V uplynulých letech jsme při psaní monografie o jantarové stezce projeli s historikem Pavlem Bolinou od Jadranu po Balt celou její trasu, aspoň v té podobě, jak fungovala za Keltů. Tato cesta změnila náš pohled na střední Evropu. Rozbila národní rámec jednotlivých států. Místo toho jsme se setkávali se sítí sobě podobných hradišť a později hradů a klášterů. Z kulturního hlediska začalo být téměř jedno, zda jsme v Panonii, na Hané, nebo v polských nížinách.
Po dobu několika tisíciletí spojoval jih a sever Evropy systém obchodních tras, kterým podle nálezů nápadného materiálu, jakým je jantar, říkáme jantarové cesty. Na našem území se už v 19. století vžil název jantarová stezka, i když technicky vzato cestami se jezdí a stezkami se chodí. Na dlouhých trasách se vyplácelo používat vozy. Z archeologicky prokazatelných komodit se po nich přepravovala měď, zlato a kamenné suroviny - bílý mramor na výrobu širokých náramků, zelenokameny z jizerské oblasti, ze kterých se brousily a hladily nádherné kamenné sekyry, nebo světlé, vrstevnaté rohovce z Polska.
Hlavním zbožím však nejspíš byla sůl, látky a potraviny včetně solených ryb z Baltu a italského vína, které hlavně Galové konzumovali v obrovském množství. Více o putování Václava Cílka a trase jantarové stezky si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo v tištěném vydání Týdeníku Echo.
Jantarová cyklostezka patří k oblíbeným dálkovým cyklotrasám, která spojuje severní Evropu s Jaderským mořem. Patří do evropské sítě cyklotras, kde je označována jako Euro Velo 9. Stezka začíná v polském Gdaňsku, odkud pokračuje přes celé území Polska přes Českou republiku, Rakousko a část Slovinska až do chorvatské Puly. Její celková délka činí 1 930 km.
Územím Olomouckého kraje prochází cca 121 km této stezky a je zde značena pod č. Moravská brána se rozprostírá podél řek Odry a Bečvy a táhne se až k Přerovu. Výraznou dominantou území je bezesporu majestátní hrad Helfštýn, ale najdete zde i další skvosty: Hranickou propast, která je nejhlubší zatopenou propastí na světě a unikátní Zbrašovské aragonitové jeskyně.
Relaxaci si můžete dopřát v lázních Teplice nad Bečvou. Od Přerova se před vámi již otevře úrodná Haná, typická svou gastronomií a folklorem. Ve Velké Bystřici si můžete dopřát oboje: v Pivovaru Tvarg ochutnáte výtečné pivo a Tvargle (olomoucké tvarůžky) a navštívit můžete i spoustu folkorních akcí.
A pak vás již přivítá Olomouc, barokní perla Moravy se spoustou pamětihodností včetně památky UNESCO. Za Plumlovem si dáte trochu do těla, čeká vás Drahanská vrchovina a přejezd přes Vojenský úval Březina - zde je třeba respektovat, že vojenský prostor je zpřístupněn jen dočasně: pá15.00 - 22:00 a so, ne, sv 6:00 - 22:00.
Jantarová stezka patřila v minulosti k významným obchodním cestám. Své jméno získal díky tomu, že po ní kupci přepravovali tisíce kilogramů vzácného jantaru. Z pobaltských oblastí, byl jantar po těchto obchodních trasách přepravován dále na jih do civilizačních center kolem Středozemního moře. Jantarová stezka se v Olomouci kříží s další dálkovou cyklotrasou se 4.

Historický kontext a propojení kultur
Po dlouhá období tvořila jantarová stezka spojení mezi různými kulturami a regiony.

Materiály a zboží přepravované stezkou
Mezi archeologicky doložené komodity patřila měď, zlato a kamenné suroviny - bílý mramor a zelenokameny, rohovce a další suroviny, které se díky cestám dostávaly do různých civilizací.
Hlavní zboží však zřejmě tvořila sůl, látky a potraviny, včetně solených ryb z Baltu a italského vína.

Kulturní a geografické dopady
Jantarová stezka změnila pohled na střední Evropu a rozbila národní rámec jednotlivých států.
Pojetí cesty se vyvíjelo od cyklistiky k širšímu pohledu na propojení regionů, měst a klášterů.

Současné dědictví a moderní využití
Jantarová cyklostezka patří k oblíbeným dálkovým cyklotrasám, která spojuje severní Evropu s Jaderským mořem.
Olomoucký kraj představuje klíčové úseky a propojení s dalšími dálkovými cyklotrasami.
