Baskicko se mu stalo domovem díky přítelkyni a už sedmým rokem zde tráví svůj čas. Jak vidí Zdeněk Rod život ve specifickém autonomním společenství Španělska?
Jak Baskicko formuje identitu a jazykovou pestrost
V rámci Španělska se Baskicko řadí na seznam nejbohatších regionů s nízkou nezaměstnaností. Za baskickým ekonomickým rozvojem stojí primárně strojírenství. Naopak přistěhovalci z třetích zemí pracují v pohostinství. Cizinci to zde ale nemají vždy jednoduché a ne vždy si vystačí se znalostí španělštiny. V celé řadě firem se totiž vedle znalosti španělštiny vyžaduje i znalost baskičtiny, což je jazyk sui generis. Baskičtina se neřadí do žádné jazykové rodiny a doposud se vedou spekulace o jejím původu; některé teorie hovoří o jednom z prvních jazyků na Pyrenejském ostrově, jiné o kořenech na Kavkaze. Pokud ale neovládáte baskičtinu, Baskové nemají problém s vámi mluvit španělsky (kastilsky).
Typické sociální vazby a způsob života
Baskové jsou v mnoha ohledech podobní Čechům. Baskická společnost klade důraz na rodinu a přátele; cuadrilla je skupina přátel, která se udrží po celý život. Baskové také nežijí v takovém spěchu a chtějí si život užívat; důraz na kvalitní a rozmanité jídlo patří k jejich kulturnímu dědictví. V rámci kuchyně se vyjímají michelinské restaurace a tradiční sidrerías (sagardotegi), kde se točí cider a podávají místní speciality.
Rodiny bývají velké, během roku se pravidelně scházejí a tráví společně svátky. Typické české Vánoce s pečeným kaprem tu nečekejte; Baskové tradičně tráví čas ve velké rodinné společnosti. Z hlediska identity jsou Baskové hrdí na svou kulturu, která přežila i během Frankovy diktatury. Jejich hrdost se však projevuje různě; dosažení nezávislosti Baskicka už není společenským tématem, výjimkou zůstávají radikální skupiny.
Co vás nejvíce překvapí při setkání s Baskičany? Snadná integrace do místní společnosti a silné rodinné vazby, stejně jako originální baskická jména jako Ainara, Gorka či Egoitz. Zároveň se však objevují rozdíly v pohledu na minulost spojenou s ETA. ETA již neexistuje, ale její odkaz přetrvává v některých hospodách a rodinách, kde se občas objevují fotografie odsouzených členů. Dosažení nezávislosti Baskicka není společenským tématem napříč většinou populace; v katalánské politice zmíněná tematika stále hýbe veřejným diskurzem.
Praktický život a každodennost v Baskicku
Životní styl Basků je aktivní: sport, horská turistika a tradiční hry (pelota) jsou častější než v Česku. Důležitá je rodina a společné trávení času s přáteli; valencijský životní styl zde není priorita. Baskické městské prostředí se vyznačuje kvalitní infrastrukturou a rozmanitou gastronomií, včetně tradičních taveren a kinety k ochutnání pintxos a txakolí, místního bílého vína. Pro cestovatele je Baskicko zajímavé i díky své geografii - zelené kopce, pobřeží a horstvo vnitrozemí.
Vzdělání a lokální školství mohou být pro cizince výzvou. Při stáži nebo pobytu v baskických školách, které bývají zapojené do mezinárodních projektů (např. Erasmus+), může nastat rozdíl v metodách výuky a v zapojení technologií. Srovnání s českým školstvím ukazuje, že i když některé hodiny mohou působit tradičně, jiné používají moderní metody, spolupráci a technologická řešení, a dokonce i dílčí mezinárodní projekty. Přestávky na škole často probíhají volně a mimo stavbu, což je jiné než v ČR.
Kulturní místa a klíčová místa k návštěvě
Donostia (San Sebastián) nabízí pravé baskické poměry na pobřeží a pintxo-pote, kde se během objednání nápoje dostane zdarma menší tapas. Gaztelugatxe, ikonický skalnatý ostrůvek s kaplí, je častým turistickým cílem. Pláž Zumaia ukazuje jedinečnou geologii s flyšovými útvary. Vnitrozemí láká do Goierri a k hoře Txindoki. Návštěva sagardotegi (sidrería) představuje autentický zážitek z místního cideru, s typickou obsluhou a chutěmi místních specialit, včetně ovčího sýra, tresky a hovězího masa. Rioja Alavesa láká na vinařství a vinice, zejména Elciego, Laguardia a okolí.
Historie a autonomní status Baskicka
Historie Baskicka zahrnuje tradiční práva a výsady fueros, která zachovávala lokální autonomii po staletí. Po státním zřízení Španělska a následných turbulencích prošlo Baskicko obdobím reforem, a autonomie byla obnovena po Francově smrti v roce 1975. Baskický regionální parlament se poprvé sešel v roce 1980. Baskové dnes žijí ve dvou státech (Francie a Španělsko) a ve třech administrativních celcích. Baskičtina a španělština jsou oficiální jazyky Baskicka, přičemž baskičtina zůstává důležitým prvkem identity a je vyučována ve školách.
V současnosti je Baskicko jedním z nejméně nezaměstnaných regionů ve Španělsku a ekonomicky vysoce výkonné; v roce 2018 byla nezaměstnanost kolem 10 %, oproti celonárodnímu průměru kolem 15 %. Region je silně průmyslový, nezávisí na masovém cestovním ruchu a ETA byla oficiálně rozpuštěna v minulém století, což přispělo ke zklidnění veřejného prostoru. Přesto historické trauma z násilí zůstává součástí kolektivní paměti některých rodin.