Lanových drah je nyní v ČR přes 100, nejstarší dosud fungující lanovkou je pozemní dráha na pražský Petřín, která byla otevřena v červenci 1891. Nejstarší sedačkovou lanovkou v ČR i Evropě je lanovka v Beskydech z Ráztoky na Pustevny, jež zahájila provoz před 75 lety, 4. března 1940. Nejstarší lanové dráhy sloužily již v Číně ve 4. století před naším letopočtem pro přepravu materiálu na stavby. Lanovky měly málo pevná lana rostlinného původu, což změnil až vynález ocelového lana v roce 1834 německým důlním radou Wilhelmem Albertem. Lanovky ale stále sloužily výhradně nákladní dopravě, osobní doprava se začala v horách rozvíjet až v druhé polovině 19. století.
První známé osobní sedačkové lanovky na světě vznikly v USA v letech 1936 (v Sun Valley ve státě Idaho) a 1939 (v lyžařském areálu u sopky Hood v Oregonu). Návrh lanovky na Pustevny totiž vznikl po odstoupení pohraničí a vzniku protektorátu v roce 1939, na jehož území byly Beskydy jedinými horami s nadmořskou výškou nad 1000 metrů. Jednolanová dráha s převýšením 304 metrů (Ráztoka - 716 m, Pustevny - 1020 m) se stavěla jen dva měsíce v zimě 1940, kdy mrazy dosahovaly téměř minus 30 stupňů Celsia. Její realizace přišla na pouhých 350.000 korun. Dráha měla celkem 81 sedaček z dubových prken, s košíkem a hákem po straně pro uložení lyží. Už v prvním měsíci přepravila více než 3000 osob, což stačilo pro ziskový provoz lanovky. Délka trati činila 887 metrů, rychlost 1,2 m/s a doba jízdy 12 minut. V roce 1948 převzala lanovku Československá obec sokolská a v roce 1951 Československé státní dráhy. V roce 1956 byla provedena kompletní rekonstrukce lanovky. Strojní zařízení bylo modernizováno, podpěry nahrazeny novými z příhradové konstrukce, vyměněny sedačky, jejichž počet se zvýšil na 89. Od roku 1958 provozovala lanovku Správa tělovýchovných zařízení ČSTV. Zcela nová lanovka na delší a výškově členitější trase byla vybudována v letech 1983 až 1986 a provoz byl zahájen 1. ledna 1987, přičemž stará lanovka definitivně dojezdila v roce 1985. Výrobcem této dvousedačkové lanovky je Tatrapoma Kežmarok, náklady na výstavbu činily 12 milionů korun. Dolní stanice byla posunuta níže do údolí, čímž se zvětšila délka lanovky na 1637 metrů a převýšení na 400 metrů. Celkem 162 sedaček zajistilo kapacitu 900 osob za hodinu. Při rychlosti 2,5 m/s trvá jízda 10,9 min. V roce 1991 byla lanovka převedena do majetku klubu SK Skialpin Pustevny. Další informace naleznete ZDE.
Naše vůbec nejstarší pozemní lanovka jezdí na pražský Petřín, a to již od roku 1891. Její provoz skončil v roce 1916 v souvislosti s 1. světovou válkou. Lanovka byla obnovena až v roce 1932, kdy byla zároveň přestavěna na elektrický pohon. V roce 2024 byl přerušen její provoz kvůli silným dešťům, na jaře 2025 má začít výstavba nové lanové dráhy. Lanová dráha na Petřín, dlouhá 510,4 m, je pozemní lanová dráha zajišťující přepravu osob na vrch Petřín v Praze. Je nejstarší pozemní lanovkou v ČR, jezdí od roku 1981, s dvěmi delšími přestávkami v provozu. V roce 1965 došlo na Petříně k rozsáhlým sesuvům půdy, které trať lanovky zničily. Zajímavý byl pohon první lanovky. Byl tady uplatněn systém vodní převahy. Vozy měly ve své spodní části nádrž na vodu. Vždy v horní stanici byla nádrž naplněna vodou a takto zatížený vůz vytáhl druhý vůz nahoru. V dolní stanici se voda vypouštěla. Oba vozy vyrobila smíchovská Ringhofferova továrna. Měly čtyři oddíly a mohlo se v nich svézt až 50 cestujících. Byly dlouhé 6 metrů a široké 2 metry. Jízda po trati trvala 6 minut. Provoz lanovky byl zahájen 25.července 1891 a probíhal řadu let bez významnějších změn. Až na počátku první světové války musela být doprava zastavena. Po válce bylo podniknuto několik marných pokusů o obnovení provozu, naposledy v roce 1921. V roce 1931 byla lanovka převedena do majetku Elektrických podniků hlavního města Prahy a okamžitě se přistoupilo k její zásadní rekonstrukci podle projektu firmy ČKD. V dolní části byla trať lanovky částečně přeložena a zaústěna do barokního domu čp. 412-III, který byl upraven na stanici. Vozy vyrobili opět u Ringhoffera. Byly velmi elegantní, 12 m dlouhé a 2,4 m široké. Přepravit mohly až 70 stojících a 35 sedících cestujících. Vozy byly uváděny do pohybu tažným lanem o průměru 35 mm, které bylo ukotveno na vozech. Hnací elektromotor o výkonu 106 kW poháněl pomocí ozubených převodů dvoudrážkový lanový kotouč a byl napájen 500 V ze soustrojí Ward-Leonard. Lanovka zahájila provoz 5. června 1932 a byla dlouhá léta vyhledávanou turistickou atrakcí. Bez úhony přežila i druhou světovou válku. Avšak 7. července 1965 došlo pod vlivem dlouhotrvajících dešťů k silnému podmáčení trati a jejímu vážnému narušení. Provoz musel být okamžitě zastaven. Teprve v roce 1981 bylo po rozsáhlých sanacích petřínského svahu a několika odborných expertizách rozhodnuto o zahájení rekonstrukce. Strojní a pohonné zařízení lanovky bylo ve skvělém stavu a po pečlivé kontrole bylo i po dvacetileté přestávce použitelné k dalšímu provozu. V září 2024 ukončily provoz lanové dráhy silné deště, které narušily trať. Od podzimu 2024 probíhá výstavba nové lanové dráhy na Petříně. Podoba vozů vzešla z designové soutěže, ve které uspělo studio Anna Marešová designers. Vyrobeny byly ve Švýcarsku rakousko-švýcarskou skupinou Doppelmayr/Garaventa. Vozy jsou více prosklené, takže nás čekají lepší výhledy, ale hlavně tým Anny Marešové přišel s hravým detailem, který si návštěvníci Petřína určitě zamilují. Lanovka na Petřín navazuje na tramvajovou dopravu v zastávce Újezd a je vedena po trase Újezd - Nebozízek - Petřín. Dráha prochází Hladovou zdí, kterou nechal postavil císař a král Karel IV. Objevte fascinující historii lanovky na Petřín v Praze. Provoz lanovky na Petřín byl zahájen 25. Provoz byl přerušen v roce 1916 kvůli 1. Lanovka prochází Hladovou zdí, postavenou Karlem IV.
Nejstarší visuté a kabinové lanovky v ČR: z Ještědu a Krkonoš
Nejstarší dodnes fungující visutou lanovkou v ČR je lanová dráha na Ještěd, jejíž provoz byl zahájen před 80 lety, 27. června 1933. Dvoukabinová lanovka, která je jedinou lanovkou v zemi, kterou provozují České dráhy, má šikmou délku tratě necelých 1200 metrů a převýšení přes 400 metrů. Kabiny dosahují rychlosti deset metrů za sekundu (36 kilometrů za hodinu), což z lanovky činí jednu z nejrychlejších lanových drah v ČR. Ročně přepraví kolem čtvrt milionu lidí. Ještědská lanovka je druhá nejstarší visutá lanovka v ČR - prvenství patří od roku 1928 lanovce, jež vedla v Krkonoších z Jánských lázní na Černou horu. Ta ale byla v roce 1980 zrušena a vybudovaná v jiné trase.
Nejstarší dosud fungující lanovkou v ČR je kyvadlová pozemní lanová dráha na pražský Petřín, která byla zprovozněna 25. Ilustrační dodatky a historické poznámky doplňují, že Česko má hned několik lanovek, které jsou v některém ohledu nejstarší. Lanovka, která jezdí na Ještěd, k nim patří - je nejstarší dosud jezdící kabinovou lanovkou. Vznikla na počátku 30. let minulého století a v provozu je od 27. června 1933. V té době však první svého druhu nebyla. Již o pět let dříve vznikla lanovka na krkonošskou Černou horu, která však dnes již jezdí jako kabinková v jiné trase.
Ještědská lanovka je po 85 letech od zahájení provozu nejstarší přežívající kabinovou lanovkou v Česku a zároveň také jedinou lanovou drahou, která zůstala v majetku Českých drah. Její příprava se nesla i v duchu česko-německého soupeření v pohraničí. První plány a projekty vznikaly plně v německé režii a částečně i za hranicemi. Nicméně samotná stavba již byla v českých rukou. Lanovku nechaly postavit Československé státní dráhy, obrátily se přitom na chrudimskou firmu Františka Wiesnera, která již měla zkušenost se stavbou zmíněné lanovky na Černou horu ve 20. letech. Samotná stavba ještědské lanovky trvala zhruba rok, práce začaly v červnu 1932 a veřejný provoz začal 27. června 1933. Jde o kyvadlovou visutou lanovku se dvěma kabinami o šikmé délce 1,2 kilometru. Dolní stanice byla napínací, v horní byl umístěn pohon. Na trase byly dvě podpěry vysoké 20 a 26 metrů. Kabiny se od těch, které jezdily na Černou horu, výrazně lišily svým profilem, na koncích byly zúžené a měly pouze jedno čelní sklo na rozdíl od přísně kvádrových kabin se dvěma čelními okny na starší krkonošské lanovce.
V letech 1971 až 1975 prošla ještědská lanová dráha velkou rekonstrukcí. Při ní doznala úprav horní stanice, původní podpěry byly demontovány a nahradila je pouze jedna nová. Zároveň dostala lanovka nové kabiny. Dodavatelem byla opět chrudimská firma, která však po poválečném znárodnění dostala jméno Transporta. Po rekonstrukci je lanovka dvakrát rychlejší (až 10 m/s), mírně vzrostla i kapacita kabin (na 35 osob), takže nová, resp. rekonstruovaná lanovka přepraví 525 lidí za hodinu oproti 330 lidem u staré lanovky.
Ještědská lanovka nepředstavuje jediný způsob, jak se dostat na vrchol Ještědu. Jednak lze nahoru vystoupat pěšky, k ještědskému hotelu s vysílačem ale vede také silnice. Provozní výpadky lanovky proto nemají kritický dopad například na zásobování hotelu. Lanovka nejezdí jednak při technických závadách, k poslední větší poruše došlo v srpnu 2016, kdy dráha nejezdila dva dny. Častěji ji však vyřadí z provozu počasí. Podle Českých drah nejezdí, když je méně než minus 22 stupňů Celsia a také při silném větru. Mezi lety 1980 a 1995 byla ještědská lanovka jedinou kabinovou lanovkou v České republice (nikoli však v Československu, kde jezdily ještě lanovky na Skalnaté pleso a na Lomnický štít ve Vysokých Tatrách). V roce 1980 byla zrušena původní lanovka na Černou horu, kterou následně nahradila nová kabinková lanovka. Od roku 1995 však jezdí kabinová lanovka v Moravském krasu u Macochy.
Tip pro čtenáře
Pro objevování historie lanovek v ČR lze vyhledat další zdroje a mapy, které ukazují trasu, vůz a dobu provozu jednotlivých linek.