Riegrova stezka je červeně značená turistická trasa, která vede ze Semil do Železného Brodu přímo podél řeky Jizery. Stezka prochází přírodní rezervací Údolí Jizery a je dlouhá téměř 5 km. Po cestě lze spatřit dvě vodní elektrárny, pramen a studánku pojmenovanou po semilském rodákovi a spisovateli Antalu Staškovi, a také několik vyhlídek nabízejících pohled do údolí a na okolní přírodu. Mezi nejkrásnější vyhlídku se řadí Böhmova vyhlídka, která poskytuje výhled na řeku.
Stezka tvoří cesta, která je zčásti vybudovaná ve skále a prochází čtyřmi tunely. Dominantu stezky tvoří 77 metrů dlouhá visutá kovová lávka, která je vetknutá do skalního masivu ve výšce 6 metrů nad tokem řeky Jizery. Stezka je pojmenovaná po významném politikovi Františku Ladislavu Riegerovi. Stezka je dlouhá necelých 5 km a vede ze Semil do Železného Brodu podél řeky Jizery. Prostorná stylově zařízená chalupa k pronájmu s velkou terasou (bazén, altánek, posezení, krb) a hřištěm leží v malebném prostředí horské obce s možností krásných turistických výletů v okolí.
Trasa a klíčové místo na stezce
Popis stezky Riegovou stezkou si můžete projít cestou ze Železného Brodu do Semil. Cesta vede skrz romantické údolí Jizery a skalnatým kaňonem Galerie Jizery. Trasa stezky návštěvníky provází po pravém břehu řeky Jizery a prochází přírodní rezervací Údolí Jizery u Semil a Bítouchova. Cesta je částečně vytesána ve skále. V průběhu cesty narazí návštěvníci na čtyři tunely a 77 metrů dlouhou visutou lávku, která vede 6 metrů nad řekou. V tomto místě se nachází skalní bloky, které dosahují výšky až 40 metrů. Další netradiční stavbou je hydroelektrárna ve Spálově, vodu na turbínu přivádí 1 300 metrů dlouhý tunel, vylámaný ve skále. Cestou můžete spatřit také studánku Antala Staška, věnovanou semilskému rodákovi a známému spisovateli. Na stezce byla vybudována také Böhmova vyhlídka, ze které je pěkný výhled na řeku Jizeru. Stezka probíhá souběžně s červeně značenou turistickou stezkou a je průchodná v obou směrech. Tabule umístěné na její trase poskytují návštěvníkům základní seznámení s přírodním bohatstvím a historií rezervace. Nová naučná stezka obsahuje celkem 15 zastavení, věnovaných ochraně přírody, fauně a flóře, geologii, turistice a technickým zajímavostem v údolí. Informační panely, obsahující texty v českém a anglickém jazyce, jsou doplněny ilustračními obrázky a fotografiemi.
Možnosti návratu a rozcestí
Pokud se chcete vrátit zpět do Semil jinou cestou, lze vyrazit na modrou turistickou značkou přes Spálov na rozcestí Morava a dále žlutou turistickou značnou po Kamenického stezce do Semily. Cesta vede kolem několika vyhlídek, z nichž je krásný pohled na řeku Jizeru a její údolí. Procházka je vhodná i pro méně zdatné turisty, rodinám s kočárky trasu nedoporučujeme, v některých místech je cesta úzká, vykukují ze země kameny a kořeny. Pokud však máte pejska, ten si výlet jistě užije. Cestu je možné absolvovat i za teplého počasí, jelikož vede z větší části lesem, stromy tedy poskytují dostatek stínu. V některých částech je dobrý přístup k Jizeře, tedy ideální příležitost pro smočení sebe nebo svého čtyřnohého kamaráda.
Historie a vznik stezky
Historie Riegrovy stezky Historie Riegrovy stezky sahá již do konce 19. století, kdy Klub českých turistů vybudoval tzv. starou část Riegrovy stezky. Ta byla 1,3 kilometru dlouhá. Vedla ze Železného Brodu k soutoku říčky Kamenice s Jizerou. V roce 1901 měla být stezka prodloužena do Semil, ale navrhovatelé narazili na odpor tehdejšího majitele pozemků, který neměl s městem dobré vztahy. Až v roce 1909 se začalo s budováním tzv. nové části stezky z Podspálova do Semil. Stezka se již od otevření setkala s velkým ohlasem. Původní naučná stezka státní přírodní rezervace Údolí Jizery byla slavnostně otevřena v říjnu roku 1983. V roce 2008 byla slavnostně předána do užívání veřejnosti nová naučná stezka podél Riegrovy stezky mezi Semily a Spálovem.
František Ladislav Rieger Když budete procházet údolím řeky Jizery Riegrovou stezkou, narazíte na pamětní desku, kde je zmíněno jméno Františka Ladislava Riegera, po kterém je stezka pojmenována. Roku 1818 se narodil v Semilech. Byl známým českým politikem, který stál u založení Národní (staročeské) strany. V průběhu revolučního roku 1848 prosazoval ve Vídni a Kroměříži principy plánované rakouské ústavy. Stal se spolupracovníkem Františka Palackého, kterého později vystřídal ve vedení staročeské strany. Zemřel v Praze ve věku 83 let.
Souběžně s Riegrovou stezkou vede o úroveň výše, na horní hraně údolí a rezervace, Kamenického stezka. V jižní části je značená žlutě a v severní části modře. Také na ní je řada vyhlídek na údolí Jizery. Samotná zážitková stezka začíná cca 1 km od informačního střediska, je 1,6 km dlouhá a vrací se zpět do obce Stožec. Celý okruh má délku 4,5 km. Stezka vede lesem po nezpevněných pěšinách, částečně po zpevněné cestě (není sjízdná pro dětské kočárky). Interaktivní didaktické prvky se věnují třem hlavním tématům: život v lese, obnova lesa a význam tlejícího dřeva. Symbol trasy je Puštík bělavý. Provede vás lesním dobrodružstvím, při kterém se naučíte poznávat lesní živočichy a rostliny, zahrajete si na stopaře, nahlédnete pod kůru stromů, nebo si vyzkoušíte jaké je to být datlem.
Uzavřené údolí, příkré svahy, nesoudržná půda i podloží, chybějící cesty, řeka, chráněné území - lesnicky jedno z nejtěžších míst na lesní správě Jablonec nad Nisou, turisticky naopak velmi oblíbené údolí řeky Jizery mezi Semily a Spálovem. Turistická stezka, pojmenovaná po nejslavnějším Semilském rodákovi Dr. F. L. Riegrovi, vede po pravém břehu řeky Jizery v úrovni hladiny i stěně údolí. Nejzajímavější úsek mezi Bítouchovem a Podspálovem měří 3,5 km. Podél trasy jsou rozmístěny tabule naučné stezky. Souběžně ve vyšší části údolí vede Kamenického stezka s vyhlídkou - Kočičí skálou. Historie stezky se začala psát v roce 1870, kdy majitel textilní továrny v Bítouchově nechal rozšířit úzké údolí na Semilské straně odstřelem. Původní soutěska o délce 80 m měřila v nejužším místě přes metr a dala se přeskočit. V roce 1909 vybudoval Klub Českých turistů trasu stezky a v místě bývalé soutěsky visutou lávku o délce 77 m, která vede 5,5 m nad současnou vodní hladinou. K technickým zajímavostem údolí patří čtyři železniční tunely o celkové délce 743 m a vodní elektrárna v Podspálově, vybudovaná v letech 1921-1926, s náhonem o délce 1 300 m. Na sklonku roku 2011 došlo na „Riegrovce“ vlivem eroze k sesuvu půdy, při kterém byla stržena polovina šířky cesty. Pro obtížnou průchodnost poškozeného místa i možnost dalších sesuvů v okolí i ohrožení turistů byla stezka od elektrárny Bítouchov od 1. ledna 2012 uzavřena. Vzhledem k obtížné přístupnosti místa, kdy veškerý materiál musel být dopraven po lávce nad Bítouchovskou přehradou, bylo zvolení vhodné technologie velmi složité. Stejně tak nalezení odborné firmy, která by opravy provedla. Proti původnímu záměru výstavby opěrné zdi byla nakonec zvolena sanace svahu a výstavba lávky přes poškozené místo. Výběrové řízení na zhotovitele rozsáhlejších oprav se nepodařilo zdárně ukončit pro nízký zájem firem. Proto první fáze opravy proběhla pouze v místě poškození. Původní odhady mluvily o zpřístupnění stezky na začátku srpna, zejména z důvodu chráněné lokality (přírodní rezervace Údolí Jizery u Semil a Bítouchova), která vyžaduje obsáhlejší stavební řízení. Díky vstřícnosti orgánů ochrany přírody, kterým se podařilo vydat veškerá potřebná povolení ve zkráceném řízení, byly práce zahájeny včas. Prázdninovým výletníkům i nedočkavým turistům tak mohl být předán dárek v podobě dokončené stavby 10. července 2012. Celková cena za opravu poškozeného úseku se vyšplhala na 200 tisíc korun.
Části a propojení s dalšími stezkami
Foto: Zajpt Petr. Z důvodu nebezpečí padajícího kamení a celkově horšího stavu cesty byla přeložena červená turistická značka a zároveň trasa Stezky středozemím v krátkém úseku v Dolním Povltaví. Jedná se o pasáž mezi přívozem Máslovice-Libčice a Husincem. Původní trasa vedla podél břehů Vltavy, nyní vystupuje nad kaňon Vltavy a prochází vesnicí Větrušice. Celkově se délka etapy (a také celé stezky) prodloužila o necelé 3 km. Původní stezka podél břehu řeky přes NPR Větrušické rokle je z důvodu řícení skal do odvolání uzavřena. Naštěstí je tu bezproblémová obchůzka, která vede v blízkosti Kodských kaskád a jeskyně Koda. Ze žluté lze v údolí odbočit na neznačenou cestu - ta prochází přísnou rezervací NPR Koda a také jednou z nejstarších trampských osad Údolí děsu. Vstup na tuto cestu je možný, neboť jde o tzv exkurzní cestu.
Lesy Mendelovy univerzity zasáhla v pátek 21. června 2024 silná bouře. Ze tří polesí Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny (ŠLP Křtiny), který v lesích MENDELU hospodaří, je nejvíce postiženo polesí Habrůvka. První odhady hovoří o více než 40 tisících poškozených stromů. Městský úřad Blansko, odbor životního prostředí, vydal opatření obecné povahy na vyloučení (zákaz) vstupu do lesa. DOBA ZÁKAZU VSTUPU DO LESA PLATÍ OD 28. 6. 2024 DO 30. 9. Dotčená oblast je vyznačena na zveřejněné mapě (FB ŠLP Křtiny a web ŠLP Křtiny) a na zákaz vstupu do lesa upozorňují cedule u příslušných přístupových cest do lesa. Opatření obecné povahy je vydáváno v zájmu zdraví a bezpečnosti osob - návštěvníků lesa, z důvodu nahodilé těžby stromů plošně i jednotlivě poškozených následkem silné bouře, která se přes lokalitu přehnala 21. 6. Uzavírka se týká úseku na Cenrální stezce - Brněnsko a Moravský kras, konkrétně mezi Jedovnicemi a Březinou. Ovlivněny jsou tak dvě etapy, a sice 34. etapa Skalní Mlýn - Křtiny a 35. - Cesta po zelené značně z Jedovnice přes Rudické propadání do Rudic by měla být průchozí. - Z Rudic je možné dále pokračovat po standardní trase Centrální stezky až k rozcestí za jezírkem U Černých hlín. Vzhledem k dlouhodobějším dopadům požáru v roce 2022 a také kvůli kůrovcové kalamitě budou po celou letní sezonu 2024 uzavřeny 3 úseky na Severní stezce Českým Švýcarskem. Týká se to dvou etap - konkrétně 13. etapy Děčín-Hřensko a 14. etapy Hřensko-Mezní Louka. Údolí Suché Kamenice je uzavřené z důvodu kůrovcem napadených a následně uschlých stromů, které mohou spadnout a průchod je proto nebezpečný. Edmundova soutěska je uzavřená po požáru z důvodu nestability skal a nebezpečí pádu balvanů. Ze stejného důvodu je uzavřena i Gabrielina stezka od Pravčické brány na Mezní Louku. Alternativní trasa vede z Hřenska po červené značce na rozcestí Tři prameny, odkud je možné učinit odbočku k Pravčické bráně a stejnou cestou zpět. Dále trasa pokračuje po Mlýnské cestě směrem na Meznou.
Další geografické poznámky a souvislosti
Představujeme podobu útulen Via Czechia, které budou na dálkových trasách postupně investovat a stavět Lesy České republiky. Spolupráce s LČR byla zahájena na jaře 2023, kdy jsme domluvili základní koncept staveb a vytipovali jejich umístění. Následně byl ve spolupráci s atelierem Landa Ruhmkorf Landscape Architekti vypracován projekt stavby včetně statického posudku. V roce 2024 by se mělo postavit prvních 20 z celkově plánovaných cca 150 útulen.
Na pomezí Moravy a Slezska, přesně na půli cesty mezi Hrubým Jeseníkem a Beskydy, leží Vítkovská vrchovina. Oblast, někdy také nazývaná Vítkovské vrchy, spadá pod pohoří Nízkého Jeseníku a je nejvýchodnějším geomorfologickým celkem České vysočiny. Vítkovskou vrchovinu ohraničuje na východě údolí Oderské brány, která již náleží k Západním Karpatům. Nejvyšší horou Vítkovské vrchoviny je 643 m vysoký Křížový vrch, ležící v nepřístupném vojenském újezdu Libavá. Nejvyšší sopka Nízkého Jeseníku, 780 metrů vysoký Velký Roudný, leží jen asi kilometr vně hranic Vítkovské vrchoviny. Slezské Beskydy (polsky Beskid Śląski) jsou posledním pohořím směrem na východ, kterým prochází Stezka Slezskem a de facto jsou i nejvýchodnějšími horami České republiky. Ostravská pánev i Podbeskydská pahorkatina již leží v pohoří Západních Karpat. Mezi Ostravou a Třincem se však zatím jedná spíše o nížiny nebo jen mírně zvlněnou krajinu, která se plynule začne zvedat až dále na východě.
Další geomorfologické celky a oblasti jsou zmíněny: Opavská pahorkatina, Nízký Jeseník, Zlatohorská vrchovina, Rychlebské hory, Javořická vrchovina, Křižanovská vrchovina, Hornosvratecká vrchovina a další. Texty uvádějí historické a geografické souvislosti, včetně propojení stezek a regionálních zajímavostí.
