Účetní rozvaha je základní výkaz, který poskytuje přehled o majetku firmy k určitému datu. Ukazuje, kolik majetku firma vlastní a jakým způsobem ho získala. Přestože rozvaha nabízí pouze statický pohled na finanční stav k danému okamžiku, je zásadním nástrojem pro pochopení finanční situace firmy. Lze ji přirovnat k momentce účetnictví. Rozvaha se skládá ze dvou částí - aktiv a pasiv. Aktiva představují majetek firmy. Může jít o automobily, stroje, peníze a další věci, které lze fyzicky vlastnit. Existují však také nehmotná aktiva, jako je software, která „osahat“ nelze, ale přesto mají hodnotu. Do aktiv spadají i pohledávky - majetek, který firma očekává, ale zatím ho fyzicky nemá.
Pasiva představují způsob, jakým firma získala svůj majetek. Může jít o vlastní zdroje (kapitál, zisk) nebo cizí zdroje (půjčky, závazky). Pasiva tedy odpovídají na otázku, odkud pochází majetek uvedený v aktivech. V účetní rozvaze se aktiva a pasiva musí rovnat. Aktiva představují majetek, zatímco pasiva ukazují, jak tento majetek firma získala. V rozvaze najdete účty 0. až 4. Aktiva a pasiva představují stejný majetek, jen z různých pohledů. Aktiva ukazují, co firma vlastní, zatímco pasiva, jak firma tento majetek získala. Vlastní zdroje zahrnují kapitál, zisky nebo dary, které firma získala, aniž by si je půjčila.
Rozvaha se používá k rozhodování o investicích, půjčkách nebo při hodnocení finanční stability podniku. Výkaz zisků a ztrát je v iÚčto k dispozici, pokud potřebujete s jeho sestavením pomoci, obraťte se na nás. Pro uživatele účetního programu iÚčto nabízíme také účetní služby. Kompletní zpracování účetnictví se pohybuje již od 1399,- korun měsíčně. Máte zájem o vedení účetnictví nebo daňové evidence? Vyžádejte si od nás nezávaznou nabídku.

Rozvaha, jako jeden z klíčových účetních výkazů, poskytuje detailní přehled o finanční situaci společnosti k určitému okamžiku, obvykle na konci účetního období (např. k 31. prosinci). Rozvaha je strukturovaným dokumentem, který přehledně shrnuje majetek podniku (aktiva) a zdroje jeho krytí (pasiva) k určitému datu, a to v peněžním vyjádření. Je nezbytná pro posouzení finanční stability podniku a používají ji jak interní, tak externí zainteresované strany - vlastníci, investoři, věřitelé a další.
Co se struktury rozvahy týče, tento výkaz se skládá ze dvou hlavních částí - aktiv a pasiv, přičemž musí splňovat tzv. základní bilanční rovnici. Aktiva představují ekonomické zdroje podniku, tedy to, co podnik vlastní nebo co kontroluje s cílem generovat budoucí ekonomický prospěch. Pasiva vyjadřují zdroje, z nichž jsou aktiva financována. Pasiva jsou závazky podniku vůči jiným subjektům, ať už se jedná o banky, dodavatele, zaměstnance nebo jiné věřitele, nebo vklady vlastníků do společnosti.
Rozvaha hraje klíčovou roli v účetnictví a finančním řízení společnosti, protože poskytuje užitečný obraz o tom, jakým majetkem podnik disponuje a jaké závazky nese. Nesmíme opomenout zmínit úzké provázání rozvahy s ostatními účetními výkazy, především s výkazem zisků a ztrát a výkazem o peněžních tocích. Zatímco výkaz zisků a ztrát podává přehled o výkonnosti podniku (ziskovosti) za určité období a výkaz o peněžních tocích ukazuje, jakým způsobem podnik generuje a využívá hotovost, rozvaha představuje aktuální finanční situaci podniku na určité datum.
Rozvaha slouží jako základní nástroj pro rozhodování ve finančním managementu, jelikož umožňuje podnikatelům a manažerům provádět informovaná rozhodnutí o financování, investicích a provozních aktivitách. Účetní rozvaha je jedním z nejdůležitějších nástrojů pro sledování finanční situace podniku. Slouží k tomu, aby podnik i externí zainteresované strany mohly analyzovat, jak efektivně jsou v podniku využívána aktiva, jak je podnik financován a jaké závazky nese.

Jak vypadá účetní rozvaha, co všechno obsahuje a je pro podnikatele povinná? Účetní rozvaha je přehled vašeho aktuálního majetku a všech zdrojů, ze kterých při podnikání čerpáte. Jinými slovy, shrnuje veškerá vaše aktiva a pasiva ke konkrétnímu okamžiku. Sestavení rozvahy je povinné podle zákona o účetnictví pro všechny účetní jednotky, tedy pro kohokoliv, kdo vede účetnictví. Řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku sestavujete k rozvahovému dni, tedy ke dni, kdy uzavíráte účetní knihy.
A jak se liší? Pokud si rozvahu sestavujete dobrovolně a pouze pro vlastní účely, může samozřejmě vypadat jakkoliv. Pokud je pro vás ale rozvaha ze zákona povinná, musíte dodržovat formát předepsaný vyhláškou č. Pokud nepatříte mezi účetní jednotky, které musí mít účetní závěrku ověřenou auditorem, vystačíte si s rozvahou ve zkráceném rozsahu. Rozvaha se skládá z jednotlivých očíslovaných řádků a sloupců. Rozvaha se v základu dělí na dvě kategorie: aktiva a pasiva.
Mezi dlouhodobý majetek patří například budovy, stroje, pozemky, ale také veškeré nehmotné statky (například software). Oběžná aktiva jsou spíše krátkodobého charakteru, jejich spotřeba je vázaná na lhůtu do jednoho roku. Pasiva jsou veškerý kapitál firmy. Bilanční rovnost je pravidlo, které vám pomůže ověřit, zda jste rozvahu sestavili správně. Podle tohoto pravidla se celková aktiva musí vždy rovnat celkovým pasivům.
Účetní rozvahu už máte vyřešenou? Účetnictví s. r. Poslední revize textu byla provedena k 01. 05. 2026. Účetně Na základě bilancování je předmět účetnictví tedy majetek účetní jednotky sledován souběžně ze dvou pohledů. Z hlediska konkrétních forem majetku, tento pohled je označován jako aktiva a z hlediska zdrojů financování tohoto majetku, tento pohled je označován jako pasiva.

Rozvaha je účetním výkazem, který je na principu bilancování založen. Rozvaha bývá též označována jako bilance. Základní bilanční rovnice: suma aktiv = suma pasiv. Rozvaha je účetním výkazem, který obsahuje uspořádaný přehled majetku podniku, z hlediska struktury podnikových aktiv a pasiv v určitém ocenění k určitému datu, k tak zvanému rozvahovému dni, resp. ke konci rozvahového dne (pokud se jedná o účetní závěrku mezitímní i k jinému datu).
Rozvaha je výkazem stavovým. Představuje okamžikový řez účetní jednotkou, ve které probíhají nepřetržité změny. Je tedy podobná fotografii, která zachycuje pouze obraz jednoho momentu. Rozvaha, která se sestavuje na počátku podnikání, je označována jako zahajovací. Na konci účetního období se sestavuje tak zvaná rozvaha konečná. Na začátku každého dalšího období se sestavuje rozvaha počáteční. Rozvaha konečná je shodná s rozvahou počáteční následujícího účetního období, tuto skutečnost označujeme jako bilanční kontinuitu, která patří mezi účetní zásady (viz § 19 odst. 4 ZoÚ).

Pokud dochází ke změně účetní metodiky, mění se struktura rozvahy a je nutno vypracovat tak zvaný převodní můstek, ve kterém je zdokumentována návaznost konečné a počáteční rozvahy, čímž je zabezpečena bilanční kontinuita. Rozvahy sestavované v souvislosti s koncem účetního období se označují jako rozvahy řádné a jsou součástí účetní závěrky řádné. Rozvahy se mohou za určitých okolností sestavovat i k jiným datům; pak se stávají součástí účetní závěrky mimořádné v případě, že dochází k uzavření účetních knih. Pokud nedochází v momentě sestavení rozvahy k uzavření účetních knih, jedná se o účetní závěrku mezitímní (§ 19 odst. 3 ZoÚ).
Řádná rozvaha se stává součástí roční účetní závěrky a je komunikována externím uživatelům účetních výkazů. Pro vnitřní potřeby účetní jednotky se rozvahy mohou sestavovat častěji, například měsíčně. Rozvaha se skládá z jednotlivých očíslovaných řádků a sloupců, konkrétní skladba sloupců naší rozvahy je uvedena dále zvlášť pro aktiva a pasiva. Schematicky: Změny rozvahových stavů Z bilančního principu vyplývá, že každá skutečnost ovlivní nejméně dvě rozvahové položky. Existují čtyři typy změn rozvahových stavů - viz následující schéma:

Změna číslo 1 představuje změnu uvnitř aktiv, například nákup materiálu za hotové, zaplacení pohledávky na bankovní účet, převod peněz z pokladny na bankovní účet. Změna číslo 2 představuje přesun uvnitř pasiv; můžeme rozeznat tři typy přesunů: a) přesun uvnitř cizích zdrojů, například banka zaplatila z úvěru závazek účetní jednotky vůči dodavateli (úvěr se zvyšuje, dluh vůči dodavateli klesá) b) přesun uvnitř vlastního kapitálu, například příděl nerozděleného zisku do rezervního fondu. c) přesun mezi vlastními zdroji a cizími zdroji: • vlastní zdroje se snižují, cizí zdroje se zvyšují při přiznání nároku na dividendu z nerozděleného zisku akcionářům (snižuje se nerozdělený zisk, jako vlastní zdroj a stává se z něj dluh vůči akcionářům). • cizí zdroje se snižují a vlastní zdroje se zvyšují při tak zvané kapitalizaci dluhu.
Změna číslo 3 představuje zvýšení aktiv a pasiv. Zde se může jednat například o peněžní i nepeněžní vklady majitele do podniku, kdy se zvyšuje vlastní kapitál a stav daného aktiva (např. peněz). Může jít o poskytnutí úvěru či zápůjčky na bankovní účet, nákup zboží na obchodní úvěr (to znamená na dluh od dodavatele). Změna číslo 4 představuje současné snížení aktiv i pasiv. Zde se jedná například o splátky dluhů peněžními, či jinými aktivy, výběr majitele z podniku pro osobní spotřebu. Z těchto typů změn vychází i jejich podvojné zápisy (viz podvojnost na syntetických účtech hlavní knihy).

Požadavky kladené na rozvahu Kromě požadavků, které platí pro všechny účetní výkazy, jsou pro rozvahu specifické následující požadavky: a) podat přehled o aktivech z následujících hledisek: • podle druhů (funkční skladba majetku) • podle likvidity (likvidita, správněji likvidnost je stupeň schopnosti majetku přeměnit se na peníze) b) podat přehled o pasivech (zdrojích krytí majetku v širším významu pojmu pasiva) z následujících hledisek: • podle velikosti vlastních a cizích zdrojů, • podle toho, zda se jedná o zdroje dlouhodobé či krátkodobé. Z takto utříděných aktiv a pasiv lze potom vycházet dále při finanční analýze, která prostřednictvím svých metod umožní zkoumat likviditu podniku, finanční postavení podniku, zadluženost podniku, efektivnost podniku apod.
Členění aktiv v rozvaze podle funkce při koloběhu majetku Aktiva se v účetnictví klasifikují (zařazují do skupin v závislosti na určitých vlastnostech) podle informačních potřeb uživatelů. V ČR je dána klasifikace legislativou (vyhláška č. 500/2002 Sb.). Aktiva se v rozvaze člení podle své funkce v koloběhu majetku v účetní jednotce. Příklad koloběhu hospodářských prostředků (jednotlivých složek majetku) ve výrobním podniku: Na základě své funkce ve výrobním koloběhu se aktiva člení na: • dlouhodobá aktiva - nehmotná - hmotná - finanční, • krátkodobá (oběžná aktiva), - zásoby, - pohledávky, - krátkodobý finanční majetek, - peníze, • přechodná aktiva.

Rozvaha Ing. Zdenka Cardová, Ing. Jindřich Carda Právní úprava: Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví (ZoÚ), ve znění pozdějších předpisů - zejména: část třetí - Účetní závěrka (§ 18 až 23) Vyhláška č. 500/2002 Sb. (PVZÚ), ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích.
Popis operace: Základem konstrukce rozvahy (bilance) je bilanční princip. Bilanční princip představuje základ podvojného účetnictví jako systému a znamená souběžnou dvojí klasifikaci majetku. V rozvaze můžeme současně posoudit, jaká je k určitému datu struktura majetku dané účetní jednotky (v základním členění na majetek dlouhodobý a krátkodobý) a z jakých zdrojů tento majetek účetní jednotka pořídila (v základním členění na vlastní a cizí zdroje financování tohoto majetku): Rozvaha Je zřejmé, že musí platit tzv. bilanční rovnice: Aktiva = Pasiva
Vyrovnaná bilanční rovnice musí platit vždy, neboť na obou stranách rovnice je zaznamenán stále bytelý majetek, pouze je zachycen z různých pohledů. Je třeba si uvědomit, že rozvaha zachycuje stav majetku a zdrojů jeho financování k určitému datu (dni), následující den může účetní jednotka část majetku rozprodat a stav majetku a zdrojů jeho financování je úplně jiný. Účetní předpisy v našich současných podmínkách nabízí tři varianty rozvahy: 1. Rozvaha v plném rozsahu zahrnuje všechny položky výkazu, tzn. položky označené písmeny, římskými číslicemi i arabskými číslicemi; sestavuje ji účetní jednotka, která je velkou účetní jednotkou, střední účetní jednotkou, malou účetní jednotkou, která má povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo mikro účetní jednotkou, která má povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem. 2. Rozvaha ve zkráceném rozsahu, která zahrnuje pouze položky označené písmeny a římskými číslicemi a položky „C.II.1. Dlouhodobé pohledávky” a „C.II.2. Krátkodobé pohledávky”. Může ji sestavovat malá účetní jednotka, která nemá povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem. Varianta: Malá účetní jednotka, která nemá povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, může od účetního období 2018 vykazovat časové rozlišení v pohledávkách/závazcích. Rozvaha bude v tomto případě zahrnovat položky označené písmeny a římskými číslicemi s výjimkou položek „C.II.1. Dlouhodobé pohledávky”, „C.II.2. Krátkodobé pohledávky” a „C.II.3. Časové rozlišení aktiv”; v závazcích přibude řádek „C.III. Časové rozlišení pasiv”. Účetní jednotka rozhodne, který způsob vykazování časového rozlišení zvolí nejpozději k rozvahovému dni; kombinace obou způsobů vykazování není přípustná. 3. Rozvaha ve zkráceném rozsahu (nejjednodušší varianta), která zahrnuje pouze položky označené písmeny. Může ji sestavovat mikro účetní jednotka, která nemá povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem. Vymezení kategorií účetních jednotek a povinnost ověření účetní závěrky auditorem je uvedeno v článku Účetní závěrka. Rozvaha ve zkráceném rozsahu (nejjednodušší varianta platná pro mikro účetní jednotky bez povinnosti auditu), která zahrnuje pouze položky označené písmeny část aktiva: část pasiva: Od účetní závěrky za období 2018 je nutno rozhodnout o možnosti vykazování časového rozlišení v aktivech a pasivech rozvahy, přičemž se nemění ani položky časového rozlišení, ani postupy účtování o časovém rozlišení, ani jejich oceňování. Variantní možnosti: buď vykazovat časové rozlišení aktiv na samostatných řádcích v rámci pohledávek, nebo zůstat u dosud platného (výše uvedeného) vykazování; a obdobně buď vykazovat časové rozlišení pasiv na samostatných řádcích v rámci závazků, nebo zůstat u dosud platného (výše uvedeného) vykazování.
Þ»ö *„µ,‡shœ‘1LgèVˆs3ˆðœÒ«Ò8Ò¢€ …
Účetní rozvaha je jedním ze základních finančních výkazů, ze kterého vyčtete, jaký majetek podnik vlastní a z jakých zdrojů ho financoval. Rozvaha je povinnou součástí účetní závěrky a každoročně ji sestavují podnikatelé a firmy, které vedou účetnictví. Rozvaha obsahuje: aktiva (stav a pohyb majetku), pasiva (zdroje majetku, které určují, čím se majetek financuje). Aktiva se zachycují na levé straně a řadíme mezi ně: Dlouhodobý majetek dlouhodobý hmotný majetek dlouhodobý nehmotný majetek dlouhodobý finanční majetek oběžná aktiva (např. materiál, výrobky a zboží) Zásoby pohledávky peněžní prostředky (pokladny a bankovní účty) Pasiva se v rozvaze uvádějí na pravé straně a řadíme mezi ně: Vlastní kapitál základní kapitál fondy ze zisku výsledek hospodaření minulých let (zisk/ztráta) výsledek hospodaření běžného účetního období Cizí zdroje rezervy dlouhodobé závazky krátkodobé závazky Správně sestavená rozvaha musí splňovat základní bilanční rovnici - tzn. součet aktiv se musí rovnat součtu pasiv. Obsah, rozsah a formu určují účetní standardy, podle kterých podnik výkaz sestavuje. Menší firmy, které nemusí účetní závěrku ověřovat auditorem, sestavují rozvahu ve zjednodušeném rozsahu.