Tradičně nejvytíženější tratí je Praha - Kolín, druhou v pořadí je Praha - Benešov a třetí Praha - Beroun. Na těchto tratích také leží nádraží v Klánovicích, Uhříněvsi a Radotíně, které využívají Pražané pro cesty do centra Prahy a kde navazuje řada místních autobusových linek. Právě z těchto oblastí dnes lidé pro cestu do centra používají vlak jako první volbu, uvedl ředitel ROPID Petr Tomčík.
Oproti roku 2018 se loni kromě počtu cestujících zvýšil také podíl lidí, kteří využívají jízdenek Pražské integrované dopravy, a to z 58,94 na 59,2 procenta. V budoucnosti chce město budovat nové zastávky, například Eden, Zahradní Město či Rajská zahrada, zavádět nové linky a zkracovat intervaly. Ve Vršovicích pak vzniká nové nástupiště, od něhož bude jezdit nová linka do Běchovic.
Systém příměstských vlakových linek vznikl před zhruba čtvrt stoletím. Do systému pražské veřejné dopravy je zapojena více než desítka linek.
Revitalizace parku, rekonstrukce nové odbavovací haly hlavního nádraží a nová tramvajová trať. Vstupní bránu do Prahy čeká proměna podle dánského studia Henning Larsen Architects. Jak je to s památkovou ochranou? Jak se promění Vrchlického sady? Kde budou čekat cestující na vlak? Kudy pojedou nové tramvaje?
Nádraží dnes fungují úplně jinak než v minulosti. Dnes územím prochází téměř 100 000 lidí denně, v budoucnu to bude až 200 000 cestujících. Hlavní nádraží se během příštích 15 let stane klíčovým celostátním dopravním uzlem, spojujícím metro C, D, linky S, regionální vlaky, vysokorychlostní trať i tramvaje. Odbavovací hala sice prošla rekonstrukcí interiérů, původní projekt ale nepočítal s tak rozsáhlým rozvojem dopravy.
Také je potřeba říct, že poslední rekonstrukce, která byla financována provozovatelem nádraží, společností Grandi Stazioni, nebyla nikdy provedena v plném rozsahu. Šlo pouze o úpravu interiérů a komerčních ploch, které kapacity haly naopak zmenšily. Rekonstrukce neřešila problémy stropní desky odbavovací haly, na kterou se dnes nachází parkoviště. Do střechy budovy nadále zatéká a je třeba její kompletní sanace. To se ale bavíme jen o budově.
Proč jste zvolili jako metodu výběru soutěžní dialog? Příprava proměny tohoto území začala už v roce 2013, kdy Zastupitelstvo hl. m. Prahy schválilo změnu územního plánu, která měla vyhledávat nové tramvajové trasy v centru města, a to především se zaměřením na dvě větve: přes Václavské náměstí a přes hlavní nádraží. Na IPR Praha jsme se začali územím více zabývat v roce 2019, když jsme řešili skládačku proměny prostorů podél magistrály. Příprava zadání byla velmi komplexní. Mezi podklady pro účastníky patřil historický průzkum území i haly, dendrologický průzkum, sčítání chodců a cyklistů v území, technická analýza stávajícího stavu nové odbavovací haly, ale i antropologický výzkum návštěvníků území a participace s veřejností.
Realizovali jsme setkání s místními aktéry, procházku a dotazníkové šetření. Soutěžní dialog umožňuje zadavatelům v zadání definovat cílový charakter, ne limity a konkrétní požadavky. Zadání lze navíc postupně zpřesňovat, často právě v diskuzi mezi jednotlivými zadavateli, v tomto případě Správou železnic, Dopravním podnikem hl. m. Prahy, hl. m. Prahou a účastníky, tedy jednotlivými architektonickými týmy. V posledních letech se tato metoda osvědčila u složitých území a záměrů, kde nelze přesně definovat konkrétní zadání jako u soutěže. Využili jsme ji pro Trojskou kotlinu, Karlovo náměstí, Rohanský ostrov, ale i u soukromých záměrů jako Florenc21 nebo 4.
Soutěžní dialog Nový Hlavák je poměrně unikátní proces. Sešly se tu zájmy města, městské i státní organizace. Velmi často dochází k tomu, že když se rekonstruuje veřejné budova, neřeší se okolní veřejný prostor nebo větší provázanost budovy s okolím. Hlavní nádraží má dnes tři hlavní problémy. Jedná se o špatný stav veřejného prostoru, špatnou dostupnost a prostupnost celého území a havarijní stav odbavovací haly. Právě park a tramvajová trať jsou záměry hl. m. Prahy, které IPR Praha zastupuje, a v soutěžním dialogu tak plní roli projektového manažera pro tyto záměry. Největším benefitem vítězného návrhu je přehlednost, prostupnost a celistvost. Návrh zkrátka řeší území komplexně jako jeden celek. Ústředním motivem je dřevěná střecha nad odbavovací halou, díky které se park stává přirozenou součástí haly, a hala naopak plynule přechází v park. Věci nestojí vedle sebe jako dnes, ale fungují jako jeden celek. To vše usnadní cestujícím orientaci. Železniční nádraží se nachází na rozdíl od jiných dopravních uzlů v úplném centru Prahy, a je tedy důležité se na něj dostat co nejpohodlněji pěšky či veřejnou dopravou. Návrh nově umožňuje vstup ze všech čtyř směrů, pomáhá zpřehlednit celou lokalitu a vytváří nová spojení s halou, která dnes nejsou možná. Nejvýraznější změnou je přímá cesta z ulice Bolzanova a výrazné posílení vazby směrem od Václavského náměstí. Ano, dochází k proměně haly. Nejde ale o to, že by se měla celá zbourat. Návrh počítá s odstraněním čelní stěny i ocelové části střechy a vytvořením nového charakteru prostoru za současného propojení s parkem. Většinu, tedy asi ¾ budovy, však zachovává. Jednotlivé detaily navíc dále rozvíjí. Žulová dlažba provádí návštěvníka od parku až k Fantově budově, skleněné věže zůstávají, i chromu bude víc. Henning Larsen Architects oživují některá opuštěná zákoutí stávající stavby a parku. Severní stranu podél magistrály třeba proměňují na živý parter, na který bude navazovat část parku s hřišti a aktivitami. Počítáme také s větším využíváním Fantovy budovy. Vítězný návrh tedy nabízí nové využití stávajících staveb a doplňuje je dřevěnou konstrukcí. Střecha je průhledná, obalená speciální folií odrážející světelné paprsky. Zvednutí střechy umožňuje vnímat souvislosti a to, co se děje za budovou odbavovací haly, zlepšuje tak orientaci. Navíc Fantova budova tak bude lépe vidět, a to i z míst, odkud je výhled na ni aktuálně skrytý. Nádraží není mrtvá věc, ale živý organismus, který musí sloužit svému účelu - tedy pohodlné přepravě cestujících.
Fantova budova historicky nahradila původní nádražní budovu, nová odbavovací hala před padesáti lety proměnila území a nádraží rozšířila. Je to trochu složitější. Zadání bylo konzultováno s Národním památkovým ústavem a Odborem památkové péče Magistrátu hlavního města Prahy. V době vyhlášení soutěžního dialogu budova památkově chráněná nebyla. Do soutěžního zadání bylo později uvedeno, že v březnu 2022 byl podán návrh na prohlášení nové odbavovací haly za kulturní památku. K zápisu haly do památkového katalogu Národního památkového ústavu došlo takřka přes noc a až po vyhlášení vítěze soutěžního dialogu. Zápis je ovšem navíc založen na neplatném odůvodnění a nemá ani právní základ.
Kde budou lidé čekat na vlak? Odbavovací hala má dnes dvě hlavní části. Ta, která se nachází pod magistrálou a má ikonický červený interiér, zůstává. Změní se pouze její dispozice, aby poskytla cestujícím větší komfort. Lidé zde budou moci čekat na vlaky v teple a pohodlí. Dnes je poměrně zaplněná obchody, což dost zmenšuje prostor pro cestující. Místo, kde bude možné si sednout, se oproti dnešku rozšíří z nějakých 2 710 m² na 3 969 m² a nabídne pohodlnější zázemí. Čekat tu bude moci přibližně 2 000 cestujících najednou, dnes se jich tu vejde 1 400. Otevřená, ale zastřešená část bude fungovat jako přestupní prostor pro tramvaje a metro a bude nabízet komfortní vstup do parku i odbavovací haly. Cestující tak nebudou muset docházet na tramvaj přes celý park.

Park je nyní v tristním stavu. Už dávno to není ten historický promenádní park s jezírkem a labutěmi, který tam byl až do 60. let 20. století. Do velké míry je zničen a přetvořen výstavbou metra i nové odbavovací haly. Henning Larsen Architects interpretují původní řešení parku a navazují na něj, kladou důraz na současné krajinářské řešení, jako je práce s vodou, dostatečná biodiverzita, ale i odolnost vůči zátěži a udržitelnost řešení v rámci správy.
Plánovaná trasa tramvaje povede od Státní opery přes magistrálu přímo před nynější odbavovací halu. Dál bude pokračovat do Opletalovy ulice, kde se napojí na stávající koleje. Tato trasa může významně přispět k rozvoji a kultivaci celého území a otevřít nové možnosti pohybu. Poloha tramvajové trati je dána územním plánem. Soutěžící neměli hledat novou trasu, ale zakomponování tratě do území, a to jak v rámci ulic, tak v parku. Pracovali se vzájemným propojením zastávky a haly, jak to vidíme u vítězného návrhu. V dohledové vzdálenosti je i přímý vstup do metra. Vzniká tím přirozená orientace a logicky se formují přestupní vazby v území. A to je zase ta přehlednost.
Nádraží bude rozděleno na několik funkčních zón. Zapojení veřejnosti bylo důležitou součástí celého projektu. Participaci jsme rozdělili na dvě částí. První setkání s veřejností jsem uspořádali během přípravy soutěžního dialogu. Vyrazili jsme na komentovanou vycházku a setkání s místními obyvateli a provozovateli. Občané také mohli vyplnit dotazník a vyjádřit se jak k Vrchlického sadům, tak k nové odbavovací hale. Realizoval se také antropologický výzkum, který zjišťoval, jaké skupiny lidí se v tomto území vyskytují a jaké mají potřeby. Výsledky této fáze participace najdete na webových stránkách projektu. Získané podněty posloužily jako podklad pro ateliéry, které se zúčastnily soutěžního dialogu. V lednu 2024 pak proběhlo druhé kolo participace. Veřejnost se s vítězným návrhem mohla seznámit v informačním stánku přímo na hlavním nádraží. Na webových stránkách pak probíhá online anketa. Architekti budou dopracovávat návrh do podrobné studie. Právě proto je na místě ono druhé kolo participace. Rok 2025 a 2026 budou patřit projektové dokumentaci, v roce 2027 dojde na povolování a výběr zhotovitele. Přes deset let.
Asi nejvýznamnějším projektem, na kterém jsem se podílel, byla proměna okolí Národního muzea, kde jsem byl hlavním architektem a současně jsem zajišťoval koordinaci a spolupráci všech partnerů. Takzvaná Muzejní oáza je pilotní projekt, který řeší okolí magistrály, Vinohradské ulice a park Čelakovského sady. Vyzkoušeli jsme tam spoustu nového. Pracovali jsme například s novým typem dlažeb, umožňujících intenzivní retenci vody i při přívalových deštích. Snažili jsme se aplikovat všechny principy a přístupy k řešení kvalitního městského veřejného prostoru tak, jak jsme je definovali v Manuálu tvorby veřejných prostranství nebo ve studii Magistrála spojuje od Gehl Architects. Dále se věnuji úpravě magistrály, novým tramvajovým tratím TT Václavské náměstí a TT Muzeum a proměně předprostoru Fantovy budovy hlavního nádraží. Čelakovského sady a okolí Národního muzea prošly proměnou. Na projektu se podílela až stovka zahradníků. Opravdu pravidelně běhám od roku 2013.

Jakub Hendrych vystudoval Fakultu umění a architektury na Technické univerzitě v Liberci. Od roku 2013 působí na Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy, kde se podílel mimo jiné na revitalizaci okolí Národního muzea a Čelakovského sadů, Koncepční studii Táborská/Na Pankráci, Koncepci pražských břehů nebo Manuálu tvorby veřejných prostranství hl. m. Prahy.
24. 25.8. - Správa železnic (SŽ) očekává, že pražské hlavní nádraží do roku 2050 zdvojnásobí počet cestujících. Letos projde Hlavním nádražím denně průměrně 90 000 cestujících, díky plánovaným vysokorychlostním spojením a rekonstrukcím tratí by to mělo být v roce 2050 přes 200 000 lidí za den. Plán počítá s novou odbavovací halou v roce 2030. Návrh studie proveditelnosti Železničního uzlu Praha by měl být podle SŽ připravený do poloviny příštího roku. Zaznělo to na Kulatém stolu Správy železnic, který se konal tento týden v Praze.
Odhad Správy železnic počítá s tím, že v roce 2040 přibude asi 60 000 cestujících díky vysokorychlostní lince mezi Prahou a Brnem. O pět let později by mělo přibýt dalších 40 000 díky rychlému spojení Prahy s Drážďany a 10 000 díky rekonstrukci trati mezi Prahou a Berounem. V roce 2070 by mohlo pražské hlavní nádraží odbavit denně 300 000 cestujících. V tomto období by mohlo podle odhadů nádražím projet přes 2100 vlaků denně, v roce 2020 to bylo necelých 700. Prognóza vychází mimo jiné z předpokladu nárůstu obyvatel v oblasti Prahy. "Z vývoje počtu obyvatel v pásmu pražského metropolitního regionu se předpokládá růst do roku 2070 až na více než 2,6 milionu obyvatel," řekl vedoucí oddělení koncepce a strategie Správy železnic Roman Štěrba.
Právě potřeba větších přepravních kapacit stojí za potřebou nového řešení železničního uzlu Praha. Návrh studie proveditelnosti Železničního uzlu Praha by měl být podle Štěrby do poloviny příštího roku. Řešení železničního uzlu zahrnuje vybudování nových podzemních železničních tratí pod hlavním nádražím. Podle zástupce Magistrátu hlavního města Prahy Václava Brejšky bude pod zemí jezdit osobní a příměstská doprava, dálková pak využije stanice na povrchu. "Z těch dosavadních prací na studii proveditelnosti plyne, že je to vhodnější a efektivnější varianta," řekl.
Hlavní nádraží v Praze bude podle ředitele stavební správy Vysokorychlostních tratí Správy železnic Jakuba Bazgiera také hlavním nádražím pro vysokorychlostní tratě. "Praha hlavní nádraží bude skutečně centrem, křižovatkou," řekl Bazgier. Projekt nového hlavního nádraží v Praze je nyní ve fázi soutěžního dialogu. Podle Brejšky bude hlavní město reagovat na projekt nové haly například tím, že vytvoří lepší spojení s tramvajovou dopravou. Tramvaje by měly jezdit z Václavského náměstí přímo před novou halu.
Hlavní Nádraží * Hala Opravená za MILIARDU půjde k zemi! Byl to Tunel?
Dalšími kroky bude proměna Vrchlického sadů a propojení s metrem D. Čtvrtý díl Studie proveditelnosti popisuje současné chování cestujících z pohledu využívání železnice, autobusové dopravy a aut, aby se dostali do Brna do škol, do práce, za zábavou či nákupy. Tato část Studie proveditelnosti popisuje i předpokládané změny v cestování podle variant modernizace Železničního uzlu Brno. Před čtením této části se doporučuji seznámit s popisem jednotlivých navržených variant označených jako Řeka a Petrov. Jedná se o můj stručný a zjednodušující výtah ze Studie proveditelnosti 2017. Plné znění Studie proveditelnosti 2017 najdete na webu EuroPoint Brno.cz. Cílem je obsah Studie přiblížit občanům, kteří se o brněnský gordický železniční uzel zajímají. V tabulce je uveden součet všech výstupů a všech nástupů na daném nádraží v Brně. Tzn. že cestující, kteří přestupují z vlaku na vlak, jsou započteni dvakrát (jeden výstup a jeden nástup). Tabulka obsahuje celkové denní obraty na všech železničních stanicích a zastávkách na území Brna v současném stavu (rok 2015) a v cílovém časovém horizontu roku 2050 pro všechny varianty.
Zdroj: Studie proveditelnosti. Poznámka: nově navrhované linkové vedení z roku 2025 předpokládá, že rychlíky z Vysočiny budou kvůli časové úspoře využívat vysokorychlostní trať a do brněnského železničního uzlu budou najíždět z jihu přes zastávku Brno-Vídeňská a budou končit na hlavní nádraží. Stanici Brno-Královo Pole tak vynechají. Lze však předpokládat nějaké vedení vnitrokrajských rychlíků v relaci Tišnov - Brno. V této podkapitole je zpracována analýza směrovosti cestujících, jejímž cílem je identifikace nejvýznamnějších zdrojových a cílových lokalit cestujících v okolí jednotlivých železničních stanic a zastávek na území Brna. Základní vyhodnocení směrovosti cestujících je provedeno pro všechny železniční stanice a zastávky na území Brna uvažované ve výhledových časových horizontech, tj.: Brno hlavní nádraží, Brno-Královo Pole, Brno-Židenice, Brno-Černovice, Černovická terasa, Lesná, Slatina, Chrlice, Starý Lískovec, Vídeňská, Komárov, Štýřice a Letiště Tuřany. Pro vybrané nejvýznamnější železniční uzly vyhodnocení dále zahrnuje podrobné grafické znázornění rozdělení proudů cestujících v roce 2015 a v cílovém časovém horizontu roku 2050 pro varianty Bez projektu, Řeka a Petrov.
Tabulka porovnává počty cestujících na jednotlivých brněnských nádražích podle jednotlivých variant modernizace železničního uzlu Brno se stavem v roce 2015. Ke správnému fungování stránek používáme cookies. Procházením stránek souhlasíte s jejich používáním.
tags: #hlavni #nadrazi #pocet #odbavenych