Vlčí hradek Mikulášovice a okolní turistika: tajemství, historie a výhledy

Obtížně dostupný tajemný hrad, ke kterému nevede značená stezka. V minulosti to bylo strážné místo, stejně jako sousední Brtnický hrádek. Osazenstvo hrádku mělo za úkol hlídat stezku a doprovázet kupecké karavany. Navazoval na opevnění, které Berkové budovali pro ochranu obchodní stezky od labských překladišť zboží v Postelwitz a Bad Schandau na Šluknovsko. Vlčí hrádek se klene na zalesněném pískovcovém ostrohu. Kolmé nepřístupné skalní stěny spadají na jihu do Rákosového dolu. Přístup k hradu vedl od východu přes přehradní skalku a po padacím mostě přes příkop. V západní části byla nalezena prohlubeň podvalí pro roubenou hradní věží. V přístupové chodbičce je vyrytá mužská podoba se zamračenou grimasou, knírem a velkýma ušima, na různých místech jsou stopy po trámech. Skutečné jméno hrádku ani historie nejsou známy, dokonce ani název není původní, ale smyšlený.

Hrádek nejspíše vznikl ve 14. století na území spravovávaném Berky z Dubé. Nejdůležitější funkci sehrál za vlády Karla IV. a Václava IV. v době velkého hospodářského rozmachu. Lidově se Vlčímu hrádku přezdívá Knoblochova noha, protože v blízkosti byl důl pánů Knoblochů z Varnsdorfu. Hrádek násilně zanikl v 15. V první polovině 18. století se na hrádku skrýval válečný vysloužilec Jakub Raschauer, který se stal banditou. Jak již bylo řečeno, k hrádku nevede značená cesta, přesto se dá Vlčí hrádek nalézt na mapách KČT a dojít k němu. Vlčí hrádek najdete asi jeden kilometr severovýchodě od Turistického mostu při zelené a červené turistické značce, která vede z Kyjovské údolí buď na Brtnický hrádek nebo na Písečnou bránu.

Od Turistického mostu se vydáte dále po zelené do Vlčího dolu a zde po cca 250 metrech se cesta prudce stáčí vlevo směrem na hrádek. 30. Jména šluknovských rodáků Bienertových jsou mezi českou turistickou veřejností pojmy. Jejich přínos pro rozvoj turistiky spočíval hlavně v práci s mládeží. Právě proto je jim věnován vícedenní dálkový pochod „Jarním Šluknovskem“ jehož trasy procházejí přes oblast Českosaského Švýcarska a Českého nizozemí. Koná se o Velikonočních svátcích, tedy od 6. do 10. Chrám svatého Mikuláše v Mikulášovicích se v době Velikonoc stává středobodem dění. PÁTEK 7. SOBOTA 8. NEDĚLE 9.

Trasy vedou přes území „NP a CHKO“ - proto je nutné dodržovat návštěvní řád! Účastník dostane na startu popis trasy. Doporučujeme mapu oblasti nebo v mobilu (GPS). Doporučujeme pojištění pro pohyb v přírodě, účastník jde na vlastní nebezpečí! Ubytování je v Mikulášovicích v tělocvičně, ze čtvrtka 6. 4. do pondělí 10. 4. 2022 na zemi ve vlastních spacácích (60 Kč / noc). Převoz batožin ze startu v Děčíně, Čertovy Vody a Schmilky do Mikulášovic (cíl). Trasa 105 a 51 km - z Mikulášovic -dolní nádraží vlak: 6.01 hodin. Pro páteční trasy zajištěno vlakové spojení, Mikulášovice - střed: odj.7.52 hodin. Trasy pochodu jsou začleněny do plnění podmínek CSUT a IVV. Na trase je též možno odlovit pár „keší“ při hře „geocaching“ a kopce v „horobraní“. V cíli pochodů zajištěn prodej turistických vizitek, razítka IVV. Chrám svatého Mikuláše v Mikulášovicích se v době Velikonoc stává středobodem dění. Chrám svatého Mikuláše v Mikulášovicích patří mezi nejvýznamnější památky Českého nizozemí. Ubytování a hlavní základna účastníků akce „Jarním Šluknovskem“ bude v Mikulášovicích. Nožířské muzeum v Mikulášovicích bude zajímat hlavně „velké kluky“. Stanice Mikulášovice dolní nádraží je významnou železniční turistickou křižovatkou v regionu. Prochází tudy Dráha národního parku.

Bratři Eduard a František Bienertovi na archivní fotografii. Skalní ostroh se zbytky hrádku je dnes porostlý borovým lesem. Vlčí hrádek stál asi 1,8 km západně od Vlčí Hory na jednom z protáhlých pískovcových ostrohů, vybíhajících z úpatí Kamenného vrchu k Vlčímu potoku. Zalesněný skalní ostroh spadá na jižní straně nepřístupnými svislými stěnami do Rákosového dolu a na severu do krátkého Kunzova dolu jen kousek od jejich ústí do Dlouhého Rohu. K hrádku vede neznačená lesní stezka z rozcestí u Engelova pramene pod Kamenným vrchem. Hrádek vznikl pravděpodobně koncem 13. století na území, spravovaném Berky z Dubé. V historických pramenech se o něm ale nedochovaly žádné zprávy a neznáme ani jeho jméno. Poprvé jej popsal lesní inženýr Fr. Fuss z České Kamenice v roce 1793. O hrádku se předpokládá, že spolu s dalšími skalními hrady mezi údolím Labe a Krásnou Lípou chránil obchodní stezky, směřující od labských překladišť zboží v Postelwitz a Bad Schandau na Šluknovsko, a zanikl patrně už před rokem 1339.

Skalní rozsedlina před hrádkem je na levé straně uměle přitesaná. Přístupová stezka k hrádku překonává dvě skalní rozsedliny, z nichž první je přirozeného původu a druhá byla uměle rozšířená lámáním pískovcových kvádrů, využitých zřejmě při stavbě. Velký pískovcový blok, vystupující z přitesané skály, byl dříve považován za opěru zvedacího mostu, ale dnes se zdá pravděpodobnější, že tu žádný most nebyl. Plocha hradu byla nad rozsedlinou chráněná sypaným valem se zdí z nasucho kladeného kamene a na ostatních stranách ji chránily jen svislé skalní stěny. Pokud zde stály nějaké hospodářské stavby, nezůstaly tu po nich už žádné stopy. V západní části hrádku se dochovalo přibližně čtvercové do skály vytesané podvalí s lůžky pro uložení trámového stropu, nad nímž stála hranolová stavba. Šlo zřejmě o lehčí hrázděnou nebo prkny obedněnou budovu s jedním nebo dvěma podlažími. Do podvalí se vstupovalo od jihovýchodu úzkou chodbou, která byla patrně zastřešená. V západní stěně sklepení je vyrytý obličej, který by snad mohl být středověkého původu. Zaznamenal jej už Fr. Fuss ve svém popisu hrádku z konce 18. století. Na jižní straně hradní budovy jsou na skále patrné stopy po uložení vodorovných trámů dřevěného ochozu s předprsní, překrývajícího okrajové skalní rozsedliny, na které navazuje mělký žlábek s jamkami pro sloupky, obíhající západní část skály. Zde bylo zřejmě lehké oplocení vypletené proutím s hliněnou mazaninou.

horní pohled na Vlčí hrádek a okolí

V lese na sever od města Mikulášovice najdete přírodní koupaliště napájené vodou z potoka, vybudované už po první světové válce. Účel ani název hradu nejsou dodnes jasné. Teprve archeologický průzkum provedený ve 20. století přinesl nové poznatky, často připomínané v regionálních materiálech. Na okraji obce Sněžná severozápadně od Krásné Lípy si v severní částí Národního parku České Švýcarsko přijdou na své hlavně milovníci rostlin. Mezi Hřenskem a Jetřichovicemi asi 2 kilometry severně od Vysoké Lípy v severních Čechách se na území Národního parku České Švýcarsko nachází Malá Pravčická brána. Švýcarsku. Hřensko. Švýcarsko se k nebi tyčí Vilemínina stěna (439 m n. m.).

Nedaleko od Vysoké Lípy v srdci Národního parku České Švýcarsko se pod divokým kaňonem řeky Kamenice k nebi vypíná Ptačí kámen. U obce Jetřichovice na území Národního parku České Švýcarsko najdou návštěvníci severních Čech Mariinu vyhlídku. 428 metrů vysoká skála Mariina vyhlídka byla v 19. století. Falkenštejn je archeologicky doložen již v první polovině 14. století na pískovcovém útesu asi 1 kilometr od vsi Vysoká Lípa. Růžovský vrch nebo Růžák, to je 619 metrů vysoký čedičový vrch, tyčící se k nebi východně od obce Růžová. Nachází se v Lužických horách. Důvodem ochrany jsou dokonale vyvinuté tzv. krasové a skalní výstupy v regionu.

Vlčí hrádek stával na pískovcovém ostrohu v údolí Panského potoka na Děčínsku. Dnes na tomto místě asi 3 km od Vlčí Hory najdete pouze jeho pozůstatky. V západní části můžete vidět vytesanou prohlubeň pro hradní roubenou věž, přístupovou vytesanou chodbičku a ve stěně vyrytý reliéf, který připomíná zamračeného muže. Z jaké doby pochází, se můžeme jen domnívat. Najít Vlčí hrádek není tak zcela snadné, neboť k němu nevede značená cesta. Je proto častým cílem těch, kdo mají rádi dobrodružství a objevování tajemných míst a kteří pro jistotu nosívají s sebou kompas nebo buzolu. Hrádek se nachází asi kilometr severovýchodním směrem od Turistického mostu, při zelené a červené trasy vedoucí z Kyjovského údolí na Písečnou bránu. K Vlčímu hrádku se můžete vydat z nedalekých Brtníků, malebné obce ležící uprostřed luk. Z obce vede Křížová cesta ke kapli Nejsvětější Trojice a k Božímu hrobu na Křížovém vrchu (446 m n. m.). Následně bude pokračovat po červené trase směrem na Vlčí horu, kde v půli cesty je rozhledna Vlčí hora. Z Tomášova vyrazíme směr Mikulášovice a po chvilce odbočíme do lesa po modré značce. Po té dorazíme až k nejsevernější české rozhledně Tanečnici. Tanečnice ve výšce 597 m n. m. je od roku 1905 zděná a je 26 m vysoká. Za pěkného počasí je z ní překrásný kruhový rozhled na německou i na českou stranu. Občerstvit se lze v přilehlé restauraci, která jakoby z oka vypadla té na Tomášově. Z rozhledny pokračujeme po žluté dolů z kopce směr Sebnitz. Z Tomášova vyrazíme lesem ze Zlodějské stezky vpravo po zelené a přes pěší lesní přechod dále po modré. Ta nás dovede na vyhlídkové místo s restaurací na Wachbergu. Čeká nás nádherný panoramatický pohled na skály Saského Švýcarska. Pokračujeme dále po souběžné modré a červené značce lesem k rozhledně Weifberg. Jde o ocelovou rozhlednu ve výšce 478 m n. m., ze které je nádherný výhled na Saské Švýcarsko a skály Schrammsteine. Z Tomášova vyrazíme lesem po Zlodějské stezce a dále po žluté přes hraniční přechod Mikulášovice/Hinterhermsdorf, až k rozhledně Weifberg. Bílého potoka, který lemuje státní hranici. kde se nám určitě vybaví podobné soutěsky říčky Kamenice z nedalekého Hřenska. I tady se nabízí plavba na pramicích. Po cca 20 minutách plavbě na pramici mezi skalami vystoupíme a přes vyhlídku Hermannseck pokračujeme lesem na rozcestí Wettinplatz a dále až do městečka Hinterhermsdorf. Z Tomášova vyrazíme po neznačené cestě a od křižovatky s informační mapou po žluté sestoupíme přes hranici na německou stranu. Ze žluté se odpoutáme na křižovatce, kde odbočuje vlevo, my pokračujeme rovně. Z lesa vyjdeme u dětského hřiště s restaurací a minigolfem. Odsud je to jen kousek do UrzeitParku (dinopark) a pokud sejdeme až dolů do města můžeme navštívit lázně Dr. nebo muzeum slavných Piko vláčků, které je nad prodejnou hned vedle továrny Tillig. Z Tomášova vyrazíme po cestě do Mikulášovic na náměstí, odkud dojedeme autobusem do města Rumburk. Nebo podle počasí koupaliště či krytý plavecký bazén. Od bazénu nás pak čeká stoupání po žluté značce na 16 m vysokou nově opravenou rozhlednu Dymník. Pod rozhlednou je výletní restaurace. Dále pokračujeme stále po žluté přes osadu Zahrady na další rozhlednu s názvem Vlčí Hora.

přehled výšinek a rozhleden v regionu

tags: #vlci #hradek #mikulasovice #turistika