Existuje nespočet zásad a pravidel, jak by měla vypadat správná japonská zahrada. Nejdůležitější ovšem je, aby dělala radost jak svým tvůrcům, tak návštěvníkům.
Historie a symbolika japonských zahrad v Evropě
Mitsuko Aoyama, dcera tokijského obchodníka se starožitnostmi, prý byla první Japonkou, která opustila rodnou zemi a natrvalo se usadila v Evropě. V roce 1895 se provdala za hraběte Heinricha Coudenhove-Kalergi, který v Japonsku působil jako rakousko-uherský konzul. Neměli to jednoduché; zatímco ona musela přestoupit na křesťanství, on se kvůli sňatku musel vzdát diplomatické kariéry. Společně se pak usadili v Poběžovicích, kde se hrabě ujal zanedbaného rodinného sídla. S osudy hraběnky Mitsuko se seznámíte na zámku v Horšovském Týně, v Poběžovicích ji pak připomíná japonská Coudenhove-Kalergi Zen zahrada míru. Podle tvůrců má symbolizovat mír po obou stranách hranice a mezi kontinenty, a kromě toho by měla navozovat pocit soudržnosti s rodinou, úctu k sousedům, domovu a místu, kde žijeme.
Přibližně dvacet velkých kamenů, menší kamínky a nejmenší oblázky, symbolizující vodu, pocházejí z místních zdrojů, ale vybíral je japonský architekt Kanji Nomura. U vstupu do japonské zahrady ve Sněžném, kterou Pavel Šimon začal vytvářet u svého rodinného domu před dvaceti lety, vás přivítá zvací japonská lampa. Tady se můžete rozhodnout, zda se dál budete toulat Vysočinou anebo se podíváte do neobvyklého místa, promyšleného do posledního detailu a budovaného v duchu buddhistických a šintoistických tradic.
Principy a pravidla japonských zahrad
Napríklad se říká, že cestičky v japonské zahradě nesmí být rovné, protože dobro umí chodit i po klikatých stezkách, že můstky přes jezírka a potoky musí být klenuté a ne rovné, a že ze žádného místa nesmíte vidět celou zahradu, protože každý pohled musí překvapit a odhalit něco nového. Přijeďte si do Sněžného ověřit, nakolik taková pravidla tvůrce zahrady dodržel!
Novinkou je meditační místo, kde můžete posedět a kochat se bonsajemi.
Japonské zahrady v Česku: hlavní destinace a originální architektura
Krásnou japonskou zahradu objevíte v Říčanech. Jmenuje se Aizen a je ideálním místem klidu a relaxace pro všechny, kteří si chtějí odpočinout od městského ruchu. Můžete se přijít podívat kdykoliv od dubna do října. Jedná se o jednu z nejrozsáhlejších japonských zahrad v Evropě. Založil ji Ing. Petr Typlt v roce 1998 podle návrhu Takumi Mizokami. Na návštěvníky tu čekají vzácné okrasné dřeviny vysazené kolem rybníčka s koi kapry nebo 100 metrů dlouhý suchý potok.
Zahrada je přístupná volně a zdarma. Láká k procházce, odpočinku a můžete si tu udělat třeba i romantický piknik. Otevřeno tu je od dubna do října, vždy od 10:00 do 18:00 hodin, psí kamarádi mohou do areálu na vodítku.
Další významné japonské zahrady v ČR a jejich prvky
Raritou plzeňské zoologické zahrady není jen Dinopark či statek Lűftnerka, ale také propojení s botanickou zahradou. Právě v této části objevíte Asijskou zahradu, která postupně vznikala od roku 2004 do roku 2011. Jejím prazákladem byla japonská zahrada Šówa-en, kde se dláždění a mozaiky skládaly z kamenů mnoha barev, tvarů a povrchů; rostliny hrály v celé kompozici jen doplňkovou úlohu. Zahrada se ale postupně rozšířila; přibyla dvě jezírka a dnes tu najdete celou řadu okrasných stromů, keřů a květin, od rododendronů přes cypřišky, javory, zimostrázy a hortenzie až po bambusy, japonský posvátný strom pajehličník přeslenitý nebo jinan dvoulaločný, jehož podoba se za posledních 100 milionů let prakticky nezměnila.
Zahrada je otevřená ve stejné době jako zoo. Zoo v Plzni není jediná zoo ani jediná botanická zahrada, kde objevíte japonské zahrady či zahrádky. V areálu zoo Zlín-Lešná se můžete projít japonskou zahradou Mu-Shin. V typické suché kamenné horské zahradě objevíte vzácné tři sta let staré borovice drobnokvěté, dovezené přímo z Japonska, nejrůznější tvarované rostliny a také množství kamenů různých tvarů a velikostí. Celek doplňuje řada artefaktů, například kamenné lampy, studánka, klenutý dřevěný most přes Lukovský potok a řada dřevěných laviček.
Japonskou část má i Botanická zahrada v Praze-Troji. Expozici tu tvoří dvě části. První představuje horskou krajinu s chýší a jezírkem. Kameny na chodníčku „tobiiši“ mírně vyčnívají nad úroveň terénu tak, aby si člověk během chůze neumazal boty. Záměrně jsou položeny nepravidelně, jako tomu bývá v přírodě. V klidném zákoutí je umístěna tradiční vysoká zahradní lampa, která vedle své praktické funkce symbolizuje „světlo poznání zaplašující mračna nevědomosti“. Dřevěná čajová chýše poskytuje klid pro odpočinek či meditaci a nádherný výhled do zahrady a na jezírko. Ve druhé, sbírkové části, jsou shromažďovány rostliny pocházející z Číny a Japonska. Základními prvky zahrady jsou voda, kámen a rostliny. Rostliny mají v tradici japonských zahrad svou symboliku. Například javory symbolizují podzim či moudrost. Protikladem k nim jsou slivoně, symbolizující nový život, ctnost a dívčí krásu. Borovice představují věčný život a odolnost, pivoňky vznešenost, bohatství a moc.
Poznávací prohlídky a tematické expozice
Dokonale utajenou japonskou zahradu pak objevíte na nádvoří ředitelství Muzea Jana Amose Komenského v Uherském Brodě. Pro městský úřad ji v roce 1998 navrhli a během několika týdnů vytvořili zahradní architektři z japonského města Tsukiono. Jedná se o suchou zahradu typu karesansui - voda v takové zahradě je pouze naznačena oblázky nebo pískem, velké kameny symbolizují hory, které se směrem do "údolí" postupně zmenšují. Ve zlínské zoo další z japonských zahrad v Česku představuje suché horské prostředí s kameny a dřevinami, které dotvářejí atmosféru klidu a meditace.
Ve Zahradě v Troji se lze kromě horské krajiny těšit na sbírkové části s rostlinami z Číny a Japonska, kamenné to průvodce a tradiční rituály. Zahrada se tak stává místem odpočinku, poznání a často i inspirace pro pěstování bonsají a dalších tradičních prvků.
Praktické návštěvní informace a tipy
Japonská zahrada je místem klidu a rozjímání, kde každý prvek má svůj přesně daný význam, pevný řád a naplňuje myšlenku harmonie. Dozvíte se, co jsou tobi iši, či k čemu slouží cukubai, nebo nahlédnete do způsobu pěstování bonsají. Zahrady často nabízejí prohlídky s průvodcem, které doprovází zajímavosti o japonské kultuře a zahradní architektuře. MHD je často nejpohodlnější způsob dopravy k tomuto typu zahrad, ale parkování bývá řešeno v okolí areálů s potřebnými informacemi na místě.

The Story Of Japanese Gardens | Karesansui Principles
Na závěr vyplývá, že japonské zahrady v Česku nabízejí různorodé kombinace přírody, kamene a vody, které vytvářejí harmonii, klid a možnost meditace pro návštěvníky různých věkových kategorií.