Ve dvou navazujících článcích se budeme věnovat jedné z nejstarších a nejznámějších lyžařských oblastí na Slovensku, kterou je Vrátna v Malé Fatře. V oblasti Vrátné bylo během posledních 70 let provozováno deset samostatných lyžařských areálů vybavených osobními horskými dopravními zařízeními. Myšlenka zpřístupnění hlavního hřebene Malé Fatry lanovou drahou začala nabývat reálné obrysy po druhé světové válce, kdy byla ve spojitosti s obnovou vypálené Chaty pod Chlebom zvažována výstavba lanovky ze Šútova po jižním svahu. Místní nadšenci však správně upřednostnili atraktivní lyžařské terény na severní straně Chlebu, spadající do v té době turistům nepřístupné tzv. Staré doliny, která tehdy byla uzavřeným loveckým revírem.
V roce 1948 započali s výstavbou dvojsedačkové lanové dráhy s odpojitelným systémem, kterou dle licence švýcarské firmy von Roll vyrobili v podniku Transporta Chrudim. Díky obrovskému nasazení a dovednosti montérů, kteří na výstavbě pracovali ve třísměnném provozu, byla stavba na konci roku 1949 dokončena, a lanovka 23. prosince neoficiálně spuštěna. Z řady obdivuhodných stavebních úkonů můžeme vyzvednout například dvoudenní ruční vynášení 3800 m dlouhého dopravního lana, na kterém se z důvodu nutnosti stabilizace jeho polohy (aby se nezkroutilo a nepoškodilo) podílelo zaráz 200 pracovníků!
Po kolaudaci 5. března 1949 byl 23. dubna slavnostně zahájen provoz, a lanovka poté sloužila až do konce roku 2003, aby byla dva a půl roku nato nahrazena kabinkovou lanovou dráhou Doppelmayr vedenou ve stejné trase. Dosud jsme se v článku nezabývali hlavním tématem našich stránek, kterým jsou zapomenuté vleky, ale další prostor ještě netradičně věnujeme sjezdovým tratím, z nichž některé rovněž upadly v zapomnění. Lanovka jich obsluhovala šest, přičemž dnes jsou prakticky využívány pouze tratě s původními čísly 2 a 3, tj. „Výťahová“ (délka 2200 m, sledující trasu lanovky po její západní straně) a „Turistická“ (délka 2600 m, přes Oštiepkovou muldu a úbočím zpět k trase lanovky a poté serpentinami k dolní stanici).
Natáčení historie a současné využití tratí
V terénu jsou dosud vyznačeny dvě skialpinistické tratě č. 4 a 6 „Kraviarske“ (délka 5 km, z hrany Velkého Kriváně přes sedlo za Kraviarským zpět pod dolní stanici lanovky) a „Belské lúky“ (délka 7 km, z hrany Kriváně přes sedlo Bublen do doliny Malá Bránica s cílem nedaleko Belé). Číslem 5 byl označen sjezd z Chaty pod Chlebom po jižním svahu, zvaném Generál, a po zásobovací cestě až na úpatí svahu u Šútova. Až do sedmdesátých let pak byla nejrespektovanější sjezdovkou trať č. 1 „Pretekárska“, dějiště mnoha závodů, o jejichž náročnosti svědčí parametry sjezdu (délka 2950 m, převýšení 880 m), srovnatelné například s vyhlášenou sjezdovkou Streif na Hahnenkammu v Kitzbühelu (délka 3312 m, převýšení 860 m).
Ke startu trati bylo zapotřebí vystoupat na hřeben Chlebu, odkud se lyžaři spouštěli do Oštiepkové muldy. Po pravotočivé zatáčce sjezdovka traverzovala severní svah Chlebu, aby se pak svým nejobtížnějším úsekem doslova propadla do pásma lesa, kde po dosažení dna žlebu mírným dojezdem vyústila až k dolní stanici lanovky. Z důvodu lavinového nebezpečí byla koncem 70. Vrátna se po dokončení lanovky rázem stala v rámci Československa lyžařským terénem prvořadého významu, čemuž odpovídala i po dlouhá léta nejvyšší dostupná úroveň instalovaných dopravních zařízení: na severním i na jižním svahu Chlebu, tj. v Oštiepkové muldě a na Generálu pod Chatou pod Chlebom, byly ve druhé polovině 50. let instalovány na Slovensku vynalezené vleky Turdus, které pak hned na počátku 60. let nahradily kotvové vleky s charakteristickými portálovými podpěrami vyráběné Transportou Chrudim.
Od 80. let nastal útlum lyžování na jižní straně Chlebu, způsobený vyhořením chaty v roce 1982. Jediným provozovaným zařízením na jižních svazích v současnosti zůstává 400 m dlouhý talířový vlek patřící místnímu lyžařskému klubu. Na severní straně Chlebu se vlek od Transporty dočkal náhrady modernějším zařízením od firmy Doppelmayr v roce 2006 a nadále tak zůstává obsluhován jeden z nejlépe přirozeně zasněžených terénů na Slovensku, ač kdysi obvyklé závěry sezony na přelomu května a června již bohužel jsou rovněž minulostí.
V příští části se budeme věnovat zbývajícím osmi areálům v rámci Vrátné doliny, včetně nejnahrazovanějšího zařízení v historii SR i ČR a odlehlého vleku, který se sám zasloužil o svůj zánik. 8-miestna kabínová lanovka Chleb je pomenovaná podľa blízkeho vrchu Chleb (1.645 m.n.m), ktorý je tretím najvyšším vrchom Krivánskej Malej Fatry. Lanovka vás vyvezie do hornej stanice 1.494 m.n.m., tesne pod Snilovské sedlo, prekonáte tak 750 výškových metrov. Snilovské sedlo (1.524 m.n.m.) je ideálnym štartovacím bodom na túry rôznych náročností, například aj na už spomínaný vrch Chleb, který je vhodný jako lehká túra i pro menší děti, pokud s turistikou teprve začínáte.
Současná kapacita a provoz
Další tipy na hrebeňové túry ve Vrátnej a okolí najdete i na našem webu. Výstavbou lanovky a jejím spuštěním do provozu v roce 2006 se obnovila provoz nejvýznamnější turistické atrakce v regionu Malej Fatry. Zároveň se omezil nekontrolovaný pohyb turistů mimo vyznačené chodníky, což má příznivý vliv na vzácné rostliny a živočichy, kdyžže se nacházíme na území Národného parku Malá Fatra. V hornej stanici kabínky naleznete restauraci Panoráma s vyhliadkovou terasou. Kávu nebo oblíbenou pálenou buchtu s nezaměnitelným výhledem na malofatranský hřeben, to zní fajn, co říkáte?
V případě zájmu o hromadný vývoz mimo provozní hodiny vám nabízíme možnost MIMORIÁDNÍHO VÝVOZU kabínkovou lanovkou. Horní stanice 1.494 m.n.m., dolní stanice 744 m.n.m., přepravní rychlost: max. 6 m/s. Ide o typ jednolanové kabínkové lanovky Doppelmayr s odpojovatelnými vozňami typu Carvatech Ultra. Jedná se o nejnovější typ jednolanové kabínkové lanovky Doppelmayr s odpojitelnými kabinkami typu Swoboda Ultra.
Výstavbou lanovky a jejím spuštěním do provozu se obnovil provoz nejvýznamnější turistické atrakce v regionu a zároveň se omezil nekontrolovaný pohyb turistů mimo vyznačené cesty, což má příznivý vliv na rostliny a živočichy. Lanovka umožní navštěvovat přírodu v zimě i v létě pro všechny věkové kategorie, pro různé formy využití při dodržování přísných pravidel “udržitelného rozvoje”. Celkové náklady na rekonstrukci lanovky byly 170 mil. Išlo o veľmi náročnú stavbu, na chatu neviedla totiž žádná přístupová cesta a všechen materiál se musel vynášet z údolí. Prevažnú časť pracovníkov tvorili členovia KSTL a možno počas vynášania materiálu někdo z nich vyslovil větu “kdyby tu tak byla lanovka”.
Krátce po dokončení trasy nastala spolupráce s firmami Transporta Chrudim a architektem Ferdinand Čapka. K tomuto projektu se vážou vzpomínky na povojnové období, kdy obec prakticky neexistovala a místní obyvatelé se stali součástí pracovního týmu s neuvěřitelnými výkony. V novembri 1949 se vyvezli první lidé, a to z Vrátnej. Bolo to neoficiálne spustenie lanovky Vrátna - Chleb, fungovala bez povolení a využívali ju väčšinou lyžiari a členovia KSTL. Až v marci 1950 po úrady kolaudaci získala lanovka prevádzkové povolenie a po slávnostnom otvorení, které se uskutečnilo 23. …