Karel Havlíček Borovský, pseudonymem Havel, vlastním jménem Karel Havlíček , byl český novinář, spisovatel, básník a politik. Je považován za zakladatele české žurnalistiky, satiry a literární kritiky. Literárně bývá řazen do realismu, politicky pak patří k druhé generaci národních buditelů. Přídomek „Borovský“, kterým často podepisoval své články, je odvozen od jeho místa narození.
Karlův životní příběh je plný změn a důležitých zlomů, které se odrážejí i v jeho dílech a publicistické činnosti. Když byl synem Matěje Havlíčka, kupce, a Josefíny Dvořákové, dcery sládka z Horní Cerekve, v dětství žil ve vesnici Borová na Vysočině a v Německém Brodě, kam se rodina v roce 1830 přestěhovala. Otec zde na náměstí provozoval živnost, což mu poskytovalo první kontakty se světem dospělých a průmyslovými městy.
V devíti letech odešel na rok do Jihlavy, kde se učil němčině a také zde začal chápat národnostní rozdíly. Od roku 1833 studoval v Německém Brodě gymnázium. V roce 1838 gymnázium dokončil. Od toho samého roku studoval filosofii v Praze. Havlíček toužil po tom, aby mohl působit na výchovu českého lidu, vstoupil proto do kněžského semináře. Nelíbily se mu však poměry, které zde panovaly - kněžstvo bylo vychováno v konservatismu a také v duchu protinárodním.
Na podzim 1841 proto seminář opustil a stal se až do konce života nekompromisním kritikem římskokatolické církve. Vystupoval rovněž proti celibátu, který byl dle jeho názoru proti přírodě a lidské přirozenosti. Zprvu byl vlivem Jána Kollára a dalších přátel zastáncem rusofilství a všeslovanské vzájemnosti. Svůj názor výrazně korigoval po ročním pobytu v carském Rusku, kde působil jako vychovatel u významného profesora. Již roku 1844 se vrátil s přesvědčením, že slovanská vzájemnost je zcela nereálná.
Po návratu z Ruska vychází jeho první tištěné dílo v příloze Pražských novin - Obrazy z Rus. Roku 1846 se stal na doporučení Františka Palackého redaktorem Pražských novin. Novinář, satirik, básník a národní buditel Karel Havlíček Borovský se narodil před dvěma sty lety. Jméno Karla Havlíčka je spojené s mnoha místy na Vysočině.
V Galerii výtvarného umění v Havlíčkově Brodě připravili soubor ilustrací Havlíčkova poetického díla od mnoha autorů - a jsou mezi nimi i velmi známá jména. Plivni si stokrát… Výstava je nazvaná Plivni si stokrát do moře, ono se nezpění podle pátého zpěvu Havlíčkovy básně Křest svatého Vladimíra, vysvětluje kurátorka výstavy Daniela Růžičková a dodává, jak s Karlem Havlíčkem Borovským souvisí oblíbený malíř a ilustrátor Josef Lada.
„Galerie výtvarného umění v Havlíčkově Brodě se zaměřuje na českou ilustraci konce 19., 20. a 21. století a vlastníme krásný originální soubor ilustrací ke Králi Lávrovi, Obrazům z Rus a Křtu svatého Vladimíra, který udělal Josef Lada pro havlíčkobrodské Chvojkovo nakladatelství ve 40. letech.“
Různí autoři ukazují podobné scény a porovnání ilustrací od desítek autorů odhaluje zajímavosti. Například Ladův Lávra i s oslíma ušima je veselý, naopak Lávra od Adolfa Borna je zamračený. U epických básní pak upoutá fakt, že výjevy jsou si podobné. „Prohlédnete-li si všechny ty autory, tak vidíte, že si vybrali stejné momenty z toho textu. Když si přišli pro Havlíčka četníci a vytáhli ho z postele, ten slavný pes, který na ně vrčel, rozloučení s manželkou a dceruškou, nebo i ta slavná scéna v Alpách, kdy ho vezou dostavníkem a je špatné počasí, takže museli vyskočit,“ ukazuje kurátorka.
Nejstarší ilustrace patří originálu knížečky s obrázky Karla Preissiga, pokračují významní autoři z první republiky. Kromě Josefa Lady rozezná návštěvník i další známá jména a povědomé obrázky - třeba Cyrila Boudu nebo Adolfa Borna. Najdeme zde i originální ilustrace zapůjčené od Muzea umění v Olomouci od výtvarníka a profesora Jiřího Šalamouna. „Humorná kolekce patří do souboru nazvaného Pokus o návrh na sestavovací náhrobní pomník Karla Havlíčka Borovského z roku 1990. Je to škoda, ale nikdy nebyl zrealizován,“ směje se Daniela Růžičková.
Pro děti je připraven pracovní list se zábavnými úkoly, dospělým nachystala galerie koutek, kam mohou podle Havlíčkova vzoru napsat a na nástěnce ponechat vlastní epigramy ze současnosti. Nabízení knih k prodeji je dostupné pouze registrovaným uživatelům s ověřeným číslem mobilního telefonu. Praha: Československý spisovatel, 1990. Vydání 1. Strany 320 s. Stav: dobře zachováno. Knihkupectví Fryč, Pražská 14, Liberec. Jakmile bude Vaše objednávka připravena k vyzvednutí na naší prodejně, přijde Vám výzva k jejímu vyzvednutí formou sms. Tímto mnohokrát děkujeme za Vaši trpělivost a těšíme se na viděnou.
Plzeň Vnitřní Město (Plzeň, okr. Možnost předání vlastně pomalu po celé Praze.