Ministerstvo práce a sociálních věcí se zabývá změnou nařízení, která upravuje podmínky ochrany zdraví při práci ve vztahu k teplotám na pracovištích. Cílem změn je zajistit energetické úspory a reagovat na současnou energetickou krizi, která je spojena s poklesem dodávek zemního plynu v důsledku válečného konfliktu na Ukrajině. Tento motiv je doplněn o zohlednění ochrany veřejného zdraví a hygienických hledisek.
Jaké teploty se měnily a proč
Teplotní limity pro pracoviště se stanovovaly na základě dlouholetých výzkumů a ověřeny jsou dlouholetou praxí. Konkrétně se v nařízení vlády přistoupilo ke změnám pro pracoviště přirozeně i nuceně větraná, kdy se u třídy práce I snížila minimální přípustná teplota z 20 °C na 18 °C. Což se týká prací vsedě s minimální celotělovou aktivitou, např. administrativní práce, práce v projekčních a IT profesích vykonávaných převážně u PC. U třídy práce IIa se snížila minimální přípustná teplota z 18 °C na 16 °C. Ke změnám teplotních limitů došlo i u klimatizovaných pracovišť, kde u třídy práce I došlo ke snížení všech minimálních teplotních limitů až o 3 °C na 18 °C a u třídy práce IIa na nový minimální limit 16 °C u všech kategorií.
Rozlišení klimatizovaných pracovišť a jejich kategorie
Klimatizovaná pracoviště mají zavedené tři kategorie A, B, C, které zajišťují rozlišení od A - vysoké požadované kvalitě prostředí (vykonávaná práce náročná na pozornost, soustředění a tvůrčí činnost), přes B - střední požadovaná kvalita prostředí (např. obecně platí, že požadavky na teploty uvnitř budov vychází z tepelné bilance organismu).
Hodnoty teplot a jejich význam pro kvalitu prostředí
Při podkročení minimálních hodnot se již může jednat o značný tepelný diskomfort blížící se chladové zátěži a může docházet k poškození zdraví zranitelnějších skupin obyvatel, poklesu pracovní výkonnosti, zvyšování pracovní úrazovosti, nemocnosti apod. Mezi citlivější a zranitelné osoby, které jsou ohroženy chladem, patří osoby s nízkým tlakem, nemocí diabetes mellitus, osoby s poruchou termoregulace, s Raynaudovým syndromem, senioři a osoby se zvýšenou stresovou zátěží. Dále je třeba zahrnout i ženy, které obecně zátěž chladem z fyziologických důvodů snášejí hůře.
Problémy spojené s nižšími teplotami a kvalita vnitřního prostředí
Dále vznikají problémy při snižování teplot mohou vzniknout ohledně kvality prostředí uvnitř budov, kdy při těsných obálkách budov a z důvodu „šetření teplem“ nedochází k dostatečnému větrání a zvyšuje se koncentrace škodlivin ve vnitřním mikroklimatu (CO2, chemické látky, šíření virů a bakterií). Je třeba zohlednit i prochladlé vnitřní konstrukce budov. Při snížení minimálních teplot na nich může docházet ke zvýšené kondenzaci vzdušné vlhkosti, a tím i ke vzniku plísní na stěnách uvnitř budov.
Doporučené režimové opatření a poznámky k vytápění
V případě vytápění pracovních prostor na hranici minimálních teplot doporučujeme nastavit odpovídající režimová opatření na pracovišti a celkový systém cyklů práce a přestávek. Zároveň je ale třeba zmínit, že řešením není pořízení elektrického přímotopu na stanoviště zaměstnance. Ze zkušeností víme, že běžné teploty na některých pracovištích (i v bytech) se v otopném období pohybují kolem 25 °C. Zde již můžeme hovořit o přetápění a tady je požadavek na nižší teploty oprávněný.