Kurzové přepočty a jejich vliv na vstupní cenu majetku a závazků

Kurzové přepočty jsou jedním z nejčastějších témat, které účetní řeší při práci s fakturami, zálohami nebo majetkem v cizí měně. Po posledních legislativních změnách přibylo několik důležitých pravidel - nejen v účetnictví, ale i v daních. Zákon o účetnictví od roku 2024 umožňuje vést účetnictví nejen v české koruně, ale i v jiné funkční měně - typicky v eurech, amerických dolarech nebo britských librách. Účetní jednotky musí majetek a závazky v cizí měně přepočítávat na měnu účetnictví tzv. obecným kurzem. Ten je definován jako kurz vyhlášený centrální bankou. Zákon umožňuje rozdíly zaúčtovat průběžně, nebo až k rozvahovému dni.

Co znamená obecným kurzem a kdy se používá

Z judikatury vyplynulo, že mohou být vyloučeny ze základu daně - pokud se účetní jednotka rozhodne vstoupit do tzv. režimu vylučování kurzových rozdílů. Tento krok však musí oznámit správci daně do 3 měsíců od začátku zdaňovacího období. Jak upozorňuje RNDr. Jinými slovy - pokud v prosinci odešlete zálohu za stroj, který bude v lednu dodán, částku k 31. 12. nepřepočítáváte. Chcete vědět, jak správně účtovat zálohy a kurzové rozdíly podle aktuálních předpisů? Podívejte se na ukázku z online školení Kurzové přepočty v účetnictví a daních vedeného RNDr.

kurzové rozdíly a jejich zařazení v účetnictví

Možnosti přepočtu a jejich dopady na daňové výnosy

Zákon o daních z příjmů stanoví, že účetní jednotky mohou pro přepočet používat kurz z účetnictví (např. pevný kurz nebo denní kurz ČNB) nebo jednotný kurz vyhlášený Ministerstvem financí. Podle § 4 odst. 8 zákona o DPH se pro přepočet cizí měny na koruny používá kurz devizového trhu vyhlášený ČNB, nebo referenční směnný kurz Evropské centrální banky. Plátce může využít i pevný kurz, pokud ho má nastavený interním předpisem - například čtvrtletní. Pohlídejte si rozdíly mezi účetními a daňovými přepočty. Nepřepočítávejte zbytečně zálohy. Sledujte interpretace Národní účetní rady.

Rozlišujte realizované a nerealizované rozdíly. Co znamená režim vylučování kurzových rozdílů? Dobrovolná volba, kdy nerealizované rozdíly nevstupují do základu daně. Oznámení je nutné podat do 31.

interpretační pravidla pro režim vylučování kurzových rozdílů

Praktické příklady a jejich dopady na účetnictví

Přehled vybraných situací: pokud dojde k zahrnutí záloh, rozlišují se situace s pohledávkami, cizoměnovými závazky i dlouhodobým majetkem. Příklady ukazují, jak se na rozvahovém dni a při uskutečnění účetních případů používají kurzy ČNB či komerční banky, a kdy vznikají kurzové rozdíly. Dále se uvádí, že pokud má účetní jednotka devizový účet, používá se vždy kurz ČNB; pokud devizový účet není zřízen, používá se pro přepočet kurz komerční banky. K rozvahovému dni se kurz vždy používá podle ČNB, u rozvahových položek však mohou nastat specifické rekvalifikace a interní doklady pro přesný přepočet.

přepočet záloh a rozdíly ke dni rozvahy

Konkrétní postup při zálohách a očekávaných dodávkách

V praxi se uvádí situace, kdy záloha na nákup dlouhodobého majetku byla poskytnuta za 10 000 EUR s kurzem 25 Kč/EUR a k 31. 12. byl kurz 24,50 Kč/EUR. K vrácení zálohy dojde v příštím roce, kdy je kurz ke dni vrácení 25,20 Kč/EUR. Řešení je uvedeno v interpretaci NÚR I-43. Pokud vzniká riziko vratky plnění, účtuje se kurzový rozdíl. Je třeba hodnotu účtu 052 přeúčtovat na účet 314.

Další částí jsou postupy při zálohách na zboží v EU a jejich kurzových rozdílech - kurzové rozdíly se k rozvahovému dni počítají i pro zálohy související s budoucí dodávkou. Vypočtený kurzový rozdíl pro konkrétní částku se ukazuje jako rozdíl mezi kurzem v ČNB a kurzem zúčtovaným při úhradě.

příklad kurzových rozdílů u záloh na zboží

Základní pravidla pro oceňování majetku a zásob a role vedlejších pořizovacích nákladů

Vyhláška k zákonu o účetnictví uvádí výčet toho, co se zahrnuje do ocenění majetku, a zároveň vymezuje, co se do pořizovací ceny nezahrnuje. Mezi nejčastější vedlejší pořizovací náklady patří dopravné, montáž, zaškolení pracovníků, clo a další. Pořizovací cena stroje se tedy skládá z pořizovací ceny plus vedlejší náklady, a odpočítává se dotace, která snižuje hodnotu majetku. V případě zaškolení pracovníků jsou náklady zaúčtovány na nákladový účet, nikoliv do pořizovací ceny. Pořizovací cena majetku by měla zohledňovat všechny nutné náklady pro uvedení majetku do provozu.

vedlejší pořizovací náklady a jejich vliv na pořizovací cenu

Praktické shrnutí pravidel a významných zásad

Praktický nástin: pokud účetní jednotka pořizuje nový majetek, odečte se dotace a provádí se potřebné kalkulace nákladů včetně dopravného, montáže a dalších nákladů, které jsou součástí pořizovací ceny. Dlouhodobý majetek se oceňuje dle § 25 ZÚ a vedlejší pořizovací náklady mohou být součástí ocenění, pokud jejich povaha odpovídá danému majetku. Z hlediska daní se vedlejší náklady mohou stát daňovým nákladem, pokud jsou uznány jako daňový náklad podle ZDP. Zahrnutí nákladů do pořizovací ceny i daňové dopady vyžadují pečlivé posouzení jednotlivých položek a soulad s vyhláškami a zákony.

shrnutí pravidel oceňování a dopadů na daňový základ

tags: #kurzovy #rozdil #soucast #vstupni #ceny