Kinský z Nového Zélandu: život a vědecký odkaz české aristokracie v historii ornitologie

Můžete neomezeně číst iDNES.cz, Lidovky.cz, Expres.cz a Antiyoutuber.cz. K tomu dostanete také noviny a časopisy v elektronické podobě. Zachováme vám vše tak, jak jste zvyklí a reklamu přizpůsobíme vašim zájmům. Pokud využijete místo platby udělení souhlasu s reklamou (tj. budou Vám zobrazovány v rámci našich webů iDNES.cz, Lidovky.cz, Expres.cz a Antiyoutuber.cz2 reklamy a to cílené i necílené. aby Vám byly zobražovány reklamy, které Vás budou zajímat. Váš souhlas s cílením reklamy můžete kdykoliv odvolat, pokud jej však odvoláte, budete vyzváni k přechodu na iDNES Premium bez reklam. Souhlas pro jiné účely, než je cílení reklam (např. Některé údaje (nikoliv však pro cílení reklamy) zpracováváme na základě tzv. oprávněného zájmu. Podrobné nastavení. pro tento účel jako celkem. jakou jsou např. tzv. komerční sdělení či selfpromo naší společnosti a jejích dceřiných společností. 2 Pro ostatní webové stránky naší společnosti si můžete zvolit nastavení zvlášť. Klikněte na ikonu AdBlock, kterou najdete obvykle v pravém horním rohu prohlížeče. Využijte služby iDNES Premium bez reklam a můžete neomezeně číst iDNES.cz, Lidovky.cz, Expres.cz a Antiyoutuber.cz. K tomu dostanete také noviny a časopisy v elektronické podobě.

Narodil se na zámku v Kostelci nad Orlicí jako nejstarší syn hraběte Františka Josefa Kinského (1879-1975) a jeho manželky Marie Pauline. Od mládí se věnoval sportu a vynikal v hokeji (roku 1934 byl dokonce nominován do československé hokejové reprezentace v zápasu s Francií). V roce 1934 úspěšně absolvoval studium na Vysoké škole technické v Brně, kde získal titul zemědělského inženýra. Jeho celoživotní vášní byla příroda a především ornitologie.

Již od mládí se podílel na správě rodových panství a současně pomáhal s ochranou vzácných druhů ptactva; během svého života v Československu patřil k průkopníkům metody kroužkování, které později inovoval i po odchodu do exilu. Pyšnil se mimořádnou sbírkou ptačích vajec, darovanou Národnímu muzeu v Praze, jež svým rozsahem patřila svého času k největším na světě. Roku 1937 se oženil se švýcarskou aristokratkou Camillou Sidonií von Pourtales.

V září 1939 patřil spolu s dalšími příslušníky rodu Kinských k signatářům „Prohlášení české a moravské šlechty“ adresovaného prezidentovi Emilu Háchovi, jež vyjadřovala loajalitu českému národu po okupaci českých zemích nacistickým Německem. V průběhu okupace se pro svou účast v odbojovém hnutí ocitl v hledáčku gestapa. Po osvobození českých zemí v květnu 1945 se nadále podílel na správě rodového majetku a současně rozvíjel širokou vědeckou a publikační činnost v oboru ornitologie.

Po komunistickém státním převratu v únoru 1948 a následné perzekuci v podobě konfiskace rodových panství se v srpnu téhož roku rozhodl i s rodinou pro odchod ze země. Doma zanechal veškeré ornitologické sbírky a s manželkou Camillou se v zájmu uchování jejího švýcarského občanství formálně rozvedli, načež se jejich cesty rozešly. Spolu s českými přáteli Bohuslavem Sedlákem a Arnoštem Wratislavem se ocitl ve svízelných podmínkách v uprchlickém táboře Ludwigsburg u Stuttgartu. Počátkem roku 1949 přijal nabídku svého švagra, hraběte Kryštofa Bernarda z Galenu, který jej pozval k pobytu na svém rodovém sídle Assen ve Vestfálsku.

Zde se Kinský věnoval výzkumu místního ptactva a obnově svého vědeckého zázemí. Koncem roku 1949 se rozhodl pro odchod na Nový Zéland, kde se mu díky konexím jeho západoněmeckých příbuzných naskýtaly možnosti pro znovunastartování vědecké kariéry. Po příletu na Nový Zéland se na několik měsíců ocitl v uprchlickém táboře, a poté vykonával převážně dělnické profese. Jeho situace se zlepšila počátkem roku 1951, kdy získal místo fotografa novozélandské ornitologické společnosti. Téhož roku se také shledal se svou rodinou; manželka a obě jejich dcery se k němu připojily po letech strávených v Evropě.

Od roku 1955 působil jako kurátor v prestižním wellingtonském Dominion Museum. Jako vedoucí ornitologických sbírek si získal obdiv svých kolegů pro své odborné znalosti a pro zdokonalení a inovace systému kroužkování ptáků, který přinesl z Evropy. Publikoval velké množství článků v nejprestižnějších časopisech a jeho texty se objevovaly také v učebnicích ornitologie. Dále se také zdokonaloval ve studiu ptactva, jeho anatomii, hnízdění a migraci. Stal se světovým expertem na vzácný druh malého modrého tučňáka (Eudyptula minor).

Unikátní byly též jeho zásluhy v oblasti filatelie; jeho dlouhá desetiletí budovaná sbírka poštovních známek s vyobrazením ptáků patřila k nejuznávanějším na celém světě. Roku 1976 odešel do penze, ale dále se věnoval vědecké činnosti. V roce 1980 spolu s manželkou opustili po třech desetiletích novozélandský domov a odešli za dcerami do Velké Británie.

porovnání zobrazení ptáků a filatelie v kariéře

Bedřich Karel Kinský (1911 - 1999) pocházel z kostelecké větve starobylého hraběcího rodu, který panství v Kostelci nad Orlicí ve východních Čechách vlastnil od konce 18. století. Vystudoval Vysokou školu technickou v Brně, kde získal titul inženýra zemědělských věd. Jeho hlavním zájmem však byla ornitologie. Zpočátku se soustředil na kostelecké panství a rybníky východních Čech. Jak je uvedeno na webu i60.cz v článku historika Martina Nekoly, po roce 1945 se coby nejstarší syn podílel na správě rodových majetků.

Měl na starosti zámek, cihelnu a velkostatek. Současně však pomáhal s ochranou vzácných druhů ptactva, vyvíjel nové metody kroužkování, studoval stravovací návyky, pyšnil se mimořádnou sbírkou vajec, kterou věnoval Národnímu muzeu. Zajímal se však i o další aspekty života ptáků. Na kosteleckém zámku měl zřízenou laboratoř zvanou „Faustova“, kde preparoval žaludky a volata ptáků a analyzoval jejich obsah. Materiál mu k tomu dodával mj. Otto Kadlec. Pro ornitologii však byla zřejmě nejdůležitější jeho kroužkovatelská aktivita. V letech 1939 - 1948 okroužkoval ve spolupráci s Kroužkovací stanicí Národního muzea v Praze přes 10 tisíc ptáků, 80 z nich bylo zastiženo v zahraničí.

Jeho úspěšnou vědeckou kariéru v rodném Československu však přerušil komunistický puč v únoru 1948. Nepříznivé politické poměry, konfiskace majetku a hrozba vězení jej donutily emigrovat. Manželka Camilla, která byla švýcarskou občankou, společně s dvěma dcerami odešly již na jaře zmíněného roku, on je následoval v srpnu. Protloukal se všelijak, nějakou dobu dokonce strávil ve svízelných poměrech v uprchlickém táboře Ludwigsburgu u Stuttgartu, než jej odtud dostala sestra, provdaná za vestfálského hraběte.

Bedřich Kinský přicestoval do novozélandského hlavního města Wellingtonu na podzim 1949, zatímco děti navštěovaly školy ve Švýcarsku a USA. Všichni se setkali až o dva roky později. Jeho cesta mezi špičkové vědce však nebyla jednoduchá. Jako mnozí jiní emigranti, i on začínal v nové zemi, jak se říká, od píky. Téměř dvoumetrový, majestátně vyhlížející hrabě zpočátku pracoval v obyčejných profesích, například jako lesní dělník nebo na jatkách. Teprve posléze získal úřednickou pozici v metropoli. Ihned se stal členem místní ornitologické společnosti a fascinoval kolegy svými odbornými znalostmi a získal si jejich upřímný respekt. Od roku 1955 působil v Dominion Museum, pak jako vedoucí kroužkovací stanice a nakonec jako hlavní kurátor ornitologických sbírek. Zavedl nový systém kroužkování ptáků a světové prvenství si získal v používání speciálních kroužků z nerezavějící oceli a vynalezl dokonce zvláštní nástroje pro jejich výrobu.

Publikoval velké množství článků v odborných časopisech, jeho texty se objevovaly v učebnicích ornitologie, dlouhá léta katalogizoval druhy a poddruhy ptáků, zejména ty mořské. Ve svých prvotřídních studiích přinášel dosud neznámé poznatky o albatrosech, raccích i ptácích kiwi, hýčkaném symbolu země. Studoval jejich anatomii, chování, migraci, hnízdění, potravu. Stal se zejména předním světovým expertem na malého modrého tučňáka (Eudyptula minor).

Seznam Kinského vědeckých úspěchů, dokumentárních fotoalb a filmů se vydatně rozrůstal. Hrabě Kinský alias Fred Kinsky býval opakovaně zván na vědecké expedice do Austrálie, Jižní Ameriky a na tichomořské ostrovy. Čtyřikrát se také vydal na cestu kolem světa. Věhlas získával i díky svému druhému koníčku, filatelii, přičemž sbíral především známky s vyobrazením ptáků. V roce 1976 odešel do zasloužené penze. Hrabě Bedřich Karel Kinský svoji vědeckou erudicí, svým mezinárodním významem, respektem kolegů a svými rozsáhlými znalostmi v oboru ornitologie dokázal, že i mezi šlechtici byly a jsou vynikající vzdělané osobnosti.

tags: #kinsky #novy #zeland