Zaniklé stezky a staré cesty tvoří podstatnou kapitolu krajinné historie. Čeští geografové, archeologové, geoinformatici a historici zkoumají stovky let staré cesty, které upadly v zapomnění. Nyní je v krajině dokáže spatřit jen hodně citlivé oko, na některých místech po nich zbyly jen nepatrné stopy. Hodně jich je na Olomoucku. Ten každou vteřinu vysílá do čtyřmetrové hloubky elektromagnetické impulzy a na přenosném počítači pak zobrazuje složení podzemních hornin, dutiny nebo předměty schované pod hlínou.
V notně bohatém souboru míst nacházíme stopy dřívějších cest a stezek, které kdysi spojovaly osady, města a průmyslové oblasti. Drahá historie zde často zůstává skryta jen v terénních náznacích a v anotacích, které nám poskytuje zkoumání a dokumentace. Některé z těchto tras se staly pouhými fragmenty krajiny, jiné se proměnily v moderní komunikace, avšak jejich dědictví stále žije v mapách, archeologických nálezech a v příbězích místních obyvatel.
Co jsou zaniklé stezky a proč na ně poukazujeme
Staré a nepoužívané lesní či polní cesty najdeme takřka za každou druhou mezí. Zdaleka ne všechny je možné dodnes sledovat jen podle názvu cesty; často je nutné využít historické záznamy, mapy druhého vojenského mapování a fotodokumentaci z průzkumů, aby bylo možné vyčlenit alespoň částečnou trasu a její význam v minulosti. Zdaleka ne všude však uvidíte to, co je při troše hledání možné najít na Kokořínsku. Zde se totiž díky celkovému rázu krajiny z mnoha v současnosti již nepoužívaných cest v terénu dodnes dochovaly vcelku nevšední, uměle vytvořené, stavby. Téměř každý turista, který kdy zavítal na Kokořínsko, zná tzv. „Průsečnou skálu“ (hluboký, do skály uměle vysekaný silniční zářez) na modré turistické značce na trase ze Mšena k Pokličkám, jež byla součástí někdejší staré vozové cesty na hřbet Droužkov.
Historie a proměny tras
Stavba traťové infrastruktury a změny v dopravních sítích často přerušily původní komunikace, některé byly přeloženy k novým nadjezdům a mostům, některé byly postaveny ve zcela nové trase. Spolu s novou tratí byla postavena i nová silnice a stará komunikace se časem proměnila v nenápadnou polní cestu. Letecký snímek z roku 1953 ukazuje část silnice v době, kdy probíhala stavba dvoukolejné dráhy Brno-Křižanov. Aktuální stav cesty je na fotografiích z března 2015. Naučné stezky navštěvující lokality zaniklých osad, obcí a míst přibližují historické a přírodní zajímavosti pro návštěvníky.
Význam naučných stezek a jejich propojení s historií
Naučné stezky seznamují s pískovcovým skalním městem a stejnojmennou přírodní rezervací Příhrazské skály ležící na západním okraji chráněné krajinné oblasti Český ráj. Navštěvuje hrad Valečov a Drábské světničky. Doplňují poznání o historických a přírodních zajímavostech na trase z Dobroslavic do Děhylova - začíná v bývalém zámeckém parku zámku Dobroslavice, zaniklého za druhé světové války během tzv. Naučná stezka vede po trase původní obchodní cesty skrze území dnešního národního parku České Švýcarsko, mezi Vysokou Lípou a zaniklou osadou Zadní Jetřichovice na česko-německých hranicích.
Stará síť stezek bývala propojena s obchodními i poštovními trasami, a tak sloužila jako tepeníky dopravy a komunikace, která umožňovala šíření zboží, informací a kultury napříč regiony. Vývoj těchto cest je často spojen s historickým rámcem regionů, které skrze ně získávaly kontakty na větší trhy a doplňovaly svou ekonomiku o mobilitu obyvatel a zboží.
Průvodce po vybraných lokalitách
Výlet začíná ve Staré Knížecí Huti, někdejší sklářské osadě, jedné z mála v Českém lese, které přečkaly období poválečného odsunu původních obyvatel a existenci hraničního pásma. Malý pomníček připomíná oběti pochodu smrti, které tu byly roku 1945 pochovány do společného hrobu. Z Zahájí se vraťte na rozcestí Pod Červeným vrchem a pokračujte po cyklostezce 2238. Cestou vás čeká pietně laděné odpočívadlo věnované zaniklým obcím Českého lesa a Tachovska. V okolí se rozkládala ves Stoupa, zvaná též Starý Pocher. Už na začátku 18. století tu bývala stoupa na drcení křemene pro Starou Knížecí Huť, po zániku skláren proměněná na hospodu.
Goldbach, zaniklá osada Zlatý Potok, byla v době největší slávy domovem pro téměř 300 obyvatel a až do roku 1894 fungovala sklárna. Po vzniku hraničního pásma se místo znovu probudilo a dnes sem vedou turistické trasy i cyklotrasy. Závěrečným úsekem vás provede cyklotrasa 2171, provázená zelenou turistickou značkou. Milovníci starých hradů mohou udělat krátkou odbočku ke zřícenině Šelmberk, nedaleko odtud objevíte Ostrůvek s loveckým zámečkem a dalšími stavbami.
Okolím Staré Knížecí Hutě vás provede zhruba 6,5 km dlouhá naučná stezka Historie sklářství s dvanácti zastávkami; částečně po ní vede i trasa výletu. Hlavním lákadlem jsou zbytky Arnoštovy leštírny a unikátně zachovalý rotační stroj s litinovým setrvačníkem. Leštění skla tehdy probíhalo pomocí červené brusné pasty zvané potte. Západně od tady stojí Šelmberk zvaný také Starý zámek, který není jen hradem, ale i významnou přírodní památkou s balvany a jeskynními prostory připomínajícími dávné obydlí obrů.
