Psí vojáci vznikli v polovině1980. let a svou tvorbou překračovali hranice tehdejších žánrových škatulek, kombinovali baskytaru, bicí a piano s výrazným vokálem Filipa Topola. Kapela se stala jedním z nejvýraznějších fenoménů českého undergroundu a její vliv se promítal do formování spontánní hudební kultury v Československu.
Kořeny a vznik kapely
Tehdy zazpíval v doprovodu klavírní stránky Filip Topol na Hrádečku u Václava Havla coby „předkapela“ undergroundové legendy Plastic People Of The Universe. Filip o mnoho let později v MF Dnes přiznal, že měl šílenou trému. Z toho období pocházejí první záznamy jejich tvůrčího směru. Skupina Psí vojáci si zvolila netradiční „jazzové“ nástrojové obsazení a začala prorážet na undergroundové scéně prostřednictvím soukromých akcí a klubových večerů.
V roce 1980 s kapelou začal zkoušet kytarista Vítek Krůta. Ačkoliv Krůta odešel po několika veřejných vystoupeních, zůstala jádrová trojice Topol, Skála, Hazuka a postupně se přidávali další instrumentalisté. V roce 1985 vznikla nahrávka „Studio 1983-85“ a kapela začala pracovat na propracovanějších formách, které se později dotkly i širšího publika.
Texty a inspirace
Texty Jáchyma Topola charakterizovala temná „středověká“ lyrika zabývající se válečnými tématy, útrapami a drsným životem rytířů a tuláků. Filip Topol se ve své hudbě inspiroval The Doors a Johnem Caleem a sám o sobě říkal, že jeho hudba má kořeny ve světovém undergroundu i v lécích vážné hudby. Dlouhodobý vliv na jejich zvuk měly i vlivy z ruské a francouzské kultury, které Kapela promítla do jedinečného mixu divoké energie a poetického projevu.
První úspěchy a distanc od oficiální scény
9.PJD v listopadu 1979 zarezonovalo mezi mladými teenageři jako zjevení a Psí vojáci se stali obětí zájmu Státní bezpečnosti. Těmto událostem odpovídaly i zákulisní vlivy a konspirační provoz kapely, která po určitou dobu vystupovala jen na undergroundových akcích. Průlom přišel až s postupným rozšířením koncertní činnosti v rámci klubu Junior club Na Chmelnici a díky tomu, že kapela dokázala nabídnout výrazné recitalní a improvizační prvky.
První výstupy a významné momenty
V roce 1986 získala Psí vojáci povolení k veřejnému vystupování (pod zkratkou P.V.O.). Filip Topol to popsal jako boj se svědomím, který znamenal posun od undergroundu k „normálnímu“ klubovému hraní. Zlom nastal, když kapela začala hrát po klubech a získala novou energii pro další vývoj. Koncerty v Junior klubu Na Chmelnici a další vystoupení na Moravě přispěla k růstu jejich popularity.
Současný obraz a repertoár Psích vojáků
Mezi nejznámější písně patří „V koupelně je vana“, „Šeptáme si na rohu“, „Psychokiller“, „Žiletky“, „Sbohem a řetěz“, „Russian mystic pop op. lV.“ a „Marilyn Monroe“. Publikum je slyšelo hlavně v klubech Na Chmelnici, Na Petynce a Delta. Kapela během let prošla změnami v obsazení, ale základ tvořili Topol, Skála a Hazuka, s postupným doplňováním dalších hudebníků, jako byl Jiří Zavadil a saxofonista Petr Venkrbka.
Psí vojáci patří mezi nejvýznamnější kapely české alternativní scény a Topolova osobnost se stala symbolem autentické umělecké výpovědi. Podle publicistů i kritiků jejich tvorba překračovala hranice žánrů a byla oceněna i punkovým publikem kvůli syrové a upřímné poetice. V období po roce 1990 získala kapela široké uznání a stala se významnou koncertní atrakcí, která vybudovala pevnou pozici na domácí i zahraniční scéně.
Domov a příběhy z klubu a festivalů
Psí vojáci vystupovali ve pražských klubech a na festivalech v Belgii a Francii, včetně Eurorocku s Jesus and Mary Chain. Jejich hudba se podílela na scénické hudbě pro divadelní představení a jejich písně byly použity ve filmech. Koncerty z období 1980-1989 jsou zachovány ve formě živých nahrávek, které dodnes dokazují jejich improvizační sílu a energii veřejnosti.
Vliv na českou rockovou scénu a odkaz
Psí vojáci se stali ztělesněním „romantického civilismu“, jak to Topol popsal pro své hudební odlišení. Jejich hudba stojí mimo zavedené žánry a díky spontánnosti hry klavíru a neobvyklé stavbě skladeb si získali věrné publikum i mimo underground. Jejich odkaz žije dál ve vlivu na další generace a v tom, že jejich hudba dokázala skloubit temnotu s poetikou a výrazem sebevědomé hudební identity.
O tom, že Psí vojáci nebyli jen experimentálním posednutím, svědčí i kobereček jejich vlivu na českou kulturu - od koncertů, přes filmové asignace až po galerijní a literární projekty, které čerpají z jejich bohatého textového a hudebního dědictví. Publika stále nacházejí v jejich tvorbě syrovou upřímnost a emotivní nátěr, který má sílu oslovit i dnes.