Když Klub českých turistů byl založen 11. června 1888 v Praze, v malém sále Měšťanské besedy, vznikala inspirace pro systematické značení turistických tras, které dodnes tvoří páteř české pěší turistiky. Už v lednu 1889 bylo vydáno první číslo Časopisu turistů, který pod názvem Turista vychází dodnes. Krátce po založení začaly vznikat první trasy, které postupně vytvořily hustou síť turistického značení. Turisty bylo zkrátka potřeba nasměrovat na zajímavá místa.
Rok po založení Klubu českých turistů byla v květnu 1889 otevřena první značená trasa ze středočeských Štěchovic, která končila u Svatojánských proudů. Původní délka trasy byla přibližně osm kilometrů. Dnes se dochovala pouze v poloviční délce. Zbytek původní trasy skončil pod vodní hladinou Slapské přehrady. Za pěkného počasí bývala tato trasa navštěvována davy výletníků. Výletníci se příjemnou procházkou dostali k Hornímu slapu Svatojánských proudů. Horní slap byl peřejí největší, zdaleka ne však jedinou. Asi o 100 metrů níž se nacházel tak zvaný Dolní slap. A dál po řece bylo pak až do Štěchovic ještě mnoho dalších skalisek a balvanů, tvořících peřeje.

Aby turistické cíle byly dostupné a jasně definované, na pramicích čekávali místní mládenci a za menší poplatek je vozili přes proudy zpátky do Štěchovic. Byla to romantická plavba, která zakončila příjemný celodenní výlet. Trasa je dodnes vyznačena replikami původních značek z roku 1889. Turistické trasy nebyly totiž na úplném začátku značené tak jako dnes - čtyřmi různými barvami: žlutou, červenou, zelenou a modrou. Všechny trasy byly tehdy červené. Značka měla uprostřed větší červený čtvercový pruh, který byl lemován úzkými bílými proužky.
Podoba turistického značení sice zůstala zachována, ale s tím, že se barevná část zmenšila, takže na dnešních značkách jsou všechny tři pruhy stejně široké. Díky vzniku přehrad se okolní příroda od dob prvních turistů zásadně změnila. Na druhou stranu si na začátku i na konci stezky můžete vychutnat výhled na široké vodní hladiny Štěchovické a Slapské přehrady. Samotná trasa vede přes zalesněný kopec, který obě přehrady spojuje. Přibližně uprostřed prochází skrz jelení oboru Třebenice.
V místech, kde původní stezka pokračovala dál ke Svatojánským proudům, dnes narazíte na hráz Slapské přehrady. Před vznikem Československa došlo k zásadním změnám v turistice: klub změnil název na KČST, protože se připojilo Slovensko a poté Podkarpatská Rus - byla snaha uplatňovat jednotnou metodiku značení turistických cest po celém území. Po roce 1957 byla do nově založeného ČSTV začleněna také turistika a po celém území Československa platila směrnice o jednotném značení tras - v roce 1990 jich bylo 35 000 km. Toho roku se konala ustavující konference Klubu českých turistů a v roce následujícím byl zvolen předsedou KČT Ing. Celé území České republiky je pokryto tzv. sedmi značkařskými obvody, na Vysočině pracuje v současnosti 111 značkařů, kteří se starají téměř o 3 200 km turistických značených tras, z nichž všechny jsou pravidelně po třech letech obnovovány.
V roce 1889 vznikly první trasy, které postupně rozšířily hustou síť značených cest. Původně byla trasa z Berouna na Karlštejn nejprve plánována a později dokončena. Popularita Svatojánských proudů rozhodla o rychlejším založení této stezky. Její značení bylo dokončeno 11. května 1889 a vedla od přístaviště parníků ve Štěchovicích k Svatojánským proudům, později však bylo území zatopeno vodní nádrží. Při oslavách 125. v červnu roku 1889 byla vyznačena druhá, v současnosti nejstarší značená trasa z Karlštejna přes Svatý Jan pod Skalou do Berouna. Nese jméno Cesta Vojty Náprstka po prvním předsedovi KČT.
Proč právě v okolí Karlštejna? „Půvabné okolí Karlova Týna, zejména čarokrásné údolí potoka Kačáku s romantickou kotlinou u Svatého Jana, bylo vždy vábným výletním cílem Pražanů. Hrad Karlův Týn sám o sobě pak již jest svou rozlohou, stavitelským důmyslem a zachovalostí perlou české země, kteréž ani daleko za hranicemi rovné není,“ napsal Vratislav Pasovský v Časopise turistů v roce 1890. Třetí vyznačená cesta z Řevnic přes vrchol Babka až na brdský hřeben k poutnímu místu Skalka byla dokončena 18. 7. 1899 a stala se vůbec první trasou v Brdech. Do konce roku 1899 vzniklo celkem 55,5 kilometru tras. A rychle přibývaly další.
Všechny cesty tehdy měly jednotnou barvu, a to červenou. Kvůli zmatkům brzy přibyla barva modrá a od roku 1916 je doplnily zelená a žlutá. Původní značky byly ve srovnání s těmi dnešními větší. Prostřední barevný pás byl zhruba 10 centimetrů široký, bílé krajní úzké 4 centimetry. Později se šíře všech pásů sjednotila. České území nyní patří k jedněm z nejhustších sítí značených tras pro pěší turistiku.
Na středočeské turistické trase ze Štěchovic ke Slapské přehradě se vrátíme do dob samotných počátků turistiky i návazného cestovního ruchu. Milovníci pěší chůze se koncem 19. století těšili na nové trasy, které postupně utvářely dnešní bohatou síť značení. KČT a jeho značkaři položili základy pro jednotný systém a esteticky zajímavé provedení značek, které spojují historické dědictví s moderními činnostmi, jež jsou dnes standardem pro pěší turistiku v Česku a na Slovensku.
