Zdeněk Svěrák je český dramatik, scenárista, herec, spisovatel, autor písňových textů a jeden z duchovních otců Járy Cimrmana. Po absolvování Vysoké školy pedagogické, kde se seznámil s Ladislavem Smoljakem a Miloněm Čepelkou, krátce působil jako učitel, avšak po čtyřech letech pedagogickou dráhu opustil a nastoupil do Československého rozhlasu. Zde se mimo jiné stal spoluautorem populárního pořadu Nealkoholická vinárna U Pavouka, v němž Cimrmanovo jméno zaznělo vůbec poprvé.
V roce 1967 připravil pro právě vznikající divadlo jeho první hru Akt. Jelikož však Jiří Šebánek nestihl včas dokončit svou hru Domácí Zabijačka, která měla tvořit druhou půlku večera, byli protagonisté nuceni sepsat náhradní program, tedy jakousi sérii pseudo odborných textů o životě a díle Járy Cimrmana. Ty, jak je známo, se pak staly nedílnou součástí všech dalších her. Na dalších třinácti hrách pak Zdeněk Svěrák autorsky spolupracoval s Ladislavem Smoljakem, s nímž zároveň začal psát i filmové scénáře.
„Že hrajeme už tak dlouho, je zázrak. Když se vidím v zrcadle nebo vidím ty kluky - my jsme dědkové. Že se na nás lidé vydrží dívat dvě hodiny, je jen zásluhou toho, že je to legrace. Humor je takový veliký dar a smích sám je takové blaho, že si kolikrát sám říkám, že bychom měli patřit pod ministerstvo zdravotnictví."
V roce 2015 mu Univerzita Hradec Králové udělila čestný doktorát, čímž se stal skutečným nositelem svého jevištního akademického titulu. Po úrazu kolegy Jana Kašpara, který ho upoutal na invalidní vozík, pomáhal v roce 1994 založit Centrum Paraple. Za svůj život obdržel řadu ocenění, například tři České lvy, třikrát získal cenu Magnesia Litera, cenu Thálie, od tehdejšího prezidenta Václava Havla získal Medaili za zásluhy udělanou za vynikající umělecké výsledky, v soutěži největší Čech se umístil na 25. místě, v roce 2016 se stal čestným občanem Prahy a v roce 2018 obdržel čestné uznání od Mensy České republiky.
Zakládající schůze Divadla Járy Cimrmana se konala 29. října 1966 v kanceláři Armádní redakce Československého rozhlasu. Jiří Šebánek na ni pozval Miloně Čepelku, Ladislava Smoljaka a Zdeňka Svěráka. Akt - Vyšetřování ztráty třídní knihy - Hospoda Na mýtince - Vražda v salonním coupé - Němý Bobeš, aneb, Český Tarzan - Cimrman v říši hudby - Dlouhý, Široký a Krátkozraký - Posel z Liptákova - Lijavec - Dobytí severního pólu - Blaník - Záskok - Švestka - Afrika - České nebe. Desátá hra souboru Divadla Járy Cimrmana.
Cimrman se ve své době věnoval tzv. živým obrazům a jednoho dne byl požádán, aby sestavil živý obraz „Češi na Severním pólu“. Aby získal inspiraci, sám se do nejsevernějšího místa světa vypravil a po návratu do Čech o této výpravě napsal divadelní hru. Obsahuje všechny základní cimrmanovské hry, celkem 9 her (Akt, Vyšetřování ztráty třídní knihy, Hospoda na mýtince, Vražda v salonním coupé, Němý Bobeš, Cimrman v říši hudby, Dlouhý, široký a krátkozraký, Posel z Liptákova, Smysluplná hra s nesmyslem).
Stejně jako většina ostatních her Divadla Járy Cimrmana, sestává Dlouhý, Široký a Krátkozraký ze dvou částí - odborné části o životě a díle Járy Cimrmana a v druhé části pak ucelenějšího zpracování některého jeho díla - v tomto případě pohádky Dlouhý, Široký a Krátkozraký. První část hry tvoří rozsáhlejší přednáška „Cimrmanova cesta za českou pohádkou“. Vlastní divadelní hra pojednává o strastiplném putování, jehož cílem je vrátit princezně Zlatovlásce její ženskou krásu - byla totiž očarována zlým obrem Kolodějem.
V prvním obraze přichází na královský zámek princ Jasoň, který zjišťuje, že jeho vytoužená nevěsta - princezna Zlatovláska - má díky čárům Koloděje vousy a nohu „pětačtyřicítku“. Jasoň se rozhodne Zlatovlásku vysvobodit ze zlé kletby a společně s ní, s jejím královským otcem a s Bystrozrakým se vydává za Dědem Vševědem, aby jim poradil, jak na Koloděje. Vše zpovzdálí sleduje Jasoňovo dvojče - zlý princ Drsoň, který se chystá ve vhodnou chvíli do děje vložit a získat princeznu pro sebe.
Desátá hra souboru Divadla Járy Cimrmana zahrnuje další magické i humorné kapitoly, a stejně jako další díla Svěráka a Smoljaka, se zaměřuje na spojení mezi životem a uměním Cimrmanova světa. Soubor 8 filmových scénářů Zdeňka Svěráka a Ladislava Smoljaka (Jáchyme, hoď ho do stroje; Na samotě u lesa; Marečku, podejte mi pero; Kulový blesk; Trhák; Jára Cimrman ležící, spící; Rozpuštěný a vypuštěný; Nejistá sezóna).
Divadelní hra z repertoáru Divadla Járy Cimermana od Zdeňka Svěráka a Ladislava Smoljaka. Představení je rozděleno do dvou částí. První z nich je seminář, v kterém se dozvídáme o životě Járy Cimermana a druhá část je už samotnou hrou. Detektivní činohra se odehrává v salonním kupé, kde továrníka Bienhanzela rozbolí zub.
Zdeněk Svěrák dětem. Veselé příběhy zahradnického synka Radovana od Zdeňka Svěráka znáte z televizních večerníčků. Radovan má stále dobrou náladu a ze všeho má radost. Prožívá spoustu dobrodružství i tam, kde by se jiné děti bály. Přečtěte si, jak se Radovan naučil hvízdat, jak se hadici narodily děti anebo jak objevoval tajemství v mlze. Kniha s ilustracemi Zdeňka Smetany potěší všechny malé čtenáře.
Nález Cimrmanovy hry Česko nebe potvrdil, že stopa geniálního autora nekončí rokem 1914. Drama zachycuje dobu, kdy na zemi propukla první světová válka. Sledujeme ji z nebe, kde se dávno mrtví velikáni českých dějin strachují o osud svého lidu. Česká nebeská komise ve složení sv. Václav, praotec Čech a J. A. Komenský se rozšiřuje o nové členy, aby vnukla národu myšlenku samostatného státu.
Česká nebeská komise ve složení sv. Václav, praotec Čech a J. A. Komenský se v krizové situaci rozšiřuje o nové členy, aby vnukla národu myšlenku samostatného státu. Hra je vhodná k oslavám 28. října, ale lze ji uvádět i jindy.
Unikátní obrazová publikace komplexně mapuje mnohovrstevnatou osobnost Jára Cimrmana, představující ho jako divadelního principála, filmaře, hudebního skladatele, filozofa, pedagoga, vynálezce, cestovatele, sportovce, historika, lékaře, kriminálníka, kriminalistu a milovníka. Mistr se dosud nedočkal vytouženého pomníku z bílého mramoru, a tak tato publikace slouží jako malý závdavek, který odhaluje jeho zneuznaný talent z různých perspektiv. Čtenáři se s mistrem setkají prostřednictvím nově objevených fotografií a ilustrací, ale především díky téměř 30 jedinečným dobovým dokumentům, které jsou známy pouze z vyprávění. Obsahuje Mistrovy vlastnoruční poznámky, nákresy vynálezů, notové záznamy, plánky, mapy, brožury a další artefakty, které konečně spatřují světlo světa pod jeho jménem a v seriózní knize. Mezi zajímavosti patří náčrt půdorysu chalupy Evžena Hedvábného, brožura k Cimrmanově teorii poznání, rukopis básně Školákovo trápení, dobové fotografie a železniční mapa s vyznačením místa Cimrmanova vykolejení. Kniha byla pokřtěna 10. 6. 2010 v Žižkovském divadle Járy Cimrmana.
Z večerníčkových pohádek určitě dobře znáte Čmeldu s Brumdou, dva podnikavé čmeláčky, kteří se jen tak něčeho nezaleknou. Teď si můžete přečíst o jejich dalších dobrodružstvích, která se nevešla do knížky první. Čeká na vás dvacet sedm příhod, v nichž samozřejmě nechybí čmeláčí maminka, jež to s kluky opravdu nemá lehké. Těšit se můžete i na neohrabaného Pučmelouda, strašidlo Čmelobuba a další známé postavičky. Kdo rád zpívá, určitě ocení, že v knížce najde i pět oblíbených písniček včetně not. Pro děti od 5 let.
Zdeněk Svěrák dětem. Veselé příběhy zahradnického synka Radovana od Zdeňka Svěráka znáte z televizních večerníčků. Radovan má stále dobrou náladu a ze všeho má radost. Prožívá spoustu dobrodružství i tam, kde by se jiné děti bály. Přečtěte si, jak vyzrát na motýly, jak šel Radovan s tatínkem na jmelí nebo jak byl venku pořádný samec. Máte je tu nejen s texty, notami a akordy, ale i s kouzelnými obrázky Vlasty Baránkové. Text: Zdeněk Svěrák, Hudba: Jaroslav Uhlíř, Ilustrace: Vlasta Baránková
Osmý svazek souborného sešitového vydání seminářů a her Divadla Járy Cimrmana, vydávaného nakladatelstvím Paseka, obsahuje kromě her Posel světla a Vizionář také zprávu předních cimrmanologů - o jejich cestě do kraje Cimrmanova stáří a o nálezu obou publikovaných her. Čtrnáctý svazek ze souborného vydání seminářů a her Divadla Járy Cimrmana, jak je vydává nakladatelstvím Paseka, obsahuje divadelní hru Švestka. Úvodní seminář na téma Cimrmanův krokový defekt, Železniční stomatolog a jiné připravil dr. Brukner. Jevištní sklerotikon Švestka pojednává o dvou vechtrech a dalších pracovnících železnice, kteří vedou spor o to, komu z nich vlastně patří její plody.
Třetí sešit souborného vydání Seminářů a her Divadla Járy Cimrmana. Výbor z prací Ladislava Smoljaka a Zdeňka Svěráka, sestavený podle vlastního výběru autorů, představuje součást toho nejlepšího z jejich tematicky i žánrově neobyčejně široké a obsažné literární produkce. Zahrnuje ukázky jejich populární tvorby divadelní a filmové, televizní a rozhlasové, ale dává nahlédnout i do pokusů prozaických či do jejich dílen textařských, aby pokaždé dokumentoval vysokou osobitost i nespornou kvalitu uměleckých činů protagonistů této knihy.
Pohádky pro předškoláky a malé školáky, které mohly děti vidět jako večerníkové příběhy již před více než dvaceti lety. Kdyby šlo Radovánky specifikovat jednou větou (což samozřejmě nelze), bylo by to nějak takhle: milé, něžné, zábavné a veselé, bez prvků přehnané agresivity či násilí a současně výchovné a poučné. Nenásilnou a nenápadnou formou Zdeněk Svěrák ukazuje dětem naprosto jasnou linii mezi tím, co je správné a tím, co není. A přesto v pohádkách žádné poučování a vychovávání na první pohled vůbec nenajdete. Nejsou třeba žádné spolknuté babičky a Karkulky, unesený Budulínek, ani zakletá princezna, aby bylo z příběhů jasné, kdo stojí na které pomyslné černobílé straně světa. Ale ony tam snad ani ty černé strany vůbec nejsou…
Cimrmanova rodinné drama se zpěvy a tanci. Tradiční seminář vás seznámí s nejzákladnějšími fakty o Járovi Cimrmanovi. Následná hra ukáže, jak těžko se smiřují někteří lidé s novými poznatky ze své minulosti. Slovo upravovatele: Jednoaktová hra „Akt“ byla napsána v letech 1910-11. Za Cimrmanova života byla provedena, pokud víme, pouze jednou, a to v r. 1913 u příležitosti otevření restaurace Labuť v Tanvaldu. Hra se zdála tehdejším divákům cynická, vulgární, nepravděpodobná a málo vlastenecká, takže zcela propadla...
Rozpustilá knížka, která vypráví krátké veselé pohádky o dvou čmeláčích klucích Brumdovi a Čmeldovi, ale i o Pučmeloudovi a ostatních postavičkách ze světa broučků. Jsou jistě už dobře známé z oblíbených televizních večerníčků. V knížce jsou vedle vyprávění i písničky s textem a notami, z nichž mnohé už téměř zlidověly. Na knížku volně navazují příběhy Včelí medvídci od jara do zimy a Jak se mají včelí medvídci?
Tato jedinečná publikace je dosud nejobsáhlejším průvodcem po neobyčejně plodné historii českého národního pokladu - Divadla Járy Cimrmana. Na šedesáti čtyřech stranách exkluzivní obrazové knihy vás čeká obsáhlá exkurze dějinami divadla. Dějepisný text kronikáře Zdeňka Svěráka vás provede histórií od počátků až po současnost, seznámí vás s osobnostmi a nabídne příběhy veselé i vážnější. Kniha je seřazena chronologicky podle vzniku jednotlivých divadelních her.
Zdeněk Svěrák je jedinečná, přelomová osobnost. Spisovatel, scénárista, dramatik, herec a vystudovaný pedagog. Narodil se roku 1936 v Praze, jako druhé dítě manželům Svěrákovým. Po studiích začal učit společně s manželkou Boženou v Žatci a později odešel do Prahy, kde pracoval v Československém rozhlasu. V pořadu Přenosy z imaginární nealkoholické vinárny U Pavouka se zrodil Jára Cimrman, kultovní postava českých dějin. Pro oblíbenost a působnost tvorby bylo založeno Divadlo Járy Cimrmana, ve kterém působil s Ladislavem Smoljakem. Počátkem sedmdesátých let napsal s Ladislavem Smoljakem první scénář pro film Jáchyme, hoď ho do stroje! a započala se docela nová životní éra. Literárně se vepsal Svěrák do povědomí svými pohádkami i povídkami a především celou plejádou divadelních vyprávění o Járu Cimrmanovi. Známé je též lehce autobigrafické vyprávění Po strništi bos, které získá brzy filmovou podobu.