Panská skála: geologický poklad Českých Švýcars a její příběh

Panská skála je pozůstatkem nevelkého čedičového návrší (597 m) vyčnívajícího z náhorní plošiny mezi Kamenickým Šenovem a Práchní. Její jméno vzniklo překladem německého názvu "Herrnhausfelsen" (Herrnhaus = panský dům), odvozeného od staršího lidového označení Gehörnhaus. Původně zde bylo asi 30 m vysoké holé návrší s trojicí křížů na vrcholku, nazývané Kalvárie nebo Křížový vrch. Již před koncem 18. století na něm jeden z prácheňských sedláků lámal čedičové sloupy, které se používaly na dveřní, okenní i jiné sloupky, patníky, obrubníky apod.

Pravidelně vyvinuté čtyř-až šestiboké sloupce jsou až 15 m dlouhé a v průměru mají okolo 20-25 cm. Záchrana Panské skály se stala i jedním z hlavních cílů českolipského Exkurzního klubu, založeného 10. dubna 1878. Jeho snaha však byla dlouho neúspěšná, protože zákony na ochranu přírody ještě neexistovaly a Český zemský výbor žádost o vykoupení skály zamítl s odůvodněním, že na takové účely nemá žádné peníze.

Historie záchrany a ochrany

V roce 1902 proto bylo v Děčíně založeno Sdružení na záchranu Panské skály, které se snažilo potřebné peníze do ochranného fondu shromáždit sbírkami, pořádáním loterie, dobročinných bálů, prodejem upomínkových předmětů s motivem skály apod. V roce 1904 se tak podařilo dosáhnout alespoň zastavení těžby na samotném vrcholku skály, takže lámání pokračovalo jen v předpolí, kde později vzniklo malebné jezírko.

V listopadu 1906 byla s majitelkou lomu uzavřena nová dohoda o pronájmu hlavní části skály na 6 let za roční poplatek 300 korun, hrazený z úroků ochranného fondu a z příspěvků Horského spolku pro České Švýcarsko a okresního zastupitelství České Kamenice. Po vypršení smlouvy v lednu 1913 ale majitelka lámání sloupců ze skály obnovila a za další pronájem požadovala dvojnásobnou cenu, na kterou již shromážděný kapitál nestačil. Teprve po opakovaných intervencích byla 12. března 1913 další těžba okresním hejtmanstvím v Děčíně přerušena a po komisionelním projednání na místě bylo 30. dubna 1913 lámání kamene na Panské skále zakázáno.

Během 1. světové války bylo ale přes četné protesty lámání kamene v malé míře obnoveno a pokračovalo i mezi válkami. V roce 1939 se dokonce uvažovalo o odtěžení celé plochy mezi skálou a silnicí, kde mělo vzniknout turistické zázemí s parkem, a vytěžené sloupky měly být použity k zabezpečení ponorkové základny na ostrově Helgoland. K uskutečnění tohoto projektu už ale nedošlo a po válce v roce 1948 byla těžba na Panské skále definitivně zakázána.

Současnost a význam

Dnes má Panská skála statut národní přírodní památky a je nejnavštěvovanějším geologickým útvarem v Čechách, dobře známým i geologům v zahraničí. Existence památky byla zpopularizována pohádkovým filmem Pyšná princezna z roku 1952. Také při natáčení francouzského filmu o kouzelníkovi Merlinovi v roce 2011. Město Kamenický Šenov získalo darem část kulis, které byly součástí kouzelného vchodu - v Panské skále.

Panská skála je vytvářena pěti- až šestibokými sloupy, které jsou uspořádány svisle a šikmo a jsou dlouhé až 12 až 15 metrů. Skála je volně přístupná po celý rok a z vrcholu je pěkný výhled na Kamenický Šenov a okolní kopce. Pod skálou se nachází malé jezírko, vzniklé z jámy po vytěžení horniny a plněné dešťovou vodou. Lávový útvar v sobě ukrývá jedinečnou čedičovou odlučnost, která se v Česku objevuje jen vzácně.

Okolí a turistické možnosti

Ke skále vede mnoho turistických značek z Kamenického Šenova, Nového Boru či České Lípy. Z Kamenického Šenova vede ke skále také cyklostezka Varhany. Cesta je vhodná pro pěší, kolo i vozíčkáře; délka trasy je kolem 1,5 km z centra. Rozcestí Česká skála se nachází nad obcí Prácheň a vyvede návštěvníky k vyhlídce Česká skála. V okolí najdeme i další zajímavosti, například krystalicky pravidelné sloupce, které jsou viditelné v různých částech hřebene mezi Práchní a Polevskem.

V městském prostředí hraje význam sklářský průmysl - Kamenický Šenov má bohatou sklářskou historii, město je známé výrobou rytého skla a lustrů. Expozice sklářského muzea dokumentuje vývoj rytého a broušeného skla od 17. století do současnosti. V blízkosti Panské skály stojí Mariánský sloup na památku tragicky zesnulých a v okolí je možné navštívit chráněný areál i další turistické cíle v Českém středohoří a Lužických horách.

Praktické informace pro návštěvníky

Parkování: u Panské skály za poplatek 30 Kč a v České Kamenici za poplatek na náměstí nebo zdarma před poštou. WC: na parkovišti u Panské skály a v restauracích. Doprava a tipy: cestovat lze vlakem i autem, ale běžně se doporučuje automobil jako pohodlnější prostředek. Dále je možné spojit návštěvu s místními muzei a infocentry, která nabízejí turistické vizitky a mapky.

panská skála varhany - hlavní výhled

tags: #panska #skala #kamenicky #senov #vstupne