Královská stezka a dávná cesta Králova dvora: propojení historie, krajiny a moderní rozvoje

MAS Královská stezka je financována prostřednictvím projektu s názvem Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Královská stezka o.p.s. Projekt je zaměřen na podporu realizace strategie SCLLD MAS Královská stezka - Zapomenutý Kraj v období 1.7.2018 až 31.12.2023. V rámci implementace půjde o činnosti spojené s procesem administrace SCLLD a projektů, jež SCLLD naplňují. Výsledky projektu: Výsledkem projektu bude větší zapojenost místní komunity do rozvoje regionu a také je předpokládána implementace velkého množství rozvojových projektů. Realizátorům těchto projektů je třeba poskytovat veškerou podporu a také orgánům MAS, tak aby se strategie zrealizovala včetně jeho monitorovacích indikátorů.

Základní údaje Královská stezka o. p. s. Místní akční skupina Královská stezka (dále "MAS") je organizační složkou Královská stezka o. p. s. založenou za účelem realizace komunitně vedeného místního rozvoje na území MAS Královská stezka. Základním cílem MAS je zlepšování kvality života a životního prostředí ve venkovských oblastech metodou LEADER. MAS je společenstvím občanů, neziskových organizací, soukromé podnikatelské...

Propagace MAS V této sekci jsou k dispozici ke stažení brožury a informační letáky MAS Královská stezka týkající se kulturních a přírodních památek a turistických zajímavostí na území regionu působnosti MAS. Region MAS leží v geografickém středu České republiky a sousedí s chráněnou krajinnou oblastí Železné hory. MAS Královská stezka zahrnuje 72 obcí, v nichž žije celkem 56 320 obyvatel (údaj k 1. 1.)

Zvláštností území je především jeho uklidňující ráz a ideální podmínky pro aktivní odpočinek, především pro cykloturistiku, turistiku a rozvoj agroturistiky.

Historie Králova dvora jako inspirace pro obecné dějiny

Posuneme se v čase do období 14. století, do doby, kdy na místě současného Obecního domu na Náměstí republiky v Praze stávalo honosné sídlo českých králů zvaný Králův dvůr. Ale to už předbíháme, nyní jsme v době velkého rozmachu. Králův dvůr nechal postavit koncem 14. století panovník Václav IV. Doposud panovníci sídlili na Pražském hradě, ale jeho studené zdi a špatné podmínky nebyly pro život vladaře zcela postačující.

Proto Václav IV. investoval nemalé peníze do stavby, která budoucích 100 let bude hlavním sídlem českých panovníků a nejdůležitějším místem v zemi. Do zcela nové luxusní rezidence na hranici Starého a Nového města pražského se Václav IV. přestěhoval roku 1383. Dvůr s dominantním věžovitým palácem pohltil i některé okolní domy. Nejznámějším z nich byl tzv. Hankův dům, který proslul vyobrazením nahých lazebnic. Dále si představte v místech, kde dnes stojí obchodní dům Kotva, domy pro služebnictvo, kryté galerie a třeba i lázně. Okolní náměstí a přilehlé okolí zabíraly zahrady a lvinec.

Po Václavu IV. bydlel v Královském dvoře také Zikmund Lucemburský, Albrecht Habsburský a poté i jeho syn Ladislav zvaný Pohrobek, který zde zemřel a také král Jiří z Poděbrad. V této době byl palác skoro srovnatelný s velikostí tehdejšího Pražského hradu a přesto opět přestal stačit a nedokázal vedle dvora pojmout ani celou královskou rodinu. V době Jiřího z Poděbrad přesně v roce 1462 vznikla v Králově dvoře i jedna zajímavá listina. Dnes je možná až trochu pompézně označována za předchůdce OSN, ale to jen ukazuje na její výjimečnost.

Tato listina s názvem „Smlouva o nastolení míru v celém křesťanstvu“ nabádala evropské panovníky k vytvoření společenství pro udržení trvalého míru a to na principu národní svrchovanosti, zásady nevměšování a řešení vzájemných sporů mezinárodním soudním tribunálem. Smlouva také navrhovala, aby se evropské země sjednotily v boji proti Turkům, kteří ohrožovali tehdejší křesťanský svět. A toto vše bez papeže.

Podle dochovaných historických pramenů a záznamů architektů měla budova Královského dvora trojúhelníkový půdorys. V jihozápadním křídle se nacházel věžový palác. Součástí budovy byl také velký sál, ve kterém se konala důležitá královská jednání a jiné významné akce. Na dobu, kdy zde pobýval král Jiří z Poděbrad pamatuje i tento text: „Zde, ve dvoře králově, od r. 1454 po 17 požehnaných let žil a působil představitel české myšlenky národní ve smyslu náboženském i státním Jiří z Poděbrad.“

Tehdy zde bylo rušné středisko, kde se scházela poselstva z cizích zemí a kde se konaly sjezdy i sněmy zemské. Odtud vyšlo heslo spolku knížecího, zvoucí Evropu již v 15. století jménem obecného řádu a pokoje k úpravě vztahů mezinárodních a k odcírkevnění života politického. Zde 12. srpna 1462 Jiří prohlásil, že je hotov za kalich položiti trůn i život. Zde 14. dubna 1467 odvolal se k obecnému koncilu proti papeži Pavlovi II., jenž jej proklel za kacíře a zbavil trůnu. A zde uprostřed velikého zápasu mezi českým národem a církví římskou, ne vítěz, než ani přemožený, zemřel 22. Čeští panovníci zde sídlili po dobu sta let, v roce 1484 se král Vladislav Jagellonský přestěhoval zpět na Pražský hrad.

Proměna prostoru a význam pro dnešní turistiku

Od začátku 16. století se v již bývalém Královském paláci střídali majitelé jako na běžícím pásu a po většinu této doby palác chátral. Až roku 1625 se dostal do držení rodu Lobkoviců a ti jej prodali kardinálovi Arnoštu Vojtěchu z Harrachu. Palác se proměnil v arcibiskupský seminář. V roce 1689 zachvátil území Starého Města obrovský požár. Královský dvůr byl téměř zničen a následně znovu pro seminář obnoven. V této době byl vybudován nádherný kostel sv. Vojtěcha podle projektu Jeana Baptisty Matheye. Josefínské reformy další rozvoj areálu opět ukončily. Seminář byl po zrušení Jezuitského řádu přestěhován do Klementina a kostel sv. Vojtěcha byl předán vojenskému eráru, který zde otevřel vojenskou kadetní školu tzv. Kadetku a areál opět začal chátrat. Koncem 19. století byl bývalý Královský dvůr již značně zbědovaný a přešel do vlastnictví Živnobanky. Ta tuto významnou historickou památku dala roku 1903 zbourat.

Zajímá vás více podrobností? Seznamte se s jednou z nejdůležitějších staveb české státnosti. republika. Tato pro novodobou českou historii zásadní událost, navazovala na nové uspořádání Evropy po první světové válce a rozpad Rakouska - Uherska. Obecní dům je nádhernou ukázkou pražské secese. Dala jej postavit pražská obec v letech 1905 - 12. Královská cesta není název žádné pražské ulice a ani ji nenajdeme na žádné mapě. Přesto je často zmiňována v turistických průvodcích a patří mezi ta místa, která jsou lidmi nejhojněji navštěvovaná.

Turistický průvodce Prague City Line - Praha 1 - historické centrum (velikost souboru: 6,8 MiB) Aktualizováno: 14.10.2018 - Tištěný průvodce ve formátu PDF + nově se SLEVOVÝMI KUPÓNY vás provede historickým centrem Prahy 1. Asi nikde jinde nenajdete takovou koncentraci historických památek a míst, kde na vás dýchá historie a romantika dávno zašlých časů. Enthält RABATT-COUPONS. die schönsten Orte in Prag führt. Vstupte do světa pražských pověstí a setkejte se tváří v tvář s duchy a přízraky staré Prahy!

Trasa Královského průvodu vede rozmanitou cestou, při níž se střídá městská i venkovská zástavba. Je lemována říčkou Litavkou a řekou Berounkou a míjí významné památky berounského regionu. Její celková délka činí necelých 15 kilometrů, které průvod absolvuje během dvou dnů. Chcete se k průvodu přidat jako divák a následovat dobové veselí na trase? Pak si určitě přečtěte pokyny pro návštěvníky. Toužíte si zahrát na rytíře, zbrojnoše nebo třeba dvorní dámu?

V sobotu 30. května se průvod setká před radnicí v Králově Dvoře, kde se zformuje. V 9.45 vyjede od radnice. V 11.00 Průvod odjede ze zámku Králův Dvůr ulicí 5. května, poté půjde ulicemi Tovární, V Lukách, cyklostezkou podél Litavky. Radnice Beroun - nám. V 15.00 Královský průvod vyjede od berounské radnice. Trasa průvodu na Tetín povede ulicemi Palackého, Hornohradební, Havlíčkova, přes Nám. Marie Poštové. Dále půjde ulicemi Tyršova, Koněpruská, Na Ratince a stezkou sv. Ludmily k Tetínu, kde se napojí na silnici Župní a v 16.30 dojede na nám. Nám. V neděli 31. května se průvod v 9.45 seřadí na náměstí Kněžny Ludmily v Tetíně a v 10.00 vyjede k fotbalovému hřišti v Tetíně ulicemi Na Parkáně, Dr. Aksamita, Na Knížecí a Hájka z Libočan. Dále pak pojede cyklostezkou sv. Ludmily podél řeky Berounky k mostu v Srbsku. Pak ke kempu přes Srbeckou lávku a dále ulicí K Přívozu, Sokolskou a Na Bříči. Do kempu v Srbsku slavnostně přijede ve 14.00.

Naučné stezky a příroda kolem Berouna a Králova Dvora

Výprava do pravěku v srdci Křivoklátska. V malebné obci Skryje nad řekou Berounkou, která je celosvětově proslulá nálezy zkamenělin, naleznete jednu z nejzajímavějších naučných stezek pro rodiny s dětmi ve středních Čechách. Naučná stezka Po stopě trilobita provede návštěvníky místy, kde před stovkami milionů let šumělo prvohorní moře. Trasa je koncipována jako zábavné putování za tajemstvími geologické minulosti, při kterém se stírají hranice mezi učením a hrou. Pro každého z Vás, kdo chce zažít vzrušení z objevování zkamenělin na vlastní kůži a užít si výhledy do údolí Berounky, je tento okruh ideálním tipem na výlet.

Co na stezce najdete? Trasa o délce přibližně 2 km nabízí 12 zastavení, která jsou plná interaktivních prvků. Místo dlouhých textů zde na děti čeká komiksový průvodce, který jim představí život v kambriu a práci slavného paleontologa Joachima Barranda. Stezka je doslova posetá zábavou - najdete zde prolézačky ve tvaru trilobitů, dřevěné pexeso, „kukátka“ zaměřená na okolní dominanty či obří lupu. Největším lákadlem je však suťoviště v lokalitě „Pod hruškou“, kde si můžete sami vyzkoušet práci paleontologa. S trochou štěstí a trpělivosti si možná právě Vy odnesete domů malý úlomek břidlice s otiskem pravěkého živočicha.

Pro koho je stezka vhodná? Stezka je primárně určena pro rodiny s dětmi (od cca 3 let), které ocení množství herních prvků a srozumitelnou formu informací. Trasa je středně náročná, vede po polních cestách a lesních pěšinách s několika stoupáními a klesáními, proto není vhodná pro kočárky ani odrážedla. Místo si užijí také školní výlety a běžní turisté, kteří se zajímají o přírodu a historii Země.

Co můžete navštívit v okolí? Návštěvu stezky rozhodně spojte s prohlídkou Památníku Joachima Barranda, kde uvidíte ty nejkrásnější nálezy z okolí. Jen kousek od obce se nacházejí romantická Skryjská jezírka s malým vodopádem, ke kterým vede příjemná turistická trasa. Zdatnější turisté mohou vyrazit na zříceninu královského hradu Týřov, která se tyčí na strmém ostrohu nad řekou a nabízí úchvatné výhledy. Stezka vede z Berouna na čtyři světové strany.

Trasa A začíná prvním informačním panelem U Ovčína, který se nachází v místě, kde podle archeologických nálezů leželo nejstarší osídlení Berouna. Druhé zastavení vás upozorní na výskyt vzácné teplomilné užovky podplamaté a další živočichy žijící v Českém krasu. Třetí zastavení, umístěné v blízkosti lomu Alkazar, připomíná těžbu vápence a současné obyvatele zdejších štol - netopýry. Na čtvrtý panel naučné stezky narazíte v místech, kde se do Berounky vlévá říčka Loděnice. Ještě než přijdete do Srbska, minete pod skalami naučnou tabuli, zmiňující se o jeskyních v okolí. Ve směru na Králův Dvůr jsou čtyři panely naučné stezky označeny písmenem B. První se nachází v těsném sousedství skateparku a přináší informace o historii Berouna, o první zmínce o městě, o stavbě železnice, ale i o současných akcích. Na zkameněliny a osobu slavného badatele Joachima Barranda upozorní návštěvníky druhé zastavení, třetí stojící u lávky přes dálnici zase zmiňuje vývoj těžby vápence na Berounsku. Na informační tabuli B4 se dozvíte o historii Králova Dvora a jeho současnosti. Kromě informačních desek je na cyklostezce instalováno i pět velkých panelů s mapami. V Králově Dvoře dojde v letech 2023/24 k rozšíření cyklostezky a také vybudování turistické lávky přes Litavku. Dalšími trasou je odbočka z Berouna na Nižbor. Cyklostezka vede v tomto směru od autobusového nádraží přes novou dřevěnou lávku přes Vrážský potok, pokračuje přes rybí přechod nové vodní elektrárny, dále ulicí Na Hrázi až k novému mostu přes Berounku, který cyklisty i pěší dovede do oblasti zvané Na Ptáku. Stezka spojuje Beroun také s královským hradem Karlštejnem a zříceninami hradů Žebrák a Točník. Husovo nám. Cestujte pohodlně vlakem kamkoliv a kdykoliv. 28. 1. 6. 6.30. 12. 9.13. 13.

Obraz Králova dvora a Prahy z doby středověku

tags: #kraluv #dvu #kralovska #stezka