek a míst je v Lisabonu mnoho, vše se nedá zvládnout za jeden den. A tak si na některé užíváme také pohledy z dálky. Tradice výroby těchto koláčků sahá do roku 1837 resp. ještě o pár let dál. Belém je jednou z nejznámějších městských částí hlavního města Portugalska. Někdejší předměstí je jednou z mála lisabonských čtvrtí, které se současně pyšní tituly freguesias i bairros.

Monumentální železobetonový pomník, nacházející se v lisabonské předměstské čtvrti Belém, má celému světu připomínat slavné cesty portugalských mořeplavců. Klášter jeronymitů, klášter Panny Marie Betlémské nebo klášter řádu sv. Jeronýma. Lisabonský kostel Panny Marie, součást unescového kláštera jeronymitů, je považován za jednu z nejkrásnějších goticko-renesančních památek Portugalska. Stejně jako klášter pochází ze 16. století. Památník zámořských objevů stojí na břehu řeky Tejo v Belémě naproti Jeronýmskému klášteru. Byl postaven v roce 1960 k pětisetletému výročí úmrtí Jindřicha Mořeplavce.

Procházíme se historickým centrem, rozhlížíme se a fotografujeme. Je nám jasné, že prohlídka Lisabonu je záležitostí na několik dnů. Hlavní město Portugalska Lisabon - neboli Lisboa - leží na řece Tejo, která se zde čte jako Težu. Od této řeky prý také pochází název města, protože Římané ji nazývali Olissipona. Kdo navštívil někdy Portugalsko, ví, že zdejší vlaková nádraží bývají velmi často vrcholnou ukázkou moderní architektury i pozoruhodnou historickou památkou.
Návštěvníci v Lisabonu rádi objevují vyhlídky i historické tramvaje a výtahy, které jsou technickými památkami samy o sobě. Když se mi ozvali moji noví slovenští přátelé s nabídkou, abych s nimi letěl do Lisabonu, čímž bychom si prodloužili úspěšnou boschovskou anabázi, moc dlouho jsem neváhal. Hlavní město Portugalska nebylo nikdy tak oblíbeným cílem „cestovatelů - památkologů“ jako třeba Řím, Atény nebo Paříž, ale bylo v této oblasti upozaďováno tak nějak nespravedlivě.
Most 25. dubna patří k nejvýraznějším symbolům Lisabonu. Lisabonský visutý most Ponte 25 de Abril trochu připomíná slavný Golden Gate Bridge v americkém San Franciscu. Byl postaven v roce 1966 za vlády diktátora Salazara, proto byl původně pojmenován Ponte Salazar. Ocelová konstrukce mostu je dlouhá 2 kilometry. Dolní mostovka byla v roce 1999 upravena pro velmi potřebnou železniční trať vedoucí přes řeku Tejo.
Jelikož byl most proslulý častými dopravními zácpami, které kulminovaly zejména o víkendech, došlo k otevření dalšího mostu, Ponte Vasco da Gama. Tento nový most překlenuje řeku z Montija do Sacavému ležícího severně od Parque das Nações.
