Nejvyšší budova City of London v letošním roce slaví tři roky od svého dokončení. Mrakodrap v srdci lokality zasvěcené především obchodu a bankovnictví navrhla londýnská architektonická kancelář PLP Architecture. Budova je vysoká 278 metrů a má 61 nadzemních podlaží, obsahuje především kanceláře, společné a společenské prostory, které využívají zaměstnanci zde sídlících společností. Uvnitř se nachází také několik prostor, které jsou přístupné veřejně - například vyhlídka na 58. Architekti z kanceláře PLP Architecture říkají, že jejich snahou bylo vytvořit velkorysé kancelářské prostory s maximálním využitím denního světla. Stavba proto dostala podobu stupňovité věže se zalamovanou skleněnou fasádou, která jí dává půdorys nepravidelného 23úhelníku. Pro nejlepší provozní schopnosti byla budova 22 Bishopsgate vybavena množstvím moderních technologií. Jedním z nejdůležitějších faktorů, který ovlivňuje život uvnitř i vně budovy, byl výběr správného řešení fasády. Architekti zvolili speciální uzavřenou dutinovou fasádu (closed cavity facade - CCF) s vysoce transparentním zasklením od společnosti AGC Interpane, která je součástí mezinárodní skupiny AGC Glass Europe. Plně prosklená fasáda využívá inteligentní systém žaluzií, který hraje významnou roli při zmírňování solárního faktoru, a tím příznivě ovlivňuje energetickou účinnost budovy. Vnitřní plášť jednotek fasády je tvořen různě widenými prvky odpovídajícími výšce pater s nízkoemisním povlakem. Pro architekty z kanceláře PLP Architecture bylo od počátku důležité dosáhnout estetického účinku velkých prosklených ploch fasády. Klíčovým faktorem se tak stal právě výběr povlaků. Budova získala hodnocení Excellent v certifikaci BREEAM, která se zaměřuje na posuzování aspektů spojených s trvalou udržitelností výstavby. Co se budovy 22 Bishopsgate týče, byly sníženy emise CO2 o 35 % oproti požadavkům stanoveným v platných stavebních předpisech a u celého fasádního systému bylo dosaženo hodnoty U (Ucw) 1,1 W/(m²K). Projekční tým kladl důraz na principy oběhového hospodářství vytvořených tak, aby stavba měla co nejmenší negativní dopad na své prostředí. Stejný přístup byl požadován i od dodavatelů, kteří se snažili používat výrobky ohleduplné k životnímu prostředí. Poslední krok se nyní vztahuje k nájemcům, kteří jsou povzbuzováni k tomu, aby se zaměřili na ekologičtější procesy fungování. Zasklení mrakodrapu 22 Bishopsgate má certifikaci Cradle to Cradle. V rámci programu „Cradle to Cradle Certified® Products Program“ je prováděno ekologické hodnocení výrobků po celou dobu jejich životního cyklu. Získání certifikátu vyžaduje, aby výrobky splňovaly přísná kritéria v pěti kategoriích týkajících se ochrany zdraví a životního prostředí.
Historie a technické aspekty rekonstrukcí Londýna po požáru (1666-1675 a dále)
Historie a rekonstrukce Londýna po Velkém požáru bývá popsána s důrazem na procesy tvorby nových zákonů, standardů a vizí pro město. Tower Bridge, majestátní symbol Londýna, se tyčí nad Temží již od roku 1894. Tato kombinovaná visutá a zvedací konstrukce, nacházející se nedaleko Toweru, uchvacuje turisty i místní obyvatele svou jedinečnou architekturou a bohatou historií.
Historie mostu a jeho strojovna ukazují, jak tehdejší inženýři řešili potřebu spojení nového Londýna s centrem města a průchod lodí. Stavba Tower Bridgea trvala osm let a začala v roce 1886; Georges Jones a John Wolfe Barry byli klíčoví průkopníci, kteří přistoupili ke kombinaci historických stylů a technických inovací. Parní stroje byly nahrazeny později hydraulickým systémem, a to ilustruje vývoj technologií v průběhu času.
Další část textu se věnuje rekonstrukcím v Le Havre a souvislostmi s londýnskou architekturou, ukazujícím, jak rekonstrukce po katastrofách a válkách formovaly moderní urbanismus v Evropě. V Le Havre byly do popředí postaveny železobetonové konstrukce a industrializace výstavby. Příběh Le Havre doplňuje pohled na Londýn a jeho diverzitu architektonických vlivů, která prošla skrze Velkou expanzi Britského impéria a Velkou cestu Evropou.
Klíčové projekty a instituce moderního Londýna
Tate Modern, sídlící na břehu Temže, je jednou z nejnavštěvovanějších institucí svého druhu na světě. Původně sídlila v Bankside Power Station, kterou navrhl architekt sir Giles Gilbert Scott. Přístavba a rekonstrukce z ní učinily moderní muzeum s rozsáhlou sbírkou i bezplatnými vstupy do turbínové haly a stálých expozic.
Millennium Bridge, také známý jako Wobbly Bridge, ztviřil dynamiku pohybu mezi oběma břehy a stane se nositelem významného spojení mezi kulturními institucemi a veřejným prostorem. Lávka byla tvrdě zkoušena vibracemi a musela být uzavřena na určité období, což vedlo k technickým úpravám a posílení konstrukce, aby bezpečně sloužila návštěvníkům.
V rámci propojování historických a současných architektonických trendů Londýna se dočkáme i popisu starobylých chrámů, mešit, dřevěných staveb a dalších památek, které tvoří pestrý graf městského života. Takové stavby ilustrují, jak Londýn přijímal vlivy z různých kultur a zároveň si udržoval vlastní charakter a identitu.
Specifické objekty a záchranné příběhy
Mešita Shah Jahan ve Wokingu a Buddhapadipa Temple v Wimbledon ukazují, jak imigrantská komunita obohacuje londýnský urbanismus svou architekturou a duchovní tradicí. Ruský dům v Chelsea, turecké lázně v City of London a chrám Shri Swaminaryan Hindu Mandir v Neasden představují rozmanité prostory pro obřady, setkání a komunitní identitu.
Požár City z roku 1666 a následná obnova Londýna ilustrují komplexitu plánů a soupeření názorů mezi architekty, občany a vládními aktéry. Komise pro obnovu Londýna čelila mnoha variantám a kompromisům, přičemž navrhla standardy pro výstavbu a zlepšení infrastruktury města, včetně nového kanálu Fleet Canal a nábřeží podél Temže. Rekonstrukce také vedla k zavedení pravidel pro vzhled a materiály domů, čímž vznikla jednotnější, avšak stále rozmanitou architektonickou tvář City.
Vizuální a doprovodné prvky
Na jednotlivé části článku lze vložit infografiky a ilustrace: mapu ukazující rozložení nových a historických staveb v Londýně; schéma dutinové fasády CCF na příkladu 22 Bishopsgate; časovou osu obnovy City po požáru 1666-1675 a ukázku různých architektonických stylů, od Tudor až po viktoriánskou gotiku.
Metadáze a klíčová slova
tags: #rekonstrukce #londyna #1667 #architekt