Summit o civilním využití jaderné energie v Paříži, 10. března 2026. Paříž - Jaderná energie je klíčem k dosažení evropské energetické nezávislosti. Na úvod dnešního pařížského summitu o civilním využití nukleární energie to řekl francouzský prezident Emmanuel Macron. Evropa musí sjednotit své standardy, lépe propojit energetický trh a konsolidovat rámec státní podpory, prohlásil podle tiskové agentury AFP Macron.
Podpora jádra a evropská trajektorie
Snížení daní z energií, zejména z elektřiny, dnes těm členským zemím EU, které si to mohou dovolit, doporučil komisař pro energetiku Dan Jörgensen. „Jaderná energie je klíčem, jak dosáhnout energetické nezávislosti a zároveň energetické suverenity, dekarbonizace a s tím i uhlíkové neutrality s výhledem k roku 2050 a konkurenceschopnosti a spolu s tím i nových pracovních míst v našem hospodářství,“ citovala AFP z prezidentova projevu. Evropská unie má podle Macrona značné nedostatky například v tom, že není důsledná v podpoře jádra. V takzvané unijní taxonomii, klíčové pro podporu zdrojů, je jádro v současnosti zařazeno mezi dočasné zelené zdroje. Francie a některé další země včetně Česka usilují o jeho označení za dlouhodobý zdroj. Proti využívání jádra se však staví například Německo či Rakousko.
K unijní podpoře jádra dnes vyzýval i slovenský premiér Fico. Příští rozpočet evropského bloku na období let 2028 až 2034 by podle něj měl uznat jádro jako dekarbonizovaný zdroj. Nebude to znamenat přímé financování jaderných reaktorů z peněz EU, ale rovný přístup k financím jako pro další energetické zdroje, uvedl Fico podle agentury Reuters. „Myslím, že byla strategická chyba, když se Evropa obrátila zády ke spolehlivému a dosažitelnému zdroji nízkoemisní elektřiny,“ uvedla von der Leyenová v narážce na evropský odklon od jádra z počátku tohoto století, kdy se tohoto zdroje zřeklo například její rodné Německo.
Role jádra v číslech a taxononomii EU
Evropská unie má podle Macrona značné nedostatky například v tom, že není důsledná v podpoře jádra. V unijní taxonomii je jádro v současnosti zařazeno mezi dočasné zelené zdroje. Francie a Česko usilují o jeho zařazení za dlouhodobý zdroj, zatímco Německo a Rakousko zůstávají skeptičtější.
Brusel chystá zjednodušení a sjednocení pravidel pro jadernou energetiku, podporu zavádění malých modulárních reaktorů či fond obsahující 200 milionů eur na záruky za soukromé investice do inovativních jaderných projektů. Zprávy hovoří o nové energii pro Evropu, která má čelit rostoucím cenám a geopolitickým výzvám, včetně vlivu konfliktu na Blízkém východě na ceny energií a dodávky.
Geotermální a renovované vlny Paříže
Paříž se stává symbolem ekologické transformace a udržitelného urbanismu. Jednou z nejvýznamnějších eco-friendly čtvrtí v Paříži je Clichy-Batignolles, která byla navržena jako pilotní projekt udržitelného urbanismu. Z hlediska energetické účinnosti zde hrají klíčovou roli obnovitelné zdroje energie, navíc se téměř 30 % území čtvrti věnuje zeleným plochám, včetně parku Martina Luthera Kinga. Paříž se snaží omezit závislost na automobilové dopravě a propaguje přechod na udržitelnější formy dopravy, včetně rozsáhlé sítě cyklostezek a záměru zvýšit počet dobíjecích stanic pro elektromobily do roku 2026.
V rámci iniciativy zelené dopravy město zavedlo rozsáhlou síť cyklostezek, která nyní dosahuje více než 1 000 km. Dalším klíčovým konceptem je myšlenka „patnáctiminutového města“, která usiluje o to, aby obyvatelé měli přístup ke všem potřebným službám do 15 minut chůze od svého bydliště. Paříž dosáhla významného pokroku i v oblasti snižování emisí skleníkových plynů. Od roku 2004 do roku 2020 se jí podařilo snížit emise CO2 o 20 %, a do roku 2030 plánuje zvýšit toto číslo na 40 %. studie naznačují potenciál geotermální klimatizace jako ekonomicky výhodné a ekologicky přínosné alternativy k tradičním systémům chlazení, zejména v kontextu rostoucí poptávky po klimatizaci způsobené urbanizací a změnou klimatu.
Geotermální energie na bázi akviferů, která využívá podzemní vody a stabilní teplotu místních akviferů, se zvažuje jako efektivní způsob chlazení Paříže v dlouhodobém horizontu. Analýzy ukazují významné úspory ve srovnání s tradičními klimatizačními řešeními a projekty počítají s významným podílem geotermálních systémů v budoucnosti. Poptávka po klimatizaci v Paříži by měla v nadcházejících letech vzrůst na 3,5 TWh/rok, zatímco síť Fraîcheur de Paris již dodává přibližně 456 GWh/rok chlazení. Scénáře ukazují, že zbytek poptávky by mohl pokrýt geotermálními řešeními.
Podle studie má zavedení geotermální klimatizace v Paříži během 25 let čistou současnou hodnotu 874,37 milionů eur a investiční návratnost 1:1,13. Geotermální technologie, včetně hlubinných vrtů do akviferů, se ukazují jako udržitelné a ekonomicky přínosné pro město, které čelí rostoucím nákladům na energii a tlaku na snižování emisí.
Energetická bezpečnost a kritické nerosty
Summit IEA a kvantifikace kritických nerostů zdůrazňují, že nízkoemisní technologie obsahují značně více kritických materiálů než tradiční technologie na bázi fosilních paliv. Mezi klíčové minerály patří měď, lithium, nikl, kobalt, grafit a prvky vzácných zemin, které jsou nezbytné pro bateriová úložiště, elektromobily a větrné turbíny. IEA upozorňuje na rizika související s koncentrací dodávek a důraz na diverzifikaci zdrojů, transparentnost trhů a udržitelnou výrobu.
Výzkum IEA ukazuje, že globální poptávka po kritických nerostech má vzrůstající trajektorii v následujících letech, což klade důraz na strategickou připravenost a mezinárodní spolupráci při zajištění jejich bezpečné dodávky. Zmíněno bylo, že typický elektromobil vyžaduje šestkrát více minerálních vstupů než konvenční automobil a že elektrické sítě potřebují významné množství hliníku a mědi.
Veřejné osvětlení a národní šetření
Francie, jako největší producent jaderné energie v Evropě, obvykle zásobuje okolní státy levnou elektřinou. Letos však polovina jaderných elektráren byla mimo provoz a vláda hledá úsporná opatření. Paříž plánuje šetřit energii vypínáním veřejného osvětlení a omezením nasvícení památek kvůli vysokým cenám energií. Počet světelných bodů ve Francii vzrostl za posledních dvacet let o 89 procent, což znamená, že se světelné smogu a energetické ztráty zvyšují. Dříve světlá Eiffelova věž nyní má zhasnout dříve, a Louvre či Versailles také zvažují úsporná opatření.
Podle zástupců města Paříže by snížení spotřeby veřejného osvětlení mělo významný dopad na celkovou energetickou bilanci. Veřejné osvětlení je součástí širších snah o udržitelnější město, avšak nutně vyvolává debatu o estetice a nočním provozu památek. Paříž tak ukazuje dvojí tvář: ambice být moderní metropolí s nízkoemisní energetikou a zároveň chránit světelnou identitu města, která je spojena s jeho historickými ikonami.
Vliv na budoucí plány a závěr
Schválená státní podpora nepřinese podle článku ani zelenou, ani levnou energii ani nenahradí stárnoucí reaktory; jde o ideologicky motivovanou alokaci kapitálu. Některé návrhy a projekty na rozšíření OZE mají být financovány z evropských fondů a zlepšovat stabilitu sítě, avšak je nutné vyvažovat potřebu dekarbonizace s ekonomickou realitou a energetickou bezpečností.
