Popíšu vám jednoduchou cestu, kterou používám u malých a středních businessů nejčastěji, obzvlášť pokud je to jejich úplně první výzkum vůbec. Jde o kombinaci kontextuálního hloubkového rozhovoru a uživatelského testování. Klient tak získá za co nejméně peněz co největší užitek, co nejvíce dat k rozvoji svého businessu.
Stanovení cíle a výstupu výzkumu
Vždycky nejdříve začněte tím, že si řeknete, co je cílem výzkumu, a jaký bude jeho ideální výstup. Můžete začít rozhovory se stakeholdery, nebo si hodit na papír vlastní myšlenky a nápady, pokud děláte výzkum sami pro sebe (svůj produkt / službu / web). Vždycky si cíl a výstup sepište, nepočítejte s tím, že si to budete pamatovat. Snáz se budete držet tématu výzkumu, nebude vám utíkat pozornost k tomu, co ještě byste mohli do výzkumu zařadit. Vždycky, když vás taková myšlenka přepadne, vraťte se k vlastnímu cíli a požadovanému výstupu a kriticky zhodnoťte, jestli se od něj ne/odchylujete.
Příklad:
- Cílem výzkumu je najít a pojmenovat potřeby, motivace a obavy zákazníků, které XXX zatím nedokázal oslovit, blokátory nákupu zákazníků stávajících a další kontext.
- Výstupem výzkumu je zmapování srozumitelnosti produktů, průchodu webem a nákupním košíkem, zpětné vazby na cenotvorbu a produktové portfolio, identifikace a eliminace jejich slabých míst. Dále chceme zjistit, kde najít a jak nejlépe oslovovat nové zákazníky, a jak komunikovat s těmi stávajícími tak, aby se opakovaně a rádi vraceli.
Hypotézy a jejich význam pro scénář
Hypotézy: Než se pustíte do scénáře rozhovoru, vždycky si nejdříve sestavte hypotézy. Potom totiž: snáz se držíte cíle výzkumu - s novou otázkou si vždycky checknete, jestli s ní míříte na jednu z hypotéz; zjednodušíte si fázi vyhodnocování - kvalitativní výzkum je obrovská masa mišmaš dat, která musíte nastrukturovat, a hypotézy vám pomůžou právě v té struktuře.
Jedna z možností je, že máte takový seznam hypotéz rovnou v hlavě, protože svůj produkt / službu / web skvěle znáte, nebo přesně víte, co chcete zjistit. Pokud takový seznam nemáte, pomůžou vám některé z následujících zdrojů:
- Předchozí výzkum
- Obavy / motivace / potřeby / chování
- Další vlastní nápady a pozorování
- Ostatní zdroje
Informace ze všech zdrojů si projďte a pokuste se je sloučit do tématických bloků nebo okruhů. Pod jednotlivé okruhy si sepisujte hypotézy, které výzkumem chcete ověřit (nebo taky vyvrátit).
Scénář rozhovoru: kostra pro efektivní dialog
Jde o strukturu rozhovoru, resp. sestavení otázek, které vám udělají jeho kostru, budou na sebe logicky a tematicky navazovat a povedou dialog v příjemném flow. Neznamená to, že se od něj nesmíte odchýlit - naopak, pokud vás respondent vede jinam, klidně odbočte, sesbírejte informace, poté se ale zase vraťte zpět k vytvořené struktuře.
Obvykle pro malé a střední firmy dělám rozhovory, které jsou v první části kontextuální, a v druhé části testujeme službu / produkt / web. Rozhovor by neměl trvat déle než hodinu, maximálně hodinu a čtvrt, poté už klesá pozornost (respondentovi i vám) a kvalita informací.
Principy pokládání otázek
- Od smalltalku k hlubším tématům a zase zpátky
- Od obecného ke konkrétnímu
- Otevřené otázky
- Behaviorální otázky
- Citově nezabarvené, nenávodné otázky
Otázky by měly vést k pochopení kontextu, motivací a skutečných potřeb uživatelů, a to bez vnucování odpovědí. Někdy je užitečné zadat respondentovi úkol a teprve poté položit související otázky.
Příklad struktury otázek a poznámky k jejich tvorbě
Otázky: Výběr a vyhledávání produktů
- Kdybyste si měla vybrat z následujících dvou možností, je to obvykle tak, že hledáte spíš konkrétní produkt, nebo hledáte řešení nějakého problému?
- Je to váš obvyklý postup? Co jste vybírala naposledy? Jak celý proces výběru vypadal?
Poznámky: Do scénáře si obvykle píšu i poznámky. Nahoru nad scénář si také sepisuju informace, které chci na začátku každého rozhovoru říct (představení všech osob, shrnutí, délka, souhlas s nahráváním, záruka anonymity atd.).
Etická a praktická část: příprava a provedení
- Instruktáž k nahrávání a zajištění souhlasu respondenta.
- Umístění a prostředí pro nahrávání (osobně či na dálku), technická připravenost zařízení.
- Detaily o zapojení více lidí, koordinaci a logistikách (např. fotožurnalistické materiály, fotky respondentů).
Vedení rozhovoru vyžaduje citlivost: klidným tempem, bez tlaku na odpovědi, a s ochotou reagovat na zajímavé tangenty a témata, která se objeví během dialogu. Na konci rozhovoru je vhodné dát respondentovi prostor pro doplnění a poděkování za čas.
Výstup a následná úprava záznamu
Rozhovor je obvykle nahráván a po něm následuje přepis. V dnešní době se o něj postará AI, ale buďte připraveni na další zpracování. Doslovný přepis vypadá jinak než plynulá řeč a vyžaduje úpravy, aby byl čtivý. Můžete měnit slova, přehazovat otázky a odpovědi, různě je rozdělovat.
Autorizace a kontrola faktů
Článek si nechte od respondenta posvětit, než ho vydáte. Respondentovi při zasílání ale určitě napište, ať opravuje jen faktické chyby. Uveďte, do kdy jeho reakci nejpozději potřebujete.
V praxi hloubkové rozhovory představují hodně užitečnou metodu, která umožňuje pochopit potřeby, motivace, obavy a další pohnutky uživatelů produktu či služby. Hloubkové rozhovory a uživatelské testování se často kombinují, aby výsledky byly komplexní a použitelné pro další rozvoj projektu.
