Čtyřpodlažní zděná budova situovaná na obdélném půdorysu navazuje v severním směru na zámeckou kapli. Druhotné snížení terénu při západním podélném průčelí odhalilo někdejší suterén do pozice přízemí. Naopak východní průčelí se zaslepenými arkádami obrací k terasní zdi navršeného profilu parku. Celkové řešení fasád vychází z poslední přestavby, která částečně překryla předchozí slohové vrstvy. Rozvržení okenních a dveřních otvorů osazených novodobými výplněmi vychází z renesančních etap výstavby.
Plochy fasád člení hladké mezipatrové římsy a nárožní výrazné bosáže. Kamenné ostění oken doplňuje štuková výzdoba v podobě obdélných vpadlin a plastických suprafenester. Plastické prvky pokrývá novodobý červený nátěr kontrastující k světlým plochám hladkých omítek. Mansardovou střechu krytou asfaltovým šindelem doprovází dvojice trojúhelných štítů nasazených na střed obou podélných průčelí. Nejvýraznější prvky exteriéru představuje mohutný opěrák při jihozápadním průčelí a především portál průjezdu na západním průčelí.

Bosovaný, půlkruhově zakončený pískovcový portál s odrazníky se vlivem snížení terénu ocitl v úrovni prvního patra. V horních rozích ostění nalezneme dvojici normanských štítů v nesymetrických rolvenkových kartuších. Při pohledu od západu je vlevo umístěn erb Melchiora z Redernu nesoucí iniciály: „ M. V. R. / F. E.“ a vlevo erb jeho ženy Kateřiny s iniciálami: „ C. R. G / S. G.“

Vnitřní dvoutraktová dispozice je složena podélné chodby a místností situovaných při západním průčelí. Vertikální komunikaci umožňuje dvouramenné schodiště ve středu dispozice. Arkády a část místností nese renesanční zaklenutí. Největší zájem vyvolala unikátní renesanční kaple, na kterou mnozí reagovali nadšeným povzdechem a údivem, že něco takového v městě pod Ještědem vůbec je. Kaple představuje vzácnou památku na femme fatale starých libereckých dějin, a to Kateřinu z Redernu. Takto dochovaných chrámových prostor z doby Rudolfa II. v Čechách ani ve střední Evropě mnoho není.

Pozlacený telefon v zámecké kanceláři. Pozornosti neunikly luxusní „devadesátkové“ salónky ve druhém patře redernovského křídla a kancelář české herečky a podnikatelky Reginy Rázlové s pseudorokokovým nábytkem a pozlaceným telefonem. „Vše, co mohli návštěvníci během prohlídek vidět, kontrastovalo s některými mediálními výkřiky z poslední doby o tom, že v zámku nic není,“ zdůraznil Jiří Bartoloměj Sturz.

Program na zámku a v jeho přilehlém okolí organizuje městská příspěvková organizace Kontakt. Ve spolupráci s městem Liberec připravili oživení prostoru v podobě komentovaných prohlídek, která trvá přibližně čtyřicet pět minut, a výstupů na věž. Koncerty na kapli zámku budou každou sobotu. Každou sobotu se budou konat koncerty v zámecké kapli, z kapacitních důvodů si musí zájemci bezplatné vstupenky zarezervovat online přes webový portál e-vstupenka nebo na recepci Paláce Liebieg.

„Kapacita prohlídek i výstupů na věž je omezena z bezpečnostních podmínek. Zámek byl dlouho zavřený a nesloužil dlouhé roky svému účelu, přesto se těší improvizovaná trasa velkému zájmu ze strany veřejnosti,“ řekla Deníku zástupkyně ředitele Kontaktu Marie Matějíčková. Během prohlídky průvodce poukázal na další zajímavost spjatou s libereckým zámkem. V 90. letech minulého století se tu objevila podlaha z Pražského hradu a není zcela jasné, jak k tomu došlo. Jedná se o historizující intarzovanou práci, patrně z poloviny 19. století, tedy z doby, kdy byl Pražský hrad upravován pro císaře Ferdinanda I. Dobrotivého.

„Sice nevíme, proč se ocitla v Liberci, ale chodil po ní poslední korunovaný česky král a také československý prezident Gustáv Husák,“ podotkl liberecký historik s tím, že liberecký zámek má svého jedinečného génia loci díky kombinaci více faktorů. Město Liberec s koupí zámku asi čeká trnitá cesta, možná trnitější, než se teď zdá. Ale má-li se hospodaření města pohybovat na delší časové bázi než jedno, dvě, i pět volebních období, ukáže se krok v získání zámku jako moudrý. Pak se konečně charisma zámku opět zasnoubí s duší města, jehož je středem. Myslím, ze to tak má být,“ zamyslel se Jiří Bartoloměj Sturz.

Každé úterý a sobotu od 15 do 20 hodin ožijí zámecké schody kulturním vystoupením místních umělců. „Hudba má dokreslovat atmosféru toho, že zámecký park ožívá. Chceme, aby tu mohli lidé trávit svůj čas. Kavárna Jedno kafe nabízí občerstvení v době konání programu přímo v zahradě,“ informovala Matějíčková. Lákadlem je i letní kino, které má první promítání za sebou, a sklidilo úspěch s filmem Aristokratka ve Varu. Ve čtvrtek 25. července je na programu Prvok, Šampón, Tečka a Karel, 22. srpna si diváci užijí obnovou premiéru filmu Samotáři a letní kino se rozloučí 29. srpna Okresním přeborem. A zatímco venkovní program na zámku je bezplatné, výstup na věž vyjde na 20 korun a komentovaná prohlídka stojí 70 korun, děti a senioři zaplatí o třicet korun méně a rodinné vstupné stojí 100 korun.

Mohlo by vás zajímat: Hádanka z Liberecka: Poznáte podle fotek a videa, o jakou obec se jedná? Liberecký zámek byl vybudován v renesančním slohu, stavba byla dokončena v roce 1587. Zámek je jednou z prvních zděných staveb v Liberci. Dali ho postavit na místě staršího panského domu tehdejší majitelé frýdlantského panství bratři Kryštof a Melchior z Redernů v letech 1582-1587. Podle nejstaršího vyobrazení z konce 17. století, jež se zachovalo na víku skleněného poháru, jednalo se o poměrně jednoduchou renesanční stavbu. Její sedlovou střechu ukončovaly na obou stranách vysoké profilované štíty, nad římsou vystupovaly ozdobné vikýře.
Vstup do zámku, umístěný na straně obrácené k městu, zdůrazňoval kamenný portál se znakem Redernů a Šliků. K hlavní budově, označované jako Redernský zámek, dala Kateřina z Redernů, vdova po Melchiorovi, přistavět v letech 1602 - 1604 zámeckou kapli, jejíž věž (sloužící současně jako zvonice), dominovala celému zámeckému komplexu. Dnešní podobu získal zámek díky několika přestavbám po ničivém požáru v roce 1615 (nejcennější část zámku - kaple - nebyla naštěstí požárem zasažena).

Počátkem 17. století se liberecký zámek značně změnil. V sousedství kaple přistavěla r. 1609 ovdovělá sestra Kateřiny z Redernu Mikuláška Nosticová jednopatrové křídlo s arkádami v přízemí. Stará část zámku vyhořela v r. 1615 až na klenbu v přízemí a byla přestavěna v pozdně renesančním slohu stavitelem Arkonem ze Žitavy v třípodlažní prostou budovu se sedlovou střechou, ve které bylo pět nevysokých štítů.

Pokračování historie zahrnuje rozkvět redernovských panství, třicetiletou válku, ztrátu panství císařskými rodinami a pozdější obnovu. Zámek prošel řadou úprav, které formovaly jeho současnou podobu, a jeho okolí bylo v průběhu let měněno urbanistickými zásahy a výstavbou. V 20. století se z něj stal významný prostor pro sklářskou produkci a kulturní akce a v dnešní době se postupně otevírá veřejnosti pro kulturní účely, včetně kaple, věže a některých křídel.

Dochovala se například vzácná renesanční kaple z počátku 17. století. Dnešní zámek má bohatou historii spojenou s rodem Redernů a jejich pokračovateli, kteří významně ovlivnili vývoj Liberce a okolí. Liberecký zámek tak představuje unikátní spojení renesanční architektury, historických funkcí a současných kulturních aktivit, které přitahují návštěvníky a historiky z blízka i daleka.