Třetina respondentů (33 %) poslední vlny reprezentativního výzkumu CEDMO Trends deklaruje ochotu bránit Českou republiku se zbraní v ruce, pokud by byla napadena. Ukončení válečného konfliktu na Ukrajině vítězstvím Ukrajiny si přeje 43 % obyvatel České republiky. Necelá desetina (8 %) naopak preferuje vítězství Ruska. Přes dvě pětiny respondentů (43 %) se domnívají, že by Evropská unie měla s Ruskem o ukončení konfliktu na Ukrajině jednat.
Více než třetina respondentů (33 %) výzkumu CEDMO Trends deklaruje ochotu bránit Českou republiku se zbraní v ruce, pokud by byla napadena. Častěji muži (44 %) než ženy (23 %). Nadprůměrně kladně odpovídali na tuto otázku voliči Petra Pavla z druhého kola prezidentských voleb (43 %).
Graf č. Ukončení válečného konfliktu na Ukrajině vítězstvím Ukrajiny by si přálo 43 % české populace. Necelá desetina Čechů a Češek (8 %) naopak podporuje Rusko. Uzavření dočasného míru, aniž by zvítězila jedna ze stran, preferuje 38 % respondentů - více ženy (43 %) než muži (32 %).
Výzkum také zjišťoval souhlas nebo nesouhlas s konkrétními tvrzeními, které byly věnovány představě respondentů o žádoucím postoji Evropské unie k válce na Ukrajině. Největší podíl dotazovaných (43 %) vyjádřil přesvědčení, že Evropská unie by měla s Ruskem o ukončení konfliktu jednat. O desetinu méně lidí (32 %) souhlasilo s tvrzením, že Evropská unie by měla dále posilovat sankční politiku vůči Rusku. Podle necelé třetiny (30 %) by Evropa měla Ukrajinu podporovat nevojensky a podle čtvrtiny (25 %) i vojensky. S potřebou zaujmout neutrální stanovisko vůči oběma stranám konfliktu souhlasilo 25 % respondentů.
Graf č. “V Česku si 43 % lidí myslí, že by Evropská unie měla s Ruskem jednat o ukončení konfliktu. Tato možnost byla mezi lidmi v otázce postoje ke konfliktu na Ukrajině nejpopulárnější, přičemž častěji ji uváděli muži (35 %) oproti ženám (25 %) a lidé s vysokoškolským vzděláním (38 %).
Graf č. 3: Otázka průzkumu: “Válka na Ukrajině probíhá již více než dva roky bez jasného výsledku pro jednu či druhou stranu. Podle nadpoloviční většiny dotazovaných (53 %) by Evropská unie neměla usilovat o užší vojenskou spolupráci. Důvodem pro toto přesvědčení je u 38 % respondentů skutečnost, že Evropskou unii vnímají jako civilní a ekonomický projekt. U 15 % respondentů hraje roli obava, že by evropská obranná integrace mohla podrývat fungování Severoatlantické aliance (NATO). Podle necelé třetiny populace (30 %) by evropská obranná integrace naopak mohla vedle Severoatlantické aliance (NATO) plodně fungovat.
Graf č. 4: Otázka průzkumu: “V souvislosti s probíhající válkou na Ukrajině se vede debata o obranných schopnostech Evropské unie. „Z respondentů, kteří zastávají názor, že Evropská unie by měla jednat s Ruskem o ukončení konfliktu, jich necelá třetina (29 %) zároveň věří, že evropská obranná integrace může efektivně fungovat vedle Severoatlantické aliance (NATO). Navíc 31 % z nich souhlasí s tím, že Evropská unie by měla nadále posilovat sankční politiku vůči Rusku, a 21 % zastává názor, že by Evropská unie měla Ukrajinu podporovat vojensky.
„Nikdy předtím ani potom jsem neviděl tolik chlapů brečet, když se stala ta hrozná věc (mnichovská dohoda - pozn. red.). Plakali jsme na dělostřelecké tvrzi Adam zoufalstvím, že nemůžeme bojovat. K nám hraničářům byli na opevnění vybíráni stoprocentní vlastenci. Lidé, kteří republiku skutečně milovali a byli připravení se pro ni obětovat," vzpomínal poručík Karel Pyšný, velitel tvrzového pěchotního srubu K-Am-S 39.
Praha - S dnešním velitelem bývalé dělostřelecké tvrze Adam (unikátním skladem české armády) procházíme rozsáhlým podzemím, které vzniklo za pouhé dva roky (1936 až 1938). Adam je i po osmdesáti letech od svého vzniku stále utajovanou - tudíž i tak trochu tajemnou - stavbou. „Cizinci" jsou do ní vpouštěni jen zcela výjimečně.
Nahlédnutí do historie ukazuje, že měli, či neměli jsme se před osmdesáti lety bránit? Zajímavý je názor současného velitele Adamu. „Vlastenectví tu dostalo před osmdesáti lety na pr… Lidé byli odhodláni republiku bránit. Tak ohromné úsilí, které bylo do vybudování této tvrze vloženo! A všechno přišlo vniveč. A samotná tvrz? Je to obdivuhodné stavební dílo, které slouží obraně země spolehlivě dodnes," říká velitel skladu v tvrzi Adam v hodnosti majora.
Historik Petr Kovář uvedl, že tvrze Adam a Hanička by dnes stejně byly vnímány jako významné důkazy tehdejšího úsilí a umu českých projektantů a stavebníků. „O obdivuhodném díle mluvíme i proto, že třeba tvrz Adam anebo Hanička by dnes za tak krátkou dobu nevznikly. V těch šibeničních termínech a za ty prostředky by to už nikdo nebyl schopen postavit," dodává.
Napětí vyvolané Mnichovem a následným děním však ukazuje i na limitovanou připravenost tehdejší armády. „Není na škodu připomenout slova náčelníka hlavního štábu Ludvíka Krejčího z memoranda ze září 1938, v němž apeloval na československé politiky: "Německo nemá tak velkou vojenskou sílu, kterou nám vyhrožuje. Na válku zatím připraveni nejsou. Jen vyhrožují."
Diskuse o budoucnosti obrany a rozpočtu na obranu v ČR se odvíjí od zřejmého trendu: větší zájem o obranu mezi mladšími generacemi, ale celková ochota zapojit se do obrany v rozumné míře zůstává rozptýlená. „Lednové měření probíhalo ještě před tím, než naplno propukla nejistota ohledně vývoje v USA a jejich obranné politiky, která dává jasný pokyn Evropě, že se o svou bezpečnost musí začít starat sama. Červnové měření už probíhalo zcela ve světle této skutečnosti, ale do postojů české veřejnosti se to nepropsalo. Naopak mírně ubylo těch, kteří by preferovali vyšší výdaje na obranu, a zároveň přibylo těch, kteří výdaje na obranu považují už nyní za přehnané, případně na to nemají žádný názor, což značí spíš nezájem o téma,“ shrnuje Táborský.
Důvody pro nízkou podporu výdajů na zbrojení mohou být vnímání hrozeb. „Zatímco v bezpečnostních kruzích se stále častěji skloňuje hrozba konvenčního konfliktu, rizika plynoucí z nových technologií, případně nejistý vývoj v NATO v souvislosti s nevyzpytatelným postojem USA, česká veřejnost za největší hrozby stále většinově považuje terorismus, islámský fundamentalismus a vlnu nelegální migrace."
Citovaný výzkum STEM byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel ČR starších 18 let ve dnech 12.-26. června 2025. Respondenti byli vybráni kvótním výběrem. Na otázky odpovědělo 1 059 respondentů v kombinaci online a osobního dotazování (CAWI+CAPI).
