Žatec je domovem první vojenské posádky od roku 1935. Letiště umožňující provoz proudových letounů bylo u Žatce vybudováno v roce 1951. Během následujícího roku se zformovala 5. stíhací letecká divize. V roce 1958 zde zůstal jen 1. stíhací letecký pluk s letouny MiG-15, které postupně doplnily letouny MiG-17 a MiG-19. V letech 1963 až 1965 byl pluk přezbrojen na letouny MiG-21. V roce 1983 doplnili jeho výzbroj letouny MiG-23 a v roce 1989 i MiG-29. V roce 1960 přichází do Žatce 5. protiletadlový pluk, který byl v roce 1983 přezbrojen na raketové prostředky OSA-AKM. Žatecký 21. tankový pluk byl v roce 1985 jako první vyzbrojen tanky T-72. Útvary žateckého letiště splynuly v květnu 1991 do 11. letecké základny, která zanikla v roce 1993. V létě 1997 zanikl i protiletadlový pluk, který byl reorganizován na výcvikovou a mobilizační základnu protiletadlového vojska. V současné době zde po přemístění z Havlíčkova Brodu sídlí velitelství brigády rychlého nasazení.
Historie elektrizující vojenské infrastruktury v Žatci
Žatec byl klíčovým bodem české vojenské přehlídky změn v druhé polovině 20. století. Letiště vybudované pro provoz proudových letounů hrálo významnou roli v logistice i obranných dispozicích státu. V průběhu let byla síť jednotek na letišti několikrát reorganizována, rozšířena a následně zredukována podle strategických potřeb. Vzhledem k vývoji technologií a vojenské doktríny prošla řada pluků modernizací výzbroje i změnou statusu.
První významnou změnou bylo evoluční období od roku 1951, kdy bylo letiště uvedeno do provozu, až po přezbrojení pluků a zavedení nových typů letounů a raketových prostředků. Tato etapa zahrnovala i postupnou integraci letounů MiG a modernizaci protiletadlové obrany. Závěrem bývalé éry bylo sloučení útvarů do většího celku 11. letecké základny a její následné zániky a reorganizace, které vyústily v současný stav s velitelem brigády rychlého nasazení na místě.
Klíčové organizační změny na letišti
5. stíhací letecká divize se zformovala hned po vzniku letiště a hrála významnou roli v oblasti vzdušných sil regionu. 1. stíhací letecký pluk s MiG-15, následně MiG-17 a MiG-19, ukázal postupnou modernizaci během 60. let. V 60. a 70. letech došlo k dalšímu rozvoji, včetně nasazení MiG-21 a posléze MiG-23 a MiG-29. Protiletodolová obrana byla posílena plukem, který v 60. letech přešel na raketové prostředky OSA-AKM. Tankový pluk s T-72 byl dalším krokem v posílení bojové kapacity v roce 1985. Všechny tyto útvary se nakonec spojily do 11. letecké základny, která zanikla v roce 1993 a následně zanikl i protiletadlový pluk v roce 1997, když byl reorganizován na výcvikovou a mobilizační základnu protiletadlového vojska.
Současný stav a dopady reorganizací
V současné době zde po přemístění z Havlíčkova Brodu sídlí velitelství brigády rychlého nasazení. Tato změna reflektuje moderní potřeby české armády v rámci rychlých operací a interinstitucionální spolupráce v obranném systému. Přejmenování a přesuny kompetencí ukazují kontinuitu z dřívějších reforem na moderní strukturu velení a řízení.