Nejvyšší bod: kdesi po cestě (cca 2480 m n. Celou dobu jdete po značených cestách a pěšinách, jen nástupy k ferratám se hůř hledají (na jedné byl sníh, na druhé stržený přechod přes potok). Túra je dost náročná, se značným převýšením a opravdu na celý den - kdo má problémy s koleny, tomu doporučujeme pomoct si lanovkou. Ale prostředí je nádherný, většinu cesty strávíte v otevřeném prostoru, takže je dost příležitostí ke kochání se. Díky okruhu kolem Weisssee to není jen cesta nahoru a zase dolů.
V podstatě hned od parkoviště vás čeká ultrakrpál - nemusíte se bát ranního chladu, protože se zahřejete až až. Široká cesta (vlastně modrá sjezdovka) Vás dovede k jezírku Grünsee, které je opravdu na pohled zelené, díky kopcům, které se v něm výrazně odrážejí. Zde se cesta trochu narovná, aby se poté zaryla mezi louky, kameny (dle ročního období i sněhová políčka) a vytrvale stoupala vzhůru podél potoka Weissenbach. Na chvilku se zmírní na podmáčené travnaté plošince, kde se pasou krávy. Klikaticí cesta krásnou alpskou přírodou vás pořád přivede pod chatu Rudolfshütte. Okruh kolem jezera (modře značený) vypadá na mapě krátký, ale ještě si hezky máknete.
Vycházka kolem Grünsee a první ferrata pro děti
Pokud si chcete vyzkoušet jednoduchou ferrátku pro děcka (info), najdete ji hned na protilehlé straně jezera. My tedy nemohli najít začátek, protože byl pod sněhem, ale nakonec jsme se ze sněhového pole napojili rovnou na lano o pár metrů výše. Ferrata byla zvláštní v tom, že najednou skončila a my to poznali jen díky tomu, že jsme z topa věděli o hromadě kamení na vrchu. Nicméně je to jeden z nejhezčích koutů a pohledů na jezero, který jsem kdy viděla, takže doporučuju se hodně kochat a nespěchat, zvlášť když jste tu sami jako my. Sestup není nijak značený, takže jsme si to namířili prostě rovnou dolů zase na cestu. Než se pěšina opět zvedne do většího kopce, můžete u potoka odbočit na další ferratu, tentokrát naopak pro zkušené a fyzicky zdatné (info). Ti ostatní, kdo nejdou ferratou, mohou počkat nad ní - žel absolutně není vidět, kde, musíte to trochu tipnout.
Naštěstí je to tu placaté, chodíte po skále, a mezi nízkými šutry, tak výstupové lano najdete. Na zpáteční cestu podejděte Rudolfshütte a obtočte kopeček, na jehož úbočí stojí. Klesejte k větší přehradě Tauermoossee. Na cestě 711 jsme narazili na zavřený úsek, tak jsme ho obcházeli kolem říčky a byli jsme rádi - mooc hezký 😊 Přímo nad přehradou se napojíte na velmi pohodlnou širokou cestu až asfaltku. Na rozcestí se dáte vlevo a slibujeme, že toto bude poslední dnešní stoupání (pokud nebydlíte ve 2. patře bez výtahu 😊).
Lanovky Weisssee Gletscherbahn a jejich úseky
Součástí Weißsee Gletscherbahn jsou 3 lanovky. Lanovka Weisssee Gletscherbahn vede z Enzingerboden na konci údolí Stubachtal k horskému hotelu Rudolfshütte. Lanovka má dva úseky. První úsek Seilbahn Rudolfshütte I má převýšení 254 m a délku 1485 m. Jezdí zde gondoly pro 6 osob rychlostí 4m/s. Doba jízdy je asi 6:50 min. Kapacita je 1400 osob/hodinu. První úsek končí na mezistanici Grünsee, kde se přestupuje na lanovku Seilbahn Rudolfshütte II. Tento druhý úsek lanovky má převýšení 568 m a délku 2440 m. Jezdí zde také gondoly pro 6 osob rychlostí 4m/s. Doba jízdy je asi 11 minut. Kapacita je stejná jako kapacita prvního úseku, tedy 1400 osob/hodinu. Celá lanovka Weisssee Gletscherbahn je součástí Skiareálu Weisssee Gletscherwelt. Nad Rudolfshütte se dá ještě pokračovat sedačkovou lanovkou Medelz, která má nástupní stanici u jezera Weisssee jen malý kousek od horského hotelu Rudolfshütte. Horní stanice je ve výšce asi 2 540 m jen asi 500m vzdálená od vrcholu Medelzkopf, ze kterého je krásný výhled a který měří 2 761 m. Medelzbahn má převýšení 345 m a délku 1385 m. Lanovka stojí € 14,- jedna jízda. Můžete koupit i zpáteční jízdu - potom platíte € 18,50. Platí na jednu jízdu vzhůru a jednu zpět v jedné sezóně!!! Pokud navíc nahlásíte, že jste ubytováni na Rudolfshütte, platíte € 17,-!!! V Enzingerboden nyní není žádná možnost ubytování. Pension je zavřen, lanovka nejezdí. Parkoviště je prázdné a postavit stan lze kdekoli. V budově lanovky je otevřen Gepackraum - vytápěná místnost s WC, kde lze také pohodlně přenocovat. Slouží k uschování batohů a lyží, které chcete odvézt na Rudolfshutte. Doprava na chatu Rudolfshütte - pěšky - nejlépe na skialpech - , či ev. rolbou. Je inzerováno že rolba jezdí každý den 8-16h. Realita je taková, že jezdí jednou denně, většinou po 10. hodině. Pokud počítáte s touto dopravou je pro jistotu nezbytné ji objednat na Rudolfshütte.
Další tipy a zajímavosti z oblasti
Toto je místo pro Vaše poznámky a informace. Vyplněním následujícího formuláře můžete přidat na stránku užitečné informace, které se tohoto místa týkají. Vaše poznánka bude před zveřejněním kontrolována administrátorem. Pokud se bude obsah dotýkat více v Průvodci popisovaných míst, může být Vaše vložená informace publikována i na dalších stránkách tohoto Průvodce po Alpách. Zároveň si vyhrazujeme právo Vámi vložené informace nezveřejnit a to i bez udání důvodu. Pokud to umíte, můžete vkládaný text formátovat běžnými formátovacími značkami jako je [b] a [/b] pro tučný text, [i] a [/i] pro kurzívu. Abychom zabránili spamovým robotům automaticky vkládat nesmyslné texty a odkazy, musíte vyplnit 'Kontrolní kód'. Tím se přesvědčíme, že informaci vložil člověk a ne robot. Jedno ze slov v tomto odstavci je zvýrazněno - je zapsáno tučně. Toto zvýrazněné slovo vložte do formuláře jako kontrolní kód. Na velikosti písmen nezáleží. Pokud se vkládané informace týkají minulosti, nezapomeňte v textu uvést i datum. Jméno - nemusíte vkládat své skutečné jméno, stačí nějaká přezdívka. Pokud ho vyplníte, může být použit administrátorem pro komunikaci s Vámi. Výhradně však pro účely doplnění informací nezbytných pro zveřejnění Vaší poznámky.
Trochu zastrčené jezero Offensee najdete na západním konci pohoří Totes Gebirge v nadmořské výšce 649 m. Z centra Kaprunu šesti lanovkami až na Kitzsteinhorn do výšky 3 029 metrů. Tento řetězec lanovek má celkem 12 km. Bad Mitterndorf vás nezklame v žádném případě. Do Bad Mitterndorfu se vyplatí vyrazit na prodloužený víkend, ale klidně i na dva týdny. Dvojice jezer Vorderer Langbathsee a Hinterer Langbathsee, která jsou vzdušnou čarou asi 8 km severozápadně od Ebensee na jižním konci jezera Traunsee je dosažitelná i autem. Přesněji větší z obou jezer. V oblasti Hohe Tauern, neboli Vysokých Taurách jsme podnikli několik krásných výletů. Jedním z nich je i výjezd lanovkou k jezeru Weissee a poté výstup na vrchol Medelzkopf ve výšce 2 762 metrů. Lanovka vás vyveze do výšky 2 315 m.n.m. k chatě Rudolfshütte a tak i v létě můžete narazit na pořádnou sněhovou pokrývku. Doporučujeme před výletem sledovat předpověď počasí. K vrcholu Medelzkopf se můžete přiblížit sedačkovou lanovkou, která jezdí od jezera Weissee. Cesta je značena rakouskými vlajkami. Nejdříve se jde po menších kamenech, kde se vám budou hodit trekingové hůlky. Nejtěžší úsek je, ale ten, který začíná za dřevěným křížem ve výšce 2 515 m.n.m. Kameny se postupně zvětšují, místy mají i více jak 3 metry. Hole jsme tak dali do batohu, aby jsme měli volné ruce a mohli šplhat doslova po čtyřech.. Od kříže na Medelzkopf nám cesta trvala 45 minut a to je to jen 1,2 km. Důležité je sledovat značení a nesejít z cesty, promyslet si každé stoupnutí a zbytečně neriskovat. Na konci stezky je pak velký kovový kříž se kterým se prostě musíte jít vyfotit. Cesta je dlouhá 4,4 km a zabere vám asi 1,5 hodiny. Jde se po menších kamenech, místy po trávě okolo pasoucích se krav a koní. Jezero leží pod Weisssee a je o poznání menší, na první pohled vás ale zaujme svou krásnou zelenou barvou a čistou vodou. Z Grünsee je to k autu ještě další 2 km, ke konci se jde po štěrkové a poměrně prudké cestě. Krimmelské vodopády (v němčině Krimmler Wasserfälle) tvoří kaskáda tří menších vodopádů na horské říčce Krimmler Ache. Vodopády najdete nad vesničkou Krimml, jen pár kilometrů od jedné z nejznámějších oblastí Rakouska - Kaprun/Zell am See. Chcete-li vidět ty nejkrásnější výhledy na Vysoké Taury s mohutnými vodními přehradami v pozadí, vydejte se kousek za městečko Kaprun. Přehrady Mooserboden vám učarují stejně tak jako nám. Kde najdu přehrady Mooserboden a Wasserfallboden? S Maruškou máme rádi cestování. Ať už je to autem, na kole nebo pěšky. Líbí se nám ve městech, vesnicích, ale úplně nejlepší dovolené máme vždy v přírodě. Každý rok se proto vydáváme alespoň na pár dní do Rakouska. Nádherné jezero Hintersee najdete v Rakousku nedaleko Mittersillu. My jsme si jezero oblíbili pro jeho čistotu, nádhernou barvu, okolní krajinu a zvířata, která se tu pasou. Udělejte si sem také výlet a zamilujte se, stejně jako my. Jak se k jezeru dostanu? Od rakouského jezera v Zell am See stoupá do výšky 2 000 m. n. m. hora Schmittenhöhe, ze které se vám naskytne krásný pohled na jezero Zeller See. Na vrchol se dostanete hned čtyřmi lanovkami a na vrcholu si užije spoustu zábavy celá rodina. vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. V Rakousku v oblasti Salzburska jsme s dětmi strávili už nespočet dovolených a každá nám přinesla spoustu nezapomenutelných zážitků. Všechny jsem je dopodrobna sepsala v nyní již beznadějně vyprodaném průvodci Toulky s dětmi v báglu - Rakouské Alpy a okolí, kterého si můžete nyní zakoupit v rozšířené online verzi. O tom, že prostě musíme navštívit ledovcové jezero Weisssee, ať se děje, co se děje, jsem měla jasno. Však i kvůli němu jsme tentokrát vyrazili do oblasti Hohe Tauern a ubytovali se v městečku Uttendorf. Jediný zádrhel byl v tom, že pokud teda nejste nabušení pankáči, tak k jezeru se s dětmi dostanete opravdu jen lanovkou, ledaže byste měli chuť je tedy těch 8 km (nebo kolik to je) do kopce táhnout za vlasy za sebou. Lanovka však zahajovala sezónu až poslední den naší dovolené. A znáte to, check out do 10 hod, stres s balením, takže oujé a máme tady problém. Tak jsme si dovolenou naplánovali výjimečně tak, že jsme neodjížděli v sobotu, ale až v neděli, jen abychom zahájení sezóny stihli. Měli jsme na to jeden jediný den. I tak jsem měla obavy, aby to klaplo. Ne, rezervace potřeba není, protože svět asi ještě neobjevil tohle místo, které pro nás mělo ještě větší kouzlo než právě zmiňovaný Dachstein. No dopadlo to tak, že jsme nakonec stihli to nejkrásnější počasí, které jsme si v tom propršením týdnu mohli přát a v Rudolfshuette (2.315 m.n.m.) jsme dokonce i přespali! Popelce se plní sny! Nejúžasnější tečka za naší dovolenou. Velmi nás překvapilo, jak dlouho se jede z centra Uttendorfu k dolní stanici lanovky Enzingerboden. Jako těch zatáček do kopce! A ta úzká silnice! Už i to byl pro nás zážitek:-). Lanovka nás vyvezla z výšky cca 1500 m.n.m do výšky 2.315 m.n.m., takže se není čemu divit, že jsme tu v létě chodili s dětmi po sněhu. Naše děti byly stejně jako my unešeny. My tím, co jsme viděli - ty skály, jezero, sníh, prostě nádhera! A naše děti tím, co mohly dělat - stavění sněhuláka, lezení po kamenech, schovávání se mezi obří kameny. Prostě nepopsatelné. Jestli se sem vydáte, nezapomeňte na pořádné vybavení. Ač byl konec června a dole teplé počasí na kraťasy, tak tady nahoře jsme já i děti měly legíny, na to softshellové kalhoty, nejteplejší fleesky, softshellky, čepice, rukavice a nakonec děti ještě větrovky přes to všechno. A to nám krásně svítilo sluníčko. První den tedy:-D. My jsme měli trošku problém se vůbec hnout z místa, protože děti si pořád chtěly hrát. Což nám vůbec nevadilo, nám zase stačilo jen stát a koukat. Pak jsme se přeci jen vydali na procházku kolem jezera. Teda kolem… v době, kdy jsme tam byli, byla cesta ještě plná sněhu, čili jsme se vydali raději jen na část trasy. Ono jít s dětmi po kluzkých sněhových plotnách není úplně s prstem v nose. Já osobně moc lituji, že sedačková lanovka, která jezdí od Rudolfshuette ještě výš až do výšky 2.760 m.n.m. zahajovala svůj provoz až o týden později. Svou trasu si tu najde každý. Jestli si chcete z už tak krásného výletu udělat prostě nezapomenutelný zážitek navždy, nocujte tady. Ta večerní procházka, kdy víte, že jste kdesi vysoko v horách uvěznění, všude ticho a jen vy, to je prostě nepopsatelné! Já jsem si tuhle procházku vážně užila a zasloužila. Ještě teď mi je příjemně na duši. To, že v Rudolfshuette je i wellness v ceně noclehu, hernička, fotbálek a indoor stěna, to už je jen třešnička na dortu. Pokud se sem vydáte jen na jednodenní výlet a máte zakoupenou Salzburgerlandcard, bez které my nedáme v této oblasti ani ránu, tak nic:-). Pokud tu chcete nocovat, musíte si už připlatit trochu víc. Ale dobrá zpráva - děti do 12 let tu jsou komplet zdarma! A to platí i v zimě a včetně jídla, wellness a skipassu! Takže když si to spočítáte, kolik dáte třeba ve Špindlu za ubytko a skipas, kde vás stáhnout už za tříleťáky, jste na podobné ceně. Jako levné to není, ale…jak říkáme s kamarádkou „I kdybychom měly měsíc žrát suchary, tak tohle prostě musíme, protože ty zážitky nám nikdo nevezme“. Je to teda trošku přes náš rozpočet, ale i tak vážně uvažujeme, že bychom si tu střihli někdy alespoň prodloužený víkend na lyžích. Tak z tohohle zážitku já žiju dodnes! A pokud jste dočetli až sem, tak vám gratuluji! Máte totiž zřejmě podobnou lásku jako já.
Historie a technické zajímavosti vodního díla Weisssee
Přehradní nádrž Weißee leží v nadmořské výšce 2250 m. Původně tady bylo přírodní jezero, jehož hladina byla o 25 m níže. Na jeho břehu byla v roce 1873 postavená základna Německého a rakouského alpského klubu Rudolfshütte. Vodní dílo vznikalo ve třech etapách. V roce 1929 byla uvedená do provozu elektrárna Enzingerboden a nádrž Tauernmoose, v roce 1941 elektrárna Schneiderau a nádrž Enzingerboden. Už v roce 1941 se začal budovat tunel spojující Weißee a Tauernmoose. V letech 1950 až 1952 byla na Weißee vybudovaná 39 m vysoká gravitační hráz a v roce 1953 došlo k úplnému přehrazení. Předtím byla Rudolfshütte vyhozena do povětří. V roce 1958 byla postavená nová Rudolfshütte. Weißee slouží jako roční úložiště pro akumulační elektrárny ve skupině elektráren Stubachtal.
Často kladené trasy a praktické rady
Po snídani jsme vyjeli z Raurisu údolím Raurisertal do Taxenbachu a údolím Salzachtal jsme přes Bruck an der Großglocknerstraße dojeli do Uttendorfu, kde jsme odbočili na bezplatnou panoramatickou silnici vedoucí údolím Stubachtal. Zaparkovali jsme v Enzingerboden, v blízkosti Alpengasthof Paletti u dolní stanice lanovky Rudolfshütte. Kombinovanou jízdenku se sedačkovou lanovkou Medelzkopflift jsme měli v ceně Salcburské karty. Standardní cena byla € 23,00. Cestou první částí lanovky jsme obdivovali jezero Grünsee a cestou druhou částí lanovky vodopád Schleierwasserfall na přítoku Weißenbachu, který po skalní stěně padal dolů v šířce několika metrů. Lanovka nás vysadila nad jezerem u Rudolfshütte. Nasedli jsme na sedačkovou lanovku Medelzkopflift, která nás vyvezla na plošinu Medelz v nadmořské výšce 2600 m. Během cesty jsme si vychutnali pohled na okolní vrcholy. Po levé straně jsme měli Totenkopf (3151 m) a Hohe Riffl (3338 m), následoval Johannisberg (3453 m) a Schneewinkelkopf (3472 m), pod nimi Ödenwinkelkees. Po pravé straně jsme měli Tauernkogel (2683 m), Rotkogel (2611 m) a Granatspitze (3086 m). Za nimi se za sedlem Granatscharte tyčil k obloze vrchol Stubacher Sonnblick (3088 m). Před sebou jsme měli cíl naší cesty Medelzkopf (2761 m). Po výstupu z lanovky jsme se dívali dolů na Weissee a vpravo od něho na Tauernmoossee s nejdelší zakřivenou hrází v Evropě. Za nimi dominovaly vrcholy Kitzsteinhorn (3203 m) a Hocheiser (3206 m). Vystoupali jsme k jezírku Madelzlacke. Po kamenité stezce jsme vystoupali až na vrchol Medelzkopf s vrcholovým křížem. Malé úsilí při výstupu stálo za to. Naskytl se nám nádherný panoramtický výhled na všechny třítisícovky, které jsme při jízdě lanovkou i výstupu viděli. Nově i pohled do údolí Dorfertal a nad ním mohutné Kreuzwandspitze (3032 m), Kendlspitze (3086 m), Gradötz (3063 m), Oberer Muntanitzpalfen (3170 m), Großer Muntanitz (3232 m), Luckenkogel (3100 m) a Aderspitze (2990 m). V údolí se zelenalo Dorfersee. Sestoupili jsme dolů a pokračovali sedačkovou lanovkou k Weißee. Vše jsme měli před sebou a pod sebou. K tomu pasoucí se krávy, divoký Tauernmoosbach a z Weißee do něho padající vodopád. Kolem přehrady Enzingerboden a potoka Stubache jsme údolím Stubachtal sjeli po panoramatické silnici do Utterdorfu a údolím Salzachtal do Kaprunu. Tady jsme si prohlédli soutěsku Sigmund-Thun-Klamm, kterou si cestu razí Kapruner Ache. Po prohlídce jsme pokračovali údolím Salzachtal do Taxenbachu a údolím Raurisertal do Raurisu.
