Zámek Nové Město nad Metují patřil v průběhu staletí různým šlechtickým rodům, ve 20. století ho pak koupil továrník Josef Bartoň. Zámek prošel přestavbou a změnil se v moderní sídlo. Majetek české šlechty utrpěl ve 20. století velké škody: nejprve v důsledku nacistické správy a později kvůli znárodnění. Komunisté udělali z hradů a zámků např. sklady, archivy či vojenské objekty a naprosto je zdevastovali. Po navrácení sídel do rukou starobylých rodů jsou památky naštěstí opět obnovovány.
Na místě dnešního zámku v Lysé nad Labem stával hrad ze 13. století, který zbourali husité, pak obnovili Smiřičtí a v 16. století jej král Ferdinand I. nechal přestavět na renesanční zámek. Zámek pak prošel několika úpravami v různých uměleckých slozích. Před více než 80 lety babička rodu Bořek-Dohalských zámek prodala státu a šlechtickému rodu zůstal jen zahradní domek. Dnes zámek slouží jako domov seniorů, z původního zařízení zámku nezbylo nic.
Nové Město nad Metují: proměna z galerky do moderního sídla
Zámek, původně hrad, ve Velkém Meziříčí vystřídal za dobu své existence několik majitelů, podob i způsobů využití. NESPECHEJ.cz28. 3. 2026, 19:00 Vybrali jsme pro vás Magazíny a zajímavosti Radiátor vypínáte, když odcházíte z bytu? Děláte chybu, která vás stojí tisíce ročně Stoupající ceny elektřiny trápí nejednu českou domácnost. Snížit účty vám pomohou tyto jednoduché triky od...adbz.czdnes, 20:00 Aloe vera rozpuštěná ve vodě dokáže z umírající orchideje udělat dvě zdravé rostliny. Profíci to zvládnou za odpoledne
Na místě dnešního zámku v Lysé nad Labem stával hrad ze 13. století, který zbourali husité, pak obnovili Smiřičtí a v 16. století jej král Ferdinand I. nechal přestavět na renesanční zámek. Zámek pak prošel několika úpravami v různých uměleckých slozích. Před více než 80 lety babička rodu Bořek-Dohalských zámek prodala státu a šlechtickému rodu zůstal jen zahradní domek. Dnes zámek slouží jako domov seniorů, z původního zařízení zámku nezbylo nic.
Historie zámku v Mnichově Hradišti a dalších lokalitách
Zámek v Mnichově Hradišti byl přes 350 let hlavním sídlem nejstaršího dochovaného slovanského rodu - Valdštejnů. Patřil jim od roku 1621, kdy majetek Václava Budovce z Budova přešel do rukou nejznámějšího představitele rodu Valdštejnů - Albrechtovi z Valdštejna. Seznámíme se s osudem zámku v Litenčicích: od krátkého historického přehledu přes smutný osud zámku i rodiny Podstatských po roce 1948 až po navrácení majetku díky restitucím. Zámek byl sice v katastrofálním stavu, ale rodové pouto a závazky jsou silné, proto se současní majitelé rozhodli dát své sídlo do pořádku.
Na zámku Nové Město nad Metují se v průběhu staletí střídali různí majitelé a proměnily se jeho funkce. Zámek prošel přestavbou a změnil se v moderní sídlo. Majetek české šlechty utrpěl ve 20. století velké škody: nejprve v důsledku nacistické správy a později kvůli znárodnění. Komunisté udělali z hradů a zámků např. sklady, archivy či vojenské objekty a naprosto je zdevastovali. Po navrácení sídel do rukou starobylých rodů jsou památky naštěstí opět obnovovány.
Empírový zámek Kostelec nad Orlicí a kostelecké dějiny
Kostelec nad Orlicí - Nový zámek v Kostelci nad Orlicí je nyní výstavní památkou empírového stylu. Ještě počátkem devadesátých let ale rodina Kinských zámek přebírala v žalostném stavu. Za minulého režimu zde byl například Výzkumný ústav pro chov prasat, který prý dokonce ve spodních patrech zámku záměrně i několik zvířat choval. Když jsme v roce 1992 dům převzali, byla to de facto ruina… Interiéry byly bez omítek, bez podlah, rozbité stropy, vzpomíná majitel zámku František Kinský. Obnova památky trvala dlouhých dvacet let. Většinu prací zaplatili majitelé ze svého, státní dotace pokryla zhruba 15 procent nákladů. Z EU peníze nepřišly žádné. Zámek byl poprvé ve své historii zpřístupněn veřejnosti v dubnu 2012, kdy se v prvním patře otevřela expozice Život v biedermeieru. Přízemí se proměnilo v muzeum Kostelce nad Orlicí, druhé patro v Galerii Kinských. Mobiliář zámku je původní, ale musel také projít celkovou renovací. Částečně byl uložen v depozitářích, částečně vystaven v jiných zámcích, dodal Kinský.
Další významné případy empírové architektury
Nový zámek byl postaven v empírovém stylu v letech 1829-1833 podle plánů vídeňského architekta Jindřicha Kocha pro hraběte Josefa Kinského. Rodině panství patřilo od roku 1796. V roce 1948 přešel zámek do majetku státu a byl zde umístěn Výzkumný ústav pro chov prasat. Roku 1980 zámek převzalo Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody v Pardubicích. Empírový zámek, který vznikl v letech 1816 - 1820 přestavbou panského renesančního domu, a další zámky, které prošly proměnami v různých slohových obdobích, ilustrují dynamiku českého dědictví.
Poznámky k jednotlivým lokalitám
První písemná zmínka o městečku a tvrzi pochází z roku 1342. Mikuláš z Potštejna byl loupeživý rytíř, jeho činy se zapisují do historie jako součást středověkých pohledů na rizika cest a obranu. Karel IV. nocoval v Borohrádku při cestách do Vratislavi, což ukazuje propojení královské moci s regionálním dědictvím. Současný zámek vystavěli Betengelové na počátku 17. století, další přestavby provedl roku 1730 František Karel II. Libštejnský z Kolowrat a v letech 1816-1820 došlo k významné renovaci v tehdy panujícím klasicistním stylu. Příběh zámku je tak bohatý na rodové svazky, architekturu i změny režimů, které zásadně ovlivnily podobu a využití památky.
