Historie cestování letadlem: od balónů k současným spojům

Když se 21. Mělo ale trvat přes sto let, než se lidé naučili ovládat létající přístroje natolik spolehlivě, aby létaly tam, kam opravdu mají.

První kroky vzduchem: balóny, vzducholodě a první letecké poštovní spojení

Technika 18. Při přeletu kanálu La Manche 7. ledna 1785 mezi Doverem ve Velké Británii a Calais ve Francii byl v koši balónu nejen francouzský vzduchoplavec Jean-Pierre Blanchard a Američan John Jeffries, ale také dopis od Williama Franklina, který posílal svému synovi Williamu Temple Franklinovi. Je to první letecká pošta, která kdy byla poslána a doručena.

Šlo však o armádní projekt, který se po slavném letu roku 1884 v podstatě nijak dále nerozvíjel. Impulz ke změně dal až petrolejový magnát Deutsch de la Meurthe, který nabídl odměnu 100 000 franků tomu, kdo dokáže vzlétnout z parku de Saint-Cloud, doletět k Eiffelově věži v Paříži a vrátit se na místo startu. 19. října 1901 tuto podmínku splnil Alberto Santos-Dumont se vzducholodí Santos-Dumont číslo 6.

Průlom v letectví: průmyslové vzlety, první civilní lety a transatlantické trasy

byla založena 16. listopadu 1909 generálním ředitelem Zeppelinových závodů Alfredem Colsmanem. Následující rok začaly první civilní lety na trase Frankfurt nad Mohanem - Baden-Baden - Düsseldorf. Ta v následujícím roce oblétla svět s platícími cestujícími na palubě. Na první pravidelné transatlantické letecké lince z Friedrichshafenu v Německu na letiště Lakehurst v USA létala od května 1930. Graf Zeppelin proletěl tuto trasu bezpečně 136krát. Přesto se do paměti lidí zapsalo letiště Lakehurst hlavně požárem vzducholodi Hindenburg v roce 1937.

První stroje, první letci a rychlý rozvoj motorových letadel

Lety bratří Wrightů na prvním plně řiditelném motorovém letadle Flyer 17. prosince 1903 byly počátkem rozvoje letadel a leteckých rekordů na letadlech těžších než vzduch. Jen pár let potom, co Louis Blériot 25. července 1909 s velkou slávou překonal kanál La Manche na letadle těžším než vzduch, se našli odvážlivci, nabízející leteckou přepravu. Pilot Tony Jannus začal 1. ledna 1914 provozovat linku mezi dvěma sousedními městy St Petersburg - Tampa (Florida, USA).

Let Charlese Lindbergha, na který odstartoval 20. dolarů, nabízené newyorským hoteliérem Raymondem Orteigem. Let dokázal, že přímá transatlantická doprava s letadlem těžším než vzduch je možná. Přesto až do počátku 50. s koncem 2. světové války začali konstruktéři hledat způsob, jak využít proudové motory v civilní letecké dopravě.

Průkopnická éra jetových motorů a první komerční linky

V r. 1949 vzlétlo první takové letadlo v Británii a po zkušebních letech bylo od roku 1952 nasazeno na pravidelných linkách. Dostalo název De Havilland DH 106 Comet. Brzy ale následovala trojice tragických havárií. Mnohem úspěšněji si vedl francouzský letoun Sud Aviation Caravelle (1955) a sovětský Tu-104 (1956), který byl nasazován i na linkách střední a východní Evropy.

Vstup na rychlostní hranice: Concorde a Tu-144

Vyšší výkony probouzely v konstruktérech touhu po tom udělat další krok až za hranici rychlosti zvuku. Z množství projektů se dočkaly realizace jen dva - britsko-francouzský Concorde a sovětský Tu-144. Sovětské letadlo bylo první (31. prosince 1968), rychlejší (MACH 2) a uvezlo více cestujících. Na dopravních trasách létal Concorde 27 let (1976-2003), zatímco Tu-144 pouze tři roky (1975-1978).

Počátky kosmických a orbitálních misí a vstup do vesmíru

Obě letadla měla v porovnání s podzvukovými velmi vysokou spotřebu a nároky na údržbu. Let Jurije Gagarina 12. závodem o rekordy než dopravou z místa na místo. To se začalo pozvolna měnit v sedmdesátých letech s prvními sovětskými orbitálními stanicemi Saljut (7 stanic v letech 1971-1991) a americkou stanicí SKYLAB (1973-1979). Lety se začaly zpravidelňovat se stavbou největší orbitální stanice 20. stol. Po jeho zániku (23. března 2001) převzala jeho roli Mezinárodní vesmírná stanice ISS. Budoucnost nabízí nové alternativy i přepracovaná stará řešení: kvůli hospodárnosti a schopnosti přistávat na neupravených plochách se zájem konstruktérů opět obrací ke vzducholodím. Nakonec se pomalu začíná rozvíjet i kosmická turistika. V říjnu 2011 byl v Novém Mexiku otevřen Spaceport America, z něhož mají startovat turistické kosmické lodě společnosti Virgin Galactic.

Historie československého a českého letectví: od počátků po moderní jízdu vzduchem

Od prvních snů o létání ke dnešním proudovým a turbovrtulovým dopravním letadlům vede dlouhá cesta. Konstruktéři, vynálezci, mechanici a piloti z našich zemí ale jen nesledovali dění, které se na ní odehrávalo. Už v roce 1909 předváděl francouzský aviatik Gaubert v Praze letadlo Wright. Ve stejném měsíci roku 1910 pak vzniklo v Plzni aviatické družstvo a v Pardubicích poprvé vzlétl inženýr Jan Kašpar na letadle Blériot. První světová válka byla pro lidi tragická, ale vývoji letadel nemírně svědčila. S koncem bojů přišel také rozpad Rakousko-uherského císařství. Pokusy národů o osamostatnění se zkoušela císařská armáda v posledním vypětí sil zadržet silou. 28. října 1918 se na Václavském náměstí srotil dav žádající osamostatnění Československa. Setník Jindřich Kostrba, jinak stíhací pilot, dostal povel k potlačení demonstrace pomocí vojenské policie. Kostrba totiž rozkaz vykonat odmítl. Na jeho stranu přešli i letci a letecký personál, který byl právě v Praze. Během jediného dne vznikl základ Prvního československého leteckého sboru. Měl k dispozici dvě letadla, opravnu AL-MA a vojenské letiště. Den na to nad Kostrbou vynesl vojenský velitel rozsudek trestu smrti. To už ale bylo pozdě.

Československá a česká přeprava: od ČSA po moderní nízkonákladovky

Brzy vznikly vojenské letecké rezervy také v Pardubicích, Brně a Olomouci. Neuplynuly ani dva roky od vzniku samostatného Československa, když si piloti začali uvědomovat potenciál využití letadel v dopravě. dvacátých let vzniklo několik soukromých leteckých společností nabízejících leteckou přepravu. Historicky nejvýznamnější byly dvě: První pražský letecký podnik FALCO a První český letecký podnik IKARUS. Obě používaly původně vojenská letadla, která mohla převážet jen jednoho cestujícího. Později se obě společnosti spojily do ČsLAS, která si u konstruktéra inženýra Aloise Šmolíka objednala stavbu prvního československého dopravního letadla A-10. Než se ale podařilo vývoj stroje dokončit, společnost zanikla. Nejprve 1. března podnikl pilot major Jaroslav Skála pokusné dopravní lety s letadlem A-14 Brandenburg na trase Praha-Bratislava. V červenci se Československo zúčastnilo mezinárodní letecké výstavy v Göteborgu s letadlem A-10. Tam i zpět letadlo přelétávalo, pilotoval ho rotmistr Alois Vrecl, navigoval francouzský kapitán Drangeseler. Konečně 28. října oficiálně zahájily svůj provoz Československé státní aerolinie. Na první dopravní let odstartovalo letadlo ČSA hned následující den z letiště Kbely. Byl to stroj A-14 L-BARC, tedy upravený pozorovací dvouplošník s místem pro jediného cestujícího, pilotovaný K. Brabencem. Převážel redaktora Lidových novin V. Königa. Naproti tomuto letu startoval z Bratislavy stroj A-14 L-BARI pilotovaný Cincibukem a vezoucí slovenského redaktora Beža. Trasy vnitrostátní letecké dopravy se postupně prodloužily až do Užhorodu.

Každodenní cestování a společenský význam letectví v 50. letech

Dvacátá léta byla ale také dobou zvyšujícího se zájmu veřejnosti o letectví. Československý aviatický klub se věnoval modelářům a sportovním letcům (byl přijat do mezinárodní letecké federace už roku 1920), další zájemce přitahovaly mezinárodní letecké výstavy pořádané na pražském Výstavišti i menší výstavy. Létání programově podporoval sám prezident veřejných prací, kteří měli na starosti právě leteckou dopravu. Na Kbelském letišti pak pronesl slova, která se stala heslem českých letců: Nemáme ani zaoceánských přístavů ani zaoceánských lodí. Místo pro nové dopravní letiště bylo vybráno na území nazývaném tehdy Dlouhá míle. Ze soutěže na letištní budovy vyšlo celkem osm zajímavých projektů, které byly dále přepracovány do konečné podoby.

Budování infrastruktury a vliv války

Hlavní podíl na výsledné podobě měli architekti Adolf Benš, Kamil Roškot, Bohumil Sláma, E. Hnilička a F. Nadcházející éra protektorátu československému letectví nepřála. Českoslovenští letci se mnohem více než v dopravě prosazovali jako vojenští piloti na západní i východní frontě. Teprve s pádem nacistického Německa se znovu otevřela možnost obnovit i vlastní civilní letectví. 14. září 1945 se československá vláda rozhodla, že napříště bude letecká přeprava u nás provozována jen jednou státní leteckou společností, organizace, která nadále nesla jméno Československé aerolinie. Zpočátku využívala junkersy Ju-52/3m, které ale pro civilní dopravu příliš nevyhovovaly.

Moderní dopravní letectví a české letiště Letňany

Poválečný provoz začal letem Praha-Curych 1. Některá letiště, zbudovaná původně německou Luftwaffe, začala nová organizace používat jako sportovní a letiště Ostrava-Mošnov se dokonce stalo letištěm mezinárodním. Provoz zahájilo otevřením nového terminálu roku 1959. Dodnes funguje pod názvem Letiště Leoše Janáčka Ostrava, který získalo po přejmenování v roce 2006. I staré brněnské letiště v Černovicích přestalo po válce vyhovovat nárokům místní dopravy. Roku 1957 získala ČSA první letadla Tu-104, čímž se Československo stalo první zemí, která úspěšně provozovala proudová letadla na dopravních linkách.

Současnost: cestování očima moderního pasažéra

Sametová revoluce na podzim 1989 přišla z pohledu letecké dopravy právě včas. Stroje sovětské výroby tak postupně nahrazovala letadla z továren Boeing (USA), Airbus S.A.S. SkyTeam. Lidé odedávna záviděli ptákům a toužili vznést se také do vzduchu. Po mnoho tisíciletí to byl jen sen, i když legendy bájí o slavném Ikarovi s křídly vyrobenými z vosku a peří. V 6. století v Číně provedli první pokusy s létajícími draky a věděli o tom, že se tělesa mohou vznášet ve vzduchu pomocí horkého vzduchu. Z Číny pochází také prapředek vrtulníku.

cestovani-letem-dokumentace (ilustrace vyvoje dopravy)

tags: #cestovani #letadlem #historie